Plzeňské veduty

 

Doc MUDr Přemysl Paichl

 

Vedutou nazýváme umělecké zobrazení pohledu na město nebo krajiny , nejčastěji v širokém úhlu. Může  být ale i součástí obrazu a to zobrazeného nejrůznější technikou malby.nebo jako jednobarevná rytina Veduty se objevovaly nejčastěji až v XVII. až do první poloviny XIX. století. V české grafice se obvykle uvádí mezi jejich autory  K.Postl, V. Morstadt a A.Pucherna..

 

Vedut Plzně máme celou řadu.. Často se u nich setkáme se skoro stejnými zobrazeními pohledu od Východu. Z ostatních  stran města jsou ojedinělé. Na nich můžeme však sledovat  změny i hlavních staveb ve městě vinou pohrom . Pro detailnější studium lze doporučovat  práci Jana Mergla: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500-1900. Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň 1905.

-1480

Jan z Plané, rukopis kapitulní knihovny Praha M.XXXVII ,f 102b.  

-1536  

celkové vyobrazení Plzně z r. 1536 od neznámého autora. Objeveno  bylo nedávno ve Würzburku  Angelikou Marschovou. Popsána je v práci  Marsch,A., Biller H.J., Jacob,F-D.: Die Reisebilder Pfalzgraf Otheinrichs aus den Jahren 1536-1537. A.K.Konrad Verl., 2001. Na vedutě jsou zobrazeny některé detaily, které jsme ani neznali, např. detail stavby lékárny vedle chrámu sv. Bartoloměje nebo sedlová střecha třípatrové  radnice, přestavěná po požáru z r. 1507.

-1574

Druhou nejstarší vedutou je nástěnná malba v „paláci“ radnice zobrazující pohled od jihu.

-1602

veduta od Jana Willenberga,  pravděpodobně z období pobytu autora v Plzni 1571-1613. Zřejmě byla  několika autorům  vzorem pro více pohledů na  toto „královské a hlavní město Plzeň “ od východu. Zajímavé na této vedutě může být to, že věž kostela františkánského je zakončena  tupě bez špičky.

-1602

Neznámí následovníci vycházeli z veduty Willenbergovy a částečně ji modifikovali.

-1672  

detail  z votivního obrazu sv.Václava od M.Seeblummera, jehož originál najdete v Západočeském muzeu v Plzni, inv.č.3296

-1735

Poslední vedutou  této řady od východu je  kresba  s menším horizontem, která se kromě centra města odlišuje  velkým obrazem znaku  města a jeho stylizované brány. Autor není znám. Plzeň je zobrazena  od východu na akvarelu jako plošně rozvinuté město se třemi dominantami špičatých věží tedy jako katolické město, chlubící se  kostely františkánským, arciděkanským a dominikánským. Na východní periferii města je zdůrazněn kosteí špitálu Maří Magdalény s pivovarem a mlýnem. Mezi věžemi je umístěna legenda s čísly objektů.

-1761

kresba Františka Šaška  která byla přílohou  knihy Martina Hrušky, archiváře města Plzně, která   vyšla  pod názvem „ Kniha pamětní král.krajského města PLZNĚ od roku 775 až 1870“  která vyšla v Plzni  v r. 1883.

-1790

má vedutu od Řehoře Balzera  ze stejného pohledu od východu na výučním listě . Od předchozího obrazu však  má místo pražského předměstí tři znaky : velblouda, bránu a nadpis Pilsna.

-1796

veduta Plzně od  západu od neznámého autora. Mimořádný pohled na Novou resp Skvrňanskou bránu