MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. METODĚJE

VI

   [Pokračování ...].
   Když se apostolik Mikuláš dověděl o takovýchto mužích, přál si je vidět jako anděly Boží a poslal pro ně... [Papež Hadrián]1 posvětil jejich učení tím, že položil slovanské evangelium na oltář svatého apoštola Petra, a blaženého Metoděje vysvětil na kněžství.2 Bylo tu mnoho všelijakých lidí, kteří tupili slovanské knihy, že prý se nesluší, aby nějaký jiný národ kromě Hebreů, Řeků a Latiníků měl své písmo, podle nápisu, jejž Pilát dal napsat na kříž Páně. Ty nazval apostolik pilátníky a trojjazyčníky a proklel je.3 Mimo to poručil jednomu biskupovi, který byl stižen týmž neduhem, aby ze slovanských učedníků vysvětil tři kněze a dva lektory.4  
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. VI).

Poznámky:
1 – ...[Papež Hadrián]: V textu je vynechána, snad teprve pozdějšími opisovači, zmínka o změně na papežském stolci. Mikuláš I., který pozval oba bratry do Říma, zemřel 13. listopadu; po svém příchodu do Říma zastihli tam již jeho nástupce Hadriána II., intronizovaného 14. prosince. Srov. pozn. k 17. kap. ŽK.
Zatímco do Říma pozval oba věrozvěsty ještě papež Mikuláš I. († 13. 11. 867), v Římě je uvítal až jeho nástupce Hadrián II., který zastával svůj úřad od 14. 12. 867. Podle „Jádra katalogu (předních) biskupů Moravy“ („Granum“) k roku 891 došlo k přijetí Konstantina a Metoděje v měsíci lednu roku 868 (pozn. PŠ).
2 – ...blaženého Metoděje vysvětil na kněžství: Slovanský text má „na popovьstvo“, což by mohlo značit také svěcení na biskupa. Tak to chápe např. M. Tadin (Les ordinations romaines o. c. 613n), vycházeje z předpokladu, že Metoděj jako opat Polychronu musel již být knězem. Jak mě upozornil V. Tkadlčík, byl takovýto předpis, že představení klášterů východní církve musí být kněžími, vydán teprve za patriarchy Theodosia I. (1178-1183), jak se možno dočíst u N. Milaše (Pravoslavno crkveno pravo, Beograd, 1926, 125). Srov. též Grivec, Fontes 224 p. 3.
V Římské legendě podle Pražského rukopisu je použitý termín sacerdos, mohl znamenat i biskupskou hodnost. Ve Vatikánském rukopise legendy se toto (dnes porušené) místo v textu četlo po staletí: vysvětili jeho (Konstantina) a Metoděje na biskupy. Údaj o Konstantinově biskupské hodnosti má též proložní „Život Kyrilův“, některá oficia a moravské „Jádro katalogu předních biskupů Moravy“ k letům 887 a 892. Svěcení Metoděje provedl sám papež, svěcení učedníků portský biskup Formosus a velletrijský biskup Gauderich (L. E. Havlík 1992, s. 138-139).
3 – ...pilátníky a trojjazyčníky: Srov. pozn. k 15. kap. ŽK. Zde se přičítá samému papeži, že tak přezval odpůrce slovanské bohoslužby. Tomu třeba rozumět tak, že je nepřímo odsoudil tím, že schválil slovanské liturgické knihy. Srov. Grivec, Fontes 224 p. 4 (J. Vašica 1966, s. 245).
Výtku trilingvismu (trojjazyčnictví) uvádí patriarcha Fotios ve svém spise „proti Frankům“, a snad pod jeho vlivem i autor ŽM viní latiníky z tohoto bludu, ačkoliv již v červnu roku 794 na synodě frankfurtské bylo stanoveno „ut nullus credat, quod nonnisi in tribus linguis Deus orandus sit, quia in omni lingua Deus adoratur“.
4 – ...dva lektory: Slov. dъva anagnosta (z řec. anagnóstés, lektor, čtenář), jedno z nižších svěcení kněžských (J. Vašica 1966, s. 245).
Tím biskupem, který byl „stižen“ pilátnickým neduhem, byl zřejmě portský biskup Formosus, pozdější papež (891-896), kterého jako světitele, vedle biskupa Gaudericha, jmenuje Život sv. Konstantina-Cyrila (kap. XVII) (pozn. PŠ).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 138-140.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

   MORAVIA MAGNA

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah