MM - legendy - Život Metoděje 9. kap.

MORAVIA MAGNA

ŽIVOT SV. METODĚJE

   [Pokračování ...].
   Potom starý nepřítel, závistník dobra a odpůrce pravdy,¹ podnítil proti němu srdce krále, nepřítele moravského,² se všemi biskupy, kteří pravili: „Učíš v naší eparchii“.³ On však odpověděl: „Kdybych byl věděl, že je vaše, byl bych ji pominul, ale je svatého Petra.⁴ A právem. Přecházíte-li vy z řevnivosti a lakoty proti kánonům přes staré hranice a tím bráníte učení Božímu, dejte si pozor, abyste svůj mozek nerozlili, budete-li chtít kostěnou lebkou proraziti železnou horu“. Odpověděli mu hněvivě: „Zlým to odpykáš!“ On odpověděl: „Mluvím pravdu před císaři a nestydím se.⁵ Vy však si čiňte se mnou, co vám libo, neboť nejsem lepší než ti, kteří proto, že mluvili, co je spravedlivé, i o tento život přišli v mnohých mukách“. Když mnoho řečí bylo chvatně prosloveno, aniž co zmohli proti němu, řekl král šibalsky: „Netrapte mého Metoděje, vždyť se už zpotil jako při peci“. On řekl: „Tak jest, pane. Kdysi potkali lidé zpoceného filosofa a tázali se ho: Pročpak se potíš? On dí: S hrubými lidmi jsem se přel“. O tomto výroku se pohádali a rozešli. Jeho pak vyhostili do Švábska⁶ a drželi ho tam půl třetího roku.⁷
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. IX).

Poznámky:

1 –	J 8, 44.
2 –	...krále, nepřítele moravského: Jedná se o východofranského krále Ludvíka II. Němce (840-876). Viz „Rodokmen Karlovců“. Ten pak na synodě s biskupy bavorskými konal soud nad Metodějem. Na Moravě došlo k politickému převratu. Rostislav byl zrádně vydán svým synovcem Svatoplukem Němcům. Metoděj byl jat patrně na Moravě na podzim 870, ale soud se konal v Bavořích, pravděpodobně v Řezně, kde se král Ludvík zúčastnil v listopadu 870 říšského sněmu.
3 –	...učíš v naší eparchii: V ŽM v 8. a 9. kap. se zdůrazňuje, že Metoděj postupoval podle kánonů. V listě Hadriánově se praví, že Cyril a Metod nic neučinili proti kánonu, ježto moravské krajiny náleží apoštolskému stolci. V kap. 9 proti výtkám franského episkopátu, že Metoděj „učí“, tj. koná misijní činnost, „v naší oblasti“ tj. ve franské oblasti, se klade důraz na to, že tato „oblast“ (tj. eparchie) je svatého Petra. Metoděj naopak vytýká svým odpůrcům, že postupují „čerosъ kanony“, tj. protikanonicky. Při tom se užívá v ŽM terminologie totožné s Metodějovým nomokánonem: oblastь za řec. eparchia nebo paroikia, prědělъ za enoria nebo hyperorion.
4 –	Jedná se o fiktivní salcburská práva v Panonii v rozporu s papežským kanonickým stanoviskem. Římem byla vlastně vzkříšena zaniklá panonská metropole v Sirmiu (Srěmska Mitrovica), což se stalo příčinou sporů o církevní správu v Panonii mezi papežstvím a salcburským arcibiskupstvím, které si Panonii v minulých sedmdesáti letech přisvojilo.
5 –	Ž 119, 46.
6 –	Švábsko – nyní Würtenbersko. Arcibiskup Metoděj byl zajat patrně na podzim roku 870 a konfinován v klášteře Reichenau nebo Ellwangen až do roku 873, kdy byl v důsledku doslova „mezinárodního tlaku“ na bavorský episkopát a východofranského vládce ze zajetí propuštěn.
7 –	...a drželi ho tam půl třetího roku: Za těmito střízlivými slovy legendy se tají tvrdá a pohnutá skutečnost, která byla objevena teprve vydáním listů Jana VIII. biskupům pasovskému Hermanrikovi a frizinskému Hannonovi roku 1880 (F. Miklošič-F. Rački, Novo nadjeni spomenici, Starine XII, 214-216). Odtud je přetiskl Pastrnek (Dějiny 251-3) a Grivec (Fontes 69-70). Hermanrik, původně člen benediktinského kláštera Ellwangen ve Švábsku (nyní Würtenbersku) a první jeho historik, vynikal vzděláním a zvláště znalostí řeckého jazyka, byl nějaký čas zástupcem opata a počátkem roku 866 se stal biskupem v Pasově. Když bulharský kníže Boris roku 866 požádal krále Ludvíka, aby mu poslal kněze a jáhny, byl v čele této kazatelské misie postaven Ermanrich v naději, že se mu podaří uvést Bulhary pod poddanství Německa. Ale když dospěl do Bulharska roku 867, nalezl tam již římské zástupce, kteří zcela opanovali pole, takže se s dovolením Borise vrátil se svými kněžími i jáhny s nepořízenou a roztrpčen domů (Zlatarski, Istoria na prъvoto bъlgarsko carstvo o. c. I. 2, 111). Ermanrich se aktivně zúčastnil deportace Metoděje do vězení, a jeho nelidské chování při tom je živými barvami vylíčeno v listě Jana VIII., poslaném před zářím 873. „K oplakání tvé zloby mohl by stačit, jak se domníváme jen proud slz. Neboť kterého, ať nedíme biskupa, ale kterého světského muže, ano kterého tyrana krutost nepřevýšila tvá opovážlivost, nebo nepřekonala tvá zvířecká sveřepost? Bratra a arcibiskupa našeho Metoděje jsi trestal v žaláři a týral jej delší dobu pod širým nebem za hrozné zimy a velkých dešťů, a vzdálils jej od správy církve jemu svěřené, a dospěls až k takovému šílenství, že když jsi jej vlekl na poradu biskupů, byl bys jej udeřil koňským bičem, kdyby ti v tom od jiných nebylo zabráněno...“ Stejně ostrého odsouzení se dostalo od téhož papeže frizinskému biskupu Hannonovi (Annoni) pro nekanonický a krutý postup proti Metoději a jeho nespravedlivé vězení. – Místo, kde Metoděj byl vězněn dva a půl roku, je novějšími studiemi bezpečně zjištěno: byl to klášter Ellwangen ve Švábsku, jehož členem byl kdysi Ermanrich (srov. Grivec, Metodova ječa – Ellwangen, Zgodovinski časopis, Ljubljana 1956-57, 282-4; Grivec se opírá jmenovitě o studii Viktora Durra, Ermenrich von Ellwangen, Ellwanger Jahrbuch 16, 1956, 3-15). Ostatní literaturu viz u Vavřínka (Staroslov. životy o. c. 43).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 148, 162-163.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994, s. 32, 40.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah