|  
 
 
   ŽIVOT
      SV. KONSTANTINA-CYRILA 
        
          | VII |  
          | 
               [Pokračování ...].Za nedlouhý čas odřekl se zcela světského
            života,1  usadil se na jednom tichém
            místě a zabýval se toliko sám sebou. Nic neschovával pro zítřejší
            den, ale všechno rozdával chudým a starost skládal na Boha,
            který každého dne pečuje o všechny. Když si jednou ve svátek
            sluha stěžoval, že nemají nic na takový slavný den, pravil mu:
            „Ten, který kdysi živil Izraelity na poušti, dá
            pokrm i nám zde. Jdi jen a pozvi ještě aspoň pět chuďasů,
            a doufej v pomoc Boží“.2 
            A vskutku, jakmile nastal čas k obědu, přinesl náhle nějaký
            muž nůši všelijakých jídel a deset zlatníků. I poděkoval
            Bohu za všechno to. Potom odešel na Olymp3 
            k svému bratru Metoději, kde počal žít a modlitby
            konat bez ustání k Bohu a toliko s knihami se
            bavit.
 [Pokračování ...].
 Život
 sv. 
            Konstantina-Cyrila (kap. VII). 
 Poznámky: |  
          | 
              
                | 1  – | ...Za
            nedlouhý čas odřekl se zcela světského života: Rezignace na úřad
            vysokoškolský a odchod do soukromí souvisel nejspíš se státním
            převratem, který se udál v roce 856: císařovna Theodora
            byla nucena se vzdát vlády a odejít do kláštera, místo ní
            strhl na sebe moc její bratr Bardas. Logothet Theoktist, příznivec
            soluňských bratří, byl odstraněn a zabit. Je možno, že
            Konstantin upadl na čas do hmotné tísně. V tom smyslu lze
            vyložit i následující vypravování o zázračném
            pohoštění pěti chuďasů (srov. Dvorník, Les légendes 113). |  
                | 2 – | Mt
                  6, 34; Ž 54, 23; 1Pt 5, 7. |  
                | 3 – | ...odešel
                  na Olymp: Nikoli ovšem na Olymp v Thessalii, báječné
                  sídlo pohanských bohů, nýbrž na horu Olymp v maloasijské
                  Bythynii a Mysii, na jehož svazích vzniklo v 8. a v 9. století
                  mnoho klášterů. V tomto největším asketickém středisku
                  byzantské církve střetla se poprvé životní pouť obou
                  bratří soluňských (srov. Van den Ghyen, Acta Sanctorum,
                  Nov. II, 322 s.). |  |  
          | Josef Vašica (1966). Život sv. Konstantina-Cyrila (869):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
 Život sv. Metoděje (886):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
 
 Literatura:• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
            LD, Praha 1966.
 •
            
            Lubomír E. Havlík:
            Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
 •
            
            Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
            NLN, Praha 1998.
 •
            
            Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem.
            Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
            konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed.
            Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský,
            AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.
 |  
 
      aktuality 
      • zajímavosti 
      • kontakt 
      • naše cíle 
      • ohlasy  
      • sponzoři 
      • archiv
      mýty a pověsti  
      • legendy 
      • kroniky
      • dokumenty
      • jiné texty
 lokality 
      • archeologie   
      • hroby   
      • antropologie 
      • historie   
      • otázky
 jazyk  
      • písmo 
      • písemnictví 
      •  víra   
      • symbolika 
      •  artefakty 
      • vlivy
 mapky   
      • plánky 
      • tabulky 
      • rodokmeny 
      • osobnosti
 úvahy 
      • komentáře  
      • odkazy 
      • časová osa 
      • rejstřík  
      • obsah
 |