MM - legendy - Život Metoděje 15. kap.

MORAVIA MAGNA

ŽIVOT SV. METODĚJE

   [Pokračování ...].
   Potom, když se oprostil od všeho shonu a péči svou uvrhl na Boha,¹ posadil napřed ze svých učedníků dva kněze, zdatné rychlopisce,² a přeložil vbrzku všechny knihy Písma, kromě Makabejských, z řeckého jazyka na slovanský v osmi měsících,³ od měsíce března, kdy začal překládat, do dvacátého šestého dne měsíce října. Po ukončení pak vzdal náležitý dík a slávu Bohu, jenž dává takovou milost a zdar, a obětoval se svým duchovenstvem svatou a tajemnou oběť a oslavil svátek svatého Dimitrije.⁴ Neboť dříve s filozofem přeložil toliko evangelia s „apoštolem“ a vybranými službami církevními.⁵ Tehdy pak přeložil i nomokánon,⁶ to jest pravidlo zákona, a knihy Otců.⁷
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. XV).

Poznámky:

1 –	Ž 54, 23; 1Pt 5, 7.
2 –	...dva kněze zdatné rychlopisce: Kodifikace starozákonního překladu, podniknutá Metodějem na konci jeho života, kterou A. Vailant (RÉS 24, 1948, 17) pokládá, sotva právem, za nepravděpodobnou, byla uskutečněna v době poměrně krátké osmi měsíců za pomoci dvou kněží tachygrafů („dъva popy skoropiscę“). Je to zároveň svědectví o vysoké technické úrovni rukopisné slovanské dílny na Velké Moravě a o existenci slovanské hlaholské tachygrafie, pokud známo, nikde nedochované. Srov. můj příspěvek k anketě o literární vědě k V. sjezdu slavistů v Sofii (Slavjanskaja filologija. Tom II, Sofija 1963, 74).
3 –	...v osmi měsících. V ŽM stojí chybně: v šesti měsících (šestiju měsęcь). Chyba vznikla tím, že původní hlaholská číslice dz (dzělo) = 8 byla ponechána i v cyrilském přepise, kde však značí 6. Počet měsíců od března do 26. října je osm. Samo sebou nebyla to věc nemožná, aby v té poměrně krátké době byl přeložen celý Starý zákon, kromě knih Makabejských, byli-li k tomu již dříve učiněny přípravy. Otázka je, mohl-li být rukopis tachygrafický v neklidných letech po smrti Metodějově přepsán běžnou hlaholicí a rozmnožen. Bulharský spisovatel Jan Exarcha počátkem 10. století v předmluvě k svému překladu Bohosloví (Slovo o pravěi věrě) Jana z Damašku praví, že slyšel o Metodějově překladu všech kanonických knih Starého zákona. Dle toho možno předpokládat, jak dí V. Vondrák (O mluvě Jana Exarcha Bulharského, 1896, 93), že za času Jana Exarchy byl již Starý zákon přeložen, jenže Jan Exarcha nevěděl s jistotou, pochází-li celý překlad skutečně od Metoda.
4 –	...svátek sv. Dimitria: Sv. Dimitrij byl nejen patronem rodného města soluňských bratří, ale také města Sirmia, které mělo být sídlem prvotní panonské diecéze Metodějovy. Byl zvlášť uctíván od učedníků Metodějových, jak svědčí slovanský hymnus k jeho poctě (J. Vašica 1966, s. 120n; Grivec, Fontes 234, p. 4).
5 –	...s „apoštolem“ a vybranými službami: Apoštolem se nazývají všechny ostatní knihy Nového zákona kromě evagelií. „Vybrané služby“ značí zde totéž co „všechen církevní řád“ v 15. kap. ŽK (viz tamní pozn.).
6 –	...přeložili i nomokánon: Tento Metodějův překlad nomokánonu, tj. sbírky církevních kánonů doplněné světskými zákony týkajícími se církve, se zachoval ve dvou staroruských rukopisech, Usťužském neboli Rumjancevském z konce 13. století a Joasafovském z 16. století. Základem jejím je kanonická sbírka Jana Scholastika, patriarchy cařihradského (565-577) tzv. Synagoga o 50 titulech. Metoděj však ji zkrátil o víc než třetinu tím, že vynechal kánony pro moravské poměry méně aktuální. Civilní složku tohoto souboru tvořil ZS.
7 –	...knihy Otců: tj. spisy sv. Otců církevních. Otázkou, o jaké knihy tu jde, se nejvíc obíral N. van Wijk (Studie zum altslavischen Paterica, Amsterodam 1951); Dva slavjanskych paterika (BZS 4, 1932, 22-34); Die älteste kirchenslav. Übersetzung der Homilie: Eis ton euaggelismon tés hyperagias Theotoku (BZS 7, 1937-38, 108-123). Dále ještě R. Nahtigal, Otčsky knigy (RAY 1950, 7-24); I. Gošev, Kiril i metodij (Godišnik-Annuaire de l’Université de Sofia VI. Faculté de Théol. 1938, 3, 67-89) a j. Dosud však se nedospělo k uspokojivým výsledkům. Podle N. v. Wijka by šlo o překlad sbírky Andrón hagión biblos; jiní (R. Nahtigal) myslí, že tento řecký paterik byl určen spíše mnichům a nehodil se pro moravské poměry a že tudíž třeba rozumět tímto paterikem spíše překlad homilií sv. Otců, jaké se nám zachovaly ve fragmentární sbírce hlaholského rukopisu Clozova. Srov. F. Grivec, Konstantin u. Method o. c. 35-6; Fontes 235 p. 7. Iv. Gošev (o. c.) má za to, že Metodějův paterik byla liturgická kniha, z níž se předčítaly jednotlivé části za bohoslužby. O v. Wijkových studiích věnovaných Pateriku srov. též v. Wijkův nekrolog od K. Horálka (BZS 9, 1947-8, 410-411).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah