|
Doplňující texty:
PŘEDKOVÉ Z LOBEZ
Průsečíkem Paichlů, Špirků a Stašků pravděpodobně byly Lobzy a pomocníkem navázání styku mezi nim byla asi železnice. Je to jen hypotéza, jako
tomu bylo s hypotézou o rozmachu města Plzně. Podívejme se proto na ty naše drahé příbuzné.
Do Lobez patrně přišel jako první Václav Stašek, který se na dráze v Plzni stal topičem. Ten se musel zkamarádit s Václavem Špirkem, kterému dal
svou dceru za manželku. Špirkovic dcera se seznámila v Plzni s Jaroslavem Paichlem, tehdy ještě Bäuchelem a vzali se. Zde asi dráha nehrála svou
roli, nebo ano? Nepotkali se třeba moji budoucí rodiče rodiče na nádraží. když Jaroslav už jezdil z Prahy do Plzně ? Kdož ví.
Fakt je že zprvu také bydleli v Lobzích. Takže nebýt Lobez, asi bychom nebyli..
Příloha č. 85 - Špirkové a Staškové v Lobzích.
LOBZY nejsou jen u Plzně, jsou u Sokolova, u Stříbra i jinde u nás. Jsou dokonce i v Polsku- viz Lobzów. Věnujme se však jen těm, které leží na
pravém břehu řeky Úslavy pod Švábinským vrchem. Jejich jméno lze vysvětlit jako ves Lobzů, Lobzovy rodiny. Proč se ten majitel jmenoval Lobz? Asi
podle toho, že uměl dobře líbat, protože ”lobz” značilo v mnoha slovanských jazycích polibek, hubička.
Jako vesnice jsou prvně vzpomínány v literatuře v r.1379. Několik statků v nich bylo svobodných, zemanských, část patřila faře a plzeňskému
klášteru. Zajímavá je zmínka o Lobzích z r. 1428, kdy se tam mluví o robotných lidech. Už v 15. století byla jejich větší část připojena k Plzni. Proto si
také např. stará patricijská rodina Guldenerů z Plzně, která byla povýšena do šlechtického stavu, přijala v r. 1568 přídomek ” z Lobez”. Jeden z jejich
potomků, básník a filosof Dr Bernard Guldener ( 1836 - 1877 ) napsal pod pseudonymem Bernard Lobezský libreto k Dvořákově opeře Král a uhlíř.
Koncem 18. století měly Lobzy 22 čísel. Rychle však rostly, protože v r. 1890 už zde bylo 57 domů a v r. l910 se zde udávalo l86 domů. To však už
nešlo o vesnici na břehu řeky a kolem malého rybníčka pod návsí.
To už měly Lobzy několik vzdálenějších částí prorůstajících k městským čtvrtím. K plzeňskému Petrohradu to byla část nazývaná Vyšehrad a Petřín, k
Doubravce pak část zvaná Letná. Osada Letná byla založena plzeňským měšťanem Dítětem v r. 1889.
Kde všude Staškové, Špirkové a Paichlové bydleli už se nedozvíme. Někde jsou udávána čísla popisná, jinde čísla pořadová, ale bez udání jména
ulice, ulice se také přejmenovávaly. Takže první byt Václava Staška byl nejspíše v takové příkře do kopečku na Petříně jdoucí uličce Vyšehradské
v č. 5. Tam asi bydleli manželé Václav a Terezie Staškovi, zde se jim narodila dcera Pavlína, která si vzala Václava Špirka. Špirk se svou manželku se
usídleli blízko, ve Vodičkově ulici 17, dnešní Lobezské ulici l7. Babička Špirková vždy mluvila o tomto bytě, že bydleli u Pužmanů, což byli majitelé
domu. Zde pak s nimi bydleli i moji rodiče, jak už to tak bývalo, že ve dvou nebo třech místnostech bydlely dvě rodiny pohromadě. Sem mne také
přivezli z porodnice z Plzně, kde jsem se narodil. Pak se Špirkovi i Paichlovi přestěhovali do Revoluční ulice 38 na Letné, ale i ta patřila také k
Lobzům.
Druhá dcera Špirků, Marie, se se svým mužem Červeným v té době přestěhovala do Revoluční ulice 79, tj. do Lobez vedle hostince Dalmatinka, kde
byl na kraji polní cesty takový malý přístavek. V samém hostinci Na Dalmatince od první světové války až do třicátých let kraloval babiččin otec
Václav Stašek. Dalmatinka mu však nepatřila, byla zprvu v majetku rodiny Fleischhansů. Byla nazvána po manželce jednoho z Fleischhansů, která
pocházela z Dalmacie.
ROD STAŠKŮ
Opět se pro první orientaci podívejme na jejich rodopisnou
tabulku:
Vaše prapraprababička Váš praprapradědeček
Pavlína Stašková + Václav Špirk
*5.7.1876 + 6.12.1966 * 9.3.1873 +5.4.1952
Václav Stašek, horník + Terezie Černá
*19.8.1851 + 4.9.1934 * ?
Josef Stašek, podruh + Marie Filipová
*6.5.1816 * 1813
Tomáš Stašek, sedlák + Anna Korandová
*8.12.1768 + 20.1.1830 * 1876 + 23.2.1836
Matěj Stašek, domkář + Růžena Jílková
*3.10.1741 * ?
Vojtěch Stašek, vesničan + Anna Nová
*10.4.1705 * ?
Kryštof Stašek, ? + Salomena ?
*6.5.1663 * ?
Jakub Stašek, ? + Anna ?
* ? 1650 * ?
Příloha č. 95 - Staškovi
Dostali jsme se tedy opět daleko, opět do pobělohorské doby.Z matrik se toho opět nedá mnoho vyčíst. Všichni naši Staškové žili v
TYMÁKOVĚ ( Timákov, Timakow, Timacžow ), což je malá vesnice východně od Plzně, resp. 6 km jižně od Rokycan. Prvně je vzpomínána v r. 1379.
Filologové tvrdí, že její název nesvědčí pro český název, prý to byl původně asi dvůr Tymův nebo Tymanův ( Thymeus, Timotheus ), viz podobně
např. Týmov na Sokolovsku. Nic se z historie o Tymákovu mimořádného nedovíme. To, že někteří předkové z Tymákova byli horníci, neznamená, že
by zde bylo uhlí. Spíše pracovali v železnorudných dolech směrem k Sedlci a Plzenci. Farou patřil Tymákov ke Starému Plzenci, proto také najdeme
Stašky v plzenecké matrice.
Etymologie příjmení Stašek je jasná, je to vlastně Stanislav. Je to příjmení velmi běžné, v Plzni jich bylo desítky. O nahromadění Stašků v tomto cípu
západních Čech může svědčit i Stašov - Staškův, který leží kousek dále za Rokycany směrem k Žebráku.
Členové našeho rodu Stašků byli většinou chudší nebo chudí zemědělci, podruzi, domkáři. Jen jeden je uváděn jako horník. Pokusme se tedy také
trochu nahlédnout do jejich života.
1.PAVLÍNA STAŠKOVÁ
je vám už známá z rodokmenu Špirků, kde jetato moje babička popsána jako Špirková, manželka Václava Špirka.
Narodila se 5.7.1876 v Tymákově čp. 108 jako dcera horníka. Najdeme ji jako výchozí bod našeho rodopisného pátrání v matrice
Starého Plzence č. 32 str. 233, která je dnes uložena ve Státním oblastním archivu v Plzni.
Měla jen jednoho sourozence, sestru Julii ( *1891, +22.12.1969) Ta měla za manžela Bedřicha Hübla, zaměstnance ČSD,.Měli spolu dceru Vlastu,
provdanou Šedivou v Praze., +21.V.1984.
Příloha č. 96 - Parte Hüblová a Šedivá
2. VÁCLAV STAŠEK se narodil v Tymákově čp. 108 dne 19.8.1851.
Jeho otec byl podruh, nevíme zda na Rokycanském panství nebo u sedláka. Václav měl snad jen dva sourozence, Josefa a Martina. Víc jsem jich
totiž v matrikách nenašel. Při těch skoro stovkách Stašků, kteří tam jsou zapsáni, za úplnost však ručit nemohu.
Václav se stal horníkem v některém dole na železovec v okolí. V Tymákově bylo tehdy mnoho havířů. Byli mu dva i jako svědkové na svatbě.
Oženil se dne 18.1.1875 s Terezií Černou, dcerou Martina Černýho, domkáře z Tymákova čp. 72 a matky Kateřiny rozené Pickové, také z Tymákova
z č. 36. Je snad zajímavé, že v době sňatku mu bylo 23 let a 8 měsíců, a přece mu podle tehdejších zákonů musel dát otec svolení k sňatku jako
nezletilému, a to za přítomnosti dvou svědků. Nevěsta byla starší o rok.
Měli spolu dvě děti, Pavlínu (* 5.7.1876) a Julii (*1891).
Později se rodina přestěhovala asi do Lobez, asi do Vyšehradské ul. č. 5. Stašek Václav si zřejmě našel v Plzni zaměstnání jako topič na železnici v
Plzni. Asi teprve v penzi byl hostinským v Lobzích na Dalmatince. Tento bývalý hostinec stojí tu ještě dnes. Z vyprávění jeho dcery, mé babičky, si
pamatuji, že měl hospodu pronajatou ještě v první světové válce a že mu opilí vojáci rozbili puškami všechny mramorové stolky. Babička pak dlouho
měla z jednoho střepu mramorové těžítko. Vedle hostince se šlo po schodech do takového malého přístavku, kde Staškovi asi nějakou dobu také
bydleli. Ještě si na tohoto svého pradědečka trochu pamatuji.
Do hostince k němu tenkrát chodili takoví prodavači všeho možného malého zboží. Přes rameno mívali proutěný koš a v něm nepřebernou hromadu
zrcátek, nožů, hřebínků, mejdlíček, čokolády, prostě všechno možné. Na dřevěném meči mívali i preclíky. Někdy mi pradědeček nechal z toho koše
”obchodníka” něco vybrat. Většinou to nebylo však zadarmo. Musel jsem pradědovi za to namalovat koně.
Na prababičku už si nepamatuji. Musela umřít mnohem dříve. Pradědeček Václav zemřel 4.9.1934 a byl pohřben 7.9.1934 na hřbitov k Jiřímu. Dožil
se tedy 83 let. Asi tedy vážně za života ani nestonal..
3. JOSEF STAŠEK se narodil v Tymákově č. 6 dne 6.5.1816. Byl podle matriky sice synem sedláka, ale pa při sňatku o něm píše jako o podruhovi.
Byl z 8 dětí, ze synů nejmladší, takže se nedivme, že nedostal po tátovi grunt.
Oženil se ve 28 letech v Timákově dne 5.11.1844. Svatba byla u Stašků, ne tedy u nevěsty. Jeho nastávající Marie Filipová byla o rok starší než on,
byla dcerou timákovského tesaře Josefa Filipa z chalupy č. 17 a její matka se jmenovala za svobodna Kateřina Šmolíková a pocházela také z
Timákova.
Narodily se jim údajně jen tři děti:
- Josef ( * 1.3.1845), ten se později oženil s Marií Černou a měl s ní děti: Marii (*6.2.1870), Josefa (*18.3.1872), Marii (*19.8.1874) a Marii Paulínu
(*1876)
- Martin ( * 6.11.1847), ten však zemřel už 18.10.1849, prý na psotník.
- Václav ( * 19.8.1951), který patří do naší větve rodokmenu a o něm jsme už před chvíli mluvili.
Josef Stašek zemřel 27.1.1771 v Tymákově v č. 90. Kdy zemřela jeho manželka jsem nevypátral.
4. TOMÁŠ STAŠEK byl jediný v tomto rodě který byl uváděn jako sedlák, Narodil se v Tymákově č.6 dne 8.12.1768.
Sňatkem se spojil s Annou Korandovou, narozenou v r. 1876 v Mokrouších, jejímž otcem byl pozdější sedlák v Tymákově č.65 a matkou byla Doprota
Nová z Tymákova č.70.
Měli spolu údajně l0 dětí v tomto pořadí:
-Jakub ( 1.5.1801), který se dvakrát oženil, poprvé s Ludmilou Böhmovou, podruhé s Kateřinou Kubovou. Měl celkem 6 dětí:
-Josef ( * 28.3.1805 ), který brzo umřel ( + 23.1.1808), podle matriky na neštovice.
-Jan ( * 12.4.1807), který převzal hospodářství v Tymákově č. 6. Oženil se s Marií Ambrožovou ze Starého Plzence. Měli spolu 13 dětí, z nichž před
dospělostí zemřelo 10 !
-Václav ( * 1812). Ten měl s Kateřinou Benedovou, kterou si
vzal 17.11.1846 tři syny.
-Josef (* 6.5.1816) nám již známý náš předek, kterého jsme uvedli v předešlém odstavci.
-Marie ( * 12.10.1817, + 8.6.1819)
-Anna ( * 14.5.1819)
-Terezie ( * ?), provdala se za Tomáše Brejchu
-Vojtěch ( * ? ), který se oženil s Josefou Holubovou.
Tomáš Stašek zemřel v nedožitých 62 letech dne 20.1.1830. Jako příčina smrti je v matrice udán zánět, není ale udáno zánět čeho. Jeho manželka
zemřela v 60. letech dne 23.2.1836. Příčinou její smrti mělo být plicní onemocnění, Lungensucht, snad tedy tuberkulóza. Oba zemřeli v Tymákově v
čp. 6.
5. MATĚJ STAŠEK pocházel z Mokrouš, kde se narodil domkáři Vojtěchu Staškovi v č. 7. Přiženil se do Tymákova, kde si vzal selskou dceru Rosalii
Jílkovou. Ani jsem nezjistil, kdy se narodila a kdy měli veselku.
Žili spolu v Tymákově č. 6. Měli spolu 11 dětí:
-Václav ( * 13.9.1765, + 20.11.1769 )
-Kateřina ( * 1.11.1766 )
-Tomáš( * 8.12.1768 ) náš předek, o němž jsme psali v minulém odstavci
-Matěj( * 20.5.1771), zemřel v dětství
-Jakub * 20.7.1772) zemřel na vodnatelnost jako vysloužilý voják, bez kapitálu, svobodný, dne 11.10.1827
-Anna ( * 8.7.1774 )
-Kateřina ( * 14.11.1775 )
-Barbora ( * 27.4.1779 )
-Terezie ( * 27.3.1781 )
-Rosalia ( * 25.5.1782 )
-Matěj ( * 3.8.1784 )
6. VOJTĚCH ( ADALBERT ) STAŠEK se narodil pravděpodobně v Tymákově dne 10.4.1705. Byl rolníkem.
Oženil se 11.10.1733 s Annou Novou, dcerou Jiřího Nového, nevíme však, odkud pocházela. Pravděpodobně také z Tymákova. Měli spolu 5 dětí:
-Matěj ( * 21.2.1734), který zemřel v dětství
-Josef ( * 15.10.1735). ten si vzal za ženu Annu Vajnarovou
-Rozina ( * 4.1.1738 )
-Matěj ( * 3.10.1741 ), náš již známý předek, uvedený předešlém odstavci
-Kateřina ( * 11.4.1744)
O jejich osudech a smrti jsem nezjistil nic. Škoda. Se Stašky této generace jsem měl velké potíže, abych je od sebe rozeznal. Jen Matějů bylo pět.
7 KRYŠTOF STAŠEK se narodil 6.5.1663, snad v Tymákově. Víme toho o něm skutečně jen to, že žil a oženil se se Salomenou, příjmení její není
uvedeno. Vím také, že měli 6 dětí :
- Eva ( * 16.12.1699)
- Dorota ( * 25.2.1702 )
- Jiří ( * 21.1.1703 )
- Vojtěch ( Adalbert ), o něm jsme četli v minulé kapitolce
- Ludmila ( * 16.9.1707 )
- Marianna ( * 25.3.1711 )
8. JAKUB STAŠEK je posledním známým předkem tohoto rodokmenu. Narodil se v Tymákově - v matrice je bez data uvedeno jen ” ex Timakow”.
Podle data narození jeho dětí se mohl narodit kolem r. 1630
Víme, že měl za manželku Annu, rodiče nebyli zde uvedeni. Děti jsem našel jen podle těchto dvou jmen rodičů Jakuba a Anny. Byli to:
-Bartoloměj ( * 22.8.1651 ) oženil se s Kateřinou
-Kateřina ( * 6.6.1652 )
-Ondřej ( * 9.11.1653 )
-Jiří ( * 6.3.1655 ) oženil se s Kateřinou
-Dorota ( 8.11.1655 )
-Vít ( * 14.6.1658 ) oženil se s Annou
-Margareta ( * 29.3.1661 )
- Kryštof ( * 6.5.1663 ) jeho známe jako našeho předka z minulé kapitolky.
Všechny matriky o Tymákově jsou uloženy v plzeňském Státním oblastním archivu u římskokatolick fary Starý Plzenec, některé z nich jsou značeny
jako farní obvod, jiné jako Tymákov. Nejstarší z nich ve farním obvodu je z let 1651-1689 a má signaturu SM l. Jsou v ní jen narození, takže zde
nenajdeme ani úmrtí ani svatby. Nemá index. Celkem je zde z tohoto obvodu 34 matrik
|
