• „Život Konstantina-Kyrila s přenesením sv. Klimenta“

   Když se pak Filozof vrátil do Konstantinopole, Rostislav, vládce Moravy, uslyšel, co Filozof vykonal v oblasti Chazarů. Poněvadž sám měl též péči o svůj národ, poslal vyslance k řečenému císaři [Michaelovi III.] s tím vzkazem, že se jeho lid sice odvrátil od uctívání idolů a že si žádá zachovávat křesťanský zákon, ale že nemá takového učitele, který by jej v tom zákoně jasně a dokonale vyučil. Žádal, aby mu [císař] do těch oblastí poslal takového člověka, který by jeho lidu dovedl plně objasnit víru a řád zákona i cesty pravdy.¹ 
   (...)
   Císař [Michael III.] ho poslal spolu s bratrem Metodějem do země Slovanů a poskytl jim ze svého paláce velmi hojné prostředky. Když s Božím přispěním přišli do oněch území a   t a m n í   o b y v a t e l é   se dozvěděli o jejich příchodu, velmi se zaradovali, zejména když uslyšeli, že přinášejí ostatky svatého Klimenta a evangelium přeložené od řečeného Filozofa do jejich jazyka.² Vyšedše jim   z   m ě s t a   vstříc, přijali je s úctou a s velikou radostí...

Římská legenda (kap. 7).

   Když o tom všem uslyšel přeslavný papež Mikuláš,³ velmi potěšen tím, co mu bylo z toho sděleno, rozkázal jim a pozval je apoštolským listem, aby k němu přišli. Oni bratři, když obdrželi toto poselství, velice se zaradovali a vzdávali Bohu díky, že byli uznáni za tak významné, aby si zasloužili pozvání Apoštolského stolce. Vydali se tedy ihned na cestu a vzali s sebou několik svých učedníků, které pokládali za hodné, aby získali hodnost biskupskou. A tak dorazili po několika dnech do Říma...

Římská legenda (kap. 8).

   Přestože shora řečený papež Mikuláš odešel před nemnoha dny k Pánu, Hadrián,⁴ který ho v pontifikátu následoval, když uslyšel, že vzpomenutý Filozof přináší s sebou tělo blahoslaveného Klimenta, které vlastním přičiněním nalezl, velice se zaradoval a   v y k r o č i l   jim s duchovenstvem a lidem   z   m ě s t a   vstříc a přijal je s velkými poctami⁵ ... . Když tedy vzdali řečenému Filozofovi mnoho díků za tak velké dobrodiní, vysvětili jeho bratra Metoděje na kněžství⁶ a také ostatní jejich učedníky na kněze a jáhny...

Římská legenda (kap. 9).

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Legendy: „Život sv. Metoděje, kap. VI“.
Legendy: „Život sv. Metoděje, kap. VII“.
Legendy: „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“.
Legendy: „Italská legenda“.
Legendy: „Kristián, kap. 1“.
Legendy: „Kristián, kap. 2“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Legendy: „Diffundente sole“.
Kroniky: „Granum k roku 886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) krále Rostislava.
Kroniky: „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) o přijetí Konstantina a Metoděje v Římě.
Dokumenty: „List krále Rostislava byzantskému císaři Michaelu III.“ (862).
Dokumenty: „List byzantského císaře Michaela III. králi Rostislavovi“ (863).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 108, 122-123, 138-139.