|  
 
 
   ŽIVOT
      SV. KONSTANTINA-CYRILA V čtrnáctý
      den měsíce února Paměť  a
      život blaženého učitele1 
      našehoKonstantina filozofa;
 prvního vychovatele a učitele slovanského národa
 
        
          | I |  
          |   
            Milosrdný a dobrotivý Bůh čeká na pokání lidí,
            aby všichni byli spaseni a došli k poznání pravdy,
            nechce smrti hříšníkovy, i kdyby se sebevíc oddával zlobě,
            ale chce jeho pokání a život.2 
            Proto nenechává lidské pokolení klesnout zemdlením a upadnout
            do pokušení ďábelského a zahynout, ale po všechna léta a v každý
            čas nepřestává nám prokazovat mnoho milosti, jak od prvopočátku,
            tak i posavad, napřed skrze patriarchy a Otce a po
            nich skrze proroky, a po těch skrze apoštoly a mučedníky
            a spravedlivé muže a učitele, které si vybírá z tohoto
            nejvýš neklidného žití. Znáť Pán své, kteří
            jsou jeho, jakož řekl: Ovce mé slyší můj hlas, a já je
            znám a jménem je volám, a chodí za mnou a já jim
            dávám život věčný.3 
            To učinil i za našeho pokolení
            tím, že nám ustanovil tohoto učitele, a ten osvítil náš
            národ, slabostí, či spíše lstí ďábelskou zatemnělý na svém
            rozumu, takže nechtěl chodit ve světle Božích přikázání.4
             
            Život jeho i poskrovnu vyprávěný ukazuje, jakým byl, aby
            ten, kdo jej slyší, chce-li, jej napodobil, osvojil si čilost a zhostil
            se lenosti podle slov apoštolových: Buďte mně podobni jako já
            Kristu.5
 [Pokračování ...].
 Život
 sv. 
            Konstantina-Cyrila (kap. I). 
 Poznámky: |  
          | 
              
                | 1  – | Slovo
              u č i t e l , které se
            vyskytuje v nadpise obou legend několikrát a v samém
            textu, třeba chápat jako termín s významem „apoštolský
            misionář“ nebo „apoštolský
            legát“ a může být oficiálně přidělen jak
            knězi tak i biskupu, přičemž jeho funkce není omezena jen
            na jednu diecézi. Podobně   u č e n í
              může značit kromě obvyklého významu výuky také zvláštní
            úřad učitelský, např. v ŽM 7
             a 17. Srov. Grivec,
            Fontes 169-170. |  
                | 2 – | Jl
                  2, 13; 1Tm 2, 4; Ez 33, 11. |  
                | 3 – | J
                  10, 27n. |  
                | 4 – | Iz
                  2, 5; 50, 11; Zj 21, 24. ... C h o d i t   ve světle Božích
                  přikázání: Jak ukazují poznámky výše, je legendární
                  vypracování v obou slovanských životech o sv. Cyrilu
                  a Metoději hojně protkáno citáty
                  z Písma sv., uváděnými buď doslovně nebo
                  jen po paměti volně a zkráceně, jak si toho žádal věcný
                  kontext. Pro posouzení autorova stylu a jeho myšlenky,
                  ale též i pro otázky pramenné kritiky jsou tyto
                  odkazy důležité. Tak např. hned počáteční slova z 1Tim 2, 4:
                  aby všichni byli spaseni a došli k poznání
                  pravdy čtou se také v ŽM na počátku 2. kapitoly,
                  dále v jedné modlitbě Euchologia Sinajského (srov. R.
                  Nahtigal, Euchologium Sinaiticum II, 1942, 313), v modlitbách
                  latinských penitenciálů (srov. V. Vondrák, Studie o. c.
                  11), v legendě o sv. Borisu a Glěbovi (vydání
                  Abramoviče 14). Někde pozorujeme jen kratší biblická rčení,
                  jimiž autor odívá své myšlenky. Tak ve slovech shora
                  uvedených: chodit ve světle Božích přikázání zkřížila
                  se dvě biblická úsloví: chodit ve světle (Iz 2, 5;
                  50, 11; Zjev 21, 24) a chodit v přikázáních
                  (Bar 1, 18; Ezech 38, 15; 2Jan 6).
 |  
                | 5
                  – | 1Kor
                  11, 1. |  |  
          | Josef Vašica (1966). Život sv. Konstantina-Cyrila (869):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
 Život sv. Metoděje (886):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
 
 Literatura:• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
            LD, Praha 1966.
 •
            
            Lubomír E. Havlík:
            Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
 •
            
            Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
            NLN, Praha 1998.
 •
            
            Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem.
            Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
            konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed.
            Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský,
            AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.
 |  
 
      aktuality 
      • zajímavosti 
      • kontakt 
      • naše cíle 
      • ohlasy  
      • sponzoři 
      • archiv
      mýty a pověsti  
      • legendy 
      • kroniky
      • dokumenty
      • jiné texty
 lokality 
      • archeologie   
      • hroby   
      • antropologie 
      • historie   
      • otázky
 jazyk  
      • písmo 
      • písemnictví 
      •  víra   
      • symbolika 
      •  artefakty 
      • vlivy
 mapky   
      • plánky 
      • tabulky 
      • rodokmeny 
      • osobnosti
 úvahy 
      • komentáře  
      • odkazy 
      • časová osa 
      • rejstřík  
      • obsah
 |