|  
 
 
   ŽIVOT
      SV. METODĚJE 
        
          | VI |  
          |   
            [Pokračování ...].Když se apostolik Mikuláš dověděl o takovýchto
            mužích, přál si je vidět jako anděly Boží a poslal pro ně...
            [Papež Hadrián]1
 posvětil jejich učení tím, že
            položil slovanské evangelium na oltář svatého apoštola Petra,
            a blaženého Metoděje vysvětil na kněžství.2 
            Bylo tu mnoho všelijakých lidí, kteří tupili
            slovanské knihy, že prý se nesluší, aby nějaký jiný národ
            kromě Hebreů, Řeků a Latiníků měl své písmo, podle nápisu,
            jejž Pilát dal napsat na kříž Páně. Ty nazval apostolik pilátníky
            a trojjazyčníky a proklel je.3
            Mimo
            to poručil jednomu biskupovi, který byl stižen týmž neduhem,
            aby ze slovanských učedníků vysvětil tři kněze a dva lektory.4
 [Pokračování ...].
 Život sv. Metoděje
            (kap. VI). 
 Poznámky: |  
          | 
              
                | 1  – | ...[Papež Hadrián]: V textu je vynechána,
            snad teprve pozdějšími opisovači, zmínka o změně na papežském
            stolci. Mikuláš I., který pozval oba bratry do Říma, zemřel
            13. listopadu; po svém příchodu do Říma zastihli tam již
            jeho nástupce Hadriána II., intronizovaného 14. prosince.
            Srov. pozn. k 17. kap. ŽK. Zatímco do Říma pozval oba věrozvěsty
            ještě papež Mikuláš I. († 13. 11. 867), v Římě je uvítal
            až
            jeho nástupce Hadrián II., který zastával svůj úřad
            od 14. 12. 867. Podle „Jádra katalogu (předních) biskupů Moravy“
            („Granum“) k roku
            891 došlo k přijetí Konstantina a Metoděje v měsíci
            lednu roku 868 (pozn. PŠ).
 |  
                | 2 – | ...blaženého
                  Metoděje vysvětil na kněžství: Slovanský text má „na
                  popovьstvo“, což by
                  mohlo značit také svěcení na biskupa. Tak to chápe např.
                  M. Tadin (Les ordinations romaines o. c. 613n), vycházeje
                  z předpokladu, že Metoděj jako opat Polychronu musel
                  již být knězem. Jak mě upozornil V. Tkadlčík, byl
                  takovýto předpis, že představení klášterů východní církve
                  musí být kněžími, vydán teprve za patriarchy Theodosia I.
                  (1178-1183), jak se možno dočíst u N. Milaše (Pravoslavno
                  crkveno pravo, Beograd, 1926, 125). Srov. též Grivec, Fontes
                  224 p. 3. V  Římské legendě podle Pražského rukopisu je použitý termín
            sacerdos, mohl znamenat i biskupskou hodnost. Ve Vatikánském
            rukopise legendy se toto (dnes porušené) místo v textu četlo po staletí: vysvětili jeho
            (Konstantina) a Metoděje na biskupy. Údaj o Konstantinově
                  biskupské hodnosti má též proložní „Život Kyrilův“,
                  některá oficia a moravské „Jádro katalogu předních
                  biskupů Moravy“  k letům 887
                   a 892. Svěcení Metoděje
            provedl sám papež, svěcení učedníků portský biskup Formosus a velletrijský biskup
                  Gauderich (L. E. Havlík 1992, s. 138-139).
 |  
                | 3 – | ...pilátníky a
                  trojjazyčníky: Srov. pozn. k 15. kap.
                  ŽK. Zde se přičítá samému papeži,
            že tak přezval odpůrce slovanské bohoslužby. Tomu třeba rozumět
            tak, že je nepřímo odsoudil tím, že  schválil
            slovanské liturgické knihy. Srov. Grivec, Fontes 224 p. 4 (J. Vašica 1966, s. 245). Výtku trilingvismu
                  (trojjazyčnictví)
            uvádí patriarcha Fotios ve svém spise „proti Frankům“, a snad pod jeho
                  vlivem i autor ŽM viní latiníky z tohoto bludu,
            ačkoliv již v červnu roku 794 na synodě frankfurtské bylo
            stanoveno „ut nullus credat, quod nonnisi in tribus
            linguis Deus orandus sit, quia in omni
            lingua Deus adoratur“.
 |  
                | 4 – | ...dva lektory:
                  Slov. dъva anagnosta (z
                  řec. anagnóstés, lektor, čtenář), jedno z nižších
                  svěcení kněžských (J. Vašica 1966, s. 245). Tím biskupem, který byl „stižen“
            pilátnickým neduhem, byl zřejmě portský biskup  Formosus, pozdější
            papež (891-896), kterého jako světitele, vedle
            biskupa Gaudericha, jmenuje Život sv. Konstantina-Cyrila (kap. XVII)
                  (pozn. PŠ).
 |  |  
          | Josef Vašica (1966). Život sv. Konstantina-Cyrila (869):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
 Život sv. Metoděje (886):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
 
 Literatura:• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
            LD, Praha 1966.
 •
            
            Lubomír E. Havlík:
            Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 138-140.
 •
            
            Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
            NLN, Praha 1998.
 |  
 
      aktuality 
      • zajímavosti 
      • kontakt 
      • naše cíle 
      • ohlasy  
      • sponzoři 
      • archiv
      mýty a pověsti  
      • legendy 
      • kroniky
      • dokumenty
      • jiné texty
 lokality 
      • archeologie   
      • hroby   
      • antropologie 
      • historie   
      • otázky
 jazyk  
      • písmo 
      • písemnictví 
      •  víra   
      • symbolika 
      •  artefakty 
      • vlivy
 mapky   
      • plánky 
      • tabulky 
      • rodokmeny 
      • osobnosti
 úvahy 
      • komentáře  
      • odkazy 
      • časová osa 
      • rejstřík  
      • obsah
 |