|    [Pokračování
            ...].(69)
            Pro tuto věc a všeliké
            jiné vznikla později převeliká roztržka mezi velmoži, kteří
            se drželi po boku nábožného vévody, a ostatními, kteří se přimkli
            k nešlechetné straně bezbožné paní. I rozdělili se rádcové
            a velmoži země a trní svárů mezi nimi se rozbujelo až k prolévání
            krve. Než strana spravedlivých, byť nepatrná, přemohla přece,
            jako se děje vždycky, mocnou stranu nešlechetných. Neboť stále
            připomínaný (70)  vévoda Václav,
            pečující o to, aby zjednán byl pokoj, z vnuknutí Ducha
            svatého pojal v srdci úmysl, matku
            svou, kteráž byla příčinou všeliké nepravosti, vypuditi
            z vlasti, aby vyhnáním jejím a všech jejích přívrženců,
            mužů bezbožných, vzájemné zuřivé rozbroje byly utišeny a pokoj
            církve Kristovy se vzmohl, by jednoho a téhož pána všichni majíce
            pravému učení Kristovu co nejdokonaleji se naučili – a až
            by spraveno bylo vše, co se zdálo potřebné k pokoji v říši,
            zapuzeni a vyhnáni byli synové sváru a zjednán mír, aby
            matku znovu se ctí domů povolal. A to všecko s pomocí Boha stvořitele
            vskutku vykonal, neboť matku z říše s největší 
            hanbou vypudil, čímž všemohoucí Bůh
            zaslouženým trestem jí oplácel za prolití krve nevinné blažené
            Ludmily, kterou bez příčiny byla utratila. Ale poněvadž byl pln
            cudné bázně, která trvá věky věků, pamětliv jsa přikázání
            Božích, jimiž se nám poroučí ctíti otce a matku, znovu
            po čase ji uvedl do vlasti; panování bývalého však
            zůstala zbavena až do smrti. Ale kterak se to vše událo, poněvadž
            daleko by to zavedlo, zcela pominouce, v začatém vyprávění dále
            postupme. (Potom mnoho protivenství a strastí zažila, též se dočkala
            zavraždění jednoho syna rukou mladšího svého zrozence.)
 [Pokračování ...].
 Kristián: Život a umučení svatého
            Václava a svaté Ludmily, báby jeho, kap. 5. (2. část).Přeložil Antonín Stříž (1969).
 
 Poznámky: 
            
 Jednotlivé části Kristiánovy legendy:Předmluva.
 1. kap.: Vynález písma, jeho
            obhajoba v Římě, ustanovení Metoděje
            arcibiskupem a Svatoplukova zrada.
 2. kap.: Pověst o Přemyslovi,
            pokřtění Bořivoje a přenesení
            křesťanství do Čech, pohanská
            reakce.
 3. kap.: Bořivojovi potomci,  Václavovo vidění a proroctví.
 4. kap.: Vražda Ludmily, dopadení
            vrahů, stavba kostela nad Ludmiliným
            hrobem.
 5. kap.: Převzetí moci, vyhnání
            matky, přenesení Ludmilina těla.
 6. kap.: Vojín Kristův a jeho Boží zbroj,
            stavba kostela sv. Víta, záměr odejít do Říma.
 7. kap.: Vražda knížete Václava.
 8. kap.: Povraždění Václavových přátel
i dítek jejich, translace Václavova těla, zázraky.
 Přídavek.
 
  
    | Srovnání: • I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí
            a skutky, Vražda
            Václava a translace těla   (vraždu Lidmily vynechává).
 •
            I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí
            a skutky,  Vražda
            Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
 •
            I. stsl. legenda (Min.):  Václavovo mládí
            a skutky,  Vražda
            Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
 •
            
            Crescente (bav.): Zavraždění kněžny
            Ludmily, Zavraždění
            knížete Václava a translace těla
            (chybí motiv vražd).
 •
            Gumpold (překl. Z. Kristen): Předmluva,
            Václavovo mládí, 
            Václavovy skutky, Václavovo vidění a
            proroctví, Z jinocha mužem, obnovení chrámů,
Stavba a posvěcení chrámu, Pozvání
na hostinu, Zavraždění Václava, Translace.
 •
            Kristián: Stáří
            prvních Přemyslovců,  Václavovo vidění a proroctví,
Vražda knížete Václava, Přenesení
těla.
 •
            II. stsl. legenda (Nikol.): Předmluva, Václavovo mládí,
            
            Václavovy skutky, Václavovo vidění a
            proroctví, Vražda Ludmily, Převzetí
            moci a vyhnání Drahomíry, Stavba
a posvěcení chrámu, syn Zbraslav, Pozvání
do Boleslavi, Přípitek archandělu
Michaelovi, Účast na jitřní, Potyčka
s Boleslavem, Zavraždění Václava, Vyhubení jeho přátel, kněží a služebníků a jejich dětí, Zázrak
s krví, Odplata Nejvyššího, Translace Václavova těla, Zázraky.
 •
            
            Fuit (překl. B. Ryba): Vražda
            kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje, translaci Ludmilina těla neuvádí).
 •
            Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda
            kněžny Lidmily a přenesení jejího těla 
            (chybí motiv vraždy).
 •
            Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda
            kněžny Lidmily a přenesení jejího těla
            (chybí motiv vraždy).
 •
            Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda
            kněžny Lidmily a přenesení jejího těla
            (chybí motiv vraždy).
 •
Prolog o sv. Václavu (překl. J. Vajs): Zabití
Lidmily, Vyhnání a návrat matky, Vražda Václava, Přenesení těla.
 |  
              Literatura:Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech.
            Vyšehrad, Praha 1969, s. 58-87.
 Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda. Vyšehrad, Praha 1978.
 Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
            NLN, Praha 1998, s. 78-128.
 |