Reliéfy z indonéského ostrova Sulawesi

Do pražské galerie Nomád byla dovezena unikátní kolekce dřevěných reliéfů z Toraje na ostrově Sulawesi (Celebes). Původně tvořily součástí tradiční architektury domů a sýpek. Něco podobného můžeme najít i s petlicemi v Africe, třeba v Mali a jistě nejenom tam.

Tana Toraja, v překladu země Toradžanů, je hornatá oblast v centrální části Sulawesi. Toradžané jsou protomalajského původu; pocházejí z jihovýchodní Asie, pravděpodobně z Kambodže, odkud přesídlili někdy mezi lety 2500 až 1500 př. n. l. Místní legenda vypráví o tom, jak na ostrov připluli první lidé. Zastihla je bouře, poškodila jejich lodi natolik, že už nebyly na moři použitelné, a tak z nich udělali  střechy nových domů. Proto prý mají střechy na Toraje charakteristický tvar lodí se zdviženými příděmi a proto jsou obráceny k severu, odkud připluli předkové dnešních obyvatel.

Středisky oblasti jsou města Makale a Rantepao, většina Toradžanů ale žije ve vesnicích. V minulosti, kdy stejně jako v jiných oblastech Indonésie zuřily války a nájezdy mezi sousedními vesnicemi a lovci lebek byli hrdiny svého lidu, se vesnice stavěly na vrcholcích hor a opevňovaly se. Až holandští kolonizátoři přiměli Toradžany přesídlit do údolí. Společně s nimi přicházeli do oblasti protestantští misionáři, kterým se dařilo nahrazovat animistické kulty křesťanskou vírou do té míry, že dnes se ke křesťanství hlásí 70 % obyvatel. Deset procent vyznává islám a 20 % zůstává u původní víry. Ta je ale dodnes všudypřítomná v životním stylu a řídí se jí obřady, jež jsou nejvýznamnějšími společenskými událostmi. Někdy se říká, že Toraja je zemí obřadů – návštěvníky překvapuje jejich četnost a okázalost. Jsou to obřady související s úrodou, zasvěcením nového domu, ale především pohřební obřady, které jsou velkými a mimořádnými událostmi podléhajícími přísným pravidlům. K obřadům patří působivé obětování zvířat – buvolů, prasat a kuřat.

Dům není jen místem života rodiny, je i středem náboženského života – každý obřad v něm začíná a končí. Tradiční dům, ačkoliv je prostorný, má jen tři místnosti a v každém domě bydlí jedna rodina. Stavba je velmi náročnou záležitostí, která začíná výběrem vhodného místa. Konstrukce podpíraná sloupy se buduje ze dřeva, střechu pokrývá bambus. Stěny se sestavují z dřevěných reliéfních panelů spojovaných čepy bez použití hřebíků. Panely vyřezávají a malují profesionálové, zdobí je geometrickými ornamenty a figurálními motivy se symbolickými významy. Výsostným a nejpůsobivějším motivem je buvolí hlava, symbol bohatství a života. Celé sbírky skutečných buvolích rohů, pozůstatky obětí z předchozích obřadů, se navíc ježí na hlavních sloupech domů. Barva polychromie reliéfů má také svůj význam, shodou okolností blízký významům, které přičítáme barvám v naší kultuře. Bílá je barvou čistoty, kdežto černá barvou smutku. Červená se spojuje s lidským životem, žlutá s boží milostí a mocí. Výměna starších panelů za nové patří k údržbě domu, a tak se reliéfy čas od času objevují na trhu.

Naproti domům, obráceny k jihu, stojí sýpky na rýži. Nejsou to ale jen hospodářské budovy, mají svou funkci i při obřadech, kdy tam sedávají hosté a podává se jídlo. Výlučně ke skladování rýže slouží místnost v patře. Součástí výzdoby sýpek jsou neobyčejně působivé reliéfy lidských postav nebo polopostav. Podobné, jednoduché a magicky působící figury se objevují také na dvířkách uzavírajících komory ve známých skalních pohřebištích.

Prodejní galerie Nomád, pasáž Lucerna, Štěpánská 61, Praha 1

telefon 296 23 63 43, email nomad@koberce-perske.cz

www.koberce-perske.cz