Karavanseráj - zájezdní hostinec a knajpa

Punkt, kde se setkávají karavany a vyměňuje se zboží hmotné i to nehmotné, na které si nemůžete šáhnout a o tom je vzácnější i subtilnější, informace a znalosti. Třeba jak pěstovat bource morušového, jak ukovat damascenskou ocel, vyrobit střelný prach a mnohé jiné know-how.
Po večerní modlitbě to tam ožije u stolu jedlíků i v umývárkách. Vypravěči a tančící derviši, kejklíři a otroci, hudebníci, komedianti a cvičení medvědi baví hosty, kteří popíjeli a hrají hry z Indie, Číny i Persie. A pokud snad prohrají příliš mnoho peněz, často ráno přímo na místě prodají část svého zboží. Karavanseráj má obvykle čtvercový půdorys. Zdobená vstupní brána musí být dost velká na to, aby jí projel naložený velbloud. Vnitřní nádvoří pak lemují řady stejně velkých místností - pokojů pro cestovatele i jejich zvířata. Právě v karavanserájích si putující obchodníci, mniši, vojáci i velvyslanci vyměňovali a vyměňují informace kudy jet a kde a kudy to raději objet, novinky o politické situaci v té a té říši, o válkách a povstáních. Vyměňují se tam myšlenky nových náboženství a filosofií i vynálezy a jiné znalosti. Karavanseráje tak nebyly jen předchůdci dnešních hotelů, ale hrály i významnou společenskou úlohu. Zlaté období prožily v dobách, kdy Evropu, Asii i Afriku spojovaly dlouhé a živé karavanní stezky.
A my na ně přinatrefili snad na všech objevných cestách. V Maroku s Tomem, v Tibetu s Fičou, v Nepálu s Terkulko i v Jordánsku s Hadíkem.