Tibetský kalendář

Při označování data a počítání let používají Tibeťané tři různé letopočty, v datování tibetských bankovek se používá ještě další, čtvrtý letopočet:

královský letopočet - gjal lo (lo v tibetštině znamená rok) je odvozený od genealogie tibetských králů, rok 0 královského letopočtu je položen do roku 127 př.n.l. [přepočet: královský letopočet = křesťanský letopočet + 127 let ]
šedesátiletý cyklus - rabčhung (rab lo) využívá výhody šedesátiletého cyklu, který je běžně používán v Asii. Jeho vznik je svázán s prvním vyložením Kálačakry v Tibetu v roce 1027 n.l. [1.rok 1.rabčhungu = 1027 n.l]
křesťanský letopočet - či lo je používán zejména v současnosti [přepočet: křesťanský letopočet = královský letopočet - 127 let; křesťanský letopočet = 60 x rabčhung + rok v rabčhungu + 1027 let; křesťanský letopočet = datování tibetských bankovek + 254 let]
datování tibetských bankovek používá letopočet, jehož počátek je položen do roku 254 n.l. [přepočet: datování tibetských bankovek = křesťanský letopočet - 254 let ]

V šedesátiletém cyklu rabčhung (rab lo) se používá kombinace 12 zvířat zvěrokruhu [myš, vůl, tygr, zajíc, drak, had, kůň, ovce, opice, pták, pes a prase] a 5 prvků [dřevo, oheň, země, železo a voda], které jdou vždy dva roky po sobě, jednou ve formě mužského elementu a podruhé ženského elementu. Tibetský Nový rok Losar je pohyblivý a začíná zpravidla v únoru v závislosti na lunárním kalendáři a úplňku.

Srovnání křesťanského letopočtu a tibetského šedesátiletého rabčhungu (rab lo)
či lo	gjal lo	rabčhung	rabčhung
1995	2122	17 / 9	dřeva a prasete, ženský
1996	2123	17 / 10	ohně a myši, mužský
1997	2124	17 / 11	ohně a vola, ženský
1998	2125	17 / 12	země a tygra, mužský
1999	2126	17 / 13	země a zajíce, ženský
2000	2127	17 / 14	železa a draka, mužský
2001	2128	17 / 15	železa a hada, ženský
2002	2129	17 / 16	vody a koně, mužský
2003	2130	17 / 17	vody a ovce, ženský
2004	2131	17 / 18	dřeva a opice, mužský
2005	2132	17 / 19	dřeva a ptáka, ženský
2006	2133	17 / 20	ohně a psa, mužský
2007	2134	17 / 21	ohně a prasete, ženský
2008	2135	17 / 22	země a myši, mužský
2009	2136	17 / 23	země a vola, ženský

Postupné střídání zvířat a prvků v šedesátiletém cyklu - rabčhungu (rab lo)
	dřevo		oheň		země		železo		voda
	mužský	ženský	mužský	ženský	mužský	ženský	mužský	ženský	mužský	ženský
myš	58		10		22		34		46
vůl		59		11		23		35		47
tygr	48		60		12		24		36
zajíc		49		1		13		25		37
drak	38		50		2		14		26
had		39		51		3		15		27
kůň	28		40		52		4		16
ovce		29		41		53		5		17
opice	18		30		42		54		6
pták		19		31		43		55		7
pes	8		20		32		44		56
prase		9		21		33		45		57

[ 02.07.2000 zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) autor: Ľubomír Sklenka ]

Pro Kelty zas měli velký význam oba slunovraty i obě rovnodennosti. Nejen, že byly spojovány s pohybem slunce na nebeské klenbě, ale všem čtyřem významným dnům byl přiřazen i určitý strom. Tak jarní rovnodennosti je přisouzen dub, letnímu slunovratu bříza, podzimní rovnodennosti olše a zimnímu slunovratu buk.

Kalendář podle Přemysla

Ohlasy:

Dobrý den, jen jsem Vám chtěl vysvětlit, že 584 dní u Venuše není doba oběhu jejího kolem Slunce, ale ve skutečnosti doba, potřebná na prostřídání všech fází a ty se prostřídají za 584 dní cca. A tedy doba, za kterou se těžiště planety Venuše objeví vůči hvězdnému pozadí na stejném místě, trvá cc 225 našich dní. Dále, její vlastní rotace, kdy se natočí o plných 360 stupňů kolem své vlastní osy, bez ohledu na pohyb po ekliptice, trvá 245 (možná 243) našich dní. A v důsledku kombinace těchto dvou pohybů, pak její střední sluneční den, tedy doba, kdy na jejím horizontu vyjde slunce a pak opět, trvá cc 117 našich dní. Tedy těch 584 dní - To jest, z hlediska pozemského pozorovatele to je jako doba, za kterou na stejném místě na obloze, kdy bylo provedeno počáteční pozorování a např. záměrná přímka v terénu na kamenné stavbě, tak se právě za těch cca 584 dní opět objeví ve stejné záměrné přímce (ta Venuše). Jen chci podotknout, že doba oběhu je ve skutečnosti, viz výše o něco kratší, než doba rotace kolem osy, rotace kolem osy trvá déle, než Venušin rok, čili jinými slovy v důsledku této okolnosti Venuše rotuje retrográdně., zpětně - viz výše A ten kalendář Tzolkin, o kterém uvádíte, že ne, neodpovídá žádnému astronomickému cyklu, tak nesmíme zapomenout, že oni zdůrazňují, že jim vědomosti přinesli "učitelé z vesmíru". Pak by samozřejmě mohl odpovídat době oběhu jejich domovské planety kolem centrální hvězdy vyjádřené v počtu ucelených rotací. Samozřejmě jejich "dní" (těch učitelů z vesmíru), o neznámé délce. Vyloučeno to není a je mi jasné, že kdyby např. nějaký doktorand na postgraduálním doktrandském studiu něco takového začal ve své disertační práci zpracovávat (např. na Iberoamerickém institutu), tak by nebyl připuštěn k rigorósní zkoušce, jelikož bohužel vědci pracují dle hesla co nemůže být, nesmí být, už proto, že jsou existenčně závislí na instituci, jež je "živí". Takže se papouškují jen obecně "přijatelné" ani ne hypotézy, ale jen fakta, kdy se jeden "odvolává na druhého", asi jako v politice. To ale s vědou nemá nic společného. Pa tito doktorandi fungují jako jacísi mechaničtí třídiči "obecně přijatelných faktů", čili se jejich činnost neliší od nějaké náboženské fakulty, kde se o náboženských textech také nediskutuje, bylo by to navíc rouhání v jejich očích, těch teologů. Pak je to jen vymývání mozků. Můžete si položit otázku, proč se oni vesmírní učitelé v současnosti nedostavují.Já na to rád odpovídám, že možná od pozemských pedagogů okoukali jejich oblíbenou čnnost a že toho času štrajkují. Ale to jen jako legrace, prostě nevím, také bych byl rád, kdyby se dostavili a ano, leccos se od nich dozvěděl.

Jedná se o Váš článek ČAS A KALENDÁŘ, u mayského kalendáře je 584 dny - doba oběhu Venuše kolem Slunce. Ve skutečnosti se Venuše za 584 našich zemských dní přemístí o cca >5/2* délky své dráhy.(2*224.7 + 134.6=584), tedy 2 celé oběhy + 134.6/224.7(něco přes polovinu dráhy) Na shledanou. Milan kochaník