MM - legendy - Kristián: Přídavek

MORAVIA MAGNA

BOJ S KOUŘIMSKÝM KNÍŽETEM

KRISTIÁNOVA LEGENDA, PŘÍDAVEK.

   [Pokračování ...].
   (87) Též těm, kteří v bitvě zápasí, Bůh nezřídka na prosby tohoto světce zázraky a slavnými skutky přispívá, všem Václava se dovolávajícím pomáhá, jakož i jemu ne jednou ani dvakrát, dokud panoval, živými a jasnými znameními pomohl.
   Neboť hrad jeden, jménem Kouřim, maje mnoho lidu, vyvyšoval se a se svým knížetem strojil vzpouru proti tomuto svatému. Ale když z obou stran dosti krve bylo prolito, zalíbila se všechněm ta rada, aby vévodové sami dva spolu bojovali, a který zvítězí, ten aby vládl. Když knížata vyšla, aby se utkala, kouřimskému Bůh nebeský ukázal nebeské vidění, svatého totiž Václava, jak na jeho čele se skví obraz kříže svatého.¹

Obr. 1. Svatováclavská přilba. Relikvie chovaná ve svatovítském pokladu
asi od doby vzniku pražského biskupství (973). V roce 2002 se stala ústředním
motivem prezentace pražské výstavy „Střed Evropy okolo roku 1000“.

Spatřiv to daleko odhodil zbraň a padl mu k nohám a prohlašoval, že nikdo nemůže přemoci toho, komu Bůh takovými znameními na pomoc spěje. A když toto vyznával, svatý vévoda pozdvihl ho k políbení míru a jej na hradě jeho v bývalou moc pokojně utvrdil, dávaje mu správu hradu, dokud bude živ. Vpravdě kříž byl uzřel,² poněvadž Krista následoval a přešťastně dospěl království, v kterémžto Kristus s Otcem i Duchem svatým kraluje na věky věků.

Kristián: Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho. Přídavek.
Přeložil Antonín Stříž (1969).

Poznámky:

1 –

Viz obr. 1. Tuto přilbu s pozlaceným nánoskem ve tvaru kříže měl asi Kristián na mysli, když popisoval Václavův boj s kouřimským knížetem (D. Třeštík 1997, s. 128, 412). Iluminátor Gumpoldovy legendy (před rokem 1006), který měl zřejmě k dispozici i Kristiánův text, si „znamení kříže“ na Václavově čele vyložil po svém a kříž namaloval na přilbu nahoru (viz Kristián, kap. 6, obr. 2).

2 –

Na nejstarším známém vyobrazení sv. Václava ve wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy (před rokem 1006) mu nasazuje přilbu spasení sám Kristus (viz Kristián, kap. 7, obr. 3). Od druhé poloviny 11. století se potom sv. Václav objevuje v přilbě i na řadě moravských a českých denárů i na pečetích a plastikách, a to až do samého závěru 13. století. Také na malbách ve znojemské rotundě je sv. Václav opatřen přilbou spasení, podle níž ho můžeme v kruhu knížat snadno identifikovat.
S přilbou spasení jako „svatého vojína“ ho konečně známe i z Myslbekova pomníku na Václavském náměstí. Jako vzor J. V. Myslbek použil přilbu ze svatovítského pokladu (viz výše obr. 1), kde je chována jako Václavova relikvie asi od doby vzniku pražského biskupství (A. Merhautová 2000, s. 92). Asi od poloviny 11. století až do závěru 13. století patřila přilba k Václavovým atributům. V době gotické pak byla nahrazena knížecí čapkou (viz Kristián, kap. 2, obr. 1).

Petr Šimík (2006).

Jednotlivé části Kristiánovy legendy:
Předmluva.
1. kap.: Vynález písma, jeho obhajoba v Římě, ustanovení Metoděje arcibiskupem a Svatoplukova zrada.
2. kap.: Pověst o Přemyslovi, pokřtění Bořivoje a přenesení křesťanství do Čech, pohanská reakce.
3. kap.: Bořivojovi potomci, Václavovo vidění a proroctví.
4. kap.: Vražda Ludmily, dopadení vrahů, stavba kostela nad Ludmiliným hrobem.
5. kap.: Převzetí moci, vyhnání matky, přenesení Ludmilina těla.
6. kap.: Vojín Kristův a jeho Boží zbroj, stavba kostela sv. Víta, záměr odejít do Říma.
7. kap.: Vražda knížete Václava.
8. kap.: Povraždění Václavových přátel i dítek jejich, translace Václavova těla, zázraky.
Přídavek.

Srovnání:
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a doba vlády knížat v grafickém znázornění“.
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“

Literatura:
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969, s. 58-87.
• Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda. Vyšehrad, Praha 1978.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998, s. 78-128.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Anežka Merhautová: Vznik a význam svatováclavské přilby. Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). NLN, Praha 2000, s. 85-92.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah