


PROLOŽNÍ1
LEGENDA O
SV. VÁCLAVU
V týž den (28. září)
umučení svatého Václava, knížete
českého |
Slušné jest předem znáti
vlast a stolec svatého mučedníka Václava. Tento byl syn
Vratislava, knížete českého, maje pod sebou dva bratry: Spytihněva
a Boleslava. Když pak zemřel otec, převzal Václav stolec otcovský.
Tehdy zlomyslní lidé začali popouzeti bratry (proti
sobě). Zprvu navedli Václava, aby vyhnal matku, řkouce: „Chce tě
zabíti s bratřími, neboť ta zabila i dříve bábu tvoji Ludmilu“.
I vyhnal matku svou na Budeč, a zakrátko kaje se přivedl ji k sobě
(nazpět).2
Bojaři pak poslali k bratru jeho řkouce:
„Jestliže nás neuposlechneš, (a) nepředejdeš-li v zabití
bratra svého, on tě zabije; ale my tobě nad onoho přejeme“. I vešel s nimi v radu Boleslav. Požádal pak bratra Václava, aby přišel
k němu na „Posvěcení chrámu“. A přišel Václav, a mile strávili den Posvěcení. Václav pak chtěl odejíti z hradu,
i přemluvil jej Boleslav, aby se do jitra (s ním) veselil.
Byl totiž jazykem lstivý, více než život svůj miluje jej, ale
v srdci svém na zabití jeho pomýšlel.
A když Václav ulehl, té noci na hradě
potvrdil radu s bojary svými o zabití bratrově. A ráno, když šel
na jitřní k chrámu, zastihl (jej) Boleslav s bojary a udeřil
jej do hlavy mečem. I běžel Václav do chrámu. Zastihl jej Tira
(a Tista) a rozsekali jej ve dveřích chrámových. Hněvysa
pak probodl mu bok mečem. Svatý Václav pak odevzdal blahoslavenou
duši svou v ruce Boží, když pondělí svítalo.3
Krev pak jeho
nemohli setříti po tři dni se stěn chrámových, neboť volala k Bohu jako Abelova proti Boleslavovi. Po několika letech byly přeneseny
ostatky jeho do slavného města Prahy a položeny byly u svatého Víta.
Překlad Josef Vajs
(1929)
Poznámky:
|
1 –
|
Prolog neboli synaxář východní
církve je liturgický sborník stručných životopisů světců,
řazených podle kalendáře. Prolog vznikl asi v polovině
12. století překladem synaxáře byzantského; v jednotlivých
slovanských oblastech pak byly do tohoto základního
Prologu zařazovány i životopisy místních svatých. Řecká církev
užívá pojmenování „synaxarion“ („synaxis“
znamená „sbírku“ nebo „shromáždění“; od obojího lze název
knihy odvodit: buď je to sbírka životopisů, nebo čtení
pro sváteční shromáždění; přeneseně znamená „synaxis“
také sám svátek světce). |
2 –
|
Vyhnal matku až poté, co mu
řekli, že ho chce i s bratřími zabít, jako již dříve zabila
jeho bábu Ludmilu. J. Vajs (1929, s. 63) vyslovil domněnku, že doplněk
o vyhnání Drahomíry „na Budeč“ může pocházet z nedochované
staroslověnské legendy o sv. Ludmile,
stejně jako Václavův „bratr“ Spytihněv. V tomto druhém případě
půjde ale spíš o omyl autora přepisu legendy, který
nevěděl co počít se „strýcem“ Spytihněvem ve staroslověnském
překladu Gumpolda – viz rodokmen
„Přemyslovců“. V roce úmrtí strýce Spytihněva (†915)
bylo Václavovi 20 let – viz tab. 13: Průběžný
věk prvních tří generací „Přemyslovců“ v některých klíčových
letech. |
3 –
|
Jména Tira a Hněvysa najdeme
pouze v I. stsl. legendě (charv., Vost.,
Min.). Den 28. září připadl na pondělí v roce 929 a 935. |
|
Petr Šimík (2005).
Komentář:
Dožitý věk prvních „Přemyslovců“ podle E. Vlčka ve
srovnání s údaji uvedenými v legendách přibližuje tabulka
4, dobu jejich vlády v grafickém znázornění najdete v tabulce 5. Životní data Ludmily a Václava, podle současného
stavu poznání, obsahují tabulka 6 a tabulka 7.
Srovnání:
• I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí
a skutky, Vražda
Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
•
I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí
a skutky, Vražda
Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
•
I. stsl. legenda (Min.): Václavovo mládí
a skutky, Vražda
Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
•
Crescente (bav.): Zavraždění kněžny
Ludmily, Zavraždění
knížete Václava a translace těla
(chybí motiv vražd).
•
Gumpold (překl. Z. Kristen): Předmluva,
Václavovo mládí,
Václavovy skutky, Václavovo vidění a
proroctví, Z jinocha mužem, obnovení chrámů,
Stavba a posvěcení chrámu, Pozvání
na hostinu, Zavraždění Václava, Translace.
•
Kristián: Stáří
prvních Přemyslovců, Václavovo vidění a proroctví,
Vražda knížete Václava, Přenesení
těla.
•
II. stsl. legenda (Nikol.): Předmluva, Václavovo mládí,
Václavovy skutky, Václavovo vidění a
proroctví, Vražda Ludmily, Převzetí
moci a vyhnání Drahomíry, Stavba
a posvěcení chrámu, syn Zbraslav, Pozvání
do Boleslavi, Přípitek archandělu
Michaelovi, Účast na jitřní, Potyčka
s Boleslavem, Zavraždění Václava, Vyhubení jeho přátel, kněží a služebníků a jejich dětí, Zázrak
s krví, Odplata Nejvyššího, Translace Václavova těla, Zázraky.
•
Fuit (překl. B. Ryba): Vražda
kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje, translaci Ludmilina těla neuvádí).
•
Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda
kněžny Lidmily a přenesení jejího těla
(chybí motiv vraždy).
•
Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda
kněžny Lidmily a přenesení jejího těla
(chybí motiv vraždy).
•
Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda
kněžny Lidmily a přenesení jejího těla
(chybí motiv vraždy).
•
Prolog o sv. Václavu (překl. J. Vajs): Zabití
Lidmily, Vyhnání a návrat matky, Vražda Václava, Přenesení těla. |
Literatura:
• Josef Vajs (ed.): Sborník staroslovanských literárních památek
o sv. Václavu a sv. Lidmile. ČAVU, Praha 1929, s. 65-67.
•
Oldřich Králík (ed.):
Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
•
Staroslověnské legendy českého původu. Nejstarší kapitoly z dějin
česko-ruských kulturních vztahů, ed. A. I. Rogov-Emílie Bláhová-Václav Konzal, Vyšehrad, Praha 1976, s. 273-274.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých
panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců
s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír,
Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké
legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|