X (3/3)

   [Pokračování ...].
   Opět mu předložili jinou záhadu: „Jak to, že vy křesťané zamítáte obřízku, ačkoli Kristus ji nezavrhl, ale naplnil podle zákona?“ Filozof odpověděl: „Ten ovšem, který dříve byl, řekl Abrahamovi:¹ To buď znamením mezi tebou a mnou,² splnil ji při svém příchodu, ježto měla platnost od onoho času až po něho, ale nedovolil jí dále trvat, nýbrž dal nám křest“. Oni řekli: „Proč se tedy dřív jiní líbili Bohu, ač nepřijali toto znamení, ale znamení Abrahamovo?“³ Filozof odpověděl: „O nikom z nich není známo, že by měl dvě ženy, leda o Abrahamovi, proto mu obřezává ten úd a stanoví mez, která by se dále již nepřestupovala, ale první manželství Adamovo dává ostatním za příklad, aby se jím řídili. Podobně učinil i Jakubovi tím, že ochromil žílu jeho stehna,⁴ poněvadž pojal čtyři ženy. Ten pochopil příčinu, proč mu to učinil a proč nazval jméno jeho Izrael, to jest, »rozum patřící na Boha«, neboť již, jak se zdá, s ženou neobcoval. Abraham to však nepochopil“.
   Opět se ho tázali Židé: „Proč vy se klaníte modlám a tváříte se, jako byste se tím líbili Bohu?“ Filozof odpověděl: „Napřed se naučte rozlišovat názvy, co je ikona (obraz) a co je idol (modla), a toho si povšimněte a nenapadejte křesťany, neboť ve vašem jazyku se nachází pro tento »obraz« deset slov. Ale i já se vás zeptám: Byl to obraz stánku, jaký Mojžíš viděl na hoře a snesl dolů,⁵ nebo zhotovil uměle obraz obrazu, podobný obraz, neobyčejný svými sponami a kožemi a srstmi a cheruby? Poněvadž to tak učinil, řekněme snad proto, že vy uctíváte a se klaníte dřevu a kožím a srstem a ne Bohu, který tehdy dal takovýto obraz? Totéž platí i o chrámu Šalomounově,⁶ poněvadž měl obrazy cherubů a andělů a mnohé jiné podoby. Tak i my křesťané děláme obrazy těch, kteří se zalíbili Bohu, a uctíváme je a tím odlišujeme, co je dobré, od obrazů démonských, neboť Písmo haní ty, kdo obětují své syny a dcery a zvěstují hněv Boží, jinde zase chválí ty, kdo obětují své syny a dcery“.⁷
   Pravili opět Židé: „Cožpak vy se neprotivíte Bohu, když jíte vepřovinu a zaječinu?“⁸ I odpověděl jim: „První úmluva však přikazuje:⁹ Jezte všechno jako byliny travné, neboť čistým je všechno čisté, poskvrněným však i svědomí je poskvrněno. Vždyť Bůh praví v knize Stvoření: Hle, všechno je velmi dobré.¹⁰ Pro vaši chtivost však něco málo z toho vyloučil, neboť řekl: Jedl Jákob a nasytil se a odpadl milovaný. A jinde: Zasedl lid, aby jedl a pil, a vstal, aby hrál“.¹¹
   Uvedli jsme zde z mnohého zkráceně¹² jen tolik na památku. Kdo by si však přál tyto řeči vyhledat v jejich úplné a pravé podobě, najde je v jeho knihách, pokud je přeložil náš učitel arcibiskup Metoděj, bratr Konstantina filozofa, který je rozdělil na osm promluv, a tam uzří sílu jeho slova a z Boží milosti jako plamen žhoucí proti odpůrcům.
   Když chagan chazarský s náčelníky vyslechli všechna tato jeho sladká a případná slova, řekli mu: „Bohem jsi byl sem poslán k našemu vzdělání a od něho ses naučil všemu Písmu, všechnos řádně pověděl a dosyta jsi nás všechny potěšil medovými slovy svatých knih. My jsme sice lid neznalý písem, ale tomu věříme, že tys od Boha. Chceš-li však ještě víc uspokojit naše duše, vylož nám v podobenstvích popořádku každé pravidlo, na něž se tě zeptáme“.
   [Pokračování ...].

Život sv. Konstantina-Cyrila (kap. X / 3. část).

Poznámky:

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.
• Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed. Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.