|  
 
 
   ŽIVOT
      SV. METODĚJE 
        
          | XVI |  
          |   
            [Pokračování ...].Když franský král1
            přišel do krajin dunajských,  přál si ho [Metoděje] vidět, a on, ačkoli někteří říkali a myslili, že od něho bez muk
            nevyvázne, odebral se k němu.2  
            On však jej přijal, jak se sluší na biskupa, čestně a slavně
            s veselím, porozprávěl s ním jak se sluší takovým mužům
            spolu rozprávět, objal a políbil jej a propustil s velikými
            dary. Řekl mu: „Pamatuj na mne vždy, ctihodný otče, ve svých
            modlitbách“.
 [Pokračování ...].
 Život sv. Metoděje
            (kap. XVI). 
 Poznámky: |  
          | 
              
                | 1  – | ...franský
            král: slov. korolju ugъrьskomu.
            A Brückner (Die Wahrheit o. c. 94-95) pokládá zmínku o uherském
            králi za omyl, původně byla zde řeč jen o králi a „uherský“
            bylo později od opisovačů přidáno. Tímto „králem“ je míněn
            podle Brücknera franský císař Karel III. Tlustý, třetí
            syn Ludvíka Němce a jeho nástupce (881-888). Tento dohad Brücknerův
            přijímá Grivec jako jedině možný (AAV XVII, 1941, 124; Konst.
            u. Method 132; Fontes 235). Samo o sobě setkání s uherským
            králem na pomezí velkomoravském „nevzbuzuje žádné
            pochybnosti“, jak dí Pastrnek (Dějiny 124), také ŽK
            kap. 8 vypráví o střetnutí s Uhry cestou do
            Chazarska, ale způsob, jak tento „král“ jedná s Metodějem,
            svědčí spíše o franském panovníku, který právě tehdy
            v Podunají jednal se Svatoplukem. Srov. V. Vavřínek, Ugъrьskyj
            Korolь dans la vie vieux-slave de Méthode
            (BZS 25, 1964, 261-269). Jde nejspíš o Karla III.
            Tlustého, východofranského krále (876-887) a římského císaře
            
            (od roku 881). Viz „Rodokmen
            Karlovců“ (pozn. PŠ).
 |  
                | 2 – | Setkání obou mužů se uskutečnilo
            patrně „in monte Comiano“ poblíž Tullnu, kde na podzim
                  roku 884 probíhalo jednání císaře se Svatoplukem.
                  Viz Fuldské anály k roku
                  884. Srovnej „Granum
                  k roku 900“ (po přepočtu 884) (pozn. PŠ). |  |  
          | Josef Vašica
            (1966). Život sv. Konstantina-Cyrila (869):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
 Život sv. Metoděje (886):kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
 
 Literatura:• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
            LD, Praha 1966.
 •
            
            Lubomír E. Havlík:
            Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 209.
 •
            
            Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše
            Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
 •
            
            Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
            NLN, Praha 1998.
 |  
 
      aktuality 
      • zajímavosti 
      • kontakt 
      • naše cíle 
      • ohlasy  
      • sponzoři 
      • archiv
      mýty a pověsti  
      • legendy 
      • kroniky
      • dokumenty
      • jiné texty
 lokality 
      • archeologie   
      • hroby   
      • antropologie 
      • historie   
      • otázky
 jazyk  
      • písmo 
      • písemnictví 
      •  víra   
      • symbolika 
      •  artefakty 
      • vlivy
 mapky   
      • plánky 
      • tabulky 
      • rodokmeny 
      • osobnosti
 úvahy 
      • komentáře  
      • odkazy 
      • časová osa 
      • rejstřík  
      • obsah
 |