Doc MUDr Přemysl Paichl
Vedutou nazýváme umělecké zobrazení pohledu na město nebo krajiny , nejčastěji v širokém úhlu. Může být ale i součástí obrazu a to zobrazeného nejrůznější technikou malby.nebo jako jednobarevná rytina Veduty se objevovaly nejčastěji až v XVII. až do první poloviny XIX. století. V české grafice se obvykle uvádí mezi jejich autory K.Postl, V. Morstadt a A.Pucherna..
Vedut Plzně máme celou řadu.. Často se u nich setkáme se skoro stejnými zobrazeními pohledu od Východu. Z ostatních stran města jsou ojedinělé. Na nich můžeme však sledovat změny i hlavních staveb ve městě vinou pohrom . Pro detailnější studium lze doporučovat práci Jana Mergla: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500-1900. Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň 1905.
Jan z Plané, rukopis kapitulní knihovny Praha M.XXXVII ,f 102b.celkové vyobrazení Plzně z r. 1536 od neznámého autora. Objeveno bylo nedávno ve Würzburku Angelikou Marschovou. Popsána je v práci Marsch,A., Biller H.J., Jacob,F-D.: Die Reisebilder Pfalzgraf Otheinrichs aus den Jahren 1536-1537. A.K.Konrad Verl., 2001. Na vedutě jsou zobrazeny některé detaily, které jsme ani neznali, např. detail stavby lékárny vedle chrámu sv. Bartoloměje nebo sedlová střecha třípatrové radnice, přestavěná po požáru z r. 1507.
Druhou nejstarší vedutou je nástěnná malba v „paláci“ radnice zobrazující pohled od jihu.
veduta od Jana Willenberga, pravděpodobně z období pobytu autora v Plzni 1571-1613. Zřejmě byla několika autorům vzorem pro více pohledů na toto „královské a hlavní město Plzeň “ od východu. Zajímavé na této vedutě může být to, že věž kostela františkánského je zakončena tupě bez špičky.
Neznámí následovníci vycházeli z veduty Willenbergovy a částečně ji modifikovali.detail z votivního obrazu sv.Václava od M.Seeblummera, jehož originál najdete v Západočeském muzeu v Plzni, inv.č.3296
Poslední vedutou této řady od východu je kresba s menším horizontem, která se kromě centra města odlišuje velkým obrazem znaku města a jeho stylizované brány. Autor není znám. Plzeň je zobrazena od východu na akvarelu jako plošně rozvinuté město se třemi dominantami špičatých věží tedy jako katolické město, chlubící se kostely františkánským, arciděkanským a dominikánským. Na východní periferii města je zdůrazněn kosteí špitálu Maří Magdalény s pivovarem a mlýnem. Mezi věžemi je umístěna legenda s čísly objektů.
kresba Františka Šaška která byla přílohou knihy Martina Hrušky, archiváře města Plzně, která vyšla pod názvem „ Kniha pamětní král.krajského města PLZNĚ od roku 775 až 1870“ která vyšla v Plzni v r. 1883.má vedutu od Řehoře Balzera ze stejného pohledu od východu na výučním listě . Od předchozího obrazu však má místo pražského předměstí tři znaky : velblouda, bránu a nadpis Pilsna.
veduta Plzně od západu od neznámého autora. Mimořádný pohled na Novou resp Skvrňanskou bránu
