© Paichl, Plzeň, 2003, vlastním nákladem
Slova na počátku
Putování
Cestování individuální
Starověké cestování
Nápisy na památkách
Cestopisy a průvodcovské texty
Silnice
Mapy
Cestování za středověku a časného novověku
Náboženské putování
Šlechtičtí cestovatelé, vyslanci a poslové
Cesty studentů a vědců
Obchodníci a tovaryši
Světoví cestovatelé z Česka a z Plzně
Individuální cestování Paichlů
Turistika
Turistika v Čechách
Turistika v Plzni
Sokolové
Dělnické spolky
Skauti , Orel a jiní
KČT začátky
ČSTV
Prazdroj
TJ FN Plzeň OT
Přemýšlení o začátku
Hlavní koncepce v ČSTV
Plán činnosti
Založení TJ FN Plzeň Náš chybný znak
Vztahy
Výbor
Členové
Činnost
Výlety a zájezdy
Akce (MDŽ,Memoriál Ing H.Franka)
Spolupráce s jinými turistickými spolky
Vysokohorské zájezdy ROH ( Slovensko, Beskydy)
Turistika zahraniční a příhraniční
Výuka a výchova
Základy znalostí, Cvičitelé, Značkaři
Paraativity celostátní a plzeňské
Hodnocení
Odměňování
Materielní zajištění
Majetky a KRK
Od TJ FN ke KČT FN
PROGNÓZY DALŠÍHO VÝVOJE
PODĚKOVÁNÍ
Literatura
Když jsem psal historii svého rodu, kterou jsem nadneseně nazval po vzoru Skandinávců ságou rodu Paichlů, nezmínil jsem se v ní o turistice. Tehdy jsem se hlavně pídil po čase a faktologii života mých předků. Nesledoval jsem v jejich mládí to obyčejné lidské , co jsem předpokládal na začátku svého vlastního raného dětství a sice zvládání technologii pěšího pohybu ani necíleného toulání zaměřeného na poznávání malého rozsahu okolního světa. I když v tomto světě už existoval pojem turistiky , nepřemýšlel jsem o ní, stejně jako o ní nepřemýšlel moji rodičové. Kořeny mé pozdější organizované turistiky však sázel už při rodinných procházkách po okolí Ještě před válkou mne zasvěcoval do tajů práce s mapami i při zájezdech, které organizoval DTJ ve spolkovém domě na Letné. Stejně tak mne podporoval v mém zájmu o jiné tělovýchovné činnosti mezi skauty, ve různých sportech, jako ve fotbale, české házené, v lyžaření, plavání na koupališti na Úslavě pod Letnou. a k atletice na letenském hřišti do základů obrany jiu-jitsu ve škola na Hamburku. V obecné škole ani na gymnasiu na turistiku nebyl za války čas ani možnosti, pokud opomeneme jediný školní výlet ročně. S turistikou neměly pranic společného úsilovné pochody, které se mnoho nelišily pochodů legionářů v dobách římského imperia. Prvně jsem začal se začal zamýšlet o turistice během přednášek z tělovýchovného lékařství a koketovati s ní občasného cestování na výletech závodního výboru ROH ve Fakultní nemocnici v Plzni. To vše mi však bylo však k dobru, teprve když jsme zakládali naši Tělovýchovnou Jednotu Fakultní Nemocnice v Plzni .
Pokusím se to hlubší zamýšlení o turistice dnes po 25 letech napravit zejména i tím zaměřením na její historii. Není jistě pravda , že turistika má jen krátkou svou historii od poloviny XIX. století, jak předpokládá většina naučných slovníků . Tento omyl se opakuje neustále jen z neznalosti rozdílů individuální spolkové turistiky. Je mnoho aspektů, které neznají ani zanícení turisté a proto jsem se rozhodl při jubileu 25leté historie našeho spolku a při svých osmdesátých narozeninách něčím přispět k jejich znalostem . Možná, že to přispěje ke změnám i koncepce turistiky v nejvyšším zdravotnickém zařízení
. Skoro všechny naučné slovníky s různou formulací předpokládají, že turistika je termínem pro cílevědomou činnost a e turista je člověk cestující pro zábavu nebo pro potěšení . Definic turistiky však najdete v soudobých encyklopediích velké množství a vzájemně se od sebe značně liší podle toho, co v nich autoři pro turistiku pokládají za rozhodující, zda kolektivnost a členství ve spolcích cestování se věnujících, dobrovolnost, plánovitost a řízení, a mnohé jiné vlastnosti. Je to dáno tím, že pojem turistiky se teprve od 19. století rychle vyvíjí a mění podle toho, jak se mění překlad onoho slovního kmene TOUR (procházka, pouť, cesta, vycházka, výlet, okruh aj.). Podle mne by bylo jednodušší mluvit o cestování, protože už dávno nejde jen o chozením pěšky (pěší turistiku), ale i s využitím nejrůznějším prostředků a z nejrůznější motivace . Za poslední století se terminologie turistiky zpřesňovala přídavnými jmény kromě turistiky pěší i pro turistiku horskou nebo dokonce vysokohorskou, lyžařskou, vodní, cyklo – i moto-turistiku, rodinou a bůhví jaké ještě jiné.druhy. Chceme-li zkoumat historii takto odlišované turistiky , museli bychom psát několik odlišných historií. Jestliže vyjdeme z několika odlišných obecných definic turistiky , pak nám bude bíti do očí, proč se turistika v posledních letech nenahradila termínem cestování, ať při něm hledáme krásy přírody , zajímavost památek, zvyšování své vlastní tělesné zdatnosti, klid samoty nebo naopak potěšení s družností družnosti v kolektivu dvojic nebo mnoha lidí. Je stále více motivací, které vedou k cestování za poznáním a potěšením mimo vlastní domov Zdá se, že většina lidských činností nebyla postupně spojována až s praxí usedlých skupin lidí. Nerad bych se ve svém odhadu mýlil, že turistika vznikala už brzo po agrární revoluci, kdy si na cestování jednotlivec už mohl vydělat obchodem nebo při směně produktů své činnosti na trhu spojeném s cestováním za zákazníky. .
Pokusme si tedy napřed obecně popovídat o turistice, když se jí ještě říkalo jinak.
Počátky individuální i kolektivní migrace moudrých lidí (homo sapiens sapiens) můžeme předpokládat asi před 100.000 léty, podle dnešních názorů už před 160.000 léty. Naznačují to archeologické nálezy v různých částech světa. Nešlo jistě o turistiku a navrhuji pro tyto přesuny v Africe i mimo ni užívat raději termín pravěké putování. Důvodem těchto pěších přesunů sběračů a lovců bylo jistě hledání a získávání potravy Dík této motivaci postupně osídlili lidé pěšky nebo na primitivních lodích nejen Afriku, Evropu , Asii, usídlili se asi před 50.00 léty i v Australii a kolem období 30.000 i Ameriku Jen jako hypotézy můžeme při vývoji tohot pravěkého putování můžeme uvažovat i jiné motivace k přesunům na jiná místa , jako např. hledání a poznávání duchovních vysvětlení mimopřírodních jevů.. Toto pravěké putování nesmíme ještě zaměňovat s pozdějšími poutěmi na místa s náboženstvím spojených míst
Navrhuji, abychom pro pozdější přesuny lidí , pravděpodobně od dob agrární revoluce, užívali slovo cestování. V této době už člověk mohl si vytvořit ekonomické , motivační i hmotné prostředky pro přesuny. Muselo jich být postupně mnoho a jen schematicky bychom je mohli dělit do různých skupin .Bez priority by do těchto skupin patřily
zejména itineráře a popisy cest resp.dálkových silnic a přístavů, cestopisy ,, ubytovací , stravovací, informační a organizační středika u nich, průvodcovské služby , mapy , organizace náboženských poutí, tradic putování za léčením v lázeňských střediscích apod. Podle toku staletí by tedy do cestování patřilo
Starověké cestování
Dodnes dochované nápisy na památkách někde svědčí o dávných cestovatelích.. Už v egyptské Nové říši v druhém tisíciletí př.n.l. se prý cestující lidé zvěčňovali na památkách svými jmény. Ještě dnes je prý můžeme tyto starověké turistické nešvary shlédnout na Džóserově pyramidě u Sakkáry. Že šlo o turistiku dokládá sám text: „Písař pokladnice Hadnachte se vydal na výlet na západ od Mennoferu, spolu s bratrem Oanachtem, písařem králova domu“ ( cit. Moscati). Totéž můžeme najít ještě dnes na zdi chrámu bohyně Sachmety v Abúsíru jako záznam jiného písaře, který píše , že „ přišli obdivovat stín pyramidy a předtím obětovali Sachmetě ( cit Moscati).
Jedním z pozdějších cestovatelů, který si všiml i nápisů , zanechaných turisty na starých památkách, byl prý Démokritos, řecký filosof atomista (460 – 370 př.n.l) Ten se mohl nejen chlubit tím, že ze všech vrstevníků prochodil nejvíce zemí, kde poznával přírodu, zkoumal v ní i mnoho věcí, zejména podnebí a poznatků učených lidí. O antickém cestovatelství už v jeho době prý svědčíly mnohé nápisy na slavných technických i uměleckých monumentech , za jejichž poznání putovali mnozí zahraniční cestovatelé, např. na soše Diově v Olympii, , na Memnonově soše v Egyptě.
I staré cestopisy a průvodcovské texty.vydávají svědectví o putování za pamětihodnostmi . Historie dokládá už dávno před Kristem , že se sepisovaly itineráře nebo turistických průvodců po památkách. Jedním snad z prvních jejich autorů byl „otce dějepisu“ Hérodotos (480 ?- 425 ? př.n.l.). Nebyl pochopitelně jediný, co psal jakési cestovní průvodce a zprávy o cestách nejen po souši, ale po moři Pramenem k jeho historickému dílu „Histories“nebyly jen jeho vlastní záznamy, ale i starší literatura jiných autorů, mezi něž patřil např, Hékataios z Miléta (550 – 480 př.n.l.) svým dílem „Periégesis = Cesta kolem světa“. . I jiní autoři čerpali své dějepisné i turistické poznatky z cest kolem Athén, v Malé Asii, Egyptě, Persii, Skythii, Foinikii aj. Často se vzpomíná., Pausánias Perigétés, který ve 2. století n.l napsal „Průvodce po Řecku (Periégésis tés Hellados)“. Jeho někdejší turistický průvodce je dokonce dodnes doporučován soudobým turistům. U nás byl dokonce vydán v r. 1973 v Antické knihovně. .
Podobných řeckých spisovatelů pomůcek pro cestovatele najdeme v dějinách mnoho.Nejčastěji vznikaly pod názvy Periégesis, Breviarium, Peregrinatio, Itinerarium .
Cestopisy líčící vojenské výpravy se ve starověku neměly co dělat s turistikou , a proto se většinou nadepisovaly jako Efémeris.
.Středověk se po stěhování národů sice relativně dlouho potýkal s omezeními cestování, což negativně ovlivnilo i sepisování cestopisů. Do XIV. století se hlavně opisovaly cestopisy po Svaté zemi hlavně do Jeruzaléma. Podmínily to křížové výpravy se svatým bojem proti nevěřícím, kterých se účastnila i česká vojska, vedená i českým knížetem Vladislavem II. ( 1147), Přemyslovcem Děpoltem II. a četnou šlechtou a velkým průvodem (1189 – 1192). Někteří z nich zanechali po sobě cestopisy i po Středomoři, Turecku, O takových cestách psal např. i Kosmas. Teprve vynález knihtisku řady těchto cestopisů posílil, zejména v popisech zemí rozšiřujícího se dálkového obchodu a zahraničních styků a cestovních vzpomínek zámožné šlechty na návštěvy v nově objevovaných východních a zámořských krajinách.
Mnoho toho v souvislosti s turistikou vypovídají staletí udržované stezky a dokonce silnice, jak je např. stavěla Římská říše. Římané v tomto ohledu však nebyli jistě první. Dálkové cesty budovalo mnoho starších říší. Možná, že už je budovali Keltové i v Česku. Alespoň se tvrdí, že od druhé poloviny prvního tisíciletí se po Čechách cestovalo od jednoho keltského oppida k dalšímu ( Dobšice u Blatné, Stradonice, Nižbor, Závist u Zbraslavi). Po vyšlapaných keltských cestách pak prý chodili i přes Brdy Germáni a slovanské kmeny.. Nešlo pochopitelně vždy o turistiku s potěšením, protože skoro po stejných trasách šli vojáci Marie Terezie za sedmileté války. Na Písek táhli i v r. 1741 Francouzi a Bavoři přes Písek, Příbram, Dobříš a tak bychom mohli pokračovat dále.
Zdá se tedy , že cesty jsou skoro všude starší než se dříve předpokládalo. Poměrně pozdě se psalo o tom , že v historii nejznámější a nejdelší cestou byla karavanní cesta zvaná hedvábná stezka , která vznikala dík rozvoji zahraničního obchodu mezi Levantou a Čínou až na konci prvního tisíciletí př. n.l.. v délce 6.400 až do Evropy . Soudobé archeologické nálezy nejen v Číně, ale i na této cestě ukazují, že obchod po této cestě šel i opačným směrem z míst Egypta na východ už v období před 3.000 až 5.500 léty.Šel po ní mnohem později i benátský cestovatel Marco Polo. I dnes po ní může putovat náš turista. .Sám jsem měl tu příležitost přejít po ní několikakilometrový kousek hlavního hřebene Kavkazu až k Černému moři. .
To muselo platit i pro běžnější turistiku, protože podél těchto dálkových komunikacích byly pro nejrůznější cestovatele budovány i občerstvovací a ubytovací stanice. Tím se prý vychloubal už 2000 let př. n.l. mezopotámský král Šulgi slovy: „Rozšířil jsem stezky, dal do pořádku cesty v mé zemi, učinil jsem bezpečným cestováním, ustanovil jsem stanice na zastávkách , přivedl do nich hostinné lidi. Kdo přijde , najde tam občerstvení a chládek. .Poutník, jenž jde nočními cestami, najde v nich úkryt jako v opravdovém městě“.
( Cit L.Casson: Viaggio viaggiatori nell´anticita, Milán 1977).
Studentům někdejších našich klasických gymnasií připomínám že se Římané pyšnili tím, že po své ohromné říši vybudovali ohromnou síť dokonalých silnic (viae). Opět to nedělali jen kvůli turistice, ale pro neustálé výpravy vojenské. a pro obchod. Byly prakticky ve všech jejich provinciích. Do českého čtyřúhelníku nesměřovala bohužel žádná z nich, i když římské posádky byly i u nás.. Římské silnice vynikaly nejen pevností, ale i tím, že vedly převážně přímým směrem. Na rozcestích byly kamenné rozcestníky. Nejznámější z nich byla silnice Appiova postavená r. 312 př.n.l.
Je zajímavé, že v samotném Římě pochopitelně takové silnice nebyly, protože ulice byly úzké a proto ženy turistů musely vzít za vděk nosítky. Časem stát zřizoval státní silnice pro úředníky, pro poštu, pro posly i pro v pravém slova smyslu tehdejší turisty. Také u římských silnic byly i pro turisty ve vzdálenostech jednodenního putování útulky (hospitia, mansiones) pro cestovatele, ale i stavení pro koně a pro výměnu vozů. (mutationes). Bohužel jsem v literatuře nenašel pro takovou turistiku nenašel termín turistika koňská (hippoturistika ). Už tehdy musely sloužit turistice dopravní poštovní vozy. Přepřahání pro poštu se obvykle dělo po 25 římských mílích. Itinerarium provinciarum Antonii Augusti bylopodle Slovníku antické kultury seznamem nejdůležitějších silnic římské říše ještě za časů císaře Caracally..
Středověk svým rozvojem měst a obchodu pochopitelně pokračoval v úpravě dálkových cest, pochopitelně jinými směry, a to jak na východ, tak i na západ. Dálkovou cestu si vyžádaly zejména potřeby křižáckých výprav a s nimi spojených cestujících turistů.Takové cesty pro turistiku šly z Čech přes Plzeň a Rakousy,nebo přrs Uhry, Balkán, Cařihrad, podél Černého moře s dál přes Malou Asii..Zhruba od IX. století se nejčastěji chodilo po evropské magistrále Řezno – Krakov -- Kyjev , na níž ležela i Praha.
Poselstvo Jiřího z Poděbrad volilo cestu přes Plzeň , Bayreuth , Norimberk Stuttgart, Remeš, ale zpět se vracelo přes Paříž, Lyon , Ženevu, Kostnici a Tyroly. až na Moravu. Tudy šel např. i Martin Kabátník.
Cestování pochopitelně v rámci turistiky nešlo pochopitelně jen po souši. Zdá se, že vodní turistika je ještě starší než pěší turistika. Dokonce o ní máme mnoho nedávných dokladů v cestování Thora Heyerdala, i když ten se podle soudobých nálezů DNA se mýlil v tom, že spojoval populaci lidu na Velikonočním ostrově spojoval s Jižní Amerikou. . V současných dokladech o dálkové plavbě, sloužící pravděpodobně už i turistice, posunuje cestování z dnešního Bulharska po Černém moři už do doby kolem 7.5 tisíce let před naším letopočtem.
Ať vodní nebo suchozemské turistice nejen dnes, ale skoro od pradávna musely sloužit mapy . Je až k nevíře, že se první mapy vytvářely už v v období kolem 2.300 před n.l., a to u Babyloňanů. V Číně se objevují v druhém století před n.l. Byly malovány na hedvábí. Opět se dochovaly doklady o tom, že mapy sloužily nejen cestovatelům na souši, ale s největší pravděpodobností i turistům - námořníkům. (A.L.Humphrey). Předpokládá se, že nejstarší námořní mapy vytvářeli ve starověku Féničané z dnešního Libanonu v období kolem 1200 – 900 př.n.l. Měli k tomu dostatek vlastních znalostí, protože prý snad jako první obepluli Afriku a dostali se možná až do Ameriky . Určitě znali i Britanii.
První pevninské mapy ty dnešní mapy moc nepřipomínaly.Zprvu to byly jen hrubé schematické náčrtky, které byly vydávány i za mapy celého světa . Za prvního známého tvůrce map v Řecku platí podle literatury filozof Anaximandros v 6. století př. n.l..Jeho mapa byla cirkulární a zachycovala Egejské moře.Kdopak ví, zda je pravda, že se o takové mapě zmínil Hérodot (485 – 425 př.n.l., když citoval bronzovou tabulku Aristagorovu s rytinou tehdejšího světa, která měla sloužit spartskému králi k dobytí Persie. Podobnou mapu asi měl sám Sókrates , který ji údajně ukazoval athénskému politikovi Alkibiadovi. O mapy zřejmě nebylo už v těch dobách nouze, protože dějiny ji připomínají i u Aristotelova žáka Theophrasta. U Strabóna (? 64 – 21 n.l.), který popsal mnoho svých studijních cest do různých zemí se už předpokládá, že vytvořil jakási pravidla pro kreslení map. Ve 2. století př. n.l. je znám řecký geograf Erastosthenes. , který zachytil území od Anglie až po ústí Gangu a jižně až po Libyji. Jeho mapa už měla rovnoběžky a nepřesně zobrazené poledníky.
.Největší světovou postavou v kartografii byl řecký astronom, astrolog, matematik, a zeměpisec Klaudios Ptolemaios (? 90 – ? 165 n.l.) Pravděpodobně první mapa celého světa vznikla dílem Ptolemajova žáka v Egyptě kolem r. 150 po Kr. Její cena však se opírala o souhrn poznatků Marina z Tyru, který je získal od tehdejších námořníků a cestovatelů.
Kultura římských map byla o něco nižší, protože na jejich mapách bývalo vynecháno mnohé, co nesloužilo římským vojákům. Podnět k první mapě Římské říše dal až Marcus V. Agrippa.(63 – 12 př.n.l.). Byla vystavena na poli Martově. Jedinou dochovanou mapou římského impéria prý vytiskl Konrád Peutinger v Augsburku až v XVI. století. Její kopii můžete vidět v Národní galerii ve Vídni .Po rozpadu římské říše byly skoro všechny mapy zničeny a jejich následníky se staly jen velmi nepřesné mapy malované mnichy. Méně spolehlivé mapy v dílnách Arabů. , viz např. mapa marockého kartografa al Idrise, vyrytá do stříbrné desky v r. 1154. Teprve v období vzniku tištěných map mohly už sloužit turistice, zejména obchodní činnosti a náboženské turistice k cestám do Svaté země
Velký skok mohla námořní cestování prodělat s využitím objevu určování světových stran (severu) pomocí magnetu nebo zmagnetizovaného železa. Zasloužil se o to v r. 1267 anglický františkán Roger Bacon . Tehdy se změnil i styl map, protože nahoře už nebyl uváděn jih, ale sever. Od r. 1480 už historie dokládá 250 tištěných knižních atlasů . Snad první z nich bylo Theatrum Orbis Terarum od Abrahama Ortelia.
Další první tištěné mapy vznikají v dílně německého kartografa Martina Waldseemüllera v r. 1507. On tak údajně vytvořil i mapu Amerik. O 100 let pozdější map Evropy uvádím v příloze, protože na mapě tohoto rytce a tiskaře Wilhelma Janszoona Blaeua (1571 – 1638. )je asi poprvé uvedena vedle Prahy i Plzeň. . Možná, že k tomu přispělo přátelství s nám známým Tychonem de Brahe. Teprve 17. století s tiskem map přineslo i vydávání místních map, vhodných pro turistiku měst a menších oblastí a od 18. století i kolorovaných map.
První českou mapou údajně byla mapa Mikuláše Klaudyána z r. 1518,vytištěná v Norimberce. .Je ještě orientována podle severu dole. V Praze byla vydána v r. 1554 Kosmografií českou Zikmunda z Puchova
Cestování ve středověku a časném novověku
Opětovně stoupající rozsah turistiky v Evropě bylo možno předpokládat až po obnovení dálkového obchodování, pochopitelně i z důvodů politických a mezinárodních vztahů . Jako příklad takového cestování uveďme zde i vzdělaného vyslance kordobského chálífy jménem Ibráhím ibn Jakúb , který zavítal na cestách po střední Evropě i do Čech v r. 965 – 966. Jeho cestopis je bohužel dochován jen zčásti, a to v pozdějším díle arabského zeměpisce Abú Obajda al Bakrího „ Kniha cest a zemí “ ( někdy před r. 1093).
Turistický charakter cestování byl většinou jen nadstavbou pro cestování z jiných základních důvodů. Zikmund Winter to připomíná slovy: Cestování pro zábavu, pro pochlubu naši staří neznali. Připomeňme si některé hlavní tehdejší motivace k turistickému zpestření „úředního, duchovního nebo jiného světského cestování.
Náboženské putování bylo asi ze všeho v Evropě nejčastější . Velmi často to bylo putování po místech křížových výprav.. V lteratuře není souhlas o vhodnosti názvů putování kléru i prostých věřících po centrech náboženství., nejspíše až od období 4. .- 6. století. Mohli bychom bez hanlivého přízviska o tomto putování mluvit jako o „ pouťové turistice“ , tedy jako putování nebo poutích.
Dlouho i tyto poutě byly ovlivňovány feudálním připoutání nevolníků nebo jen částečně svobodných lidí k půdě. Vždyť teprve 1.listopadu 1781 vydal Josef II. patent o zrušení nevolnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tak se dlouho mohli nevolní lidé nanejvýše na chvilku věnovat omezenému cestování ne tak z vlastní vůle, ale v rámci problematických náboženských poutí , a to nejen k blízké kapličce, ale i do trochu vzdálenějších svatých míst
To nebyla jen potíž spojená s křesťanstvím Náboženská víra byla prakticky u všech náboženství na celém světě jedním z nejsilnějších motivů k navštěvování poutních míst. Proto poutě je možné doložit u Egypťanů, Řeků, Římanů , ve všech místech hinduismu, lámaizmu, šintoizmu i víry následovníků Konfucia. V islámu bylo povinností podniknout pouť do Mekky, izraelité museli všichni muži dojít po určitých letech věku k jeruzalémskému chrámu. K nejrůznějším střediskům své víry museli docházet i ti, kteří se nazývali křesťany nebo které jiní nazývali pohany. Katolická církev začala obnovovat turistiku pod nejrůznějším zdůvodňováním jako poutě na místa života stovek biblických svatých i k hrobům světců, k místům uložených relikvií nejrůznějšího druhu, k místům zázraků, zjevení apod. Putovalo se spíše po stezkách , které byly založeny už v dobách starší kultury hradištní. než po cestách nově vznikajících. Poutě se v Evropě objevují už od 4. století . V Čechách prý to bylo s ohledem na opožděný příchod křesťanství trochu později,
Putovalo se pěšky s nejnutnějším vybavením a jen ti bohatší cestovali jako Kristus na hřbetě osla. Podle měšce a svobody vázanosti k rodné hroudě se putovalo do nejbližších center víry a velké dálková pouti si mohli dovolit jen cestovat do náročnějších dálek. Postupně se vytvářela velká centra tohoto putování , jako byl např. od 9. století hrob sv. Jakuba v Santiago de Compostela. . Ve 12. století k němu vedly z celé Evropy 4 hlavní trasy přes celou Evropu.. Postupně počet poutních středisek se rychle zvětšoval o biskupy a jiné církevní osoby, žijící v povědomí svatosti. . Kde tací svat snad nebyli, tam se jejich ostatky do poutních míst dovezly. Tak to např. udělal náš Karel IV s dovezením ostatků sv. Víta. Postupně přibývaly poutě k milostným obrazům, k sochám Matky Boží, dokonce jen k jejich kopiím. Podrobněji to popisuje kniha o 100 nejslavnějších poutních místech v Evropě od Clemense Jöckleho..
Hlavně baroko preferovalo nábožensky motivované cestování, ne dálkové a ne dlouhodobé. . Byla to putování po poutních místech , jako byla Czestochova, francouzské Lourdy a La Saletta , bosenské Medjugorje, portugalská Fatima v míře nebývalé. . Na rozdíl od dřívější, skoro výlučné náboženské motivaci k návštěvě poutí, se na tuto turistiku se roubuje turistika medicínská , protože přibývá skepse nad možností medicínské vědy a hlavně nad její cenou.. Dokladů o náboženské putování do poutních středisek.najdeme všude mnoho, dokonce i mezi plzeňskými rodáky. Mezi ně patřil např. na počátku XVIII. věku Antonín Frozin . Byl to podle kronikáře Hrušky „poutník mnoho schodilý k obrazům mariánským“. V r. 1700 nastoupil k tomu tříletou cestu po Čechách. Vydal o tomto tématu dokonce v r. 1704 spis „Obroviště mariánského Atlanta ( Knížka o rozličných mariánských obrazích )“.Dodnes je možno i v Plzni si vypůjčit celé atlasy s mapami všech možných svatyní po Evropě, i u nás, jako např. v Praze v Loretě, v Přibrami na Svaté Hoře, na Svatém Hostýně, na Velehradě a ve Vranově u Brna
Do kategorie cestovatelů a poutníků po svatých místech pařily odedávna zejména osoby „církevní turistiky “ podnikané v rámci nejrůznějších kněžských úřadů..V desátém století tak putoval přes Plzeňsko např. český biskup Vojtěch.
Vojtěch v době povědomí své svatosti na zahraničních cestách tu pěšky, tu vozem nebo na koni či oslu. Byl nejcestovatelem, turistou , byl prý prý de facto prvním Čechem, který se plavil po severním moři. Nebyl jediný, který už od mládí musel trénovat své nohy v přírodě v rámci školení v sedmeru svobodných umění. Pokud mají pravdu legendy v Dalimilově kronice nebo v legendě Bruna z Querfurtu i jinde, tak šel Vojtěch s malou skupinkou řeholníků do Řezna a pak dále přes Alpy pro svůj biskupský prsten a berlu a schválení svého úřadu císařem Otou II. až do Verony v r. 983. Dodnes tohoto „církevního turistu“připomíná bronzový reliéf na dveřích hnězdenského dómu.
O libickém Vojtěchovi jiní pozdější autoři píší jako o prověřeném cestovateli, který měl mnohdy s sebou jen oslíka , nesoucí jeho skromné cestovní. vybavení. Je pozoruhodné, že došel nejen do Říma, do Monte Cassina . Náš Vojtěch patřil i k nejznámějším cestovatelům na okružní pouti po hrobech francouzských světců.. U nás je o tomto cestovateli mnoho známého, zejména o jeho putování s 12 benediktinskými spolubratry z římského Aventina přes Starou Plzeň , kde inicioval pozdější i postavení klášteříku původně s kostelíkem P.Marie, dnes známého jako kostela sv. Jiří.,. O Vojtěchově turistické pověsti mluví i pozdější zprávy o putování po pohanské zemi v Prusech, kde nakonec u zálivu Visly našel svou smrt dne 23.dubna 997.
O století později ze zapisoval do dějin naší turistiky sám Kosmas ( asi 1045 – 1125), děkan svatovítské kapituly, který procestoval Lotrinsko, valnou část Německa, Uhry a severní Itálii. Tento bývalý obchodník se údajně dostal na svých cestách až do Indie a na Cejlon..Jako poslušný úd tehdejší církve popíral, že země je kulatá, protože jinak by prý lidé na ní museli stát nohama proti sobě. Je nám však spíše znám jako kronikář Kosmas (asi 1045 -1125) , který ve své „Chronica Boömorum – Kronika česká “ nás seznamuje s jinými cestujícími šlechtici, jako byl např.. Dlúhomil, Humprecht, Gilbert a jiní..
Tenkrát tento druh „náboženského putování“ byl spojen nejen s překonáváním velkých cestovních.útrap, ale i s risikem zajetí a prodáním do otroctví a dokonce smrti v rukou hrdlořezů. Tak skončil např. v r. 1122 Heřman i bratr Vilémův a kmet Lutobor, syn Martinů, syn knížete Bořivoje II. Spytihněv a jiní. .
Dalším věhlasným cestovatelem z doby před rokem 1092 byl Kosmasem uváděný pražský kanovník Jindřich Zdík, zvaným Osel – Asinius.. Ten šel ještě před první křižáckou výpravou za osvobození Božího hrobu a do svaté země Palestiny sám, ale s nám málo známým „ lžibiskupem“ Rotpertem z Uher . Zdík po návratu z Palestiny se stal moravským biskupem a svou pouť do Jeruzaléma vykonal v r.1137 podruhé . Jeho turistická krev ho pak přivedla do služeb knížete Vladislava. , v nichž navštívil Řím, Řezno, Ulm, cestoval do Pomořan a Štětín, kde 25. června 1150 zemřel. Asi jen výjimečně se mohovití řemeslníci vydávali na zahraniční cesty jinak než za obchodem.
Do rámce církevní turistiky by bylo možno zařadit i putování misií s násilným obracením pohanů na víru ještě ve 13. století.
Pochopitelně nelze považovat cestování duchovních za úřady církevní správy za turistiku, stejně tak nelze většinu bojovníků během křížových výprav považovat za turisty . Ve druhé kruciádě se výpravy účastnil dokonce český kníže Vladislav II, se svými příbuznými Jindřichem, Spytihněvem a více šlechtici. Připomeňme si, že mezi nimi byli i Drslavici., kteří sídleli nedaleko oblsti Plzně. V druhém kruciádě to byl Drslav, kastelán ve Staré Plzni, i několik jeho příbuzných. Česká šlechta se pak podílela i na třetí křížové výpravě (1189 – 1192) pod vedením Přemyslovce Děpolta II, Tehdy zde padl Oldřich, syn Drslavů. V té době sem jel i Přemyslovec Hroznata, zakladatel kláštera tepelského a chotěšiovského. Na dalších výpravách už se Češi neúčastnili, i když náš král Přemysl Otakar II. o tom v r. 1274 uvažoval..
Že už tehdy šlo někdy o organizovanou turistiku, to dokládají samotné jeruzalémské organizace, starající se jako kanceláře cestovního ruchu, byť pod názvy zbytků bojových rytířských řádů. Křížové výpravy sice skončily v r. 1291 , ale Svatá země ještě mnohem později poutala pozornost cestovatelů, jak můžeme usuzovat podle žádosti Karla IV., který r. 1354 žádal papeže o svolení cest poutníků do Svaté země. O pět let potom o totéž žádal Dětřich z Jindřichova Hradce a Petr z Rožmberka pro 6 poutníků. o totiž svolení .Podobných žádostí udává nám J. Kunský ve své knize Čeští cestovatelé.
Do Palestiny se jezdilo stále i po skončení křižáckých tažení. Proto z té doby se dochovalo mnoho cestopisů. Tak psal i syn bohatého pražského patricie Oldřich Prefát z Vlkanova (1523 – 1565) pod názvem „Spis o nových zemích a novém světě, o němž jsme prve žádné známosti neměli“, jinak zvaný jako „ Traktát o zemi svaté“.. Ten je pro nás ještě zajímavější tím, že ho vydal v r. 1489 v Plzni tiskař Mikuláš ,zvaný Bakalář, vlastním jménem Štětina.. Prefát putoval z Prahy na koni do Benátek a pak čtyřistěžňovou plachetnicí přes Korfu, Zakynthos, Krétu a Kypr do Jaffy a dále na oslech až do Jeruzaléma. A po Palestině. Na zpáteční cestě navštívil i Řím,, Anconu, španělskou Compostelu. Nešlo jen o turistiku po Svaté zemi. Kdo nečte světové dějiny, nemůže znát Čechy zatoulané do ciziny. Ještě se k nim za chvíli vrátíme. Kdo nečte pozorně i české dějiny, nemůže vědět nic ani o dřívějším turistech .
I Plzeň byla asi hrdá na svého cestovatele měštěnína Pertolda Nuessela (Nysla, Nusla), zámožného zemana, majitele domu č. 3 / čp. 4 „U zlatého beránka“ v Pražské ulici.
Ten se r. 1385 vypravil na dalekou pouť k Božímu hrobu do Svaté země, když předtím rozdělil své jmění synům a pamatoval i na zřízení kaple v Křimicích. Risiko takových cest asi bylo dost velké, když před odjezdem nechal vyhotovit závěť, která je dodnes uložena na pergamenu v plzeňském muzeu.
Mezi těmito poutníky byli i mezi nimi však prokazatelně i turisté toužící po bohatství,
které jim sliboval papež Urban II.. Jiní navštěvovali cizí země, aby v nich okoukali nové způsoby řemeslnické výroby, např. skla, hedvábí a zemědělské výroby, např. prý přispěly k importu kukuřice , rýže, pohanky, citronů a jiných produktů. Cestovatelé, turisté, poutníci se tak dostávali z nejrůznější motivace daleko za hranice svého rodiště nebo vlasti Kdopak vůbec u nás ví, že ke konci 13. století procestoval františkán Odoricus Boemus de Portu Naonis (? 1286 – 1331) z Benátek přes Istambul, Trabzon, Erzurum, Tabriz, Kašán, Jazd, Šíráz, Baghdád, Basru, Hormúz,Bombaj, Madrás, Andamany, Nikobary, Sumatru, Jávu, Kalimantan, Knton, Chang-Čou, Nanking, Pekin, Lhasu.. ¨Tento Oldřich Čech z města Portus Naonis byl prý synem českého vojáka z vojska Přemysla Otakara II. v Pardenone. Oldřichův latinský text o tomto cestování vyšel v r. 1513 pod názvem „Odoricus de rebus incognitis“ U nás vyšel v r 1962. Nebyl sice tak znám jako jiný cestovatel té doby Marco Polo (1254 - 1324), ale můžeme ho zařadit do historie jako prý vůbec prvního Evropana, který došel do Tibetu, do Lhasy.. Málo je známo vedení poselství papeže Inocence IV k mongolskému chánovi po r. 1245, které pomáhal vést český mnich Štěpán.
Do Svatě země a na střední východ putovali nejen římští katolíci, ale později i Čeští bratří. .Z východních Čech to však byli např. byli 4 členové bratrské jednoty, kteří spolu došli v r. 1491 až do Cařihradu
Z nich z počátku českého novověku bychom měli vzpomenout ze slavnějších turistů už i bratra Martina Kabátníka z Litomyšle, který putoval přes Damašek, Jeruzalém až do egyptské Káhiry. Však o tom napsal někdy po roce 1500 podle svých záznamů cestopis „Rozličných Zemij, Kragin, Mest a způsobů gegich a také obyčegow lidij“. Je nám blízký také tím, že jeho spis byl vydán dokonce i v Plzni v r. 1498 pod názvem „Traktát o zemi svaté“. Byla to cesta dlouhá, sám autor ji odhadl na 900 mil, ale později se potvrzovalo, že byla mnohem delší .. S Plzní a s Litomyšlem byl spojen knihtiskař Alexander Plzeňský – Aujezdský (rodem z Oujezda, ? 1514 -- 1577). V Plzni se vyučil buď u Bakaláře, Pekka nebo Mantuána.. Pak se přestěhoval do Litomyšle a prokazoval své služby Jednotě bratrské, pak odešel do Prus, kde vydával knihy v Královci. Neklidná cestovatelská krev ho donutila, aby přesídlil do Kroměříže, pak na zámek v Šamotulách. Tam pak vydal i cestopis Michala Konstantinoviče z Ostrovice „ Tažení proti Turkům“.
Jiným dokladem někdejších názorů na turistiku může být dokonce i Jan Amos Komenský (1592 – 1670). I on se tehdy ve své Velké didaktice zmiňoval o tom, že „ tělu pro osvěžení je třeba vycházek a procházek do přírody“. Jinde udává, že pro vzdělání je velmi vhodné cestování. Vztahy k cestovatelství můžeme v té době najít vedle Komenského poznávat i v životopise Daniela Strejce-Vettera (1592 – 1660). Toho vyslala Jednota českých bratří na Island. Vetter pravděpodobně přejal komenského názory už prroto, že se oženil s schovankou učitele národů a měl se stát Komenského nástupcem. Sepsal spis „ Islandia“ v r.1638.
Do této skupiny bratrských cestovatelů můžeme zařadit i Václava Budovce z Budova (1551 – 1621), který procestoval už během studií na západních univerzitách Německo, zejména okolí Wittenbergu, Francii, Anglii, Nizozemí, Dánsko a v roce 1577- 8 i na Balkáně kraje, které „ Turek křesťaňům odňal“., zejména všaki Cařihrad. Jeho písemné dílo však má své těžiště v obraně církve, jak dokládá jeho kniha „Antikorán“ Připomeňme si, že tento představitel bratrské jednoty a cestovatel završil svůj život 21. června 1621 na staroměstském popravišti spolu s jiným cestovatelem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic.
Šlechtičtí cestovatelé, vyslanci a poslové
Novověk kumuloval prostředky na cestování převážně v rukou šlechticů. Proto je zjišťujeme jako turisty nejen po vzdálených i domácích zemích. . Takových šlechtických turistů bychom mohli uvést dlouhou řadu. Už třicetiletá válka vedla k růstu zahraničního cestování. Bělohorská porážka českých stavů přinesla změny spíše jen k přerozdělení bohatství a možnostech podnikat nákladné cesty. Nebylo to jen časté vzpomínání o cestování představitelů české kultury do emigrace, ale stalo se běžným zvykem, že si tak u nás počínala nová šlechta , spolupracující s Habsburky a s monopolním katolicizmem Proto můžeme dodnes najít v knihovnách velkou řadu nových cestopisů z XVI. a XVII. století od příslušníků této cestující šlechty Bylo jich tolik, že je zde ani všechny vyjmenovat nemůžeme
Z nich si v tomto vzpomínání vzpoměňme alespoň jen těch, které mělo nějaké vztahy k Plzni nebo k Plzeňsku :
Kryštof Harantem z Polžic a Bezdružic ( 1564 – 1621) .Ten také už od mládí hodně cestoval. Jako školák zvládl několik cizích řečí, které pak uplatnil ve službách arci knížete Ferdinanda Tyrolského Harant táhl s českým vojskem do Uher proti Turkům. Harant měl těsnější vztahy k Plzni, protože se v r. 1588 oženil s Evou Černínovou z Chudenic, která měla statek Touškově V Plzni bydlel a zde vyrůstaly i jejich děti Po smrti svých dětí v Plzni přešel do služeb. císaře Rudolfa V době plzeňského pobytu císaře se stal jeho oblíbencem, byl jmenován císařským komořím a byl přijat do panského stavu. I po návratu Rudolfa do Prahy.setrval v jeho službách.Když mu manželka zemřela v r. 1597, bylo to jedním z důvodů, aby se vydal na cesty po zemích východních. Znovu cestoval do. Jeruzaléma, Itálie, Egypta,, Kréty, Kypru, Španělska a Portugalska., O tom sepsal vynikající cestopis Později se tento cestopis ve dvou dílech stal vysoce uznávaným dílem české literatury, Spis vyšel několikrát pod dlouhým názvem „Putování aneb cesta z království českého do města Benátek a odtud po moři do země svaté, země judské a dále do Aegypta a velikého města Kaira, potom na horu Oreb, Sinai a sv, Kateřiny v pusté Arabii ležící“. Jeho cestopisy dokonce znovu vydal K.J.Erben v r. 1854 --1866. Konec svého života měl tento cestovatel smutný. 1618 přestoupil ke straně podobojí, stal se komořím i radou Fridricha Falckého Proto byl popraven s ostatními pány na Staroměstském náměstí.
Boreň Chlumčanský z Chlumčan (1555 – 1615) pocházel z ne příliš bohaté vladycké rodiny z Chlumčan na Plzeň, jemu později patřily i Letiny, Újezd, Horšice a Týniště. Začal cestovat po Bavorsku, Tyrolsku už od 15 let, pak navštívil Italii, i s Římem., severská německá města, Pobaltí i jiné kraje. Na svých cestách ujel na 1700 mil. Míle tenkrát se počítala na 7,5 km. Cestoval vždy s více spoleníky, mezi nimiž byl i Vincencius, kvardián plzeňských bosáků. Sepsal o svých cestách paměti, které přešly do majetku jeho vnučky Ludmily, provdané za plzeňského měšťana Václava Dubského ve Vitínovsi
Zvláštní skupinu mezi těmito šlechtici a současně turisty tvořili ve všech dobách poslové a vyslanci nebo jako členové zahraničních misí. Mnozí z nich ve zprávách z těchto služebních cest doznávají, že nešlo po celou dobu jen o úřední jednání, ale i zčásti turisticky naplňované cestování. V diplomatických službách se z Čech cestovalo i později mnohokrát, a to z nejrůznějších důvodů. Např. Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450 – 1517) prokazoval své politické služby Jiříkovi z Poděbrad. Král Vladislav ho v r. 1487 dokonce vyslal žádat o nevěstu Marii Burgundskou. Později hio vyslal k papeži složit poslušenský slib, za který přiznal Vladislavovi královský titul.. Z Hasištejnského poutavého cestopisu z r. 1493 se můžeme opět dozvědět, že celá jeho skupina cestovala do Středomoří přes Plzeň. O své cestě napsal v r. 1493 „Zprávu a naučení synu Jaroslavovi“ Můžete si ji přečíst ještě dnes, protože o ní psal J. Fencl a vyšla u nás v Ústí nad Labem v Severočeském nakladatelství v r. 1982.
Jan Skála rytíř Dubravius ,( ? – 1553), rodák plzeňský , který studoval v Praze, pak dosáhl titulu doktora bohosloví a práv v Itálii, 1518 byl jako posel krále Zikmund vyslán do.Bari v království neapolském, později i jako posel vyjednávající pomoc pro válku s Turky, 1529 táhl s vojský proti Turkům u Vídně, osvědčil se jako posel císaře Ferdinand I.i jiných pánů.
Hodnocení diplomatických mírových cest poselstva ve službách Jiřího z Poděbrad je ještě dnes zajímavé, a to dokonce i ve vztahu k Plzni., kde poselstvo nocovalo Víme to podle písemné zprávy Jaroslava Kostky z Postupic , syna vedoucího této mise. Mnohde připomínají zprávy o jednáních o přátelské smlouvě mezi Českým královstvím a Francií spíše cestopisný deník o trom, jak se v letech 1462- 1464 turisticky cestovalo.
Cestu druhého poselstva , které vedl západočeský Lev z Rožmitálu a na Blatné po západoevropských panovnických dvorech, nám popsal rytíř Václav Šašek z Biřkova resp z Mezihoří na Plzeňsku. Cestu popsal opět formou deníku, který se bohužel do dneška už nedochoval.. Pro hodnocení tehdejšího stavu turistiky v létech 1464 – 1467 může sloužit popis cesty přes Plzeň i podle jiného jiného účastníka této mise pána Gabriela Tetzela . I podle něho cestovala tato skupina o 40 členech přes Plzeň. V upravené formě sloužil tnto text Aloisovi Jiráskovi při sepisován knihy „Z Čech až na konec světa“. V deníku jsou zaznamenána i kilometráž cest mezi jednotlivými zastaveními cestovatelů.
;S Kryštofem Harantem cestoval do Svaté země a do Egypta i Heřman Černín z Chudenic (1576 – 1651). Pak pobyl 2 roky v a Cařihradu jako vyslanec. Napsal o tom svůj deník v r. 1664. Tento rod Černínů byl zastoupen v naších dějinách více cestovateli. Humprecht Jan Černín z Chudenic ( 1628 – 1682) procestoval Italii, Francii, Švýcary a jiné země. Své cestopisné údaje sepsal v listech, které věnoval své matce.
Václav Vratislav z Mitrovic (1570 – 1635) byl Ćlenem poselstva císaře Rudolfa II k tureckému sultánovi do Cařihradu. . Sepsal o tom cestopis s dlouhým titulem: Příhody Václava Vratislava z Mitrovic , které v tureckém hlavním městě Constantinopoli viděl, v zajetí svém 1591 zkusil a po šťastném do vlasti se navrácení sám léta 1591 sepsal“.
Sem by pochopitelně patřil i purkmistr pražský Václav Koranda ( mladší), který cestoval přes Plzeň , zejména v r. 1462, když byl jedním ze 4 poslů do Říma se žádostí o stvrzení kompaktát od Rokycany. A takových dokladů o účasti cestování s diplomatickými misemi bychom v té i pozdější době bychom v českých dějinách našli mnoho.
Cesty studentů a vědců
S rozvojem měst však dochází i jiné prolínání turistiky s volnějším cestování z nich do zahraničí. Můžeme to doložit různými příklady takových cestovatelských mixtů Do této směsi cestování popchopitelně nebudeme zařazovat ani cestování vojáků a zejména jejich velitelů, I když jsou mezi nimi jména slavná., která se opírala mimo i o poutnickou hůl. Tak o tom např. psal i táborský Václav Koranda (starší) , který prochodil mnoho cest po Čechách ve vojsku Husově než dospěl k svému rozhodnutí, aby „ již nechodil s poutnickou holí, ale s mečem v rukou svých“. Že takové vojenské pochodování bylo jako turistika náročné, to např. dokládá i epizoda z přesuny husitů k Domažlicům v r. 1431, kdy v srpnu musili přejít v ústrety 80.000 křižákům za dva dny z Berouna k Chotěšovu , tj. na vzdálenost 85 km, proti, kteří pronikli Všerubským průsmykem do Čech. Nebudeme zde vzpomínat jiné hrdiny „vojenské turistiky“, třeba plzeňského preláta p. Baroloměje Flaxia, kazatele vojenského, známého z knihy „Chodcovský plášť“.
Určitě sem však patříé putování studentů napřed do církevních škol do vzdálených škol studia „particulare“ s výukou sedmera svobodných umění . V Evropě tento trend církevní turistiky zahájil o budování sítě klášterů a klášterních škol, kde nacházeli poutníci církevní i feudální svá útočiště pro ubytováni a eventuální i léčbu. , zejména od nás na univerzity v Paříži, Montpellieru, Avignonu, Oxfordu, Lutychu, Leydenu , Padovy, Bologně, Říma, Heidelbergu , Vitenbergu, Ingolstadtu, Herbornu, Kolína n.R. i jinam.
V souvisklosti s migrací studentů po jednotlivých univerzitách musíme předpokládat, že studenti podnikali i z míst škol i čístě turistické výlety nejen do okolí, ale i do vzdálených míst od škol , např. do Středomořských ostrovů, do Afriky i jinam. Proto se s nimi setkáváme i v kapitolách cestování šlechty, o cestování církevních osob. Prakticky všichni totiž ještě dlouho zaujímali po studiích nějaké církevní úřady. Některé cesty financoval dokonce sám papež , hodně daleko vysílal své posly až do Mongolska.
Obchodníci a tovaryši. Cestování za vědou bylo jistě důležité. Možná však, že cestování za řemeslem a obchodem bylo ještě důležitější . Lidstvo zřejmě muselo vynakládat tělesnou námahu a sbírat poznatky pro svou pracovní činnost z velkých dálek. Postupně přitom získávali i poznatky, které byly pro člověka zdrojem nejen poučení, ale i zábavy, které bychom dnes spíše pojmenovávali spíše rekreací. Pravděpodobně netrvalo dlouho , že se za účelem cestování lidé sdružovali, aby překonávali omezení, která jim ztěžovala mnohá cestovní omezení politická, vědecká nebo názorová, náboženská, válečná a jiná. Byla to analogie směsí turistiky s jiným potěšení nepřinášejícím putováním ve starém Řecku, starém Egyptě a třeba v Římě. Tam se už před tisíci léty psalo o houfném putování tisíců obyvatel za profesionálním putování a současně i rekreací do lázeňských oblastí, zejména s minerálními prameny v Malé Asii.
Pochopitelně už na začátku novověku bylo tedy možnočasto mluvit o turistice, která byla organizována za pomoci rodících se dopravních systémů, profesionálních průvodců a s pomocí stále dokonalejších map a cestopisné literatury. Turistika se stávala běžným naplňováním individuálního i kolektivního života obyčejných lidí , takže v jejich životopise najdeme o ní podrobnosti , které bychom ani nečekali. Roztomilou vzpomínkou na pocestné studenty třeba najdeme v životě jednoho z nejslavnějších vnitřních lékařů z Plzně, Josefa Škody (1805 – 1881). Ten dostal na cestu na vídeňskou univerzitu od svého otce nové boty, protože plánoval jít z Plzně do Vídně pěšky. Aby si boty neošoupal, tak je nesl často přes ramena.
Světoví cestovatelé z Česka
Ukončeme tedy tento traktát o individuální turistice a cestování před XIX. stoletím, kdy už turistika za kvalifikovaným poznáním dosáhla takových vrcholů, které ji zařadily již dávno před vznikem pražského KČT mezi slavné turisty tehdejšího světa. Proto přelom 19. a 20. století ukazoval i v Plzni jejich jména a činy na besedách organizovaných turistických spolků i v Plzni. Vzpomínky na ně uvádím alespoň s výčtem jejich jmen podle knihy Čeští cestovatelé. Patřili k nim zejména
Vojta Náprsek 1826-1894
Jindřich Vávra 1831 – 1887
Ferdinand Stolička 1838 –1874
Pavel Durdík 1843 – 1903
Josef Polák 1844 – 1890
František Čurda 1844 – 1886
Ota Kříž 1845 – 1879
Josef Kořenský 1847 – 1938
Otakar Feistmantel 1847 - 1891
Alois Topič 1852 – 1927
Emanuel Fait 1854 – 1920
Antonín Stecker 1855 – 1888
Enrique Stanko Vráz 1860 – 1932
Alois Musil 1868 – 1944
Jan Werlzel 1868 – 1944
Bedřich Machulka 1875 – 1954
Richard Storch 1877 - -1927
Jiří V. Daneš 1880 – 1928
Frantiek Čwech – Vršata 1881 – 1942
Jiří Čermák 1884 – 1955
Albwert Vojtěch Frič 1882 – 1944
Barbora M. Eliášová 1884 – 1957
Josef Ladislav Erben 1888
Václav Zelenka 1892
František Běhounek 1898
Václav Baum 1990 – 1944
Václav Vojtěch 1901 – 1944
František Alexander Elstner 1902
Adolf Parlesák 1908
Ladislav Mikeš Parízek 1907
Jiří Hanzelka 1920 + Miroslav Zikmund 1919
Mnozí z nich skončili své turistické cestování dříve, než nám mohli podat zprávy o svém vidění světa před svou smrtí. Mnohým z turistů nemohli napsat své requiem jejich následovníci, protože došlui konce individuální turistiky v transportech a pochodech smrti. Západními Čechami. Z těchto transportů, které končily umučením hlady nebo zavražděním , uveďme zde alespoň pěší pochody 1400 žen z Osvětimi jdoucích přes Sokolov, Mariánské Lázně, Bělou, Poběžovice, Draženov, Domažlice do Nýrska ,kde jejichž posledních 108 vězeňkyň bylo postříleno . Se smutkem vzpomeňme i nespočítatelné pěší pochody i železniční transporty vězňů z Osvětimi do Matthausenu, ze Swiednice z Buchenwaldu do Flossenbürgu, z Bergy do Plavna, z Oranieburgu do Ebensee z Flossenbürgu do Plané, Z Flossenbürgu do Pleynstejnu.. Vzpomeňme obětí , které došly až do 1600 společných hrobů v Západočeské oblasti, ať už to byli vězňové z koncentračních táborů, evakuovaných válečných zajatců. Skloňme se s úctou nad památkou 6000 židů spálených na židovském hřbitově v Tachově a ve Studánce. I vzpomínka patří do dějin turistiky!
Turistika
Už jsme si řekli, že většina dnešních naučných slovníků klade vznik pojmu turistika do 19. století a uvažuje ho zejména ve spojitosti se vznikem turistických kanceláří nebo turistických spolků jako organizátorů cstování. V předchozí kapitole jsem tento názor vyvracel podle antické a dokonce i starší literatury . Semantika termín „turistika“oproti cestování nijak nezpřesňuje ani časově neurčuje, a to .ani před ani po 19. století.
O tom bychom se mohli přít dlouho, protože myšlenkami na turistiku se už zabýval duchovní a humanistický lékař F. Rabelais (1494-1553 ve svém satirickém díle o Gargantuovi a Pantagruelovi..Jiné literární prameny (např. Encyklopedický slovník ) přisuzují vznik prvního turistického spolku v r., 1657 v Londýně anglickému filozofovi a národohospodáři jménem John Locke (1632-1734). Ani stále opisovaný vztah turistiky k přírodě nemůže být rozhodující pro pojem turistiky, jak o tom ze sentimentu přemýšlel Jean Jacqus Rousseau (1712 – 1778) osvícený filosof, pedagog, spisovatel, předchůdce Velké francouzské revoluce 18. století.. Jeho protikladné názory na k feudální kultuře, mohly sice ovlivnit v Anglii L. Sterna, Richardsona, Goldsmitha, Wakltera Scotta, T. Graye , v Německu J. Herdera, ale vztah k turistice neřešily. aj
Angličané považují za zakladatele turistiky Thomase Cooka ( 1808-1892),svého obchodního organizátora. Ačkoliv byl Australan, začal s tím v Anglii, protože prý začal organizovat v r. 1828 návštěvy z Leicestru do Loughborough na nějaké spolkové sjezdy, snad abstinentů.. To vedlo k založení cestovních kanceláří i po kontinentální Evropě a jejích nejrůznějších služeb pro cestování po světě. To by mebyla šádná novinka , když si uvědomíme činnost jakýchsi cestovních kanceláří pro poutníky a vojáky ve Svaté zemi v dobách křižáckých válek.
Pokusme se proto vyložit si , proč najednou v 19. století terminologie turistiky se objevovala v názvech spolků.. Bylo to století vůbec pro jakékoli spolkaření nápadně bohaté. Lidé se houfovali z nejrůznějších důvodů a důsledky toho lze vidět i ve vzniku odborů, pojišťovnictví, svépomocných i zdravotnických sdružení, politických stran , kulturních i stolních společností .Lidstvo si najednou uvědomovalo , jaká je ve sdružování síla. Zdálo by se, že při sdružování v té době bylo prosazování národnostních otázek . Pro turistické houfování byla možná také důležitá a inspirující hesla „poznej svou vlast“, nebo tehdy ještě dost naivní hesla „ braň se nemocem prevencí“ , v tehdejší době však spíše tělocvičným pohybem v tělocvičně , na hřišti nebo nebo dokonce v „zdravém“prostředí přírody.“
Význam aktivního pohybu pomocí nohou nebyl shledán pro člověka jako jediný rozhodující pro zdraví ani provývoj živočichů vůbec. Nemírně zatěžující turistika může být naopak pro zdravotní stav škodlivá. Vzpomeňme např. škodlivé důsledky poškození kloubů a svalů dolních končetin při rychlé nebo nadlimitně zatěžující chůzi , zejména na velkou vzdálenost a na tvrdých silnicích To prý musel vědět člověk už dávno předtím, než se to stalo koncem XX. století módou. Dnes to dokonce zpětně dovedou archeologové skoro přesně odhadovat při dálkové migraci podle odhadu rychlosti při osídlování západní Evropy od východu nebo i na kontinentu Ameriky od severu k jihu.
Dnešní termín turistika není úměrný uvědomělosti pohybovat se ve zdravotně nezávadné přírodě, jak mnozí vpašovávají do definice turistiky. Člověk přece nikdy nemůže při turistce spolehlivě poznat, zda okolní příroda je pro něho „zdravá“ nebo „škodlivá“. To nemohou poznat s běžnými chybami ekologové s laboratořemi, tím méně spolky Dětí země nebo jiných většinou naivních ochránců přírody. Dnes se setkáváme i s pojmem léčby přírodou nebo krajinou ( Viz Šustrová, J.:Léčba krajinou, Marianne) Cituje, že v přírodě si můžete doplnit to, co vaší duši během roku chybí. Vědecké studie prý ukazují, že nemoci, které mají možnostr se dívat do zeleně, spotřebují méně analgetik a urychlují uzdravování erychleji ne ti, kteří mají možnost se dívat jen na okolní byudovu. U testovanýchosob se prý při pohledu na příroduní snímky se snížila tepová frekvence a kles TK. Současně se prý v mozku zesílila alfa vlnění signalizující uvolnění. Obrazy velkoměsta naopak prý vyvolaly negativní emoce. Při sportu v úpřírodě měli lidé v krvi méně stressových hormonů a více endforfinů než ti, než ti, kteří cvičí ve studiu.
Zdá se také že slovo turistika nevzniká dominantně ani z vrozené lidské touhy poznávat ve svém okolí nejrůznější objekty a jevy , které člověku dávají uspokojení z poznání. I sám ten pojem uspokojení z turistiky je v jejím definování vágní.
Asi nerozhodneme, proč se termín turistiky skoro bleskově rozšířil až v 19. století. A zalačil zde v mnoha jazycích slova mnohem starší , jako byl termín cestování, spojený se starým jeho kmenem „tour“ I „Stručný etymologický slovník jazyka českého“nám přiznává, že turista se narodil z nějakého antického jazyka , např. z „tury“ = namáhavé cesty, práce. Do turistiky se dostal až přes německé slovo Turist a pak i přes anglický termín TOURIST. Podobně tomu bylo i v jazycích francouzských, italských a jiných. Kdyby turistika byla už činností starých Římanů, tak by už v té době měla pro turistu stejné slovní termín vycházející z onoho kmene TOUR a nemusela by latina turistu uvádět opisem jako člověka „ qui iter facit“ = ten který cestuje“, chodí, dělá vycházky, pochoduje, přesunuje se po silnici nebo cestě, pokud by na to stačilo jediné slovo.
Skoro na závěr bychom si mohli připomenout dlouho rozporné vztahy turistiky a sportu. Poměr ke sportu se často zamotával a stávalo se více než problematické jakési soutěžení v turistice. Stalo se dokonce, že např. tělovýchovný lékař prohlásil účast na čtyřech 50 km pochodech .ročně za normu, pro trénovanější „turisty“ dokonce operoval s normou 8 těchto padesátek ročně Od dob minulých desetiletí se akce tzv výkonnostní turistiky hodnotily podle pořadí v cíli, při srovnávání různých norem, limitů času, obtížnosti terénu., věku aj. .Rozdíl mezi sportovními a turistickými spolky trval však už trval od konce XIX. stole a tak vedle sebe např. existovaly vedle KČT i turistické oddíly u sportovních organizací,, Staré např. německé slovníky směšují cestování se sportem, Wandern připomínají skoro jako lety tažných ptáků. nebo putování . 1952 došlo k něčemu, co nemělo předtím obdobu - k prosazením výkonnostních forem turistické činnosti stejně jako u sportu. 1952 už byla uspořádána celostátní mistrovství v orientačních závodech, zavedení výkonnostních tříd po absolvování vypsaných zápočtových cest, dálkových pochodů,pochodů s překážkami, pak i ohňových poselství, turistických štafet, 100 jarních kilometrů, polních her,míčových her, ,táboření, organizace závodů turistické zdatnosti mladých turistů, přidělování vyznamenání resp veřejných uznání, , městské přebory, soutěže o titul Vzorný odbor turistiky, plnění záznamníků a jiných dokladů výkonnostní turistiky. Tím dřívější definice turistiky byla definitivně pohřbena.
Lze pochybovat, že si členové najednou vznikajících turistických spolků uvědomovali jejich význam pro ekonomiku cestování. Tu objevili národohospodáři mnohem později. Zprvu nejspíše šlo o šetření nákladů na dopravu do té přírody, kam se laciněji dostávali členové prosazující skupinové slevy jízdného. Větší přínos pro ekonomiku společnosti začali turisté požadovat pro sebe ze státní pokladny, když národohospodáři začali vyčíslovat přínos financí od zahraničních turistů. Když si uvědomíme, že za první republiky u nás byla oficiální péče u turismus svěřena Ministerstvu obchodu, může být na tom ještě velmi málo pravdy. To platí stále i dnes. Skoro každý měsíc najdeme v soudobých našich novinách úvahy o ekonomickém významu turistiky pro náš státní rozpočet. Opět nic nového, když v první republice poznávaný cizinecký ruch a lázeňství v ČSR byl hned na 8. místě ekonomického přínosu hned za Francií, Itálií, Anglií, Švýcarskem , Německem a Rakouskem Jak se na ekonomice turistiky podílejí její druhy, to dokazuje i dnes uváděný termíny, třeba kongresová turistika ( podíl hostů na kongresecvh pořádaných v jednotlivých státech. V pořadí měst podle podílu na setkáních mezinárodních organizací se např. uvádí Praha až na 24 místě a před naším lavním městem je Paříž, Londýn, Brusel a Vídeň a 23 jiných.( Dnes, 21.května 2003, str. B1).. Přitom je známo, že účastník kongresu nebo konference utratí třikrát více než běžný turista.
Spíše se tedy zdá, že pojem turistika v určité době skoro najednou začal vyrůstat z mnoha zdánlivě nesouvisejících kořenů majednou. K výše uvažovaných příčin pro turistiku bylo asi též důležité relativně laciné cestováním železnicí po síti drah, která se zrodila v západní a střední Evropě v padesátých až šedesátých létech XIX. století blíže dost v minulosti dost opomíjeným horám I ta vzpomínaná medicínská hlediska se přesunovala od návyků ve stísněných městech k prevenci v hygienicky příznivější prostředí málo osídlené přírody, vesnic, do chatových oblastí, k trempování. To vše se dělo spíše na základně spolků než jednotlivců. Proto nejen u nás ale obecně i v cizině se v letech 1850 až 1870 objevovaly ve velkém počtu turistické spolky
Nebylo to tedy jen v Rakousku – Uhersku odrazem nacionálního probouzení menšin. Až neuvěřitelné jsou údaje o tom, že v tehdejší dvousettisícové Praze tehdy existoval 1300 nejrůznějších spolků. Ottův naučný slovník vypočítává desítky megaspolků v Německu, Rakousku, Švýcarsku , většinou pro horské oblasti. Jako první snad byl založen už v r. 1857 Alpský klub v Londýně (Alpine Club London).
Možná že tomu pomohlo v r. 1827 založení nakladatelství Karla Baedekra specializující se na cestovní literaturu, časopisy, průvodce po horách, řekách a krajinách. Byla to tedy i materiální základna turistické kulturní nadstavby, jako bylo budování nocleháren, stezek rozhleden.
V mnoha slovnících a encyklopediích se setkáváme s pojmem turistika redukovaným na „aktivní pobyt v přírodě, působící člověku radost“ Mnohem šířeji turistiku definuje dosud náš nejlepší slovník Ottův. (Ottův naučný slovník , díl. XXV , str. 931-933 :
„TURISTIKA slove cestování za účelem zábavy, která spočívá najmě v v rozkoši z pobytu v přírodě vůbec a pak ve vyhledávání končin méně známých a krajinách vynikajících končin, pak také za účelem osvěžení tělesného i duševního“.
To je však pro definici dost mlhavé, stejně jako nejednoznačné jsou termíny pochodů, chození v přírodě, cestování pro radost, cestování na rekreaci, cestování pro zdraví aj .
Nové encyklopedické slovníky již doplňují definice turistiky jako:
„…komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě a poznávací činností jako jednu ze složek tělesné i duševní kultury ve smyslu i zdravotním ( Kolektiv: Encyklopedický slovník Praha, 1993).
Podobně to formulují F. Moser.a kolektiv s odvoláním na OSN turistiku jako
„…činnost shrnující aktivní tělesnou pohybovou činnost, k tomu i odborné technické znalosti a dovednosti a kulturně poznávací činnost “. Teprve jako na konec se zmiňuje o složce turistiky pro uspokojování ozdravných a emocionální potřeb .Nám se zdá, že tato poslední motivace se stává stále více prioritní, protože turistiku provozují stále ve větší míře staří lidé, respektive lidé dožívající se stále se vyššího věku dožívající lidé Je to stejný trend, jako pozorujeme na vysokých školách, které dnes prakticky všechny pořádají nejrůznější formy výuk v poznávání pod titulem Univerzity třetího věku nebo pod různými názvy výuky pro aktivní stáří.
Ani to však nemůže být úplné, protože se zmiňovaný komplex turistického chování a jednání stále rozšiřuje a dělí podle náročnosti, úměrně základní vlastní úrovně výkonnosti, podle způsobu přesunu , jak dnes vyplývá podle dělení turistiky na pěší,vysokohorskou, lyžařskou, vodní turistiku a rafting, potápění, jeskyňářství, turistiku s tábořením, cykloturistiku, mototuristiku aj . Nevžilo se vydělování z obecné turistiky např. ekoturistiku , ani dělení turistiky na individuální a hromadnou, pořádanou turistickými spolky. Zatím se nevžil termín kvalifikovaná turistika, jsou i jsou problémy s osamostatňováním dálkových pochodů a dálkových etapových pochodů nebo nočních a jiných pochodů .
Snad nejlépe definuje turistiku slovnik UNIVERSUM ( sv.9, str. 626) jako
„ cestování a aktivní pohyb v přírodě, zaměřený na poznávání přírodních a společenských poměrů v určité oblasti.Zahrnuje rozmanité pohybové aktivity, rozvíjí se v 19. a 20. století, zejména k vyrovnání jednostranného života ( vliv měli K.H.Mácha, a V. Náprstek(. Od sportů se liší, že není zaměřena na výkon, neboť vystavuje organismus hraničním nárokům. Podporuje fyzickou kondici a duševní zdraví. Dělí se na pěší, cykloturistiku, turistiku vodní, na koních, lyžařskou, zahrnuje i výlety, putování apod.“.
Jazykověda musí definovat turistiku i jako komplexní pojem stále se měnící v rozměrech tělovýchovy, sportu , kultury, poznávání i ekonomiky společnosti, dostupnosti nejširším vrstvám, nakonec i filozofie a státní politiky. První ČSR dala turistiku do spravování Ministerstva obchodu, komunistická ČSSR ji předala pod kuratelu Ministerstva vnitra.. Dnes to patří spíše pod ministerstvo školství s jejími měnlivými dodatky o mládeži a tělesné výchově..
Začátek naší turistiky přichází do našich dějin cestou kultury a úst mistrů slova. To se projevilo už v menší míře ve tvorbě Josefa Jungmanna (1773 – 1847), v poezii Jana Kollára (1793 – 1852), v díle Františka Ladislava Čelakovského (1799 – 1851), Svůj výstup na horu Luž už popsal i Josef Kajetán Tyl. Nejvíce se to projevilo v ilustrovaných dennících a v básních Karla Hynka Máchy (1810 – 1836), zejména z jeho cest po hradech Karlštejna, Bezdězu, Kokořína , Křivoklátu, Michalovic, Kosti , Trosek i Krkonoš.. Mácha se svým přítelem Ant. Strobachm šli pěšky v r. 1834 přes Tábor, Linec, Salzburg, Brenner až do Benátek a zpět přes Lublaň, Štýrský Hradec a Vídeň zpět do Prahy.
Časopiseckou éru turistiky u nás pravděpodobně zahájil Karel V. Zap pod názvem vlastivědného časopisu „ Poutník“, který se věnoval publikování turistických cest po památkách , zámcích ,hradech a horách.. Zdravotnický význam turistiky zdůrazňoval na Slovensku i spisovatel Ludevít Štúr, který se svými přáteli cestoval po Tatrách, na Děvín, po Malých Karpatech, kolem Modré a Uhrovce. Tato zdravotnická motivace se pochopitelně objevoval ve zdůvodňování turistiky zřejmě jako poslední. Přesto byla skoro nejdůležitější, protože se na začátcích cestovala u většina „turistů“ pěšky“ a spala improvizovaně v seně nebo na slámě , v vesnických staveních. Přesuny c.k. poštou byly u prostých turistů většinou finančně nedostupné a jinde.
Zminili jsme se už také, že s prvním turistickým spolkařením začínali u nás Němci resp Rakušané. Pokud byly staré zprávy úplné, tak i v Rakousko-Uhersku začínaly ohromně veliké spolky. kolem 70. let. To by mohlo být pravda, protože se traduje, že vůbec nejstarším turistickým spolkem byl Ungarische Karpatenverein, který založili němečtí profesoři z lycea z Kežmarku dne 19. srpna 1873 ve Starém Smokovci.. Byl znám svou horolezeckou činností a průvodcovstvím a zakládání turstických chat u tatranských jezer., mimo jiné např. v r. 18 Téryho chatu.
Všude v Čechách byla už na počátku šedesátých let XIX. století doba vhodná pro zakládání spolků Na mnoha místech vznikaly nejen různé besedy, pěvecké, i odborné i tělovýchovné spolky Některé byly utrakvistické, jiné naopak byly prodchnuté bojem za národní ideály, svobodu a demokracii. Zprvu spolky začínaly spontánně na lokální úrovni z činnosti místních nadšenců. Prvním už turistickým spolkem údajně byl v r. 1878 Spolek pro České Švýcarsko v Děčíně. Po něm rychle vznikaly spolky v České Lípě (1878), v Jeseníku (1871) v severozápadních Čechách (1882), v Ústí nad Labem ( 1883), v Jizerských a Lužických horách (1884), krkonošský spole (1884), spolek pro nejsevernějí Čechy ( 1885), spolek pro Středohoří v Litoměřicích (1887), bezkydský spolek v Těšíně ( 1893), v Beskyech ,ve Frenštátu pod Radhoštěm ( 1884), v Hranicích, ve Valašském Meziřící, v Chropyni, v Brně, v Přerově, v Prostějově , ve Frýdlantu a jinde.
V 80. létech tyto spolky už měly 13.000 členů. V jejich činnosti však se upevňoval německý vliv. Budovaly už jako jinde značené turistické stezky s tvarovými značkami, rozhledny, turistické chaty, vydávaly své časopisy a publikace. Než vznikl celostátní převážně český spolek v r. 1888, začaly s turistikou i jiné tělovýchovné organizace
V Praze se zakladateli české tělovýchovy se stali Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner Úkolem jimi iniciovaného spolku bylo vzdělávání těla i ducha, staré to heslo řecké rovnováhy a antické krásy.Tak vznikla už 16.2.1862 vznikl pod jménem Tělocvičná jednota pražská čili Sokol. Ta však preferovala v tělovýchově prostná jako cvičení v sálech a veřejná cvičení. Kromě toho organizoval Sokol některé, dalo by se říci bojové prvky, jako šerm, jízdu na koni, střelbu
Turistika zprvu Sokolům moc k srdci nepřirostla . Přesto si však turisté v Sokole Pražském stěžovat nemohli. Už 27.4. 1862 uspořádal Sokol pražský výlet na Říp za účasti 71 členů, v čele s Tyršem a Fügnerem . Šlo se z Veltrus. 320 členů výlet na Křivoklát . Pěší dvoudenní tůra šla přes Beroun, Hudlice, Nový Jáchymov na Křivoklát. Nazpět do Prahy se jelo z Lán koněspřežní drahou. V r. 1862 se uskutečnilo ještě několik dalších výletů, mimo jiné třídenní do Borové na Havlíčkovy oslavy. Tato novinka pěších výletů si získala velký zájem , protože žádná jiná organizace je nepořádala. Teprve však r. 1883 při Sokolu Pražském byl založen zvláštní Výletní výbor.
Se Sokolem se setkáme ještě jednou v době nástupu totality v tělovýchově, kdy v květnu. 1949 sjednotil IX. Sjezd KSČ tělesnou výchovu a v témž roce 14. června Národní shromáždění přijalo zákon č. 187 o státní péči o tělesnou výchovu a sport a pověřilo tím Československou obec sokolskou.
Dne 11. června 1888 z popudu národní fronty severočeské, která vedla obranu českých menšin na severu Čech, vznikl Klub Čěských Turistů. Hned po svém založení si najal KČT dvě místnosti v zadním traktu domu č. 13 v v ulici Na příkopě na rohu tehdejší Havířské ulice.
Jeho prvním předsedou se stal Vojtěch Náprstek (17.4. 1826 - 1.11.1895). Pracoval mezi revolučními demokraty prosazujícími společenské uvědomění a vlastenectví, spolu s J.V. Fryče, Karla Sabiny a jiných. Už tenkrát prosazoval pořádání nedělních výletů v Praze, zejména do Šárky, do Kunratic, do Prokopského údolí, do Hvězdy aj. Na studiích ve Vídni se na studiích účastnil českého života, a proto se stal delegátem na Slovanský sjezd v Praze v r. 1848. Před stíhání rakouské policie se utekl do Spojených států, kde pracoval 10 let jako kameník, truhlář, prodával rakve, lepil obálky A založil v Milwaukee první české nakladatelství. , pomáhal založit i první časopis v USA. Po návratu do Prahy pokračoval v národním hnutí a vybudoval zde vlastenecké kulturní středisko s knihovnou a čítárnou ( dnes Náprstkovo muzeum). Na funkci předsedy KČT rezignoval v r. 1889 ze zdravotních důvodů.
V lednu 1889 začal vycházet Časopis turistů. Až do r, 1921 byl časopis dáván členům zdarma. Jeho redaktorem byl Dr, Vilém Kurz. , po něm časopis řídil Dr.J.L.Hrdina a pak , Dr.Jiří Guth. V r. 1922 byl list rozdělen na Časopis turistů (red,. Dr.J.Guth-Jarkovský) za předplatné 15 Kč. Druhým časopisem byl „ Věstník KČST“ red. Dr.J.Kropáček).. Od r. 1925 začal opět vycházet Časopis turistů, který byl znovu posílán členům zdarma. Jak rostla počet jednotlivých odborů a jejich složek, tak postupně vznikalo mnoho regionálních turistických časopisů v jednotlivých župách. Kromě vydávání časopisů pochopitelně tentro Spolek resp. Klub
• zakládal a zřizoval odbory v českých zemích a dokonce i v Rakousku
• pořádal přednášky a výstavy
• vydával a podporoval časopisy, spisy a knihy, cestovní mapy a literární umělecká díla, upomínkové předměty
• organizoval slevy na cestovném a jiných cestovních výhodách, o ubytování, pečoval i o jiné výhody cestovní, upravoval cesty, rozhledny a útulny
• staral se o výcvik vůdců turistických , podával zprávy a rady o věcech cestovních,
• pečoval o ochranu a udržování přírodních, uměleckých a historických památek
• konal skutky dobročinné a přispíval ke zvelebení duševní i hmotné úrovně našeho obyvatelstva.
Do konce Rakousko-Uherska sdružoval už v 53 odborech skoro 5.000 členů… Řád pro Odbory KČT byl vydán v r. 1896. V témž roce byla v KČT zahájena značkářská činnost. Původně byly značky červené mezi bílými pruhy. Teprve v r. 1916 byly připojeny i značky barevné – modrá, zelená a žlutá. Po Náprstkovi pracoval jako předseda pro. Jaroslav Zdeněk, ( do r. 1889). architekt Pasovský (1889-1914), pfesor Dr. Jiří Guth Jarkovský (1915 – 1925). Vývoj KČT prošel mnoha změnami a musel několikrát měnit své základní stanovy, většinou pod politickým tlakem vládnoucí vrstvy měnící se společnosti. Nejčastější omezení činnosti KČT byla motivována snahami odcizit jí majetky a spojit ji organizačně se sportovními , politickými stanami, odborovými organizacemi pod firmou sjednocování..
KČT za první republiky
Po založení RČS došlo sice k velkému zvýšení počtu turistů v jednotlivých spolcích, které však nebyly dostatečně sjednocené . Jejich roztříštěnost byla zaviněna jejich spojením s politickými stranami.. V té době vznikalo
Dělnické turistické sdružení spojené se stranou sociálně demokratickou . To se v r. 1921 změnilo ve Svaz československých dělnických turistů, který měl na začátku na 650 členů.
KČT za Protektorátu
Mnichov i pováleční vývoj v oblasti turistiky udělal v mnohém tlustou čáru nad ideami KČTpochopitelně nejen v Praze, ale i v Plzni. Organizační poměry však z té doby byly ještě nějakou dobu nejasné po od září 1938 , kdy k Říši přešly hlavní turistické oblasti Šumavy a Krušných Hor, Jasná situace byla dne 6. října 1938 , kdy Slovensko vyhlásilo autonomii a kdy 6. listopadu se v Liptovském Mikuláši se vytvořil Klub slovenských turistov a lyžiarov . Na Podkarpatské Rusi přetrvával a Podkarpatoruská župa KSČT se sídlem v Užhorodě až do března , do obsazení země Maďarskem.
Na podzim l938 byl v Praze vytvořen Jednotný výbor čs sportovců, který měl realizovati i sjednocení všech druhů turistiky. V některých místních pramenech se tvrdí, že na sklonku r. 1938 nebo až 1. ledna 1939 vstoupil do KČT dobrovolně i Svaz dělnických turistů Nic už nešlo zastavit.- 15. březen 1939 se do historie turistiky zapsal jako Mnichov a okupace RČS. Na začátku r. 1940 prý vstoupila do KČT i Česká obec turistická.
V KČT byly zrušeny župy a v souhlasu s krajským uspořádáním vzniklo nějaké krajské vedení i v KČT, Napřed vznikla jedna turistická organizace v Praze,Brně, Plzni, Ostravě a v Hradci Králové. Pak krajských KČT bylo v Čechách 7 a na Moravě 4. spojeno celkem 11 spojených organizací KČT. Počet členů KČT ovšem všude v celém státě rapidně klesal . Přesto k datu 31.prosinci 1943 bylo ve 241 odborech ještě organizováno 45.654 turistů. (Předtím v r. 1931 bylo u nás 57.731 turistů). Celostátně se také trochu měnila tělovýchovná i vzdělávací činnost KČT, takže se z té doby setkáváme někde kromě dřívějších činností i s činností horolezeckou, jeskyňárskou, sáňkařskou, divadelní, filatelistickou, fotoamatérskou, houbařskou, okrašlovací, šachovou, volejbalovou a jinými.
KČT musel organizovat s kolaborantským Kuratoriem pro výchovu mládeže i povinnou výchovu mládeže., Kuratorium bylo založeno pravděpodobně už v r.1942. z podnětu R. Heydricha a E.Moravce.a mělo dohlédat na všechny mládežnické spolky.
KČT od 1945 do 1948
Už 5. května 1945 byl ustaven v Praze Ústřední národní tělovýchovný výbor V Praze se už 14. května 1945 sešel z iniciativy KČT a Pohorské jednoty Radhošť a České jednoty turistické Národní výbor české turistiky, který byl později přejmenován na Ústřední radu české turistiky a už tehdy se 27. srpna 1945 ustavil na Slovensku Ústřední slovenský tělovýchovný výbor.rýsovalo budoucí roztržení republiky. Zdá se, že už předtím začínala nultá fáze komunistického sjednocování. O organizace plzeňských turistů se pak měnila mnohokrát, zejména po r. 1948.Nástup komunistů sledoval nepřetržitě ideu sjednocené tělovýchovy..
16. září 1946 se tato organizace rozpadla a vznikl Československý tělovýchovný svaz. Podobně tomu bylo se sjednocováním KČT.Časopis pro turistiku a rekreaci to dokládá ve svých pouze dvou ročnících.
Už v období do r. 1948 ztrácela KČT svůj vliv svůj vliv na turistiku nejširších mas a místo ní rozkvétalo odborářské zájezdování, cestování na přidělované poukazů na zahraniční rekreace, výletnictví, chataření a tramping . Kotrmelce pokračovaly dále, často až nepochopitelně. V květnu. 1949 sjednotil IX. Sjezd KSČ tělesnou výchovu , v témž roce 14. června Národní shromáždění přijalo zákon č. 187 o státní péči o tělesnou výchovu a sport a pověřilo tím napřed Československou obec sokolskou. . 2. prosince 1952 se zavedlo jednotné státní řízení a kontrola tělesné výchovy a sportu prostřednictvím Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport při Ústřední radě odborů a od ÚV, KV,OV se zřizovaly sekce turistiky a v tělovýchovných jednotách vznikaly oddíly turistiky.
. Ta však nemohla splnit požadavky KSČ a tak nastala doba celostátních reorganizací tělovýchovy, nastaly boje o jejich řízení,. Turistika se dostala postupně plně do područí komunistů.. To trvalo ještě mnoho let od r. 1948 Zprvu se vytvářely krajské výbory pro tělesnou výchovu, přitom se v letech 1948 –49 sloučily v první fázi tohoto vývoje všechny odbory skautů, DTJ, Odbory KČT Dalším mezníkem i pro organizaci turistiky byl rok 1953, kdy se zjistilo, že ani sporty ani turistika nesplnily do 1953 všechny „předepsané“ úkoly. Proto všechny Dobrovolné sportovní organizace (DSO) dostaly rozkaz konzolidovat své řady a mimo jiné došlo i k deklarativní podpoře rozvoje turistiky a k ustavení sekce turistiky při Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport. V r. 1952 je rozvráceno značkařství a do práce dobrovolných značkařů zasahovaly kanceláře cestovního ruchu, měnila se podřízenost ediční činnost do Státního tělovýchovného nakladatelství, reorganizovala se péče o turistické objekty a vzniká 8.1. 1954 nová organizace péče o turistické objekty, nová organizace cestovního ruchu. KČST měla v předtím v majetku a ve správě 145 chat a útulen, 30 hradů, 9 rozhleden, 8loděnic, 12 plováren, 4 lyžařské můstky. 3 jeskyně a 570 ha půdy. Okradení KČST o majetky bylo tedy veliké. Mění se toho mnoho a tak v r. 1953 klesá počet organizovaných turistů na pouhých 13.000. Od r. 1949 sice začal vycházet odborný měsíčník Turista a horolezectví a od r.1955 do 1958 vycházel měsíčník Za krásami domova .
Na dlouho dobu byla potom turistika svázána s ČSTV. 3. -.4.června 1957 se konal ustavující sjezd Československého svazu tělesné výchovy jako jednotné dobrovolné společenské organizace odpovědné za další vývoj tělesné kultury Nejlépe změny v oblasti turistiky dokumentovalo v r. 1957 přenesení péče o cestovní ruch a správu turistických chat z ČSTV na Ministerstvo vnitra. 1957 -formoval se nově Okresní odbor turistiky a Odbory turistiky tělovýchovných jednot OTTJ .
.
Trochu jiný vztah k putování přírodou než KČT měl skauting, začínající jako zálesáctví (woodcraft) podle myšlenek E. .Setona. Tomsona. Bylo to v podstatě trampské hnutí.
Postupně však ve skautství převládl směr v Anglii v r. 1908, jehož zakladatelem byl generál Baden-Powell. . Jeho organizace s šířila po celém světě začátkem XX. století. .Hlavní důraz v ní kromě zájmu o přírodu byla výchova k pracovním návykům a k romantice. Mezi národními skautskými organizacemi však byly velké rozdíly
U nás největším propagátorem v oblasti výchovy „zdravé a ušlechtilé mládeže“ byl profesor Antonín B. Svojsík , který poznal skauting v Anglii už v r. 1911. K velkému rozmachu skautingu u nás však došlo až v r..1919 pod názvem „Junák“. .I u nás to bylo hnutí velmi roztříštěné. . Z větších svazů zde existoval Svaz junáků RČS, který měl později na 32.000 skautů a skautek.
Skautské oddíly byly však i ve Svazu SDTJ, v Sokole i ve Federaci dělnických tělocvičných jednot. V r. 1919 vznikly v KSČ hned dvě skautské organizace, Skauti práce a Spartakovi skauti. které se teprve v r. 1924. sloučily.V r. 1928 bylo v jejich 350 místních oddílech organizováno na 8000 chlapců a dívek. Skauti práce byli úředně rozpuštěni v r. 1938.
Vytvářely se nové odznaky, všude se školily kádry, kladl se důraz na rozvoj stále nových masových akcí, jako byla třeba soutěž 100 jarních kilometrů, na běžícím pásu se v továrnách odznaky, nové funkce a přejmenovávaly se dřívější instituce, spolky a znárodňovaly se jejich majetky vytvářené za mnohá desetiletí. Jak to vše dopadlo bylo vidět na tom,. To vše bylo vidět i v Plzni , která slavila s chvalozpěvy na lepší zítřky v rámci ČSTV 80. výročí organizované turistiky, 20. výročí sjednocené tělovýchovy a 52. výročí vzniku Československa. přesto přinesl jistotu výhledů na lepší zítřky ve Svazu čes. turistů v rámci ČSTV.
O zárodcích soukromé turistiky v Plzni jsme už mluvili dříve, Připomeňme si některé nejstarší cestovatelé a snad už možná jako turisty , kteří putovali z Plzeňska, někdy přímo ze StaréPlzně a později i z Nové Plzně hodně daleko do světa:.
Pro nás Plzeňské byl sice zajímavý ještě dříve i Mistr Pavel Pražský,(1413 – 1471) který cestoval do Plzně do exilu. Zde dokončil r. 1470 pro Jiřího z Poděbrad. „ „Kniehy ( Jiři) Spravovna řečené“. Byl to jeden z mála vědců, kteří se v medicíně snažili uvést do praxe životosprávné rady , pocházející původně ze Salerna ..O turistice se v nich však o trom mluvilo jen minimálně a rady, které směřovaly nejen k životosprávě krále ale i spoluobčanů bylo už i na tehdejší dobu skoro neúčinné.. Doporučovaly se v této knize např. procházky po jídle v rozsahu 100 kroků (sic!).
Ještě dále však nešel ani rektor pražské university Mistr Křišťan z Prachatic (? 1368-1439), který ve svém Regimentu zdraví napsal „.. O třetiem , o hýbání, a tak mnoho choděním aby sobě neuškodil člověk, ani mnoho choditi usilně, ani jezdil, ani skákal, ani běhal příliš….“
Už v 16. století u nás začali někteří uvažovat o významu cestování v přírodě i vysokoškoláci -nelékaři. U nás např. rektor pražské univerzity Petr Codicilus z Tulechova (1533 – 1598) matematik, astronom a básník, doporučoval mládeži za účelem osvěžení vycházky do lesa
Z Plzně vzpomeňme snad jako prvního plzeňské cestovatele do Svaté země z Pražské ulice. Plzeň byla asi hrdá na svého měštěnína Pertolda Nuessela (Nysla, , Nusla..), zámožného zemana, majitele domu č. 3 / čp. 4 Dříve „U zlatého beránka“. Zde byl nejstarším majitelem Martin Bláha Nyssl, syn Pertolda Nussla, zámožného měšťana, který se r. 1385 vypravil na dalekou pouť k Božímu hrobu do Svaté země, když předtím rozdělil své jmění synům a pamatoval i na zřízení kaple v Křimicích Risiko takových cest asi bylo dost velké, když před odjezdem nechal vyhotovit závěť, která je dodnes uložena na pergamenu v plzeňském muzeu.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. (1564 – 1621). Jako školák zvládl několik cizích řečí, které pak uplatnil ve službách arciknížete Ferdinanda Tyrolského, ve válce s Turky v Uhrách. Harant měl těsnější vztahy k Plzni, protože se v r. 1588 oženil s Evou Černínovou z Chudenic , která měla statek Touškově. V době plzeňského pobytu císaře Rudolfa se stal jeho oblíbencem a byl jmenován císařským komořím a byl přijat do panského stavu. I po návratu Rudolfa do Prahy.setrval v jeho službách. Když mu manželka zemřela v r. 1597, bylo to jedním z důvodů, aby se vydal na cesty po zemích východních, do Jeruzaléma, později i do Italie, Egypa,, Kréty, Kypru Španělska a Portugalska. O tom sepsal svůj cestopis ve dvou dílech, které se staly vysoce uznávaným dílem české literatury. Spis vyšel několikrát pod dlouhým názvem „Putování aneb cesta z království českého do města Benátek a odtud po moři do země svaté, země judské a dále do Aegypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv, Kateřiny v pusté Arabii ležící“. Cestopisy znovu vydal K.J.Erben v r. 1854-1866. 1618 přestoupil ke straně podobojí, stal se komořím i radou Fridricha Falckého, a byl proto popraven na Staromdtdkém náměstí.
Boreň Chlumčanský z Chlumčan (1555 – 1615) pocházel z ne příliš bohaté vladycké rodiny z Chlumčan na Plzeň, jemu později patřily i Letiny, Újezd, Horšice a Týniště. Začal cestovat po Bavorsku, Tyrolsku už od 15 let, pak navštívil Italii, i s Římem., severská německá města, Pobaltí i jiné kraje. Na svých cestách ujel na 1700 mil. Míle tenkrát se počítala na 7,5 km. Cestoval vždy s více spoleníky, mezi nimiž byl i Vincencius, kvardián plzeňských bosáků. Sepsal o svých cestách paměti, které přešly do majetku jeho vnučky Ludmily, provdané za plzeňského měšťana Václava Dubského ve Vitínovsi
Přeskočme však do 19. století, kam už název turistika určitě patří.
Plzeňští Sokolové
Koncepce činnosti Sokola pronikla i do Plzně a tak zde vzniká zásluhou plzeňského vlastence Františka Umana zárodek Sokola podle ukázky veřejného cvičení Pražského Sokola pod vedením Miroslava Tyrše. Plzeň podle něj zahořela také pro tělovýchovu s preventivní medicínou s heslem”Ve zdravém těle zdravý duch” i s částečným češstvím , protože i do Plzně po pádu Bachova absolutizmu pronikal svěží český vánek . v Plzni, Pronikal i na fasády plzeňských domů od 27. února 1862 zdobených dvojjazyčnými názvy ulic, pronikal i do vagónů české západní dráhy, od toho roku jezdící do Prahy. aby shlédli v Praze sokolské veřejné cvičení. Plzeňské úřady pochopitelně zdržovaly založení sokolského spolku a tak se c.k. odpor smiřoval se Sokolem tím, že jeho členy měli být Češi i Němci. Národní český prvek však zvítězil , když český vlastenec Med.dor.a Mgr. porodnictví Vilém Šel (1830-1912) vypracoval návrh stanov plzeňského Sokola . Stanovy byly schváleny na přípravné schůzi. 25.10.1862 a na zakládající valné schůzi v Měšťanské besedě. Šel se stal předsedou spolku.
.Tím i pro tělovýchovu v Plzni zvítězil vzduch češství a Němci byli nuceni si založit dne 26.10 1864 vlastní německý tělocvičný spolek Aar., který vedl Bavorák Andresen Klein, který původně měl cvičit členy Sokola šermu..
Kolébka plzeňského Sokola byla od té doby plná zpěvu a hudby , tím spíše, že se náčelníkem jednoty stal hudební skladatel a tělocvikář Hynek Palla Byla plná i mediciny, protože do Sokola vstupovali mnozí plzeňští lékaři, Jiným zakládajícím členem plzeňského sokola byl Med. dor. František Kauba (*1819, + 26.3.1878). S nimi cvičil v Plzni i ze Šťáhlavic dojíždějící znalec tělocviku, pražský cvičitel, lékař Med dor. Jan Musil. Jak potom srůstalo české tělovýchovné hnutí s plzeňskou obcí lékařskou, o tom svědčí dlouhá řada jmen lékařů, kteří byli členy Sokola. ( v závorce uvedená data značí rok vstupu lékařů do Sokola ještě v době Rakouska) : (1885) Jan Fikerle, (1888) František Střízek, (1892) Vladimír Majer, (1895) František Leiss, (1897) Tomáš Hegner, (1898) Karel Bauer, (1901) Matěj Dobrý, (1906) Josef Košák, (1907) Jan Toupal (1908) Václav Egermaier, (1911) Heřman Šikl, (1912) Evžen Veselý, (1913) Otomar Pivoňka, Alois Průša, Vilém Perner, (1917) Adolf Kreisinger, (1918) Jan Svoboda, Inocens Kvasnička, Antonín Čipera, (1919) Jarmila Jeníková, Augustin Steidl, Rudolf Kučera, Otakar Kačer, Jaromír Jahn.
Plzeňský Sokol I. v té době také ještě znamenal hlavně prostná, šerm, střelbu, jízdu na koni. První tělocvična v Plzni Jeho prvním stánkem se stal bývalý dům čp. 281 plasského kláštera, v té době v r. 1857 zvaný U Anděla, který poznáte podle mohutného barokního portálu. .Jiné sokolské jednoty samozřejmě cvičily v blízkých školách. Např. členové roudenského Sokola (Sokol Plzeň IV), založené v r. 1921, zprvu cvičili ve školní tělocvičně v Malické ulici a v sále u Trnků v Plánské ulici, v létě na zahradě u Zíků v Plánské ulici. Definitivní Sokolovna na Roudné čp. 55 však musela ještě čekat na léta 1934-1935. Za Protektorátu Němci tuto Sokolovnu zabrali a přesídlili do ní Tělesně postižené děti, které byly vystěhovány z ústavu na Lochotíně. Sokolské ženy až do konce okupace cvičily ve školní tělocvičně v Křižíkově ulici.
Naštěstí i v Plzni se stal Sokol pionýrem turistiky, byť skromným. . Můžeme se lehce pousmát, když cílem jeho společenských výletů bývala od Měšťanské besedy Jíkalka, Lochotín, jako vzdálený cíl byla Lopatárna pod Doubravkou a jako doklad velké odvahy už byl výlet do Kyjova a radčických luk.V roce 1867 organizovaný výlet do Druztové absolvovala většina členů pomocí vlastních povozů. Dalo by se čekat, že poté co byla v r. 1870 byla ustavena Plzeňská župa se sídlem v Plzni , že se turistická činnost v Sokole rychle rozšíří. Opak však byl pravdou a štafetu turistiky převzala DTJ. Když pátráme po turistické činnosti např. v jednotě Sokola Plzeň IV. od jejího založení v r. 1921 , tak ji tam nenajdeme. Kromě nácviku na akademie a jiná veřejná cvičení, prostných, házené, volejbalu, kuželek, dramatického odboru, loutkové scény a hudebního kroužku turistika se do popředí činnosti nedostala. Nedozrál pro turistiku v Sokole ani čas.. Po okupaci naší vlasti dne 15. března 1939 nacistické úřady činnost Sokola zastavily a nakonec v r. 1941 byl Sokol celostátně rozpuštěn. K turistice se nepřihlásil Sokol ani po r. 1945, a to ve vrcholných orgánech ČOS, což podvázalo turistickou činnost i v Plzni, jak můžeme zjistit i v Plzni na Roudné. Posledním potvrzením toho bylo zmaření uvažovaného sloučení turistické činnosti v DTJ a v Sokole na Roudné a to definitivně potvrdil i XI. Všesokolský slet v r. 1948 a jeho následky.
Sokol byl tělovýchovnou organizací inteligence a středních vrstev. Proto se pozdější názory na to, kdo začal více organizovat turistiku v Plzni než Sokol, se liší . Pozdější komunisté za doby totality se shodovali v tom, že už 18. září 1913 byl založen nějaký Odbor dělnických turistů. Jiní píší o dvou dělnických turistických sdruženích s odbory v Doubravce a v Božkově až v r. 1917. Jiní zase předpokládají faktický vznik turistiky v plzeňských dělnických spolcích až 10. září 1919. Retrospektivně znásilněná historie nám už tedy nedoloží tyto různě dokládané nejasností.. o názvech sdružení a různých svazů a zejména ne čas založení jednotlivých dělnických tělovýchovných jednot .
Někteří autoři předpokládají vytváření DTJ už od r. 1897, jiní připouštějí ustavení Dělnické tělovýchovné jednoty až v r. 1901 a vznik r. 1903 pozdějšího svazu DTJ v Doubravce, Lobzích, Doudlevcích, Božkově, ve Starém Plzenci, v Tymákově, na Letrné a na Petrohradě..
Dělnická turistika v Plzni (Soc.dem.)
Předpokládejme za možné, že už dne 16. září 1913 v Plzni se rodí jakási Dělnická turistika, protože se tehdy sešlo 12 soudruhů a 3 soudružky v bývalém spolkovém domě Peklo.na a ti se domluvili na založení turistického spolku dělnickou turistiky na Plzeňsku..
Ustavující schůze se konala 26.října 1913 za účasti 21 členů a 7 hostů.. Na schůzi úpřednesl svou řeč i s. Pauker z Prahy o turistice a dělnictvu. Jako předseda byl zvolen s. Pech. Jméno spolek neměl, protože se stanovy příslušné c.k. úřady neustále neschvalovaly a po vypuknutí světové války dne 26.července 1914 několik členů narukovalo. Co se dělo pak, nikdo neví.už nikdo přesně, asi se neděle nic. .
Teprve 10.března 1917 prý vzniklo Dělnického turistického sdružení, které si vytvořilo několik odborů. Možná, že první byl v Božkově , pak i v Doubravce a asi za dva roky i v Doudlevcích. 1917 byl založen i vycházkový odbor v Klatovech. Jak silné a významné byly se nikde nedozvíte . Někteří tvrdí, že už tehdy po vzoru Prahy šlo o odbory KČT Plzeň II. a III. napojené na sociálně demokratickou stranu, resp na z tzv. III. kraj. DTJ v Plzni.. . Podle některých pamětníků se do tohoto sdružení už zařadila DTJ Plzeň IV. na Roudné. Dělnické turistické sdružení bylo pod tímto názvem bylo spjaté se stranou sociálně demokratickou
Největší rozmach se ukazoval v DTJ v r. 1919, a to vedlo k tomu, že se změnil dosavadní název sdružení na Svaz čsl dělnických turistů v Plzni. . Jiní tvrdí, že Svaz už existoval v r. 1917 .
Rok 1919 však v rozporu s růstem členstva byl však mezníkem , kdy procházela sociální demokracie hlubokou politickou krizí mezi levicovým a pravicovým křídlem..Ať tomu bylo jakkoli, celostátně prý r. 1921 měl už svaz prý 32 odborů se 5.276 členy 1920 začal vydávat vlastní časopis „ Dělnický turista“.. 1921 byl založen turistický odbor Plzeň II z řad železničářů. Stanovy tohoto svazu nebyly však okresním hejtmanstvím schváleny Kdopak ví, jak to pak pokračovalo Některé prameny udávají, že se tento svaz věnoval hlavně instruktážím a záchranným kurzům pro sbor „turistických vůdců“ a značkování cest v Plzni. Tento svaz např. v Plzni od r. 1922 budoval Pikovu chatu na Chlumu. Mimochodem připomeňme, že tato chata byla oproti dnešku mnohem nižší. 1923 vznikl nový turistický odbor Plzeň III., ze kterého se později (1928) stal nový turistický odbor Československé obce turistické. Zdá se, že tyto odbory si vedly v turistice podle statistik velmi úspěšně až do let 1930 – 34 , do doby hospodářské krize.Teprve od r. 1936 s oživením zbrojní výroby se začala zlepšovat činnost turistů až do očekávanému nástupu fašizmu v 15. březnu 1939 u nás.. Už na sklonku 1938 nebo až 1939 dochází k dobrovolnému spojení Svazu čsl dělnických turistů v Plzni s Klubem českých turistů v jednotnou turistickou organizaci KČT. Ustavující valná hromada KČT Plzeň II. to odhlasovala 4. března 1939.
Dělnický klub turistů (KSČ)
1923 měl prý v Plzni např. existovat i další spolek - Dělnický klub turistů, napojený na KSČ a na Federaci proletářské tělovýchovy, na Odbory Spartakovských skautů. V r. 1926 prý podle usnesení III. kongresu Rudé sportovní internacionály došlo ke sloučení všech tělovýchovných organizací napojených na KSČ ( jednoty z Doubravky, Letné, Skvrňan, Košutky, Roudné, Petrohradu, Rokycan, Nýřan, Kaznějova a Klatov), Vznikla tak 8.10.1921 Federace proletářské tělovýchovy (FPT). V Plzni podle některých „historiků“ šlo prý o odbor kovopracovníků, vzniklý pod názvem Hvězda nebo jinak Plzeň III (1923),
Iniciátorem vzniku FDTJ na Roudné byl tehdy Josef Veselý a ustavující schůze proběhla 30.10.1921 v hostinci u Müllerů v ul. Pod Všemi svatými. Členové cvičili v tělocvičně školy Pod Saským mostem, pak na Zavadilce, v Doubravce a na Roudné u Dítětů a nakonce ve Svornosti v Doubravce. V prosinci 1926 se uskutečnilo sloučení dělnických evolučních organizací FDTJ Rudé hvězdy, Svazu dělnických cyklistů a Dělnického klubu turistů ve Federaci proletářské tělovýchovy. Tam vydrželi až do okupace, kdy jejich činnost byla v prosinci 1938 zastavena a většina jich byla zatčena a transportována do koncentračních táborů. Po r. 1945 zbylí členové vstoupili do Sokola.
Tato federace prý vydávala až do r. 1937 svůj časopis „Výboj“.Organizovala prý každoročně propagační běh Libčickým údolím, chodecké závody, závody v noční orientaci . a hvězdicové srazy,
Tento vývoj odborů dělnických turistů je v různých novinových článcích líčen nesouhlasně., zřejmě jen podle „nepaměti.“. Viz příloha 2 listy Z historie dělnických turistů v Plzni. Ostatní tělovýchovně zaměřené spolky v Plzni se prakticky v Plzni neprosadily, viz např. Orel a studentské spolky. Zbývá však na konec zamýšlet se nad vývojem Klubu českých turistů ( KČT).
Jiní (Orel, Skauti, Studentské spolky)
Orel v Plzni Tato česká tělovýchovná organizace údajně vznikla v r. 1910-1910 spojením, orelských jednot , které zakládali hlavně na Moravě katoličtí kněží. Zda a jakou činnost v turistice vyvíjel jsem nezjistil. V Brně snad byla její největší akcí byl I. Všeorelský slet v Brně v r. 1922. Organizace se asi dělila na župy. Nejsou nikde už k dispozici hodnověrnější údaje o turistice v rámci Orelské župa Kozinovy , založené v r. 1923 ( cit. Rous, J. Kniha o Plzni) . Její činnost údajně byla v r. 1948 přerušena a v r. 1999 byla obnovena.
Studentské spolky v Plzni
Je jistě zajímavé, že sklon mladých.studentů k těvýchově se prosazoval dříve než u dospělých. Bylo to patrné zejména při vzniku prvního studentského spolku Slavie už v r. 1848.Je neméně zajímavé, že se na tom podílel už jako student mediciny západočeský Dušan Vilém Lambl, který se také stal prvním starostou tohoto spolku. Už v r. 1849 podle tehdejšího disciplinárního řádu se musel spolek Slavie rozejít. Za tu krátkou dobu tehdy se studenti účastnili i turistických akcí, jako na Říp, do Benešova a na Konopiště. . Větší štěstí měl českoněmecký Akademický řečnický a čtenářský spolek , který se nijak neexponoval na poli turistiky v Praze. , který přečkal c.k. šikanování, i když se stal spolkem českým za účasti mnohých význačných lékařů a přírodovědců, kteří pocházeli nebo přednášeli v Plzni.. Už tenkrát se však objevily mezi vysokoškolským studentstvem „pokrokové“ myšenky, aby stát pečoval o fyzické „ vychovávání“ zřízením tělocvičných ústavův“ a dovolil studentů sdružovati se v jednoty. Viz Paichl Spolky studentské.
Toto tělovýchovné povědomí uvědomění studentstva našlo odezvu i v Plzni, a to zejména založením studentského spolku „ Radbuza“ . Ten byl úředně založen až v r. 1873, i když se čeští studenti scházeli už od 1868 letech. Studentské spolky v Plzni spíše sportovaly a cvičili v Sokole, ale z turistiky se tradují jen jejich výlety na Majáles , pořádaný v Zábělé. Přitom ale deklarovali, že mezi jejich hlavní úkoly měly patřit i výlety V tomto ohledu je pravděpodobné, že spolupracovali s levicovým hnut s dělnictvem., ve 30.létech naopak se Sokolem Plzeň. 1. ., Vztah k turistice ve spolupráci s se sekcí soc dem. mládeže a DTJ se projevoval spíše v studentských přednáškových extenzích v r. 1920, než v praktické turistické činnosti. .resp. s Většina dokumentů zničena za Protektorátu Viz ARCHIV m.Plzně 33
Skauti v Plzni
O skautech v Plzni se v análech města nedozvíme prakticky nic.
KČT v Plzni
Začátky činnosti KČT v Plzni se opožďovaly jen málo a lišily jen málo od stavu v Praze a . na jiných místech v Čechách. Zdá se, že se KČT věnovala vedením mládeže k turistice a zřizování nocleháren pro ně, pořádáním cestopisných přednášek, večerů, výletů , zřizováním cest, značením jich orientačními tabulemi, péčí o okrášlení domoviny a o ochranu přírodních, uměleckých a historických památek , o zlepšení osobní dopravy a o povznesení cizineckého ruchu.
15. prosince 1892 , tedy pouhé 4 roky po vzniku KČT v Praze , projednal výbor plzeňského klubu českých cyklistů „Radbuzan“ založení KČT v Plzni s pražským KČT. Prosazoval to tehdejší předseda JUC Jan Kessler i profesor učitelského ústavu v Plzni Josef Simla z Příbrami..Tím byl založen v Plzni první odbor KČT . Jeho předsedou byl na období 1982 - l907 byl předsedou spolku rada Plischke , pak byl předsedou v letech 1907 – 1910 profesor Simla a pak až do 1917 profesor Karel Kytka. V prvním roce měl spolek 168 členů.
Do r. 1903 měl tento spolek už 160 členů..Členové byli převážně z řad inteligence.Počet členů pak stoupl do 1902 na 300 členů.. Spolek sídlel zprvu v Besedě v Kopeckého sadech.
V r. 1898 už počet výletů činil ročně třinácti a pak se ročně pohyboval mezi 10 – 12, v letech 1916 se zvýšil počet výletních akcí na 64.. Účast turistů dosahovala až 100 účastníků. Významnou částí jejich činnosti bylo značení a úprava cest.. a to i na výletním místě v Zábělé a dokonce i na Šumavě.V r. 1900 spolek vystavěl rozhlednu na Krkavci. Otevřena byla 19.května 1901..Spolek se podílel na záchraně Radyně, na koupi hradu Buben. Péčí spolku r. 1900 byla vydána i barevná mapa okolí Plzně l:75.000..Spolek vydal 1899 průvodce po Brdech. Spolek vyjednal vlakové spojení Prahy a Plzně se Šumavou, cesty zábavního vlaku do Vimperka .
Na přednáškovou činnost si zval spolek nejen plzeňské lektory a za 25 let jich organizoval 122. . Volil i témata zahraniční turistiky , např. přednášky JUDr Heřmana Šikla o Oetztalském ledovci, JUDr K. Tausche o cestách do Afriky, Sevily, Gibraltaru. Judr Vondráčka o cestě na Mont Blanc, k polárnímu kruhu, přednášky cestovatele E. St Vráze,
Teprve však až v r. 1905 KČT v Plzni zřídil svou vycházkovou komisi. V letech 1893 do 1917 se účastnilo na akcích KČT v Plzni 2. 893 mužů, 3.625 žen a 271 hostů, celkem tedy 6.789 turistů.
KČST v Plzni 1918 – 1926
Po vzniku RČS vznikla zde Župa Západočeská, která měla své sídlo v Plzni, zahrnovala 10 odborů, Kdy přesně a jak tyto odbory vznikaly není již nikde uvedeno. Z počátečního stavu 163 plzeňských organizovaných turistů se jejich počet tak rychle zvyšoval, že už r. 1927 jich bylo napočítáno přes 1400, r. 1938 měla 2741 členů, dorostu ve 3 odborech celkem 239 .Předsedou KČT v Plzni byli : od 1918 do 1926 Antonín Kostinec, po něm v této funkci pracovali R. Manšinger, J. Kostinec, R. Schwarz, 1936 Dr Antonín Čipera a 1938 profesor Devetter.
Vydavatelská činnost místního KČST tehdy nebyla velká.. Zaznamenán je v r. 1925 jen „Průvodce po Plzni“, „ Seznam značených cest v Západních Čechách “ a v r. 1926 „Plán Plzně“.Od r. 1933 vydává však Podbrdská a západočeská žup KČT i svůj vlastní západočeský Turistický zpravodaj“. Jak dlouho tento časopis vycházel, to už nelze zjistit. Máme v archivu jeho 1. číslo z r. 1943.Tento turistický zpravodaj měnil několikrát svůj název , viz nejdříve Turistický zpravodaj západočeské župy KČT pod vedení. Prof Jaroslava Devetera, od VI. ročníku měl název Západočeský turistický zpravodaj pod redakcí Prof. Dr. Josefa Rouse. j, KČT v Praze ve spolupráci s Vojenským zeměpisným ústavem mezi 27 mapami v měřítku l: 75.000 i mapu č. 10 Okolí Plzně,,č. 19 Šumava I ( Domažlicko, Klatovsko), č. 20 Šumava II.( Železnorudsko-Sušicko,Vimpersko), č. 21 Šumava III ( Pramenná oblast Vltavy-Blanský les), č. 22 Šumava IV.(Vyšebrodsko), č. 23 Radyňská vrchovina a západní Brdy) a č. 24 Kralovicko- Třemošensko- Zbirožsko).
V sousedství plzeňské župy byla v Západních Čechách i Župa Šumavská se sídlem ve Strakonicích se 16 odbory a Župa Podbrdská se sídlem v Rokycanech s 10 odbory a 1199 členy. Z oněch sousedních žup nejčastěji plzeňští turisté využívaly následující chaty, útulny a hotely na Šumavě
Z hradů a rozhleden, patřících KČT, byly navštěvovány plzeňskými turisty hrady Buben, Krakovec, Točník a Žebrák. 1938 byl okupací ztracen pro KČT hrad Buben, 10.října 38 byla zabrána Kostincova chata se Simlovou rozhlednou na Krkavci.
Velmi zajímavá byla tehdejší přednášková činnost KČT v Plzni o zahraničních cestách. Bylo jich za prvních 25 let 122..Často šlo známé mimoplzeňské cestovatele, např. prof. J.Kurze z Prahy, A.B.Svojsíka, Storcha, Havlasu, Dr Pertolda a St.Vráze, který v Plzni přednesl 12 přednášek (!) Jejich cestovní tématika byla natolik zajímavá, že ji uvádím v příloze
KČT v Plzni za Protektorátu
Mnichov i pováleční vývoj v oblasti turistiky udělal v mnohém tlustou čáru nad ideami KČT pochopitelně nejen v Praze, ale i v Plzni. Organizační poměry však z té doby byly ještě nějakou dobu nejasné po od září 1938 , kdy k Říši přešly hlavní turistické oblasti Šumavy a Krušných Hor, Přesto se dokonce zprvu pod vedením turistů inspektorů drah Boudy a Manšingera se vypravovaly do r. 1940 na Šumavu zvláštní vlaky. , vycházel ještě Turistický zpravodaj, programy vycházek se tiskly na psacím stroj nebo se jejich vedoucí určovali přímo na východišti, i, návštěvnost pěších, lyžařských, vodáckých i cyklistických výletů , exkurzí na výstavy a přednášek byla vynikající,
Počet výletů a zájezdů se stále pohyboval nad 140 ročně, opak o něco byl nižší. Pokles byl zčásti zaviněn zrušením slevy na železnicích od r. 1941. . Od r. 1943 už nejsou ani záznamy o činnosti spolku až do října 1945. Víme jen, že někteří funkcionáři padli za oběť náletům ( Rampouch, Jeníček, Šrédl), mnozí byli vyšetřováni Gestapem nebo byli odvlečeni do koncentračních táborů. ( Přibáň, Jungman, Pilný).V r. 1944 klesl počet výletů na 76.
Plzeňská turistika po II. světové válce
Turistika se rozrůstala nejen v KČT v Plzni , ale i v jiných už vzpomínaných turistických odborech mnoha tělovýchovných organizacích, jako byl Sokol, DTJ, a jiných tělovýchovných jednotách.při závodech a politických stranách. Roztříštěnost tohoto rozmachu turistiky volala i v Plzni , jako v celé republice, prý po sjednocení turistických odborů a oddílů. Kdoví zda to byla pravda . Určitě to však byla voda na mlýn pro unifikaci politickou v rámci KSČ, která přebírala moc ve státě ve všech směrech. Nastala doba celostátních reorganizací tělovýchovy, nastaly boje o jejich řízení, které se dostávalo do područí komunistů.Trvalo to mnoho let od r. 1948 . Rozhodujícím mezníkem i pro organizaci se stal teprve r. 1953, kdy došlo k ustavení sekce turistiky při Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport
V Plzni se zprvu se vytvořil KV pro tělesnou výchovu, přitom se v letech 1948 –49 sloučily v první fázi tohoto zglaichšaltování všechny odbory skautů, DTJ, Odbory KČT Plzeň I.-VI, ( Božkov, Bolevec, Doubravka, Skvrňany, ZKD), sokolské oddíly pobytu v přírodě, osad a táboření (Sokol I.-V, Doubravka). Činnost dřívějších turistických útvarů tím byla v následujících dvou letech paralyzována. Proto členové z nich odcházeli nebo přecházeli do jiných.. Celkově klesal počet organizovaných turistů. Do r. 1950 byli nepohodlní členové výborů už zlikvidováni ve svých funkcích..
Zajímavá situace se v Plzni vytvořila v Čedoku, kam někteří z nich přešli jako pracovníci a průvodci. Tam přešla skupina bývalých členů turistických organizací podle směrnic Ústřední sekce turistiky , kteří naplánovali vznik n.p. Turista z předchozího n.p. Čedoku, Vzletu a Cestovního ruchu. Zatím se stal n.p. Turista jakousi turistickou poradnu pro veřejnost na nám. Republiky č. 29. Někteří turističtí pracovníci tomuto tlaku strany neodolali a sami se stali hybateli politického a společenského přerodu tím, že pracovali v řídící orgánech ÚOT, MěOT , KV TVS ( Krajský výbor pro tělesnou výchovu a sport) a jinde.
Rozporuplný vývoj charakterizují jen některá data:
1946 – formální vstup KČT do Českého tělovýchovného svazu
31. března 1948–rozhodnutí vlády o sjednocení tělovýchovu a vstup KČT do Československé obce sokolské
1948 – v květnu se v Plzni sloučil odbor turistiky sloučil s bývalou TJ Sokol Plzeň I. a VI., Slavojem státní obchod . O takovýchto „včleněních “ najdeme v nepodepsaných článcích v novinách mnoho. Fakt je , že o činnosti turistických odborů najdeme z té doby několik, aniž by v těchto zmínkách bylo uvedeno, která z turistických organizací akce pořádala..
1951 -v říjnu vstupuje celá jednota Sokol 1 do Závodní tělovýchovné jednoty Škoda Plzeň
1951 – V druhé fázi se nově ustavují oddíly turistiky (OT) Bylo však nutno předělat i činnost turistických organizací, které pak pracovaly ve všech rozhodujících činnostech, zejména značení, správy chat a nocleháren , vycházkové i výletové i přednáškové činnosti, kromě promítání filmů, krajských a jiných srazů, , orientačních závodů, celostátních spartakiád, 100 jarních km a plnění odznaků Turista ČSR a Mladý turista,, přeborů hlídek, vícedenních zahraničních zájezdů atp. . Na prvním místě práce turistických organizací však figurovalo zvyšování ideologické výchovy členů a k tomu byly zavedeny pravidelné členské besedy s debatami a diskuzemi. , zavádění přednášek o životě lidí v zemích socialistického tábora. Prostě turistika se stala polem boje o nadvládu komunistické ideologie. Pro mnohé to pak byl žebřík pro vstup do zapojení do funkcí ve vyšších složkách řízení..
Pro pravdivost tohoto vývoje svědčí dochované dokumenty plánů i roční zprávy odborů turistiky, zejména v TJ Slavoj Plzeňské pivovary. Nejzkušenější pracovníci byli v té době právě v Slavoji Plzeňské pivovary Kromě předsedy TO Prazdroje Šilhana zde pracoval i Z. Birner, K.Tůma, B. Beránek, Prokop aj.
1952 - došlo k něčemu, co také nemělo předtím obdobu - k prosazením výkonnostních forem turistické činnosti stejně jako u sportu. 1952 už byla uspořádána celostátní mistrovství v orientačních závodech, zavedení výkonnostních tříd po absolvování vypsaných zápočtových cest, dálkových pochodů,pochodů s překážkami, pak i ohňových poselství, turistických štafet, 100 jarních kilometrů, polních her,míčových her, táboření, organizace závodů turistické zdatnosti mladých turistů, přidělování vyznamenání resp. veřejných uznání, , městské přebory, soutěže o titul Vzorný odbor turistiky, plnění záznamníků a jiných dokladů Výkonnostní turistiky Tím dřívější definice dobrovolnosti turistiky byla definitivně pohřbena. Do plzeňské turistiky pronikaly samozřejmě direktivní úkoly, vyplývající rozvoje nadřízených organizací. a aby se zabránilo úniku členstva, tak se hlásalo, že nové výbory pokračovatel tradice někdejších odborů, jako byly dřívější turistické odbory (Škoda, , Dynamo ZČE, Lokomotiva , Potraviny,Státní pracovní zálohy)
1954 - vzniká Krajský výbor pro tělovýchovu a sport- Plzeň, sekce turistiky
1955 se anonymně e uvádí, že se „odbor účastnil odbor všech krajských i celostátních srazů např. v Chudenicích, ve Velkých Karlovicích,
1956 se účastnilo 36 členů druhého celostátního srazu v Podbánsk,u
3. -.4.června 1957 se konal ustavující sjezd Československého svazu tělesné výchovy jako jednotné dobrovolné společenské organizace odpovědné za další vývoj tělesníé kultury
1957 -formoval se nově Okresní odbor turistiky a Odbory turistiky tělovýchovných jednot OTTJ .
1957 od ledna vycházel již dříve zmíněný časopis pod názvem Turistický zpravodal Plzeňského kraje.. Od srpna 1960 se přejmenoval časopis na Turistický zpravodaj Západočeského kraje.
V Krajském odboru turistiky (KOT) byly přímo zastoupeny nejen zástupci Okresních odborů turistiky (OT) z Plzně, ale i z deseti okresů.. Samozřejmě kromě politické výchovy se zvýšila v mnohých ohledech i odborná a turisticky výchovná činnost OT. Jmenujme zde např. to, jak se intenzivně pracovalo v té době v oblasti značení cest, které do 1968 obnovilo značení 5.781 km a 2.512 nových směrovek. v KOT komise mládeže,
Centralizační výchovná a politická činnost byla v Západočeském kraji v letech 1957 – 1966 řízena nově vznikajícími komisemi, jako např. byla postupně zřízená : Organizační komise, Učebně – metodická komise, Komise turistiky mládeže, Komise značkařů, Komise propagačně-výchovná, Klasifikační komise, Soutěžní komise, Zdravotní komise, Komise turistických zařízená, Komise hospodářská, Komise zimní turistiky,Komise turistiky na kole, Komise vodní turistiky, Komise mototuristiky aj.
Převážná část dokumentů o přeměně turistiky v Plzni se nedochovala. V Archivu města Plzně je ve fondech o Odboru Klubu českých turistů v Plzni jen jedno album fotografií odboru do r. 1938 (!) a spisy městského výboru ČSTV z let, kdy už vše bylo opakovaně zreorganizováno ( 1957 – 1980).. Vzorná tělovýchovná jednota Prazdroj Plzeň ve své brožuře alespoň dochovala několik slov úvodem od Stanislava Valtera , předsedy vzorné TJ Prazdroj pod názvem „1919 –1984, 65 let tělovýchovy a sportu v Plzni na Roudné.“
Zdá se tedy, že teprve v r. 1990 v dubnu se v Praze obnovovala tradice KČT, alespoň podle celostránkového přehledu V.Zykmunda , zveřejněného v Příloze Škodováka , věnované stému výročí založení prvního klubu českých turistů v Plzni.
TJ Prazdroj
Hned na začátek je nutno zdůraznit, že turistika v plzeňském pivovaře je někdy uváděna pod názvem TO nebo TJ Plzeňské pivovary (PP), později jako Prazdroj To platilo už v době, kdy se OTTJ Slavoj PP Plzeň zakládal. . Souviselo to s nejednotnostmi názvů pivovarů v Plzni obecně. O tom se vedly dlouhé obchodní spory na mezinárodní úrovni . Stejně tak není nikde doloženo, že by už před r. 1948 nějaký
V archivech nenajdeme nějaké přímé vztahy mezi blízkým roudenským Sokolem a pozdějším Turistickým odborem v Plzeňských pivovarech nebyly tehdy naznačovány., ačkoliv byl Sokol plzeňský založen 1863. Jako protiváha k němu byl založen německý tělocvičný spolek Aar. Stejně tak není nikde doloženo, že nějaký turistický odbor v plzeňských pivovarech již před r. 1948 původně existoval , který se však rozešel. Je tedy nejpravděpodobnější, že organizovaná turistika začínala v Prazdroji až po putování určité skupiny turistů v Plzni z jedné tělovýchovné organizace do jiné. Toto tvrzení však spočívá pouze na vzpomínkách některých členů této skupiny. Je to však pravděpodobné, protože cesta do Prazdroje by spadala do doby nástupu komunizmu do všech spolků od r. 1948. O tom jsme se mohli dočíst v minulé kapitole této studie , zejména ve vztahu k vytvoření KV pro tělesnou výchovu v Plzni.Stačí nahradit slovo „sloučení“ všech odborů turistiky termínem daleko v té době běžnějším úsloví, že se tehdejší turistické organizace „rozešly“.protože jejich činnost byla politickou silou jedné strany paralyzována. Členové těchto turistických odborů přecházeli do spolků jiných dokumentuje nejen to, že počet organizovaných turistů většinou klesal , ale i to, že odcházeli přecházeli jinam. Traduje se , že mnohé v Plzni začalo až odchodem několika turistů do Čedoku. Zda to byl obecný jev i v jiných městech, to zprávy o tehdejší situaci v celostátním měřítku připouštějí. Plzeňští turističtí funkcionáři nebo někteří jen prostí členové volili cestu vstupu do TJ Slovan, který jim kryl záda pro jejich finančně honorovanou činnost v Čedoku. Od té doby tedy můžeme už rekonstruovat dějiny TJ Prazdroje
Politickou silou se v takovém společenském zlomu dá mnohé nadekretovat , ale realizace plánů nově vytvořeného Krajského výboru pro tělesnou výchovu se vlekla. Vźdyť se muselo zgleichšaltovat velké množství turistických organizací a to nekončilo první reorganizací v letech 1948 – 1949. Následovaly další reorganizace, zejména i v Čedoku, kterém strana dala do vínku přeměnu náplň výchovnou činnost jakési poradny pro veřejnost na náměstí Republiky č. 29, ale i převzatí ekonomiky turistiky v nově vytvářeném národním podniku Turista..
. Tento přerod trval léta a konkrétní děje v turistice nebyly publikovány nebo byly mnohem pozděj účelově přikrášleny. Někteří z turistických aktérů hledali svou záchranu ve vazbě na nově přeměněné nebo nově zřízené turistické odbory . Tak např. skupina zaměstnanců n.p. Turista jednala od r. 1955 o vzniku turistického odboru v TJ Slovan . Ani to nešlo realizovat rychle, protože odbor byl ustaven až dne 22. 2. 1957. Někteří turističtí pracovníci tomuto tlaku neodolali a sami se stali hybateli socialistického resp. komunistického přerodu tím, že pracovali v řídící orgánech ÚOT, MěOT , KV TVS ( Krajský výbor pro tělesnou výchovu a sport) a jinde.
Nový odbor v TJ Slovan zřejmě fungoval dobře pod kuratelou nově ustaveného výboru (Šilhan, Ing.Prokop, Svoboda aj.) O tom již existují dokumentované zprávy. Výbor se pravidelně scházel , vedl 5 svých cvičitelů. V posledním roce své činnosti v r. 1958 měl odbor už 34 členů, kteří se účastnili táboření se stany v Českém ráji, uspořádali vícedenní zájezdy do jižních Čech, účastnili se orientačního závodu, výletů v rámci 100 jarních km, prováděli kontrolu a značení turistického značení cest, své přednášky zaměřovali na znalosti Plzně, pořádali turistické výlety, uskutečnili 26 besed s přednáškami, promítáním filmů,
Malér však byl v tom, že TJ Slovan nezajistila činnost odboru finančně, ačkoli o to byla žádána.. To narušilo činnost TO tak významně, že se rozhodli ukončit činnost v TO Slovan Plzeň.. Nastala proto nová migrace.
V r. 1959 proto turistický odbor se svými členy proto přešel organizačně do z TJ Slovan do TJ Slavoj Plzeňské pivovary . Na tom se usneslo členstvo odboru a na výroční členské schůzi 8.ledna 1959 si zvolilo tento výbor s předsedou Ladislavem Šilhanem, který pak v této funkci vytrval až do r. 1985. Všimněme si toho, že stále titul odboru zněl Plzeňské pivovary.
O činnosti tohoto odboru turistiku TJ Slavoj Plzeňské pivovary se dochovaly tehdejší zprávy o činnosti, z nichž v následujících přílohách uvádíme zde alespoň kopie za r. 1959, 1961,1962,1963,1964, 1965 Tato činnost zdárně pokračovala , alespoň úměrně tehdejším poměrům i po době vytvoření svazu turistiky v rámci federace tělovýchovných a sportovních svazů ve dnech 27. – 28. dubna 1968.
Viz kopie Zprávy Ústředního odboru turistiky
Nelze se již dopátrat, proč se v r. 1970 se zvětšil tento odbor stále s názvem Plzeňských pivovarů o několik členů Turistického oddílu TJ J.K. Tyla mezi nimiž byli zkušení pracovníci Wieser, Wieserová, Vachová, Strunc, Zamrazilová aj. Organizace v těchto dobách je ve zprávách interpretována jako vznik druhého oddílu už TJ Prazdroj. Nový oddíl si po ekonomické stránce hospodařil sám.
Vývoj 1989 – 2003 za předsednictví J.Mužíka
Činnost odboru pokračovala v přibližně stejných úspěšných kolejích, když se vedení odboru v r. 1989 ujal Josef Mužík.
Hlavní změnou v programu činnosti KČT a TJ Prazdroj bylo pořádání zápočtových cest po Čechách, které byly zprvu uskutečňovány autokarovými zájezdy jedenkrát ročně. Ty získaly takovou popularitu, že se postupně prodlužovaly až na 5 dní vždy pro skupinu průměrně. kolem 40 turistů. Tyto zájezdy vedly k růstu členstva , Nešlo jen o to , že díky iniciativní práci předsedy TJ Prazdroj bylo možno dotovat cenu zájezdů z poplatků , které si vydělal Mužík od sponzorů za umísťování reklam na turistických mapách. Odbor tak získal velkou popularitu, protože byla tím umožněna soutěž o zápočtové cest a plnění i soutěže s plněním Oblastních turistických odznaků. Do 2003 šlo o tyto autokarové zájezdy :
1990 29.4.--1.5 Jižní Morava
30.4 – 2.5. Lužické Hory 1
28.4.-- 1.5. Lužické Hory 2
27.5 –28.5. České Budějovice
27.5.-25.8. Č.Krumlov
1995 1.9.-3.9 Jižní Čechy
4.5. –8.5. Žďársko
4.7. – 8.7. Znojemsko
1996 21.9. Čelákovice
1997 1.5.- 5.5. Brno
1997 5.7 Šumava
1997 18.7. Šárka, Praha
1997 13.7.- 16.7 Lužické Hory
1998 1.5. – 5.5. Vyškovsko
1998 3.6. – 7.6. Opavsko, Ostravsko
1998 13.6. Jílové
1998 16.5 Průhonice
1998 2.9. – 6.9. Olomouc
1999 1.5. – 5.5 Český ráj
1999 15.5. – 6.5 Prášily
1999 20.6. Orlické hory
1999 20.6. Praha
1999 1.9.- 5.9. Náhodsko
2000 5.5. – 9.5. Kladensko
2000 1.6. – 5.6. Posázaví
2000 1.9. – 55.9. Jižní Morava
2001 4.5 – 8.5. Labské pískovce
2001 21.6 – 25.6. Moravské Slovácko., Strážnice
2001 14.7. Chebsko 1
2001 1.9. – 5.9. Jindř. Hradec
2002 2. 5. – 6.5 Bechyně , Tábor, Písek
2002 3. 6 - 7.6. Jeseníky
2002 13.7. Chebsko 20000
2003 2.5. – 6.5. České Středohoří
2003 5.6. – 9.6. Lanškrounsko, Zábřežsko
2003- 5.6 – 9.6 Chebsko 2
2003 11.9. – 15.9. Krušné hory
TJ FN PLZEŇ OT = KČT FN
Obsah
PŘEMÝŠLENÍ 44
Úvod k začátku 44 Naše hlavní koncepce 46
Plán činnosti 48
ZALOŽENÍ TJ FN PLZEŇ TO 49
Stanovy 50
Vztahy 51
Výbor 53
Členství 54
ČINNOST 56
Turistická činnost 56
Turistika pěší 56
Vlastní místní turistické akce (Pochod MDŽ, Memoriál
Ing.H.Franka) 74
Vysokohorské zájezdy ROH + TJFN ( Slovensko, Beskydy) 74
Turistika zahraniční a příhraniční 75
Spolupráce s jinými turistickými spolky 75
Kvalifikační výuka 76
Základy znalostí, Cvičitelé, Značkaři, 76
Aktivity celostátní a plzeňské 76
Výchova 78 Hodnocení 78
Odměňování 78
Materielní zajištění 80
Dary a dotace 80
Majetky a KRK 80
Od TJ FN ke KČT FN
PROGNÓZY DALŠÍHO VÝVOJE 81
PŘEMÝŠLENÍ O TJ FN PLZEŇ
Úvod k začátku
Naše hlavní koncepce
Plán činnosti
TJ FN Plzeň TO je relativně pozdním plzeňským turistickým spolkem.Měl smůlu, že spatřil světlo světa až v době tělovýchovné totality v rámci ČSTV. Historie našeho spolku je však přínosná proto, že dokumentuje kontrasty dřívějšího pojetí české turistiky v dobách jejího vzniku v r. 1888 oproti době druhé poloviny XX.století. Po prostudování obsáhlé literatury jsem chtěl začít historií celého rozvoje české turistiky. Bylo mi však doporučeno, abych se omezil jen na dějiny vzniku našeho dnešního spolku. Historie TJ FN a později KČT FN je snad důležitá i proto, že se tento náš spolek nezriodil jen z diktátu politické moci, ale z přemýšlení o tom, jak by turistika ve zdravotnickém zařízení mohla a měla vypadat i za nepříznivých podmínek stagnace tehdejší medicíny a tehdejšího stavu naší tehdy znásilněné . tělovýchovy
Turistika se po druhé světové válce sice po krátkou dobu rozrůstala nejen v KČT v Plzni , ale i v jiných turistických spolcích mnoha tělovýchovných organizací, jako byl Sokol, DTJ, a jiných tělovýchovných jednotách.při závodech a politických stranách. Mnozí v tom rozrůstání viděli doklad roztříštěnosti turistiky nejen v Plzni , ale i v celé republice, a volali po sjednocení turistických odborů a oddílů. Kdoví zda v tom měli pravdu . Nebyla to pravda, ale pouhá voda na mlýn unifikace politické v rámci KSČ a ROH , které přebíraly moc ve státě . Nastala doba celostátních reorganizací a sjednocování tělovýchovy, nastaly boje o její řízení, které se dostávalo do područí všeobecné totality. Byla to doba rozporuplného stavu od r. 1946, KČT formálně vstoupila do Českého tělovýchovného svazu Trvalo to jen dva roky do 31. března 1948, kdy z rozhodnutí vlády o sjednocení tělovýchovy musela vstoupit KČT do Československé obce sokolské
I v Plzni se v květnu 1948 sloučil odbor turistiky s bývalou TJ Sokol Plzeň I. a VI., Slavojem státní obchod . O takovýchto „včleněních “ najdeme v nepodepsaných článcích v novinách mnoho. Fakt je , že o činnosti turistických odborů najdeme z té doby několik, aniž by v těchto zmínkách bylo uvedeno, která z turistických organizací akce pořádala..
1951 -v říjnu vstupuje celá jednota Sokol 1 do Závodní tělovýchovné jednoty Škoda Plzeň
1951 – V druhé fázi se nově ustavují oddíly turistiky (OT) Bylo však nutno předělat i činnost turistických organizací, které pak pracovaly ve všech rozhodujících činnostech, zejména značení, správy chat a nocleháren , vycházkové i výletové i přednáškové činnosti, kromě promítání filmů, krajských a jiných srazů, , orientačních závodů, celostátních spartakiád, 100 jarních km a plnění odznaků Turista ČSR a Mladý turista,, přeborů hlídek, vícedenních zahraničních zájezdů atp. . Na prvním místě práce turistických organizací však figurovalo zvyšování ideologické výchovy členů a k tomu byly zavedeny pravidelné členské besedy s debatami a diskuzemi. , zavádění přednášek o životě lidí v zemích socialistického tábora. Prostě turistika se stala polem boje o nadvládu komunistické ideologie. Pro mnohé to pak byl žebřík pro vstup do zapojení do funkcí ve vyšších složkách řízení..
Pro pravdivost tohoto vývoje svědčí dochované dokumenty plánů i roční zprávy odborů turistiky, zejména v TJ Slavoj Plzeňské pivovary. Nejzkušenější pracovníci byli v té době právě v Slavoji Plzeňské pivovary Kromě předsedy TO Prazdroje Šilhana zde pracoval i Z. Birner, K.Tůma, B. Beráne, Prokop aj.
1952 - došlo k něčemu, co také nemělo předtím obdobu - k prosazením výkonnostních forem turistické činnosti stejně jako u sportu. 1952 už byla uspořádána celostátní mistrovství v orientačních závodech, zavedení výkonnostních tříd po absolvování vypsaných zápočtových cest, dálkových pochodů,pochodů s překážkami, pak i ohňových poselství, turistických štafet, 100 jarních kilometrů, polních her,míčových her, táboření, organizace závodů turistické zdatnosti mladých turistů, přidělování vyznamenání resp. veřejných uznání, , městské přebory, soutěže o titul Vzorný odbor turistiky, plnění záznamníků a jiných dokladů Výkonnostní turistiky Tím dřívější definice dobrovolnosti turistiky byla definitivně pohřbena. Do plzeňské turistiky pronikaly samozřejmě direktivní úkoly, vyplývající rozvoje nadřízených organizací. a aby se zabránilo úniku členstva, tak se hlásalo, že nové výbory pokračovatel tradice někdejších odborů, jako byly dřívější turistické odbory (Škoda, , Dynamo ZČE, Lokomotiva , Potraviny,Státní pracovní zálohy)
Rok 1953 se jakýmsi mezníkem i pro reorganizaci tělovýchovných a sportovních spolků se stalo , když teprve r. 1953, kdy došlo k ustavení sekce turistiky při Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport.
1954 - vzniká Krajský výbor pro tělovýchovu a sport- Plzeň, sekce turistiky
1955 se anonymně e uvádí, že se „odbor účastnil všech krajských i celostátních srazů např. v Chudenicích, ve Velkých Karlovicích,
1956 se účastnilo 36 členů druhého celostátního srazu v Podbánsku
3. -.4.června 1957 se konal ustavující sjezd ČSTV (Československého svazu tělesné výchovy jako jednotné dobrovolné společenské organizace odpovědné za další vývoj tělesníé kultury
1957 -formoval se nově Okresní odbor turistiky a Odbory turistiky tělovýchovných jednot OTTJ .
1957 od ledna vycházel již dříve zmíněný časopis pod názvem Turistický zpravodal Plzeňského kraje.. Od srpna 1960 se přejmenoval časopis na Turistický zpravodaj Západočeského kraje.
V Krajském odboru turistiky (KOT) byly přímo zastoupeny nejen zástupci Okresních odborů turistiky (OT) z Plzně, ale i z deseti okresů.. Samozřejmě kromě politické výchovy se zvýšila v mnohých ohledech i odborná a turisticky výchovná činnost OT. Jmenujme zde např. to, jak se intenzivně pracovalo v té době v oblasti značení cest, které do 1968 obnovilo značení 5.781 km a 2.512 nových nových směrovek. v KOT komise mládeže,
Centralizační výchovná a politická činnost byla v Západočeském kraji v letech 1957 – 1966 řízena nově vznikajícími komisemi, jako např. byla postupně zřízená : Organizační komise, Učebně – metodická komise, Komise turistiky mládeže, Komise značkařů, Komise propagačně-výchovná, Klasifikační komise, Soutěžní komise, Zdravotní komise, Komise turistických zařízená, Komise hospodářská, Komise zimní turistiky,Komise turistiky na kole, Komise vodní turistiky, Komise mototuristiky aj.
Převážná část dokumentů o přeměně turistiky v Plzni se nedochovala. V Archivu města Plzně je ve fondech o Odboru Klubu českých turistů v Plzni jen jedno album fotografií odboru do r. 1938 (!) a spisy městského výboru ČSTV z let, kdy už vše bylo opakovaně zreorganizováno ( 1957 – 1980).. Vzorná tělovýchovná jednota Prazdroj Plzeň ve své brožuře alespoň dochovala několik slov úvodem od Stanislava Valtera , předsedy vzorné TJ Prazdroj pod názvem „1919 –1984, 65 let tělovýchovy a sportu v Plzni na Roudné.“
V Plzni se zprvu se vytvořil KV pro tělesnou výchovu, přitom se v letech 1948 –49 sloučily v první fázi tohoto zglaichšaltování všechny odbory skautů, DTJ, Odbory KČT Plzeň I.-VI, ( Božkov, Bolevec, Doubravka, Skvrňany, ZKD), sokolské oddíly pobytu v přírodě, osad a táboření (Sokol I.-V, Doubravka). Činnost dřívějších turistických útvarů tím byla v následujících dvou letech paralyzována. Proto členové z nich odcházeli nebo přecházeli do jiných.. Celkově klesal počet organizovaných turistů.
Teprve do r. 1950 byli nepohodlní členové výborů turistických spolků už odstraněni ze svých funkcí a nastala druhá fáze v r. 1951 nového ustavování oddílů a odborů turistiky (OT), které pak pracovaly ve všech rozhodujících činnostech, zejména značení, správy chat a nocleháren , vycházkové i výletové i přednáškové činnosti, kromě promítání filmů, krajských a jiných srazů, , orientačních závodů, celostátních spartakiád, 100 jarních km a plnění odznaků Turista ČSR a Mladý turista,, přeborů hlídek, vícedenních zahraničních zájezdů atp. . Na prvním místě práce turistických organizací však figurovalo zvyšování ideologické výchovy členů a k tomu byly zavedeny pravidelné členské besedy s debatami a diskuzemi. , zavádění přednášek o životě lidí v zemích socialistického tábora. Prostě turistika se stala obětí boje o nadvládu komunistické ideologie ve společnosti.. Pro mnohé to pak byl žebřík pro vstup a zapojení do funkcí ve vyšších složkách řízení.
1952 došlo k něčemu, co také nemělo předtím obdobu - k prosazením výkonnostních forem turistické činnosti, tedy jako u sportu. 1952 už byla uspořádána celostátní mistrovství v orientačních závodech, zavedení výkonnostních tříd po absolvování vypsaných zápočtových cest, dálkových pochodů,pochodů s překážkami, pak i ohňových poselství, turistických štafet, 100 jarních kilometrů, polních her,míčových her, ,táboření, organizace závodů turistické zdatnosti mladých turistů, přidělování vyznamenání resp. veřejných uznání, , městské přebory, soutěže o titul Vzorný odbor turistiky, plnění záznamníků a jiných dokladů Výkonnostní turistiky Tím dřívější definice dobrovolnosti turistiky byla definitivně pohřbena.
Do plzeňské turistiky pronikaly samozřejmě direktivní úkoly, vyplývající rozvoje nadřízených organizací. a aby se zabránilo úniku členstva, tak se hlásalo, že nové výbory pokračovatel tradice někdejších odborů.
Centralizační výchovná a politická činnost byla v Západočeském kraji v letech 1957 – 1966 řízena nově vznikajícími komisemi, jako např. byla postupně zřízená : Organizační komise, Učebně – metodická komise, Komise turistiky mládeže, Komise značkařů, Komise propagačně-výchovná, Klasifikační komise, Soutěžní komise, Zdravotní komise, Komise turistických zařízená, Komise hospodářská, Komise zimní turistiky,Komise turistiky na kole, Komise vodní turistiky, Komise mototuristiky aj.
Zrod TJ FN v r. 1979 nemohl už na tom mnoho změnit, musel se však alespoň pokusit zařadit do socialistického výchovného schématu to, co mu mělo být vlastní – vychovat každého turistu , aby byl ve svém tělesném fondu zdatný a ze své duševní filozofie ušlechtilý = kalos kai agathos. Tento úkol v té době nestavěla do popředí žádná z tehdejších tělovýchovných jednot , vzdor tomu, že jich bylo mnoho a jejich jména jen trochu připomínala staré tradice slavných dějin hellénizmu. Některá tato jména v Plzni zahrnovala ve své organizaci i turistiku. V jejich seznamu jsem tyto turistické oddíly a odbory zvýraznil tučným písmem. Byly to
Slavia ( MěDP Plzeň, Slavia LF Plzeň, Slavia PF Plzeň, Slavia VŠ Plzeň, Slavia Plzeň , Slavoj MP
Sokol ( Bílá Hora, Bolevec , Božkov, Bukovec, Doubravka, Hradiště, Košutka, Letná, Litice, Nová Hospoda, Újezd, Valcha, Červený hrádek, Černice, Koterov, Křimice, Radčice, Radobyčice)
TJ (Neslyšících Plzeň, Papírny Plzeň, Plzeň Bory, Potraviny Plzeň, Prazdroj Plzeň, Radbuza Plzeň, Škoda Plzeň. Skvrňany, Mototechna Plzeń, Radbuza Plzeň, Rozvoj Plzeň, Vodní stavby Zátiší, VTJ Bory, VTJ Slovany, Divadlo J.K.T. Plzeň,Disvalid Meta Plzeň a jako poslední i Fakultní nemocnice Plzeň).
Tradiční jména si ponechaly ( Vodní stavby Plzeň, I.ČLTK DP Plzeň, ČSAD Plzeň, Restaurace Plzeň, Lokomotiva Plzeň, Rudá Hvězda Plzeň, Start Plzeň, Start VD Plzeň, UZ Škoda Plzeň, VAU Koterov,
Z těchto stručných dějin plzeňské turistiky jsme v roce příprav na založení vlastní TJ FN moc poučit nemohli. Převážná část jejich historických záznamů o přeměně turistiky v Plzni se totiž nedochovala. V Archivu města Plzně je ve fondech Odboru Klubu českých turistů v Plzni se dochováno jen jedno album fotografií odboru do r. 1938 (!) a spisy městského výboru ČSTV z let, kdy už vše bylo opakovaně zreorganizováno a utajeno. ( 1957 – 1980).
Totéž hrozí naší TJ FN. Zrekonstruovatelná historie naší TJ je také poznamenána tím , že podlehla za dvě a půl desetiletí v hlavách našich členů značnému zapomínání , navíc i ztrátě dokumentů ve vedení mnoha organizací. Ztratila se dokonce z nevysvětlitelných důvodů kronika našeho spolku, o níž nikdo ani neví, jak dlouho byla psaná ode dne usnesení výboru naší TJ ze dne 12. 11. 1981 (Navrátilová). Proti historii se spiklo i to, že můj vlastní pečlivě doplňovaný archiv dokumentů propadl zkáze při požáru založeného duševně nemocným pyromanem. K sepsání nějaké historie o vzniku a rozvoji naší TJ FN za tohoto stavu nebyla za těchto podmínek posledního desetiletí vyvinuta žádná iniciativa. Trochu jsem tu vlažnost k historii už předpokládal na samém začátku činnosti naší TJ, proto jsem o významu historie naší turistiky mluvil na výročních schůzích několikrát už ode dne 28.1. 1982. Nemějte miza zlé, že jsem se rozhodl sepsat alespoň stručné dějiny naší činnosti podle své paměti a na základě jen neúplně dochovaných dokumentů .Zaměřil jsem se hlavně na ten začátek příprav a počátečního budování naší medicínské turistiky..
Oficielně se náš spolek v Plzni měl zrodit 11. ledna 1979. Jeho prehistorie však začala u mnohých našich členů a jejich předků mnohem dříve, Proto jsem se pokusil jsem se za poslední 3 měsíce propátrat stohy dokumentů mnoha institucí a pro svoji potěchu jsem se pokusil sepsat nejen svou turistickou historii, ale i i jakési dějiny světové i plzeňské turistiky ještě z dob starších více než jedno století. Někteří z nás prošlapávali velký kus naší vlasti i ciziny už dávno předtím, ať už z vlastní soukromé cestovatelské touhy nebo ze zkušeností z činnosti jiných tělovýchovných spolků, sportovních organizací, cestovních kanceláří a hlavně i v rámci různých zájmových kroužků v odborech fakultní nemocnice v Plzni a na plzeňské lékařské fakultě. S tím vás ale nebudu v této práci unavovat. To je součástí ságy mého života a mých rodičů.
Já sám jsem si necíleně odkrýval svoje spojování turistiky s nejrůznějšími sportovními a tělovýchovnými organizacemi a se svým cestováním už od svého mládí v DTJ, v Sokole, v Junáku v plzeňské Stopě, ve fotbalovém SK Letná, v spolku jiu-jitsu v Plzni nad Hamburkem ,v plzeňském Spolku mediků,, později i v ZV ROH FN, v TJ Slavia VŠ i jinde. Do založení našeho spolku TJ FN jsem na svých třiceti velkých zahraničních cestách poznával pěší turistiku dost důkladně. Teprve však až jako lékař v naší nemocnici jsem začal o turistice a hlavně o motivaci k ní důkladněji promýšlet., zejména o její spolkové koncepci.
Tehdejší medicína nám za studií a při práci ve směnách u lůžek nemocných nebo v laboratořích či kancelářích připomínala sice prevenci civilizačních onemocnění jen teoreticky či spíše jen deklarativním zdůrazňováním přednosti prevence před terapií. Nedávala nám dost předvídavosti pro pozdější vlastní zdravý život , abychom si sami organizovali ozdravující pohyb v přírodě jinak než obligátními procházkami nebo se sexuální aktivitou ve dvou (stereoturistikou). Napomáhala tomu doba centralizované a na státní politiku zaměřené výkonnostní turistiky ve spojení s ČSTV. Místo tradičního stoletého rozvoje tehdy už se na kvantitu zaměřené turistiky v Plzni jsme ji pěstovali pro svou tělesnou kondici nanejvýš chatařením, čutáním do mičudy, tancem a nebo masovým cvičením při spartakiádách.
Nebyl jsem to jistě jen já, který si hlásal, že fakultní nemocnice má stát v čele společnosti v boji o lidské zdraví i na poli turistiky , ne však pro tehdy prosazované pojetí padesáti až stokilometrových nebo nočních pochodů. výkonnostní turistiky oproti tradičnímu a už málo proklamovanému heslu osvěžení a přirozenému nenadiktovanému poznávání krás v přírodě, ne jen navštěvováním míst vázaných k dějinám KSČ. Už brzo po začátku své činnosti jsme tento prvek prevence v době zakládání naší TJ FN kladli na první místo nejen pro nás samé, ale i pro většinu našich spoluzaměstnanců a pacientů. Tato základní koncepce byla zakotvena hned v prvním plánu činnosti TJ, vypracované Dr. Paichlem na schůzi dne 12.2. 1979. a opisována ve všech pozdějších plánech naší činnosti na pozdější léta.
Potřebovali jsme totiž turistiku více než jiné profese , zejména aby kompenzovala negativní vlivy rizikového špitálního prostředí, snižovala nežádoucí vlivy střídavých směn, nedostatku vhodného pohybu, častého kouření a častého nadužívání jednoduše dostupných léků a mnoha jiných pro tělesné a duševní zdraví škodlivých faktorů.
Tato motivace k turistice byla v totiž na konci osmdesátých let oproti začátkům české turistiky před 100 lety jakoby zapomenuta. Nešlo jen o uvědomování změny motivace k turistice, a to na našich nemoničních odděleních i v plánech pseudokultury na půdě odborů. K tomu však bylo zapotřebí vytvořit nové společenství, které by přerostlo z oblasti kulturních zájezdů v tělovýchovnou jednotu. Na počátku byla tato naše turistická idea výchovy k upevňování zdraví více teoretická než správná,. Dokonce jsme si muselisami na sobě ověřit, že móda polykání padesátikilometrových pochodů bez odpovídající přípravy nemělo s upevňováním zdraví a pocitem rozkoše moc společného, ba naopak přinášely nerozkošné puchýře.
Že jsme se nemýlili ve své zdravotnické koncepci turistiky , to nám dokazovaly nejen staré slovníky i náš nejnovější slovním UNIVERSUM ( sv.9, str. 626, 2002) , které jednoznačně dokladovaly , že turistika je
„ cestování a aktivní pohyb v přírodě, zaměřený na poznávání přírodních a společenských poměrů v určité oblasti. Od sportů se liší, že není zaměřena na výkon, nevystavuje organismus hraničním nárokům. Podporuje fyzickou kondici a duševní zdraví“.
Teprve postupně jsme přešli na rozumné a věku i nemocem odpovídající posilování těla i ducha i radost přinášejí.poznávání přírody. To nakonec zdůrazňovaly zkušenosti, že turistika v přírodě může snižovat spotřebu analgetik, rychlejší úzdravu, že v mozku alfa vlnění signalizující uvolnění a zmenšuje negativní emoce.( Marianne, Šustrová, J.:Léčba krajinou, 2003).Málo je známý počin naší členky výboru TJ FN Melounové, která pro zdravotní komisi Svazu turistiky ČSTV vypracovala v r. 1981 metodický list „Tabulky maximální vzdálenosti pro pěší turistiku mládeže a dospělých“ Necheme se chlubit, že naše propagace v tomto smyslu a jenom naše počínání mělo v Plzni brzo kladnou odezvu. Můžeme si s uspokojením spojovat tuto naši iniciativu s rozhodnutím, že už 1. dubna 1982 dochází k dohodě o spolupráci mezi MZd ČSR a ČÚV ČSTV ke spolupráci při „Zvyšován tělesné zdatnosti a k upevňování zdraví lidu“.
Vývoj naší TJ FN byl dost usnadněn i po organizační stránce a materiálního zajištění tím, že naplňování této dohody MZd a ČSTV proniklo i do usnesení mezi ÚNZ a MěstV ČSTV v Plzni. Pochopitelně jsme se nemohli vyhnout dovětku tohoto usnesení , že „ vše bude konáno podle zdravotně politické linie , stanovené stranickými a státními orgány“.
Kdo věděl, co chce, většinou našel možnosti to naplnit, tedy i směrnice č. 3/81 Věstníku MZd ČSR i v dalších předpisech, kde se zdůrazňovalo to, že tělesná výchova a sport v plném rozsahu plnily také svoji zdravotnickou funkci nejen u vedení FN a KUNZ, ale i v rámci Společných programů NVmP, komise MRTV, ZV a komisí ROH, ZO KSČ, MÚNZ Plzeň a MěstV ČSTV.Do toho zapadala sice koncepce pojmu výkonnostní turistiky a titulu Vzorný na místo někdejší pojmu turistiky 19. století. Proto jsem opakovaně na výročních členských schůzích.
Pojem turistiky vznikal nejen v Evropě prý až v 19. století, a to i v dobách založení Klubu českých turistů v Plzni , k němuž došlo až dne 15, prosince 1892. Rozvíjel a měnil se však rychleji ve 20. hlavně po roce 1989 a po ekonomické i medicínské stránce se mění i v tomto 21. století. Dnes jsem se k této historii turistiky již podruhé vrátil v daleko důkladnějším rozsahu . Předpokládal jsem, že nejen daleko vědečtější zpracování a současně i modernější forma publikace této práce s využitím počítače a techniky digitálního zpracování obrazové dokumentace bude uvítána výborem a zájemci z členů našeho spolku. Mýlil jsem se a naopak členy výboru mi bylo doporučeno, abych se omezil jen na historii naší TJ FN v Plzni. Ta je totiž trochu odlišnější od vývoje a náplně turistiky v jiných OT. O tom naše literatura, ať zdravotnická nebo turistika , skoro vůbec nemluví, nebo píše s mnoha chybami . Vzpomeňme zde např.omyly v článku „ Zdravotní význam pěší turistiky“ ( Turistický zpravodaj Západočeského kraje, srpen 1960) který cituje knížečku V.S.Lukjanova „ Jak si uchováme zdraví a pracovní schopnost. Ve fakultní nemocnici se organizovala turistika a sporty již před založením TJ FN. Většinou šlo o individuálně organizované akce v jednotlivých ústavech a klinikách, zejména dílenských výborů ROH .Bohužel se o těchto akcích žádné dokumenty nedochovaly., v paměti našich zaměstnanců se jich jich mnoho neuchovalo jako turistické akce, ale spíše jako kulturní domácí zájezdy organizované na půdě ZV ROH FN a KÚNZ. Mezi ně podle mé paměti patřil např. výlet na Žumberk a do Jihočeského muzea. Daleko více však mne přitahovalo soukromé pěší cestování během zahraniční rekreace nebo v době studijních zájezdů a při soukromé tehdejší autoturistice do zahraničí. už od r. 1945..Teoretických možností k organizované turistice bylo v Plzni v osmdesátých létech již dost, viz tělovýchovné jednoty vzniklé na závodech nebo při ČSTV pod názvy bývalých sportovních organizací , jako např. Slovan, Slavoj, Sokol, . Mnohé z nich však neměly své turistické odbory nebo pro nás zdravotníky preferovaly zatím pro nás málo přijatelnou výkonnostní turistiku. Odborové organizace v naší nemocnici sice přispívaly drobnými částkami na některé sportovní oddíly v Slavoji VŠ, ale na založení samostatné Tělovýchovné jednoty neměly zájem z prostého konkurenčního zájmu, aby nepřišly o vlastní monopol organizování tělovýchovných a kulturně poznávacích aktivit. V tomto odmítavém postoji je pochopitelně podporovali někteří funkcionáři ZV., kteří zhatili i uvažovanou účast některých našich turistů dne 17.5. 1975 na dálkovém spartakiádním pochodu , pořádaném OV ČSTV Tábor.
Založení TJ FN nejvíce pomohla až naše účast na nejznámějším celostátně známém pochodu Praha – Prčice , který byl tehdy uváděn jako akce k 30. výročí sjednocené tělovýchovy. Účastnilo se ho 40 zaměstnanců, cestování na východiště pochodu z Bechyně umožnil ředitel Dr Meiner svolením využití autobusu KÚNZ. Organizátorem byl na interní klinice Doc Paichl. Popularizaci turistiky možná nejvíce prospěla známost o tom, že někteří účastníci do cíle ani nedošli, ale byli tam dovezeni. Délka pochodu pro nás netrénované byla však příliš dlouhá – 50 km. Proto skoro polovina ženských účastnic už nemohla dojít posledních 500 m do cíle.a já jsem musel najít na ohromném parkovišti stovek autobusů naše vozidlo a nechat naše účastnice do cíle dovézt. Chtělo to tedy trénink a o ten se postarala TJ FN Plzeň.
Snad poslední kapkou pro založení našeho turistického rozvoj v naší nemocnici bylo to, že se městský výbor ČSTV angažoval jen v tom směru, aby turisté v tělovýchovných jednotách darovali krev jako bezpříspěvkoví dárci krve a ne za odměnu MUDr Lud Beranová jako předsedkyně zdravotní komise inspirovala MěstV ČSTV k tomu, aby se 22 TJ v Plzni zavázalo k tomu podle nadiktovaných směrných čísel .
Plán činnosti
Plán práce jsem připravoval už koncem roku 1978 Doc MUDr Přemysl Paichl podle studia historie české turistiky , s přihlédnutím k připravované koncepci TJ ve zdravotnickém zařízení . Sehnal jsem si tehdejší plány práce Sokola Hradiště a Sokola Valcha. Cenné rady mi poskytli pro plán práce turističtí funkcionáři F Moser, V. Bystřický,. Wieserová a. Zd. Birner. To dokládá zejména dochovaný dopis F. Mosera Dr Paichlovi z 5.12. 1978.který se stal pro mne biblí pro založení turistického spolku ve FN Plzeň
Budoucí plán činnosti bylo nutno však konfrontovat s aktuální. Realitou. Dalo by se předpokládat, že většina budoucích členů naší TJ bude mít jakousi vyšší tělesnou kondici pro pěší turistiku. Proto jsem si chtěl otestovat, zda budeme stačit i na výkonnostní turistiku. K tomu posloužil tehdy velmi populární turistický Pochod z Prahy i odjinud do Prčic. 20.5.1978 jsem zorganizoval s pomocí ZV ROH FN a KÚNZ padesátikilometrový pochod z Bechyně do Prčic. Už jsem se o tom zmínil v předchozí úvodní kapitole. I když to na začátek naší kondice bylo mnoho, za další dva roky jsme se v tomto ohledu značně zlepšili ať už pochodem z Milevska a z Nové Hraštice
Příprava hlavních úkolů na nejbližší organizační úkoly s pomocí mých známých turistů už nebyla tak složitá. Pro začátek jsem si mohl vytipovat jako hlavní úkoly v tomto plánu práce na první dva roky 1978 a 1979
• založení kartotéky členů,
• vytvoření jednoduchého systému informování členů o akcích
• vytvoření systému odborného školení
• vytvoření systému spolupráce se ZV ROH FN a KÚNZ
• vytvoření systému styku s MěstV ČSTV
• navázání styku s branně sportovní komisí KÚNZ
Tento plán činnosti byl pak konzultován během r, 1978 se zájemci o turistiku ve FN, dne 12.2. 1979 s členy designovaného výboru TJ a s členy KV a MěV ČSTV.
Založení TJ FN
Vlastní vznik TJ FN Plzeň musel projít několikanásobným schvalovacím řízenímv Plzni, než mohl být zaregistrován na Ministerstvu vnitra.
Prvně jsem zaslal na všechna oddělení FN a některé ústavy LF náborové pozvánky na první ( omylem jako zakládací ) schůzi připravované TJ FN
Protože se přihlašování do avizovaného TJ FN zpožďovalo , konala se ustavující schůze se konala až 11.2. 1979 v místnosti v I. poschodí. pavilonu lékárny. Druhý den po této schůzi se uskutečnila přípravná schůze designovaného výboru se konala 12.2. 1979 v knihovně interní kliniky na pav.- č. 3, kterému jsem předložil doporučovaný upřesněn program turistických akcí, který vycházel z kalendáře hlavních turistických akcí turistů Západočeského kraje. Tento kalendář akcí pro první rok naší činnosti byl schválen. Bylo tam projednáno i spojení s členy spolku prostřednictvím jakýchsi úsekářů a zřízení informační skřínky Zápis z jednání této schůze se nedochoval.
21.2. 1979 se konečně konala ustavující členská schůze, na níž . Účastníci této, už dne 21.2.1979 schvalili předložené stanovy a programy činnosti. Většina přítomných už zaplatila členský poplatek.
Do 8.3. 1979 měla TJ FN již 56 členů , jimž po zaplacení členského poplatku 30 Kčs a byly předány členské průkazy
Vše se při zakládání TJ muselo provádět rychle a nebylo proto divu, že jsme se dopouštěli některých chyb.. Např.zmatky pronikly i do razítek , a to naší vinou v objednávce dne 19. 3.1979 u ZNAK , výroba razítek, Litice 80.Zde se totiž uvádělo TJ FN „ v Plzni“,později na razítku najdeme správný titul jinde najdeme později razítko TJ FN „Plzeň“. TO (turistický odbor).Vzácně docházelo k nejasnostem v pojmenovávání nového spolku. Někde bylo uváděno , že jde o jednooborovou jednotu , tedy mající jen turistický odbor. Pletlo se to lehce, protože TO nebo OT mohlo znamenat odbor nebo oddíl. Jindy na starých dokumentech se setkáme z názvem Turistického oddílu
Zmatky s názvem TJ FN a TJ FN Plzeň
Oficielně bylo schváleno ustavení TJ Fakultní nemocnice projednáno na schůzi ČSTV- městském výboru Plzeň dne 4. dubna 1979. Později byl tento název často komolen, místo lokality „Plzeň“ byl někdy uváděn i „v Plzni“.
Tím bylo dokončeno základní schvalovací řízení našeho TJ FN a začali jsme plnit svůj turistický program. Museli jsme už samozřejmě plnit i své administrativní společenské povinnosti. Už za první pololetí jsme museli odesílat různá hlášení, včetně hlášení z první naší členské schůze.
Stanovy
Podle slovníků ( viz např. Příruční slovník naučný, IV. díl S-Ž, Academia, Praha 1967) se tímto názem myslí soubor ustanovení, která se týkají vnitřních poměrů organizace, . spolku. Původní stanovy z r. 1888 ani stanovy Československého svazu turistů v rámci federace tělovýchovných a sportovních svazů z r. 1968 se nedochovaly . Máme však k dispozici Stanovy KČT FN v původním znění z r.1979, viz příloha:
Většina bodů z našich stanov je splněna od samého založení TJ FN Plzeň.
Ostatní pozdější návrhy stanov po sametové revoluci z r. 1979 byly uveřejněny v časopise Tělovýchovný pracovník č. 6 z r. 1999 a týkají se stanov ČSTV. Novela stanov KČT v r. 2000 je uvedena v příloze
Dodnes jsme však všechny body našeho hlavního poslání úplně nesplnili Proto bychom si měli znovu přečíst, uvědomit si je a a zaujmout k některým povinnostem, vyplývajícím ze stanov z r. 2000 . Některé z nich by mohly být námětem pro další naši inovaci činnosti v kapitole „ Prognózy vývoje turistiky ve FN“
Viz např. body dřívějšího a novelizovaného znění stanov.
III./ 2 -vytváření zdravého prostředí pro život našich občanů a pro provádění sportu
při zdravotnickém zabezpečení kulturních a sportovních akcí
III. / 3b zabezpečovat etickou a zdravotní výchovu spolu s poznáváním kulturních a národních tradic a historie zdravotnictví Plzně a Plzeňska
Vztahy
Začátky práce nově založené TJ FN byly hlavně ovlivňovány množství vzájemných vztahů mezi organizacemi FN, města i orgánů turistiky. Dochované zápisy o jednání výborových a členských schůzí spolku ilustrují dost výmluvně , v jakém společenském prostředí naše tělovýchovná jednota pracovala. Byla sledována, řízena a ovlivňována množstvím organizací zejména ve FN (Branně sportovní komise KÚNZ, ZV ROH FN a ZV ROH 2 KÚNZ, CZV KSČ, SSM, , SČSP, ČSČK). Ve vedení odborů ( s. Jiříková) nebyly námitky proti turistice,zprvu však byly v kulturní komisi ZV, která nějakou dobu před vznikem TJ v ní viděla svou konkurenci. Na Lékařské fakultě ( FV SSM LF UK, Slavia VŠ Plzeň, Slavia LF Plzeň, RTD LF UK- Katedra tělesné výchovy) , panoval dlouho korektní vztah , který však nijak nepřinášel TJ žádnou pomoc. V době vzniku naší TJ měli odborné a politické řízení naší TJ Výbor svazu turistiky (VST) ve složení soudruhů Birnera, Wieserové, Lánského Vališe, Weissové, Strnada, Jedličky, Čermáka a Šilhana. Pochopitelně ještě vyšším centrem byl Městský výbor Československého svazu tělesné výchovy v Plzni ( MěV ČSTV, ObvV NF Plzeň). Předsedou MěstV ČSTV byl v té době Stanislav Šneberger a vedoucím tajemníkem byl Václav Bystrický
Kromě nich však se podílely na řízení naší organizace NV m. Plzně, ObvV NF Plzeň Bory a ObvNV Plzeň Bory, Odbor pro vnitřní věci, plzeňské Obvodní NV Plzeň Bory (3) , ale i jiných institucí, o nichž jsme neměli dříve ani povědomí, jako např. Mírová rada „Lidé bděte“, nové instituce spartakiádní , vedení spolků a podniků , kam jsme chodili na brigády apod. Turistika v období totality byla přeplněna křížovými vazbami se všemi mocenskými středisky udržování režimu. Trochu nám naopak pomáhaly jiné tělovýchovné jednoty v Plzni , Styky s nimi však byly zprvu minimální a pomoc těch dávno zběhnutých organizací byla hlavně v tom, že naši členové se mohli účastnit jejich výletů . Účast na jejich zájezdech nebyla diskriminační a ani moc cenově nenadsazená. Samozřejmě papírování zahlcovalo činnost TJ FN četnými hlášeními a plány pro celou hierarchii institucí turistických, stranických a odborářských, pochopitel ně i zdravotnických v městech. Musely se hlásit i sebemenší informace , třeba i počty členů, kteří v dalším roce půjdou na vojnu, které akce bude TJ FN pořádat k jednotlivým výročím vzniku KSČ, a to odděleně v Plzni a v TJ FN Plánovalo se nejen na další rok, ale i na dobu pětiletky.. To vše musel Doc Paichl už v r. 1978 posoudit. Studium současného direktivního řízení turistiky v Plzni ukazovalo, že nemáme šanci uniknout administarativní záplavě nařízení a kontrol desítek výše jmenovaných aparátčíků ve spolcích, úřadech a institucích
Proto jsem vsadil jako dlouholetý sportovec a odborář na pomoc některých členů Závodního výboru a na kolektivy zdravotníků ve FN , zejména sester , laborantek administrativních pracovníků na odděleních a klinikách.Vybraným zdravotníkům byly podle mého seznamu rozeslány na všechny kliniky a oddělení pozvánky na zakládací schůzi TJ a přihlášky do turistického odboru. . Dochovaná korespondence z prvních dvou let jen se složkami turistických organizací představovala ročně přes 100 listů. K tomu často na začátku přibývaly velmi náročné agendy spojené se založením TJ. Představme si, kolik práce např. stálo zaslání dopisu o založení TJ a zaslání našeho keramického upomínkového daru na sesterská TJ v r. 1979. V mnohých ohledech byla spolupráce TJ FN prospěšná, zejména s odbory, protože všichni členové byli v odborech. Postupně se však z této spolupráce vytvářel takový propletenec, v němž členové ZV ROH prosazovali svá osobní rozhodování v neprospěch členů TJ FN. Zejména se projevovalo v nekontrolovatelném výběru účastníků kulturně turistických akcí, na něž ztratila turistika svůj vliv. Mocenská nadvláda ZV ROH se stupňoval se změnami předsedů ZV a vrcholu to dosáhlo kooptací vedoucích odborářů do vedení spolku
Od samého začátku objem administrativních agend překročil možnosti práce členů výboru, zejména tajemníka.Veškerá činnost musela být na několika místech konzultována, plánována, hlášena, dokumentována závazky, hlášená při provede aj. . Papírová válka totality vedla k tomu, že mnohé agendy se vyřizovaly telefonicky a to vedlo i k tomu, že se při překročení možnosti archivování se postupně písemné dokumenty ztrácely. Nejméně záznamů se dochovalo o schůzích nesčetných jiných organizací, na něž nějaký se zástupce výboru musel docházet.
Postupně se však zmenšovala návaznost na reorganizované orgány na všech úrovních řízení, takže hlavními našimi partnery zůstaly Oblastní výbor Plzeňska a Městský výbor KČT.V organizační struktuře byla v době založení našeho spolku základním článkem ČSTV Tělovýchovná jednota. Ta se mohla skládat z jedné nebo více odborů a ty pak se mohly skládat z jednoho nebo více oddílů. TJ FN byla jednooborovou jednotou. Mnoho zmatků zavily změny před i po sametové revoluci v r. 1989. Předchozí Čs. Svaz turistů z r. v rámci federace tělovýchovných a sportovních svazů se rozpadl, zanechal však po sobě jako pohrobka Tělovýchovné jednoty. Československý svaz turistiky (ČSST) se rozpadl a jeho následovník Český svaz turistiky neměl už jako svou organizační jednotku Tělovýchovnou jednotu, ale měl Odbor turistiky Tělovýchovné jednoty (OTTJ). Zprvu se tato dvojkolejnost zdála z hlediska dotací dobrá. Závažnější zmatky však začaly pramenit z toho, že postupně přestaly finanční prostředky téci z bývalé ČSTV a zmenšovaly se dotace i z KČT na Odbory. . Nechme však spát dřívější organizační strukturu, která se měnila vícekrát. TJ v organizačním schématu z r. 1968 existovala nadále.Zásadní změny nastaly až v r. 2000.
Poslední novela mění toto organizační schéa v tom smyslu, že základním článkem KČT se stal Odbor., který se může ustavit při počtu nejméně 5 členů, z toho však aspoň 3 musí být starší 18 let. Odbor se může členit na oddíly nebo skupiny.
V zmíněných stanovách ( viz IV/17. organizační srtruktura považuje nejvyšším orgánem odboru KČT je členská schůze (konference), která se koná nejméně jedenkrát za rok, volí výbor odboru, musí být svolána do 30 dnů, požádá-li o to aspoň 1/3 členů.
Odbor zaniká, klesne-li počet jeho členů pod 5, nebo rozhodne-li o tom členská schůze.
Odbory se slučují do oblasti , v našem případě PLZEŇSKO.
Nejvyšším orgánem oblasti je oblastní konference, složená ze zástupců všech v oblasti sdružených odborů.. Oblastní konference volí oblastní výbor , revizní komisi a stanoví jim funkční období. Schvaluje také činnost oblastního výboru a jeho hospodaření. Oblastní konference volí svého zástupce do Sboru zástupců oblastí a delegáty na konmferenci KČT
Nejvyšší orgánem KČT je v období mezi konferencemi Ústřední výbor KČT ( ÚV KČT). Viz Stanovy IV/27. Nejvyšším orgánem KČT je konference KČT, složená ze zástupců všech oblastí. Svolává ji ÚV KČT nejméně za 2 roky nebo požádá-li o ni nejméně 1/3 oblastí . ÚV KČT má právo zrušit registraci nižších organizačních stupňů KČT.
Na každém organizačním stupni KČT je volen revizní orgán,( viz VII. Revizní komise)který na tomto stupni kontroluje veškeré hospodaření, na nižším stupni kontroluje pouze dodržování těchto stanov.
Výbor
Při zakládání TJ FN byly sice zmatky organizační, ale těch si nikdo v otázkách výboru ani nevšiml.Žádný z mnou uvažovaných členů výboru nebyl pro tuto práci v TJ FN ve svém zaměstnání uvolněn ani finančně honorován První výbor byl zprvu jen navrhován už na přípravné ustavující schůzi dne 11.1.1979 v místnosti na spojce v II. p. v tomto složení :předseda Doc.MUDr. Přemysl Paichl, CSc (*12.7.1923), místopředseda Růžena Harlassová (*2.2.1926), jednatel Věra Melounová ( 28.5.1936), Veseláková Marie, hospodář (21.10.1938), revizor Helena Jílková (4.11.1932). Byli jsme spíše v té době samozvanci z těch, kteří se do výboru sami nabídli. Takto složený výbor byl později první řádnou schůzí dodatečnou volbou rozšířen a potvrzen. Od r. 1980 se pak výbor scházel každý měsíc pravidelně, jen s dvouměsíční přestávkou v letních měsících.
Paichlem navržená původní koncepce pravidelného zapojování nových členů do řídící činnosti výboru spolku se prosadila jen částečně oproti původnímu plánu činnosti spolku, jak byla na samém začátku zdůvodněna, dokumentována a schválena jak výborem, tak i členskou schůzí.
Teprve ve volbách dne 22.1 1981 došlo k některým změnám ve složení výboru naší TJ. Na vlastní žádost místopředseda Paichl se s ohledem na nové pracovní povinnosti v oblasti počítačů přesunul na funkci místopředsedy spolku a na jeho místo předsedy byla zvolena R. Harlassová.
Po volbách v r. 1981 pracoval výbor TJ FN jen s malými korekturami v tomto složení :: Předseda Harlassová Růžena, místopředseda Doc Dr Paichl Přemysl, tajemník Melounová Věra ( *28.5.1936), hospodář Veseláková Marie (*21.10.1938), byl zvětšen počet politicko-výchovných pracovníků (Sobotová Jiřina (23.11.1931), Průšová Blažena (*19.12.1939)), metodik Martanová Jiřina (*4.7.1926), metrodik Marková Miroslava (*4.6.1923), zdravotník Dr Beránková Hana (*31.3,1932), kronikářka TJ (MRTV) Jindra Navrátilová (*19.9.1940). Podle dochované dokumentace byla kronika předložena naposled při výroční schůzi dne 21.1.1988 Posílena byla i Kontrolní a revizní komise, v níž zůstala jako předseda Jílková Helena,ale přibyly k ní další dvě členky Weberová Vlasta, Zieglerová Emilie (*3.7.1927) a Vyskočová Věra (*12.8.1925) Poslední jmenovaná však z funkce do konce roku odešla.
5.11. 1987 se výbor usnesl ponechat ve volbách dne 21.1.1988 dosavadní obsazení funkcí nezměněné Ve snaze zvládnout nečekaně velkou pracovní zátěž (?) výboru byla v r. 1989 rozšířena metodické komise ve složení členek Miroslavy Markové, Emilie Minářové, Venduly Jilbergové, Lenky Bolehovské a Miroslavy Štěpáníkové
Od r. 1990 proběhly ještě čtvery volby, ale složení výboru se moc nezměnilo. Změnily se hlavně názvy funkcí členů výboru. Bohužel se o tom nedochovaly příslušné dokumenty. Od té doby již není jasno, co se stalo s psaním kroniky TJ FN. ( MRTV), zahájené J. Navrátilovou podle schůze výboru TJ dne 1990. Je to škoda, protože v ní měla být zahrnuta zpráva činnosti J FN jako součást dokumentu „Hlavní směry a úkoly při zajišťování rozvoje výkonnostního a vrcholového sportu v Plzni na léta 1986 –1990“ , které mělo být uveřejněno v časopise Čs sport dne 2.11.1987.Tuto zprávy vypracovaly Harlassová a Melounová.
V r. 1990 vystřídala členku výboru Bl. Průšovou Věra Nohavcová.6.1.1994 odešla na vlastní žádost z výboru KSČ FN J. Sobotová a nahradila ji V. Weberová
Zásadnější pozdější změny ve složení výboru nastaly až v r. 2000, kdy někteří členové prosadili do Výboru TJ FN členku ZV ROH Housarovou Jarmilu, údajně aby se utužily vztahy s odborovou organizací. S. Housarová se však vzdala této funkce asi po dvou letech..
V dalších volbách 2002 došlo ke dvěma zásadním změnám.Ze zdravotních důvodů vzdal své funkce místopředsedy spolku Doc Paichl. Nový výbor KČT FN Plzeň pracoval pak ve složení: předseda Harlassová Růžena, místopředseda MUDr Hana Beránková , tajemník Věra Melounová, hospodářka Veseláková Marie, metodik Schussová Eva, metodik Weberová Vlasta, metodik- značkař Martanová Jiřina, člen bez portfeje Housarová Jarmila a knihovník Navrátilová Jindra . Čestným členem výboru byl jmenován Doc.MUDr Přemysl Paichl, CSc. Ve své funkci vedoucího KRK dále pokračovala Helena Jílková.
V důsledku změn organizační struktury podle stanov z r. 2000 změnila se jako základní organizační jednotka TJ FN Plzeň na Odbor KČT FN Plzeň. Pokud ovšem tato změna byla provedena na ústředním sekretariátu KČT v Praze 5 , Archeologická 2256. Od té doby pod tímto názvem přejmenovaný výbor předkládá členské schůzi především zprávu o své činnosti a o činnosti odboru, zprávu o hospodaření a měl by předkládat rozpočet na běžný rok a návrhy delegátů na jednání vyšší vyšších orgánů KČT.
První (ustavující) členská schůze dne 21.2.1979 schválila předložené stanovy, programy činnost i dobrovolnost členství.. Členem zprvu mohl být jen zaměstnanec FN nebo KÚNZ, jeho rodinný příslušní, ale i zaměstnanec jiného podniku, pokud nebyl členem jiné tělovýchovné jednoty. Členové při vstupu do TJ FN Plzeň museli dodat svou fotografii a zaúplatit 30 Kč členského příspěvku. Postupně se členský poplatek zvyšoval u důchodců až na 100.- Kč, u pracujících na 160.-Kč a u dětí na 60. Kč.Už od začátku však vstupovaly v platnost jisté změny v placení zvýšených nákladů na úhradu dopravy a jiná omezení účasti pro hosty a členy jiných turistických spolků oproti řádným členům.
To se změnilo až když vstoupily v platnost nové stanovy KČT v r.2000 a v r .2001. kdy vstoupila v platnost možnost být členem několika turistických odborů nebo oddílů.. Akcí spolku se mohli účastnit i hosté,pokud bylo vyhověno přihláškám napřed všem členům TJ.
V r. 1979 se na začátku přihlásilo ke členství 54 zaměstnanců.. Během celého roku stoupl počet členů na 64, z toho bylo 22 mužů a 42 žen. Z toho bylo zaměstnáno v průmyslu 10 členů, v zemědělství 1 člen, studentů 1 a ostatních 52 bylo ze zdravotnictví Počet členů byl dle směrnic ČSTV o soutěžích plánován ročním přírůstkem alespoň 5 procent . MěstV. ČSTV nám zvláštním přípisem určil, že máme do konce roku 1980 zvýšit svůj plán na 70 členů. Podařilo se nám to v r. 1981. kdy počet členů stoupl na 76. V r. 1985 to bylo již 83 členů. , 1987 a 1988 byl počet už 90. Jmenný každoroční seznam našich členů za 25 let nelze už jednoznačně zrekonstruovat Počet členů se koncem století pohyboval mezi 90 a 100. Nedochoval se ani seznam členů podle nových legitimací, jejichž formuláře nám byly předány od MV ČSTV v srpnu 1988. V následujícím orientačním seznamu našich členů jsou podtržena jména členů ČSTV jimž byl vydán členský průkaz v r. 1979. a v dalších počátečních létech.V r. 87 už byl počet našich členů 90., 1990 stoupl počet na 92.
Počáteční jmenný seznam členů
v r. 1979 (podtrženo), v létech 1980 a 1981(nepodtrženo).
BARCAL Rudolf MUDr.,BERANOVÁ Libuše, BERÁNKOVÁ Hana Dr ,BLAŽEK Vladimír PhMg , BLOS Ferdinand , BLOSOVÁ Jana, BOČKOVÁ Hana, BOLEHOVSKÁ Lenka,BUKÁTOVÁ Libuše, ČERNÁ Alena, CERNÝ Vladimír, ČERNÝ Václav, ČERNÁ Eva, , ČERNÁ Václava PhMg, ČÍŽKOVÁ Alena , ČÍŽEK Pavel , DRŽÍKOVÁ Jana, DVOŘÁKOVÁ Jaroslava, EKSTEIN Petr, EKSTEINOVÁ Jaroslava, FARNÍKOVÁ Žofie, FENCL Pavel, FENCLOVÁ Marie, FEURICHOVÁ Milena, FRITZVÁ Věra PhMr, GABZDYLOVÁ Daniela, HANAUEROVÁ Vlasta Mgr, HARLASS Jan, HARLASSOVA Růžena , HLÜŽEK Jaroslav, HLÜŽKOVÁ Marie, HOSTINSKÁ Vlasta, HOSTINSKÝ Rudolf, HOVORKA Milan , CHMELÍKOVÁ Věra, JAKL Jaroslav, JANDOVÁ Slavěna, JILBEROVÁ Václava, JÍLKOVA Helena , JINDRA Jaroslav MUDr., JINDROVÁ Helena, JIZBA Zdeněk Ing, , KELLNEROVÁ Stanilava, KEPKOVÁ Dáša, KCHOLOVÁ Dagmar , KOČANDRLE Josef , KOLAŘÍK Martin, KOLÁŘOVÁ Drahomíra, KOPŘIVOVA Jarmila KOTÁL Lubomír MUDr.,KOTÁLOVÁ Soňa, KOZÁKOVÁ Libuše, KRONĎÁKOVÁ Milena,KRŠOVÁ Alena, KUBÁT Alois MUDr, KUBÁTOVÁ Libuše, KUČEROVÁ Vlasta , KUTIL Milan Ing,, LANDRGOTOVÁ Olga ,LEŠČINSKÝ Jiří, LEŠČINSKÁ Eliška, LEŠETICKÝ Míra, MAINEROVÁ Jiřina MUDr, MALIŇÁKOVA Jarmila MUDr , MÁLKOVÁ Bedřiška, MAREŠKA Jiří Ing , MAREŠ Richard Ing., MAREŠOVÁ Olesa, MAREŠKOVÁ Bohunka, MARKOVÁ Miroslava, MARTAN Ladislav, MARTANOVÁ Jiřina , MAŠKOVÁ Hana, MELOUNOVA Věra, MILDOVÁ Jana, MINÁŘOVÁ Emilie, MORÁVEK Miroslav, Ing, MORÁVKOVÁ Libuše MUDr., MŮLLEROVÁ Jaroslava, MUSILOVÁ Žofie MUDr, NAVRÁTILOVÁ Jindra, NĚMEČKOVÁ Jana , NIKODÝMOVA Libuše Dr, NOHOVCOVÁ Věra, NOVÁ Jana, NOVÁ Věra, PAICHL Přemysl MUDr.,PAVLÍČKOVÁ Olga, PECHOVÁ Jiřina, PEŠTA Jiří Ing, , PETERKOVÁ Drahomíra, PETROVÁ Svatava, POLÍVKOVÁ Jaroslava, PONICOVÁ Zdenka, PRŮCHOVÁ Vlasta, PRŮŠOVÁ Blažena, PŘIBIL Milan MUDr., PŘIBILOVÁ Alena MUDr, PŮTOVÁ Blanka , PYTLÍKOVÁ Jarmila, ROUS Josef MUDr., ROUSOVÁ Eliška, RUBRICIUS Ivan Ing, ŘÍČKOVÁ Věra, SALZ Hanuš, SALZOVÁ Zdeňka, SCHUAS Martin, SCHUSOVÁ Eva, SLOUPOVÁ Jana, SLOUPOVÁ Michaela, SMOLA Richard Ing., SMOLOVÁ Jana, SOBOTOVA Jiřina, SOUČKOVÁ Irena, SOVÁKOVÁ Alena , STÁRKOVÁ Drahomíra , SUCHAN Jaroslav MUDr., SÜVA SÜVOVÁ Božena MUDr. SVOBODA Jan., SVOBODA Miílan Ing, ŠEDIVCOVÁ Daniela, ŠERÁ Soňa, ŠILHÁNEK Jaroslav, ŠILHÁNKOVÁ
Helena, ŠIMKOVÁ Dana, ŠLAISOVÁ Miluše, ŠMEJKAL Jaromír Ing.,ŠMEJKALOVÁ Jiřina, ŠTĚPÁNÍKOVÁ Miroslava, TERŠL Josef, TALMANOVÁ Marta, TECLOVÁ Jarmila , TOUFAR Pavel Ing., , TOUFAROVÁ Pavla MUDr., MUDr, TÜMOVÁ Eva Ing, TURNWALDOVÁ Eva, VALENA Aleš,VALENA Jan MUDr., VALENOVÁ Jitka,, VALENOVÁ Zdenka Udr., VÁVERKA Josef, VÁVERKOVÁ Jarioslava, VENTOVÁ Jaroslava , VESELÁK Oldřich Ing , VESELÁKOVÁ Ivana, VESELÁKOVÁ Marie, VILETOVA Jiřina Ing, VRŇATOVÁ Růžena, VRŇATA Jaroslav, VYSKOČOVˇA Jitka, VYSKOČOVÁ Věra, WEBER Miroslav Ing., WEBEROVÁ Vlasta, ZACH Jan, ZACH Jiří, ZACHOVÁ Alena, ZÁMEČNÍK Miroslav Ing., ZITOVÁ Zdenka, ŽÍTKOVÁ Marie,
Jako kontrolní seznam je uveden v příloze seznam našich členů rozdělených na jednotlivé úseky , jimž předávali informace pověření členové Výboru TJFN Plzeň TO.
Podmínky členství byly v r. 1900 trochu pozměněny podle nových stanov KČT, registrovaných u Ministerstva vnitra ČR dne 21. 3. 1990, viz Novela stanov KČT z 15.9.200O. Z nich vyjímám to nejpodstatnější::
Členem KČT se může stát každý, kdo podpisem souhlas se stanovami KČT.O přijetí člena , jeho vyškrtnutí nebo vyloučení rozhoduje odbor KČT. Dokladem o členství je platný průkaz.
KČT, oblast KČT a odbor KČT mohou udělovat své čestné členství osobám, které se významně zasloužily o KČT nebo rozvoj turistiky. To upravuje „ Statut čestných členství cv KČT“.
Člen KČT má práva
• Účastnit se turistického programu a společenského života KČT
• podílet se na výhodách poskytovaných členům jeho odboru, členům jeho oblasti, všem členům KČT a účastníků slevového systému Eurobeds
• účastnit se schůzí a společenských akcí odboru KČT, podávat a uplatňovat své návrhy, vyžadovat informace o programu a hospodaření odboru KČTinformace z jednání dalších orgánů KČT
• být přizván na jednání orgánů KLČT v případech, kdy se jedná o jeho osobě
• do 15 let volit a od 18 lert být volen do orgánů KČT
Povinností člena KČT je
• respektování tradic KČT a ctít jeho symboly-¨dodržovat stanovy, směrnice a usnesení orgánů KČT
• šetřit, chránit a zhodnocovat majetek KČT
Zánik členství v KČT
vystoupením nebo úmrtím
vyškrtnutím , v případě nezaplacení členského příspěvku za běžný rok do 1.2.
vyloučením v případě hrubého porušení stanov
Dobrovolnost práce členů je základem práce členů KČT a jen v nezbytném rozsahu na efektivní profesionální práci svého placeného aparátu. KČT hradí nezbytné náklady spojené s dobrovolnou činností svého širokého aktivu, vlastní pracovní a časový vklad členů pokládá za jejich dobrovolný příspěvek k rozvoji občanské společnosti.
KČT vytváří pro své členy i veřejnost síť turistického ubytování i jiné prvky turistické infrastruktury ( půjčovny výzbroje, průvodcovské služby, ubytovny, tábořiště rozhledny aj. Podílí se i na ochraně přírody, péči o památná místa as historické objekty.
V další příloze je uveden poslední platný seznam našich členů
V r. 2001 byl zavedeno pro zvláště zasloužilé členy tzv. členství čestné, které podle výnosu „Statut čestných členství v KČT“ mu přiznává zvláštní výhody Doc Paichl byl v r. 2002 jmenován čestným členem Viz \Prem_OBSAH_p.doc\4_Prem_OBSAH_p.doc
KČT dbá ve své široké veřejné činnosti dbá na to, aby z ní měli prospěch – členové KLČT před nečleny, - aktivní členové před méně aktivními, - aktivní odbory s širokou nabídkou činnosti před ostatními odbory
Činnost
Není lehké vytvořit detailní přehled všech možných činností našeho spolku za toto první čtvrtstoletí. Do dneška se dochovaly různě detailní záznamy o činnosti podle výročních pololetních členských schůzí z doby ? 6. 1979 - 1. 1990.
Každoročně jsme museli předkládat MěstV ČSTV plán činnosti. Jaká to byla práce, a jaká to byla činnost, to dobře vystihuje např. tato příloha
Všimněme si v ní nejen jednotlivých bodů zprávy, ale i jejich hierarchie
Masový rozvoj tělesné výchovy
Výkonnostní sport
Péče o sportovně talentovanou mládež
Politicko-výchovná práce
Metodické a zdravotnické zabezpečení
Organizační a kádrové zabezpečení
Školení a vzdělávání
Ekonomické zabezpečení
Investiční výstavba a údržba
Kontrolní a revizní činnost
K takovýmplánům bylo ještě přes deset příloh s mnoha tabulkami.
Zrod TJ FN Plzeň TO byl už výrazem přesunu od rekreační turistiky k sportovní a výkonnostní a masové turistice.Již před námi se od začátků putování a cestování měnily definice turistiky tak, jak do nich vnikaly kromě základního pohybu při přesunu do přírody i různé dovednosti a kulturně poznávací činnost . XIX. století k tomu přidalo hlavně činnosti turistických spolků. Když jsme v r. 1979 u nás v nemocnici jsme nad turistikou moc nefilozofovali, ale jen chodili a sháněli jsme na ty přesuny blíže k přírodě sháněli prostředky finanční a dopravní. Turistika se bohužel v honbě za kvantitou a náročností nepřikláněla k nějakým výraznějším zdravotním aspektům. Teprve až nové stanovy KČT, které se rodily u nás od r. 1990 do r. 2000 začala opět spojovat turisty staronové zájmy , jako snahy
-přispět k vytváření materiálních, organizačních a metodických podmínek pro turistiku
-vytvářet všestrannější turistický program
-využívat vytvořené podmínky k vlastním turistickým aktivitám
-chránit přírodu a volný pohyb v ní, pečovat o kulturní památky a rozvíjet tradice Klubu
-pomáhat novým členům, zejména dětem a mládeži, v rozvoji turistických dovedností
KČT pečuje o rozvoj všech druhů turistiky, všem pohybovým aktivitám v přírodě, Málokdo si už dnes vzpomene, že jsme se vícekrát v našich akcích podíleli i na jiných druzích turistiky, např.( viz podtrženo) na turistice než pěší, lyžařské, cykloturistické, vysokohorské aj. zejména
KČT pracuje s dětmi a mládeží a dbá o jejich všestranný rozvoj a organizování
v odborech KČT spolu s dospělými, viz Ing. Miroslav Weber v turistických oddílech mládeže ( TOM) sdružených v Asociaci turistických oddílů mládeže (ATOM)
Rozumí se tím organizovaná činnost využívající k přesunu především chůzi jako nejpřirozenější pohyb při turistických akcích, jako jsou vycházky, výlety, túry, pochody, putování, dálkové etapové pochody, a to i při přechodech horských hřebenů zájezdech , zahraničních zájezdech s cestováním v přírodním prostředí.
Má pro KČT FN významnou funkci zdravotní, využívá k tomu působení všech přírodních faktorů, a to nejen jako preventivního působení před vznikem poruch zdraví, ale i jako léčby a rehabilitace nemocných a jinak zdravotně postižených.
I pěší turistika (viz Autorský kolektiv :Malá encyklopedie turistiky, Olympia Praha, 1986 ) předpokládá soustavnou a cílevědomou fyzickou n i odbornou přípravu a odpovídající vybavení..K tomu KČT vydává časopisy, turistické mapy, metodický materiál a odbornou literaturu.
Organizovanou pěší turistiku většina z nás provozovala v jiných spolcích ještě před založení TJ FN Plzeň, dokonce v roce 1978 při akcích Interní kliniky v Plzni a dílenského výboru ROH téže kliniky. Viz předchzí mapy pochodu do Prčic a Seznam účastníkůn dálkového pochodu Milevsko – Prčice v přílohách ke str. 48.
Po požáru mého archivu a po ztrátě naší kroniky spolku byly seznamy našich turistických akcí v letech 1979 až do r. 2003 rekonstruovány z mnoha dochovaných ale neutříděných dokumentů, , dodnes uložeých á na Gyn.por. klinice v Plzni u jednatelky V. Melounové, a z trosek mého vlastního archicvu turistiky, který shořel po požáru založeném duševně nemocným pyromanem.
Protože nebylo možno vždy zjistit přesné dny konání jednotlivých akcí, jsou tyto nejasné údaje označeny otazníkem
Přehled organizovaných akcí pěší turistiky TJ FN Plzeň a KČT FN v letech 1979 – 2003.
Seznamy sestaven dle různých, často nesouhlasných dokumentů turistických akcí. Hlavními typy byly vycházky (pochody) nebo zájezdy ( označené a podtržené, převážně konané s pomocí vlastního autobusu FN)
1979 ? Leden Akce lyžařské turistiky: Cesty přátelství, Klingental, Kraslice, ) ? Zimní přejezd Haltravského Mezihoří, Zimní přejezd Šumavou
? Únor Akce lyžařské turistiky: , Zimní přejezd Krušných Zimní jízda Povydřím, Bílá stopa Krušných Hor.
02. 3. Bělská 30,
02.3. Nýřanská 20
03. 10. - Jarní setkání turistů na Radyni
Zahájení akce 100 jarních kilometrů
03.25. – 27. Značkařská neděle
04.7. Škodovácká 50
04 .22 Okolím Berounky- Lokomotiva Plzeň
05. 7. Pochod vítězství- Holýšov
05. 5. Špacír středem Evropy - Rokycany
05.13. Plzeňskem s Prazdrojem
Zájezd: Milevsko Prčice ( Milevsko) 54 km) Paichl, autobus KÚNZ
05. 28. Rotavanský permoník – Rotava
06.2. Sušická 50
06. 16. Podkova Sedmihoří ( Horš. Týn)
06.23. Přes Kozla ( Sokol Letná)
Šumava, , Krajem léčivých vod (hromadná jízdenka vlakem)
07.26. – 29 ROH Beskydy ( Harlassová)
08.14.- 25 ROH Tatry po stopách SNP (Harlassová)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18 Zájezd: Jáchymovský tolar, Jáchymov, K.Vary
09. 29. Zájezd:Krajem léčivých vod , Mar. Lázně
Třemošenská 50.., Odborářská dvacítka, Odysea soudního sluhy
( Sušice)
. Odborářská dvacítka
10.13. Chebskou kotlinou
10. 27. Pochod přátelství ( Nová Role)
? Odkonečné do konečné
11.3. Podzimní setkání turistů Zpč – Domažlice
12.26. Vánoční jízda Šumavou
1980 1.1. Z Bolevce do Bolevce
2.23. Z konečné na konečnou - Bílá Hora
? Zimní turistická akce Mar. Lázně (lyžařská na Kladskou, kulturní s návštěvou
? Lyžařský zájezd na Šumavu ( Churáňov, Zlatá studna) .
3. 15. Krajský sraz turistů ve Zbiroze
Sraz turistů na Valše, předání spartakiádní štafety
4. 13 Škodovácká 50
4. 19. Jarní studentská 50
4.20. Kaznějov, Obora, Hornmí Bříza, Třemošná, bOLEVEC
4. 26. Stafeta Dukla- Bratislava- Praha
5. ? Od konečné do konečné
5. 17. Zájezd: Malá Hraštice - Prčice. Autobus ZV ROH (43 km)
6.14. Zájezd, Z Bečova za minerálními prameny
6. 21. Mirošov, Dobřív, Mošnova jizba, Melmatěj, Strašice, Rokycany
? Zájezd. Jizerské hory
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7. 16.-20 Beskydy (Harlassová)
8. 13. – 24 Zájezd do Tater ZV ROH (Harlassová) Ubytování Lípa , Kežmarok
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9. 5. - ? Zájezd: Jižní Morava ( Znojmo, Mor. Krumlov, Lednice, Valtice, Mikulov –region. museum,
9.6. Železničářská 50
Holýšov
Plzeňská podzimní 50
Bdeněvská žabka
9. 28. Zájezd. Krajem léčivých vod – Mar. Lázně Sokolovská
10.4. Třemošenská 50
10. 18. Březnice
10.25. Bezdružice, Údolím Úterského potoka, Šipí, hrad Gutštejn, Trpisty, vlakem
Zbiroh, Mýto
Švihov, Točník
11.8. Zájezd.Letiny, Žinkovy, Nepomuk. Autiobusem
12.28. Lochotín, Krkavec, Čemíny, Buben, Plešnice
1981 dochovala se pouze nešitelná nekontrastní kopie
1.1. Z Bolevce do Bolevce
Výroční členská schůz
? Bílá Hora, Druztová, Vížka, Bolevec
2.14. Průzkum trasy Od konečné Bory do konečné Černice. Tuto akci zajišťuje TJ FN pro MěV Plzeň 3.7. Průzkum trasy z Konečně na konečnou, Bory
3. 28. Jarní neděle na Radyni, zahájení akce 100 jarních km
4.4. Naučná stezka Zábělá
4. 11. Plasská 30, akce FV SSNM
Jarní studentská
4.25. Škodovácká 50
? Křivoklát
Plzenecká 50
5. 9. Pochod vítězství Holýšov
5.16. Sušická 50..
5. 30. Klatovský karafiát ( vlakem)
5. 23. Zájezd Putování po Brdech do Dobříe . autobus
Plzeňskem s Prazdrojem
6. 13. Podkova Sedmihoří, Jarní Šumavou
Přes Kozla
Zájezd: Zbiroh, Skryjská jezírka. ( autobus)
? Zájezd: Francie, Rakousko, Německo, Švýcarsko Inex, TJ FN Premysl,
( PhMr, , Blažek, Mildová, Mareškovi ) Autobus Není itinerář. Kostnice, SNR, Lauusenae, ANNECCY, Albertville, Furkapas, Vaduz, Insbruck, Ga-Pa
1981 7. 22. – 26. Beskydy ZV ROH (Harlassová)
7. 30. – 13.8. Tatry ZV ROH (Harlassová)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
7.26 Zájezd: Jindřichův Hradec, Chýnov, Písek, Čes. Budějovice, Český Krumlov
9. 5. Zájezd (?): Rájec n. Svitavou- Jestřebí, Blansko, Kroměříž, Zástřizly, Boskovice, Macocha – jeskyně punkevní, Vyškov K.Gottwald,, Kunštát n. Moravě, Blansko, Ivančice-Mohyla míru
Z Holoubkova za Vydřiduchem
Upřesnění trasy z Konečné na konečnou - Bory
? Zájezd :Hradec Králové
, Litomyšl, , Náchod, Hronov, Broumov, Ratibořice , Hronov, Ratibořice, Kokořín
10.17. Zájezd : Putování třemi kraji (Rakovník,Jesenice,Žihle)
10. 31 Od konečné na konečnou – Bory
11. 8. Přeštice, Krasavce, Snopoušovy, Předenice, Čuižice, Černice (vlakem)
11. 21. Účast na turist. Akci Slavia Pedagog.
11. 24. Návštěva kina „Olympijská Moskva)
12.5. Zájezd: Praha , památky
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1982
1.1. Z Bolevce do Bolevce
2. 5.-13. Šumava (Železná Ruda, Sušice, Kvilda, Srní, , Kvilda, Boubín, Lipno, Javorník
3.13 Jarní setkání turistů na Kozlu (vlak Nezvěstice),
3. 20 Plasy – Plzeň (vlakem)
3.27. Údolím Střely (Mladotice, Rabštejn, Žihle) Zahájení 100 jarních km.
4. 3. Jarní pochod Radyně z Černic
4. 11. Hromnické jezírko
Setkání Turistů Zpč kraje (Žlutice, Vladař)
4. 19. Jarní studentská
4.18. Škodovácká 50
4. 24. Zájezd na Říp ( autobus) 120 let české truristiky Říp, Litoměřice, Bezděz , Děčínský Sněžník , Ještěd
4.24. Putování po Brdech ( Příbram, Rožmitál, Dobříš)
4.25. Škodovácká 50
5. 2. Plzenecká 50., Jarní Zábělou.
5. 9. Pochod vítězství Holýšov
Strašice, Svojkovice
5.22. Zájezd:Putování po Brdech ( autobus) Příbram, Rožmitál, Dobříš
5.26. Od konečné ke konečné
5. 29. Klatovský karafiát.
6. 5. Plzeňskem s Prazdrojem
Setkání Turistů Zpč kraje (Žlutice, Vladař)
Loketská 50. (autobus), Loket zámek, K.Vary Thermal
Přes Kozla
6. 21. Mirošov, Dobřív, Mošnova jizba, Melmatěj, Strašice, Rokycany
6. 25.-27.Zájezd:Drábské světničky, Trosky, spolu s ZV ROH
? Klášterec n. Ohří , Chomutov
? Hraholusky, Buben,
? Černice, Valcha, Bory
? Skryje, Hromnické jezírko
7.28. Zájezd:Karlovy Vary, Sokolov, Ostrov , Nejdek, Boží Dar
? Velhartice, Rabí, Chudenice
7. 27. Stod
8. 3. Nepomuk
? Klatovy
? Kladruby, Stříbro
? Domažlice
? Cheb, Mar. Lázně
? Přimda
? Poděbrady, Okresní museum v Kutné Hoře
9. 11. Rokycanské pochody
9.18. Odborářská a plzeňská podzimní
9. 25 Z Holoubkova za Vydřiduchem
? Přimda
Od konečné ke konečné
10. 10. Cheb, Mar. Lázně
10. 16. Smyčka Radbuzy
10. 23. Průhonice, Konopiště, Od konečné ke konečné
11. 6. Podzimnáí setkání turistů ve Žluticích na Vladaři
11. 21. Zájezd na Přimdu
? Černice, Radyně, St.Plzenec, Božkov
?? Zájezd :Klášterec n. Ohří , Chomutov
?? Hracholusky, Buben, Plzeň
? Černice, Valcha, Bory
? Klatovy
? Kladruby, Stříbro
? Domažlice
1983 1.1,. Z Bolevce do Bolevce
? Bělská 30
2. 26. Nýřanská 20
3. 5. Jarní setkání v Klenové
3. 12 Předjarním Manetínskem.
Setkání na Roupově
4. 2. Chodské non-stop
? Konopiště, Mladá Boleslav, Průhonice
4,10. Škodovácká 50
Plzeňskem s Prazdrojem
Středním Posázavím ( Sázava, Čes.Šternberk)
Plánská 50
5.7. Pochod vítězství Holýšov
5. 8. Praha historická
5. 15. Vimperk , Sušice
Horažďovická 50, Po stopách odbopje Zbiroh
? Okolím Stoda
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1983 Francie, Švýcarsko Zájezd TJFN Inex Premysl
Normandie, Bretaň ( Nantes, hrad bretoňských vévodů, , Katedrála sv. Petra a Pavla, Vannes , megaliticke monumenty v okoli Carnacu, Korzárské město Sain-Malo, opevněné město Mont-Sain-Michel, Rouen město Johanky z Arku, Arromanche, pláže vylodění v den D spojenců, hřbitov, Zámky na Loiře Remes, Chartres, Fontainebleau, Blois, Chambord, Tours, Amboise, Chenoceaux, Švycarsko přes průsmyk La Forzias Chamonix lanovkou na Aguille du Midi, pod Mt Blanc
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhlasová 25 Okolí Plzně
Zbiroh, Holoubkobv
Přes Kozla do Šťáhlav
6.24.-26 Zájezd: Hřensko, Mezní louky, Soutěsky, Liberec, Pravčická brána, Tisské stěny
6.25. Kaznějovská 30
7. 2. Zemí zamyšlenou
1983 7. 7. - 19. Rumunsko Zájezd TJFN Přemysl, Jiri, Mira, Kytka, 29. účastníků
Autobus KÚNZ,cesta Slovensko, nocleh Filakovo Munti Maramuresului k Pohoří Rodna. Hřebenovka z PasuRotunda v dešti na úroveň Borsa, kde se oddělila polovina skupiny a sešla do údolí a my jsme pokračovali až do Sacel. Zpáteční cesta směr k zpět k Moisei,Arad, Jinak návrat přes Oradea, Satu Mare, Maramures,
K Pop Ivan, na sovětsko- rumunských hranicích.Železnice, která nejezdí. Tam česká enkláva. Na hranicích potíže
1983 7.19. .-24. Slovensko ROH Rudohoří, Velká Fatra (Harlassová)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8.10. Zájezd:Písecké hory
9. 2. Železničářská 50
Nepomuk, Žinkovy, Blovice
Od konečné ke konečné
9. 17. Plzeňské podzimní setkání
Z Holoubkova za Vydřiduchem
10. 1. Kašperské Hory. Odysea soudního sluhy. Autobus linkový
10.4. Píseckými horami , Písek,
10. 15. Kláštrec nad Ohří, Měděnec Slavkovský les
Od konečné do konečné
10. 29 Železná Ruda, Pancíř, Můstek, Prenet, Zelená Lhota, Autobus
Podzimní setkání turistů na Bílé Hoře
11. 12. Podzimní toulky, Rožmitál, Dobřív, Mošnova hospoda
11. 19. Plešnice-Plzeň
12. 4. Černice, Čižice, Štěnovický Borek, Černice
12. 18. Předvánoční
1984
1. 1. Novoroční pochod
1. 14. Břasy, Bašta u Styupna, Stupno, Korečnický mlýn, Chrást
1. 28. Zájezd do Roztok u Prahy, výstava Zd.Brunerové, Muzeum
1. 28. Černice, Nebílovy, Radyně, Černice
2. 4. Praha, divadlo, výstavy
2. 25 Nýřanská pochodu Zbůch
Jarní setkání turistů ve Frant. Lázních
3.18. Bílá Hora, Druztová,Věžka, Bukovec
3. 24 Údolím Střely, vlakem
Jarní pochod pro muže, ženy a děti (1. ročník) Radyně z Černic
4. 7. Střední Posázaví, autobus
4. 14. Plánská, vlakem
4. 21. Švihov, Hrad Skála, Hloupensko, Přeštice
4. 29. Zájezd: Křivoklát, Koněpruské jeskyně
5 . 5. Pochod Vítězství Holýšov, vlakem
5. 13. Lužany, Roupov, Biřkov, Ježovy, Švihov, vlakem
5. 19. Májové toulky, Klatovy
5. 27. Okolí Plzně s TJ Neslyšící
6. 2. Kratochvíle, Čes. Krumlov, večerní představení Strakonický dudák.
6. 9. Z Bečova za minerálními prameny
Jarní Šumavou, Nýrsko
6. 23. Kaznejovská 30, vlakem , Zájezd Žleby.
6. 30. Svojkovice, Žďár, Dobřív, Strašice
7. 7. Hořovice, Rejkovice, Plešivec, Ostrý, Hořovice
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1984 7.18. – 22.. Beskydy ROH, Nízké Tatry, Vysoké Tatry ( Harlassová)
1984 8.11. –25. Slovensko ROH( Vysoké tatry, Nízké Tatry, Velká Fatra, Lipt. Revúce( Harlassová)
Ubytování Poprad hotel Gerlach, pak i Podbrezová hotel Podbrezovam, Tatry Hrebienok, Skalnaté pleso, Sliezský Dom, Batizovské Pleso, Ostrva, , Štrb. Pleso, Teryho chata, , Sedielko, Javorina, Tatranská Lomnice, , Biela Voda, , Brnčálka,Svišřovka, , Litvorovádolina , Kačacia dolina, Bielovodská dolina, Lysá Polana , Ždiar, Solisko, Furkotská dolina, Popradské pleso, Velké Hincovo pleso, Čertovica
Vrbov, Srdiečko, Chiopok, Děreše, Prislop, Pálenica, Mesiačik, Drevina, Kosodrevina, Tále, Tutriecká dolina, Kerižná, , Ostriedok, Dedošova dolina, Králova Studňa, , Čertovica, , Lajštrok, Kunštovo sedlo, Rovná hola, Králov stul, Asváídavské sedlo, mohyla SNP, Svídavské sedlo, Malužina, Donovaly, Železná, Salatin, Liptovské Lužné,
Donovaly, Vyušná Revúca, Zelená dolina, , Kyšky, Ploská, Čierný kameň, , Stredná Revúca
9. 8. Zemí zamyšlenou. Blatná( vlakem)
9. 1.- 9. Zájezd:Jižní Čechy 30 km ( Budějovice,Tábor, Trocnov , Strakonice, Tábor, Červená Lhota)
9. 15. Švihov, Chudenice, Klatovy,(vlakem)
9. 23. Z Holoubkova za Vydřiduchem.
9. 24. Hamižná, brigáda
9. 30. Z konečné na konečnou
10. 6. Kašperské Hory – Odysea siudního sluhy
10. 13. Podzimní Průhonice, autobus
10. 20. Stoletím keamické výfroby
10. 27. Krušné Hory, BožíDar, Klínovec, Jáchymov. Autobus
11. 3. Klabava, Vršíček, Rokycany
11. 11 Podzimní setkání tuistů v Tachově;
11. 17. Zbiroh, Chotětín, Radnice. Vlakem
12. 1. Praha
12. 8. Na Barborky
1985
1. 1. Z Bolevce do Bolevce
1. 5. Sulkovské polesí
1. 12. Černice, Štěnovice, Šť.Borek , Černice
1. 19. Božkov, Letkov, St. Plzenec, Sedlec
2. 2. Šumava, Modrava, lyžařský zájezd
2. 9. Košůtka, Krkavec
Praha,
2. 16 Radčice , Nová Hospoda
2. 23. Bělská, autobus
3. 9. Pochod MDŽ
3. 10. Jarní setkání turistů Domažlice
3. 16. Předjarní putování Manetínskem
3. 23 Jarní pochod pro muže, ženy a děti (2.ročník). Řadyně z Černic.
Údolím Střely
4. 6. Velikonoční pochod do Šťáhlav, vlakem
4. 7. Horní Bříza, Železnice,, Hromnice, Třemošná
4. 14. Přechod Haltravy spolu s TJ Rozvoj
4. 20. Plzeňskem s Prazdrojem.
4. 21. Hamižná, Brigáda KVST
4. 27. Liblín, Liběštejn, Darová, Chrást, autobus
5. 2. Svojkovice, Žďár, Dobřív, Mýto, Vlakem
5. 3. Spartakiádní krajský sraz turistů pod Kozlem
5. 9. Spartakiádní mírový pochod „ Za jeden den kolem ČSR“
5. 18. Májové toulky dvojic, Švihov
5. 18. Zájezd: Žumberk, Trocnov, Jižní Čechy
5. 25. Kosí potok, vlakem
5. 26. Klatovský karafiát
6.1. Za krásou cisterciácké architektury-Plasko
6. 2. Okolím Plzně s TJ Neslyšící.
6. 16. Hamižná- na pomoc přírodě, Pod Vintířovu skálu, Autobus KVSt
6. 29. – 30. Zájezd na Spartakiádu v Praze
6. 29. Žebrák, Vraní Skála, Zdice
6. 29.-30. Zájezdy: Praha- spartakiáda
7. 6. Švihov, Chudenice , Roupov, Lužany , vlak
1985 7. 24. – 28. Javorníky, Beskydy, Ubytování v N. Jičíně ( Harlassová)
8. 10. –24. Slovensko, ZV ROH FN (Harlassová)
Nízké Tatry, Martinské Hole, Velká Fatra. .ubytování Podbrezová, Itineráře jsou dle programů:Srdiečko, Chopok, Konské, Krupová Hola, Širokou dolinou k autobus.zastávce.—Pohorelá, Ždiarské sedlo, Andrejcová, Priehybka, Velká vápevica, sedlo Priehyba, Helpa.---Špania dolina, Jelenská skala, Staré hory—B. Bystrica, , Turecká dolina, Križná, Ostriedok Borišovo—B. Bystrica, Turiecká dolina, lanovkou na Križnou, Ploská, chata pod Borišovem, Belianská dolina.B. Bystrica, Donovaly, zvolen, Malý Zvolen, Končistá, Nižná Revúca
9. 7. Zájezd: Blaník, turistické neznámo ( autobus KÚNZ)
9. 14. Plzeňská podzimní 50
9. 15. Od konečné ke konečné
9. 21. Svojkovice, Brno, Radnice
9. 29 Od konečné ke konečné, začátek, pak každou neděli
10. 5. Třemošenská 50
10. 12. Údolím Krušných hor:Kraslice, Olov+ěný vrch, Bublava, Stříbrná, Kraslice , Bublava, Rotava
10. 13. Od konečné ke konečné
10. 26. Stoletím keramické výroby, Herní Bříza. Vlakem
10. 27. Poslední etapa od konečné ke konečné
11. 3. Černice, Borel. Losiná
11. 9. Podzimní Praha, zájezd, Zdemyslice, Vlčtejn, Nebílovy, Černice
11. 10- Krajské setkání turistů Rokycany
11. 22.- 24. Přerov: Za posledním puchýřem
12. 7. Na Barborky
12. 30. Předsilvestrovská vycházka do neznáma
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1986
1. 1. Novoroční pochod z Bolevce do Bolevce
1. 4. Sulkovské polesí
1. 11. Černice, Radyně, Andrejšky, Černice
1. 18. Chválenice, Radyně, Černice
1. 25. Nezvěstice, Lopata, Kozel, Šťáhlavy, Radyně, Černice
2 . 1. Košůtla. Krkavec. Košůtka
3. 8. Pochod k MDŽ
3. 16. Jarní pochod pro muže, ženy a děti (3.ročník) Radyně z Černic.i
3. 22. Velikonoční stovka, Šťáhlavy, vlakem.
3. 25. Pomoc lesu
4. 6. Krkavec
4. 19. Plzeňskem s Prazdrojem
Přechod Haltravy ( autobus)
Doubravka, Chlum
5. 2. Brčálník, Můstek, Čachrov, Nemilkov ( vlakem)
5. 10. Pochod vítězství Holýšov
5. 17. Knihkupecké šlápoty
5.23. Zbiroh, Skryjská jezírka
Okolím Plzně
6. 1. Polesí Zábělá, Pohádkový les
6. 7. Hamižná, pomoc lesu, Mar. Lázně, Krajem léčivých vod
Přes Kozla
Kosí potok-odloženo
7. 5. Protivín, Talin, Putim, Sudoměř ( vlakem)
1986 7. 16. – 20. Beskydy, Javorníky / Harlassová)
8. 9. –23. Slovensko, Maďarsko ROH ( Harlassová)
Nízké Tatry, Slovenský ráj Ubytování hotel Polom Žilina Slovensko --(Súlovské skály), přes Dolní Hričov, Martin, Turčianské Teplice, Báňská Bystrica, Podbrezová) --(Nízké Tatry) Podbrezova, Baláže, Žiar, Špania dolina, )- (Detva ) Podbrezová, Velký Krtíš, ˇCerný Balogh, , Hriňová, Polana , Velký Krtíš, , ubytování v hotelu Dolina, Detvianské jizby.-- (Velká Fatra) –B.Bystrica, Turecka dolina, lanovka na Križnou, , cesta SNP na Větrné, Vyšná Revúca, Donovaly. (Slovenský ráj) přes Švermovo, Stratenou na Podlesok, Prielom Hornádu, Letranovsky mlyn, Tomašovský výhled,Čingov, , zpět Podbrezová.--(Nízké Tatry) Pohorelá, Ždiarské sedlo, Bartková, Orlová, Stredná Hola, Králova Hola, Králova Skala, Švermovo.-- (Liptov) Čertovice, Liptovský Mikuláš, , Přehrada, , Liptovská Mara, Prosiečná, Prosiecká dolina, Kvačinská dolina, Kvačany.—(Nízké Tatry)B.Bystrica, Liptovská Lužná, Sedlo pod Skalnkou, Skalka, Košiariska, Velká Chochula,Malá Chochula, Prašivá, Hladělské sedlo, Korytnice kúpele—(Slovenský ráj)Dedinky, lanovkou na Geravy, Havrania Skala,Občasný pramen, Mačekovo, Dedinky, ---(Nízké Tatry)Srdiečko, Lanovkou na Chopok, Konské sedlo, Prašivá, Tanečnice, sedlo Javorie, Krupova Hola, Pustie, Jeskyně Svobody v D“amenovské dolině, Čertovice--(Podbrezová, ´CERTOVICE, Králova Lehota, Čierny Váh, Bielý Vah, VýchodnáMaďarsko (Velký Krtíš, Slovenské Ďarmoty, Eger bazilika, staré turecké lázně, termální koupaliště,)
9.12. Zájezd : Vandr kolem krasliv, lastní autobus
9. 20. Zájezd :Turistické neznámo ( Milešovka)
9. 28. Memoriál Z. Birnera (dříve z konečné na konečnou)
10. 3. Zájezd :Krušné hory, Rotava, Rotavský kufr. Autobus
Z konečné na koneu
Z konečné na konečnou
10. 25. Nepomuk, Pod Zelenou horou
10. 26. Z konečné na konečnou
11. 1 Podzimní Průhonice, Praha
11. 4. brigáda úklid školky
11. 9. Podzimní setkání turistů Horní Bříza. Praha divadlo, Brigáda polesí Rejnštejn
11. 15. Šťáhlavy, Raková, Rokycany
11. 23. Praha divadlo
12. 6. Na Barborky
12. 13. Předvánoční pochod Zbůch
12.28. Poslední vycházka roku na Nové Hospodě.
1987
Z Bolevce do Bolevce
1.9. Černice, Andrejšky, SDt. Plzenec, Černice
1.17. Šťáhlavy, Kozel, Sedlec. St.Plzenec (vlakem)
1. 31. Košutka, Krkavec , olomazná pec , kamenný rybník, Bílá Hora
Sulkovské polesí
Šťáhlavy, Sv.Vojtěch, Štěnovický Borek, Černice.
2.21. Bělská třicítka
2. 28. Šťáhlavy, Kozel, Raková, Sedlec, St. Plzenec
Pochod k MDŽ ( III. ročník)
3.7. Předjarní putování Manetínskem
3. 15. Tři plzeňské vrcholy, Radyně
Jarní setrkání turistů Zpč.krajem – Karlovarsko
Údolím Střely
3.29. Jarní setkání na Radyni
? Od konečné ke konečné
4.4. Gympl na cestách - Plasy
4. 5. Tři plzeňské vrcholy- Chlum
4.11. Plzeňskem s Prazdrojem
4. 12. Tři plzeňské vrcholy- Krkavec
Velikonoční stovka – Šťáhlavy
Tři plzeňské vrcholy -* Radyně
4.26. Škodovácká padesátka
4. 26. Zájezd: Říp. AkceVST 100 let české turistiky, vlast. Autobus
Zájezd. Okolo hvězdárny k Ladově chalupě, Senohraby, vlast autobus
Doudlevecká třicítka
5.16. Přechod Haltravy, vlast. Autobus
5. 23. Zdice, Koněprusy, Tetín , Karlštejn, vlakem
Tři plzeňské vrcholy
5.30 Okolím Plzně, TJ Neslyšící
5.31. Pohádkový les. Spolu s DJKTyla
? Karlovarská lokálka
? Z Holoubkova za Vydřiduchem
6. 6. Přes Kozla.
Přes Kozla a Letenská dvacítka
Jarní ˇSumavou, Okula Nýrsko
6. 20. – 21. Zájezd. Slepičí a Novohradské Hory. Českobudějovicku, Terčino údolí, Hluboká, Žumberk, Nové Hrady,Terčino údolí, Novohradské Hory, Trocnov, Slepičí Hory, Soběnov,
6. 27 Zájezd:Hartmanice, Dlouhá Ves, Hamižná, Keply.Vlastní autobus
7. 16. Zájezd: Z Bezdreva na Blata, Hluboká
9.5. Toužimskej puchejř
9. 12 Zájezd: Vandr kolem Kraslic zrušen, nahrazen akcí Zbůšský kahan
Od konečné ke konečné
Chodsko po stopách slavných , vlakem
9.26. Brčálník, Tomandflův křížek, Šmauzy, Rajský mlýn, Nemilkov
10. 3. Zájezd: Rotavský kufr, autobus
Od konečné do konečné – Černice- Bory
Zájezd. Žel. Ruda, Hiofmanky, Pancíř, Můstek, Prnet,Zelená, spolu s VST MěV Plzeň
Pod Zelenou Horou, Nepomuk,
Brigáda leswní na Hamižné
Od konečné ke konečné
10.31. Nekmíř, Krašovice, Kaznějov
11.5. Zájezd :Praha, spartakiádní maraton, museum Roztoky, vlastní autobus
11. 8. Podzimní setkání turistů Zpč.kraje v Přešticích
11.8. Brigáda v polesí Zábělá
11. 21. Poslední puchýř v Klatovech
11.28. Mladotice, Plasy
11. 30 Přednáška J. Paichla: S batohem do Himalájí
12.5. Předvánoční pochod Zbůch
12. 10 Předvánoční pochod, na Barborky
12.28. Poslední vycházka roku Nová Hospoda
1987 7. 3. –18. ROH Slovensko, MLR (Harlassová. Tatry Nízké, Vysoké, V.Fatra, Slovenský ráj, Šalgotarján. Ubytováni hotel Podbrezovan Premysl, Nada. Donovaly (B. Bystrice, Donovaly, Hrubý vrch, Krčahy, Žiar, partyzánský chodnik, Špania dolina,Turiecká dolina (B. Bystrica, Turiecká dolina, , lanovkou na Križnou,, Ostredok, , Suchý, Ploská, Čierný kameň, , Králova Studňa, , Dolní Harmanec, Nizké Tatry (Čertovica, Čertova svatba, , Končistá, , Bacušské Sedlo, Bacušská dolina, Bacúch, Nízké Tatry (Srdiečko, lanovkou na Kosodrevinu, Chopok, Děreše,Polana, Kotliska, , Chabenec, swedlo Ďurková, , Zámostjá hola, Magurka Slovenský ráj ( Polom, Helpa, ˇvermovo, Pusté pole, Stratenská dolina, , Geravy, úbořím Hýla, , Čertova hlava, , hotel Geravy, , Priehrada. Maďarsko ( Zvolen, Viglaš, , Detva, Lučenec, , Filakovo,, Šalgotarján . Nízké Tatry (Podbrezová, Pohorelá, Andrejcová, Priehyba, Velká Vápenice, Priehybka).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1988 1.1. Z Bolevce do Bolevce
1.14. Výborová schůze TJ FN
Černice, Radobyčice , Černice, Prusiny, Nebílovský Borek
1. 23. Černice, Nebílovský Borek, Radyně
?
Svojkovice, Dobřív . Vlakem
2.20. Příprava pochodu MDŽ- Černice -Radyně
Pochod MDŽ
3.12. Setkání turistů Zpč.kraje v Plzni, kino Mír
3.13. Jarní setkání turistů ZPČ kraje v Bezdružicích
Jarní setkání na Radyni
Údolím Střely. Vlakem
Škodovácká padesátka
4.3. Stopou Janovského vodníka
Tři plzeňské vrcholy – Chlum
4.16. Velikonoční stiovka Šťáhlavy
Tři plzeňské vrcholy – Krkavec
4.23. Zájezd. Křivoklátské hvozdy
Tři plzeňské vrcholy – Radyně
Pochod vítězství Holýšov
Zájezd.Přechod Haltravy. Autobus
Pomoc lesu, brigáda na Šumavě
Zájezd. Májová Šumava. Vlakem
Zájezd.Krajem léčivých vod – Mar.Lázně
Pohádkový les na Radyni
6.1. Pochod pro starší a pokročilé
Jak se v Plzni chodívalo, Akce k 100 výročí KČT
Setkání turistů na Rýzmberku, spolu s DJKTyla
6.18. Přes Kozla
7.16. Zájezd. Z Bezdreva na blata.
1988 ??? Rakousko, TJFN Nízké Taury, oblast Dachsteinu Paichl, Cestovka Duchcov 26.října 10-16 h. den otevřených dveří, státní svátek Rakouska. Ramsau, , Schladming, Dachstein 2995 m, ?Tauernpasshöhe,
--------------------------------------------------------------------------------------------
1988 7. 24.-30. Beskydy ROH (Harlassová)
1988 7. 4..-15. Nízké Tatry, Velká Fatra, Slovenský Ráj, Maďarsko – Ostřihom
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1988 9.3. Zájezd. Krajem nezbedného bakaláře- Rakovník. Vlakem
Přes Krkavec do Plzně
9.11. Od konečné ke konečné – Bory
Z Holoubkova za Vydřiduchem
Od konečné ke konečnéí, značení trasy
Zájezd.Karlovarské lokálky. Autobus
Zájezd. Píseckými horami. Autobus
Noční podzimní dvacítka
10. 22. Pod Zelenou Horou
Turisté lesu a přírodě, brigáda Šumava- Rovná u Hartmanic
Z konečné na konečnou
11.5. Vycházka Ejpovice, Sedlec,St.Plzenec, vlakem
Podzimní setkání turistů Zpč kraje v Aši, Autobus
11.9. Z konečné na konečnou.
Brigáda Poomoc lesu a přírodě, Zábělá
Podzimní Suchý důl
12.5. Zájezd.Plnění odznaku Zlatá Praha, vlakem
Předvánoční pochod Zbůch
12.16. Přátelské setkání na konci roku 1988 v KIM –v Tylově ul. (Skrétova 3.) , kdy bylo provedeno hodnocení 10 let činnosti TJ FN.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dochovala se jen nekvalitní zašpiněná kopie, viz v příloze.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z Bolevce do Bolevce, Novoroční pochod
Košutka, Krkavec, Kolomazná pec, Košutka
Slovany, Ostrá hůrka, Radyně, Černice
Černice, Losiná, Sv. Vojtěch, černice
1.28. Kontrola trasy MDŽ
2.4. Košutka, Chrást
Slovany, Hradiště, dětská trasa MDŽ
Klabava, Tymákov, Sedlec
21.25. Bělská třicítka
Pochod k MDŽ
3.5. Předjarní putování
Jarní setkání turistů Zpč kraje , Plzeň, Kino Mír
Průzkum trasy pochodu MDŽ
Velikonoční stovka Šťáhlavy, z Černic
Stopou Janovského vodníka, Zbůch, vlakem
Rokycany, Raková, Nezvěstice, vlakem
Škodovácká padesátka
Tři plzeňské vrcholy
Aprílová noční dvacítka
Přechod Radče
Tři plzeňské vrcholy
Plzeňskem s Prazdrojem
Tři plzeňské vrcholy
Zájezd. Slavkovský les,Mar. Lázně, klášter Teplá vlastní autobus, Pa
Pochod vítězství Holýšov
Zájezd. Šumavské slatě. Vlastní autobus
Zájezd. Z Berouna na Karlštejn
Knihkupecké šlápoty
5.20. Z Radnic Libštejnskými hvozdy
5. 27. Zájezd. Kudy uháněl Šemík., do Neumětel
Okolím Plzně
Pavlovice, Ošelín, vlakem
Kam se kdysi chodívalo- Tlučná, Lochotín, Bory
Brigáda na Šumavě, organizuje ČSTV
6.15. Členská schůze TJ FN , zložení TOM
Jarní Kozel
6. 23. Hledání plzeňské bludičky
6.24. Zájezd. Klatovy, Strážov, Janovice/n.Úhlavou, Osvračín- Kdyně,
7.15 Sraz turistů na Šumavě- Anín
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1989 Francie, Pyreneje ? Inex KČT FN, Premysl
Informace Vedoucí Slípka Jar. Není itinerář Asi ??? Besancon, Grenoble. Lyon,Avignon papežský palác, Montpellier, Carcassone středověké město,Lourdes, poutní místo, Růžencová bazilika, .jeskyně Massabiele se zázračnými prameny, Andorra La Vella, hvězdárna, Montserrat.
1989 7. 23.-29. ROH Beskydy ( Harlassová)
8. 12. – 15 ROH Slovensko (Harlassová)
1989
9.2. Zájezd.Týn nad Vltavou, Vlastní autobus
9. 9. Přes Krkavec do Plzně
9.10. Od konečné ke konečné- Lobzy
9.16. Z Holoubkova za Vydřiduchem , vlakem
9. 23. Železničářská padesátka
Zájezd.Karlovarské lokálky. Vlastní autobus
10.5. Ohňové poselství, Spartakiádní zahájení
Zájezd. Putování po Brdech. Start Dobříš.
V Čertovo stopách na střed Evropy
10.21. Podzimní Kozel
Od konečné ke konečné: Bory- Černice
10.28. Klatoivy, Strážov, Janovice
Od konečné do konečné- Černice, Božkov
11. 4. Pochod z Líní
Podzimní setkání Zpč. Turistů v Domažlicích, Autobus
Brigáda Turisté lesu a přírodě
11.18. Vycházka Rokycany-Zbiroh, HoloubkovPlzeň , vlakem tam
11. 25. Podzimní Suchý důl.
Praha, Divoká Šárka , Autobus
Vycházka na BarborkyKlabava, Vríček, Rokycany s promítáním diapozitivů
12.16. Předvánoční setkání a povídání
1990 1. 1. Z Bolevce do Bolevce
Nová organizace ČSTV
3.3. Kontrola trasy okolo Hradiště
Pochod MDŽ / Jarní pochod pro muže, ženy a děti.
Jarní setkání turistů Zpč kraje, ? místo, Vlakem
Tři plzeňské vrcholy – Radyně
Za pokladem na Chlumsklé hoře, vlakem směr Mladotice
Kaznějov, Plasy, vlakem
Tři plzeňské vrcholy- Krkavec
4.7. Zájezd. Za povidlovým koláčem, Benešov, autobus
4.8. Tři plzenské vrcholy- Chlum
Aprilová noční dvacítka
4.14. Zbiroh, Holoubkov. Vlakem
4.14.- 15.Zájezd . Železná Ruda. Černé a Čertovou, Javor.
Plzeňskem s Prazdrojem , start v Božkově.
Pochod Stezkou Karla Čapka. Chýše, vlakem
Doudlevecká třicítkaOslavy osvobození americkou armádou, návštěva V. Havla v Plzni
Noční knihkupecké šlápoty
Odlezly, Manetín, vlakem
5. 19.-20. Zájezd. Jižní Čecha Rakousko.Vyšší Brod, Čertovy proudy, Loučovice, Klášter Vyšší Brod, výstup na Plechý, Trojmezí
Okolím Plzně
Zájezd . Domažlicko. Všeruby, Brůdek, Babylon
6.10. Kam se kdysi chodívalo, spolu s DJKT, Bukovec,Bílá Hora, Doubravka
Jarní Kozel
6.23. Stupno, Březina, Svojkovice, vlakem
-----------------------------------------------------------------------------------------------
1990 7.6.-12. ROH Beskydy (Harlassová)
1990 8. 12.-25. ROH Slovensko, Polsko, (Harlassová)
Vysoké a Nízké Tatry, V. Fatra, Slovenský ráj. ROH, , Ubytování Kežmarok, hotel Lípa, Spišská Magura (, Kežmarok, Spišská Belá, Ždiar, , vrchol Magury, Bachledova dolina, Slovenský ráj (Dolina velkej bielej vody, , Tiesňava Piecky, Hrabušice, , Píla, , Malá Polana, Glacká cesta, , Podlesok N.Tatry ( Kežmarok, Poprad, , Východná, Bnižná a Vyšná Boca, , Čertovica, , Laštroch, Kumštové sedlo, , Chata hrdinov SNP, , Trangoška,--Vysoké Tatry (Štrbské Pleso, , Popradské Pleso, chata kpt. Morávky, Osterva, , Batizovské Pleso, Sliezský dom, Starý Smokovec.—Pieniny, Prielom Dunajca (Spišská Belá, Velký Lipník, Lesnický potok Červený kláštor, Vyšné Ružbachy, travertinový lom, koupání.—Slovesnký ráj ( Kežmarok, Vrbov, , Spišský Čtvrtok, Spišská Nová Ves, , Novoveské Huty, , Medvedia hlava, Geravy, Dědinky.—Polsko, Kežmarok, Ždiar, , Javorina, přechod Lysá Polana, , Dolina Rybiego Potoka, , Morskie oko.—Vysoké Tatry (Strbské pleso, , lanovkou na Solisko, Predné Solisko, Furkotskou dolinou, --do Štrbského plesa.---Dolinou zelených ples, , Zadné Meďodoly, Javorina—Studenovodské vodopády-Tatranská Lomnice
pokračování
9. 8. Přes Krkavec do Plzně
9. 9. Od konečné ke konečné- Bolevec-Doubravka
9. 15. Z Holoubkova za Vydřiduchem
9. 16. Od konečné ke konečné- Doubravka-Božkov
9. 22. – 23. Zájezd: Rakousko-Linec-Třístoličník Ubyt. ve Vyšším Brodě
9. 23. Od konečné ke konečné- Doubravka, Božkov
9. 29. Černice, Bory kontrola trasy
9.29 Černice, Bory
10. 6. Zájezd.Písecké hory. Autobus
10. 7. Od konečné ke konečné- Nová Hospoda, Skvrňany
10. 13. Prazdrojský korbel, Stodským lesem
Zájezd : SRN, Bavorsko-Roklan, Luzn, Muzeum Bavorského lesa v Neuschoenau
10. 21. Od konečné ke konečné, Skvrňany, Košutka
10. 27. Šťáhlavy, Mariina skála, Kozel, Šťáhlavy
Podzimní setkání Zpč.turistů- Klatovy
11.3. Zájezd: Prameny Vltavy., Knížecí pláně
11. 10 Chocenic.Lhota, Čertovo břemeno, Sv.Anna, Nebílovy
11.17. Šťáhlavioce, Mariina skála, Šťáhlavy, vlakem
11. 21. Podzimním Suchým dolem
11.30. Podzimní vyznání v Klostermanově chatě na Modravě- Rada KČT Zpč kraje- autobus
12. 1. Na Barborky
12.1 Zájezd. Divoká a Tichá Šárka
12 .8 Okolí Plzně-
1991
1.1 Z Bolevce do Bolevce
1. 5 Košutka, rozcestí pod Krkavcem, Kolomazná pec, Bílá Hora
1. 12. Božkov,Letkov, Stradiště, Starý Plzenec,Černice
1. 19. Černice, Radyně, Nebílovy
1. 26. Slovany, Koterov, Kolešovka, Božkov
2. 2. Klabava, Kokotský les, Dýšiná, Bukovec
2. 9. Šťáhlavice, Kozel, , Bažantnice, St. Plzenec, Černice . Vlakem
2. 16 Košutka, Krkavec, Košutka
2.23. Bělská 30
3. 1. Černice, Čižice, Prusiny, Nebílovy
3. 9. Rokycany, Čilina, , Tymákov, St. Plzenec
3. 16 Jarní pochod pro muže, děti a ženy
Tři plzeňské vrcholy – Chlum
Tři plzeňské vrcholy – Krkavec
3.30. Mladotice, Plasy. Vlakem
4. 6. Jarní setkání turistů- Karlovy Vary. Autobus KČT
Tři plzeňské vrcholy – Radyně.
4.12. Aúprílová noční dvacítka
4.13. Bukovec, Dolanský most, Bílá Hora
4.20 Plzeňskem s Prazdrojem
Škodovácká padesátka
5.1. Stodsko
5.4. Holoubkov. Radeč, Přívětice, Radnice
5.11 Zájezd. SRN- Přechod Haltravy, Lísková, Čerchov.Waldm“unchen, Vlastní autobus
Litická pětadvacítka
5.18. Spolu s DJKT Staňkov, Merklín, , Roupov, Lužany(Lužanská mše)
5.25. Perníková dvacítka (Sokol Újezd)
6.1. Heřmanova Huť, Klášter Kladruby,Stříbro
6. 8 Zájezd. SRN Broumov u Mar.Lázní, Dyleň, vlastní autobus
6 9. Kam se kdysi chodívalo. Pochod pro starší a pokročilé, Nová Hospoda
6. 15. Jarní Kozel
6.15. Mar. Lázně. Vlakem
6. 22. Pačejov , Nepomuk
6 .29 Memoriál Ing Honzy Franka- Stupno, Březina, Habr, Svojkovice
7. 9. . Bory, Litice, Robčice, Štěnovice, Černice , kontrola trasy
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
7.13.- 20. Pobyt v Železné Rudě (Harlassová)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
9. 2. Z Holoubkova za Vysdřiduchem
9. 9. Od konečné do konečné – Bory
9. 14. Z Holoubkova za Vydřiduchem
9. 15. Od konečněé ke konečné – Bory-Černice, organizuje FN
----------------------------------------------------------------------------------------------------
9.. 16. - 22 Šumava s obou stran Pobyt v rekreačním středisku v Železné Rudě, turistic. Program Paichl
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
9.22. Od konečné ke konečné, Černice, Božkov
V čertových stopách do středu Evropy- Sokol Dýšiná
9.28. – 29. Zájezd. Podzimní vyznání, Lipenská přehrada, Rakousko B“arenstein, Přední a Zadní Zvonková, Moldaublick, Panyhaus, , Sch“oneben, Hochfichtel, Nová Pec, . Akce OV KČT , brigáda lesní u Střelských Hoštic.
9.29. Od konečné ke konečné, Božkov- Doubravka
10. 5. Třemošenská padesátka
10.6. Od konečné ke končné, Doubravka- Kočutka
Zájezd.Srní, Poledník, Prášilské jezero, Modrava. Vede Pa. Vlastní autobus
Od konečné ke konečné. Košutka - Skvrňany
10. 19. Obora zast., Háj. Třebekov, zř. Železnice, Hrom. jezírko,Třemošná, vlastní autobus
Od konečné ke konečné, Skvrňany –Nová Hospoda
10.26. Svojkovice, Dobřív, Mirošov
11.9. Podzimním suchým dolem, od Nová Hospoda
11. 16. Košutka, rozcestí p. Krkavcem, Záluží, Košutka
11. 23. Božkov, Červ. Hrádek, zastávka v Kuchyňce, Doubravka
11. 30 Na Barborky
12.7. Bílá Hora, Kamenný rybník, Košutka
12.14. Poslední vycházka roku
1992
1.1 Z Bolevce do Bolevce
1.4. Ejpovice, Tymákov, Plzeň
1. 11 Sulkovské polesí
1. 18. Nezvěstice,Šťáhlavice, Sedlec, Starý Plzenec
1.25 Bory, Robčice, Štrěnovice, Valíky, Černice
2.1. Košutka, rozc. P. Krkavcem, Kolomazná pec,Kam.rybník
2.8 Doubravka, Chlum, Bukovwec, Bilá Hora
Nezvěstice, Rokycany, vlakem
2.17. Oblastní konference , vypracování stanov KČT
2.22. Bělská 30
2.29. Černice,Čižice, Nebílovyu, Černice
3.1. Hledání jara ( Vršíček, Klabava,Březina , Stupno,-Divadlo J.K.Tyla)
3. 7. Slovany, Božkov, Letkov, Hůrka, St. Plzenec
3. 14. Černice, Radyně, Sv.Vojtěch, Nebílovy
3. 21. Jarní pochod TJ FN pro muže, děti a ženy
3.28. Tři plzeň. vrcholy- Chlum , Bukovec, Zábělá, Chrást
Tři plzen. vrcholy – Krkavec, Záluží, Košutka
Zájezd. Neznámou ŠumavouOblast, vede F. Moser
4.19. Stopou Janovského vodníka. Vlakem do Nýřan
4. 11 Sulislav, Nýřany, Vlakem
4.18 Zbiroh, Kařízek, Mýto, Újezd, Holoubkov
4.25. Škodovácká 50, Horní Bříza, Býkov, Třebekov, Třemošná
5. 1. Doudlevecká 30
5. 8. Pochod na Věžku
Posezení v zahradě p.Hrušky v Doudlevcích
5.17. Zájezd.Po stopách slavných- Za Otou Pavlem . Rakovník, Lány, KřivoklátBranov, V luhu,zřícenina hradu Týřov, Skryje. Spolu s DJKT
5. 23. Mladotice, Plasy, Vlakem
5.30 Zájezd. Berounsko, Tetín, vlakem
6. 6. Nepomuk, Klášter, Dubeč, Ždírec
6.7. Kam se kdysi chodívalo, spolu s DJKT
6. 27. – 7.4.. Zájezd :Rakousko, Vyšší Brod, ( Paichl). České Žleby, Stožecká kaple, Stožec, Předná Zvonková, Zadníá Zvonková, Smrčina, Pohraničník, Nová Pec, Vyšší Brod, Čerova stěna, Loučovice, Lipno, Bad Leonfelden, Sternstein, Cugwald, Nová Pec , Plechý, Trojmezí, Třístoličník, Nové Údolí, Frýdava, Sv-Tomáš, Vítkův Kámen, Výtoň, Panyhaus, B“arenstein, Sv. Oswald
6. 27. Memoriál Honzy Franka (Stupno, Březina, Habr, Svojkovice)
1992 Slovensko Tatry TJFN?ROH? Premysl, Nada? Fotografie barevné!!
Další 1992 neúplné
8.22. Zájezd. Praha, 100 let otevření petřínské rozhledny, vlastní autobus
Zájezd. Po stopách J.J.Ryby- Rožmitál, Třemšín
Kontrola trasy
Podzimní vyznání
Od konečné ke konečné- Bory
Podzimní setkání turistů oblasti Plzeňsko na Zelení Hoře, Autobus
10.-24. Zájezd. Praha, Prokopské údolí, Autobus
? Od konečné ke konečné
Podzimní Suchý důl
Božkov, Pytel, Červený Hrádek, Újezd
Šťáhlavy, Sedlec, SDt. Plzenec , Čerbnice , vlakem
Na Barborky,
12.12. Poslední vycházka roku-Bílá Hora, Bukovec, Chlum Újezd
Z Bolevce do Bolevce
?
Zájezd. Bublava, Klingental. Lyžování
3.13. Kontrola trasy Jarního pochodu
Jarní pochod, 9.ročník
Jarní setkání turistů oblasti Plzeňsko na Rabštejně
Zájezd. Do Okoře bez oře. Autobus.
Tři plzeňské vrcholy –Krkavec
Svojkovice, Dobřív, vlakem
Škodovácká padesátka
Stodsko
5.15. Přechod Haltravy, autobusem
5.20. Krajkovec, Skryje, autobus
Lesní brigáda oblasti Plzeňsko, autobus
Zvíkovec, Krakovec, , údolí Javořice
Mladotice, Žihle, vlakem
6.6. Kam se kdysi chodívalo KČT DJKT
6. 18.-27. Zájezd, Savojské Alpy TJFN Inex Vedouci Paichl,
Itinerař:Rozvadov-Konstanz-Genéve, Lausane-Narodni park Vanois-Lanslebourg- perfektní nové bungalovy. Bonneval Sur Arc-Belvedere Sur La Mauriene-Belvedere De La Tarentaise-Refuge Prarion-Co Du Petit Mont Cenis-Chamonix-Gletsch Furkapas- Lichtenstein Vaduz- Innsbruck-Folmava
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zájezd. Praha Založení petřínské rozhledny
9.4. Průzkum trasy Od konečné ke konečné- Černice
9.11 Přes Krkavec do Plzně
Od konečné ke konečné-Bory-Černice
Železničářská
9.19. Od konečné ke konečné-Černice-Božkov
9.19. Zájezd. Podzimní vyznání, brigáda v lese, Horní Vltavice, Bavorsko
9. 25. - 26. Pasov, kolem řeky Ilz. Šumava, Mouřenec,-Radošov, Paichl.. Itinerář,Dokum_Paichl_CD\Prem_8_Turistika\ Křemelna.doc
Třemošenská 50
Od konečné ke konečné, Doubravka- Bílá Hora
O Prazdrojský korbel
10.10. Od konečné ke konečné, Doubravka – Bílá Hora
Bukovec, Dolanský most, Věžka, Bílá Hora
Podzimní Kozel
Sulkovské polesí
Zájezd.Okolí Mar. Lázní. Vede Paichl, Prameny, Vlček, Farská Kyselka, Nimrod, Ma.Lázně
10.23. Podzimní sulkovské polesí
10.28. Svojkovice, Dobřív, Mirošov
Línský maraton
11.6. Podzimním Suchým dolem
Podzimním Suchým dolem
Božkov, Pytel, Červený Hrádek, Doubravka
Horní Bříza, Záluží, vlakem
Černice, Radyně.
Doubravka, Chlum Bukovec, Bílá Hora
12.3. Na Barborky
Na Radyni
Poslední vycházka Košutka, Záluží, Bolevec
1994 1. 1. Z Bolevce do Bolevce
1.2. Konečná Černice ?
1. 15. Radyně, Sv. Vojtěch, Nebílovský Borek, Černice
1. 15. Rozcestí pod Krkavcem, Záluží, Košůtka.
1. 29. Nebílovský Borek, Sv. Vojtěch, Prusiny, Černice.
2. 5. Litice, Robčice, Štěnovice, Černice
2. 12. Prusiny, Netunice, Hajsko, Předenice, Čižice, Černice
2.14.Valná hromada oblasti
2. 19. Orlík, Zruč, Bílá Hora,
2. 26. Radyně, Pod Výrovnou, Sedlec,, Pod Kozlem, Šťáhlůavy, rozc. Pod Radyní, Černice
3. 5. Kozolupy, Myslínka, Tlučná, Vejprnice,, Nová Hospoda
3. 12. Filmařská šestnáctka
3. 19. Jarní pochod, Tři plzeńské vrcholy
3. 26. Doubravka, Chlum , Bukovec, Plzeň
4.2. Tři plzeňské vrcholy- Krkavec4.4.
4. 4. Fürstensteinwanderung IVV
4.9. Za povidlovým koláčem do Benešova
4.16. Jarní setkání turistů (Bezdružice, Ovčí Vrch, Krasíkov, Gutštejn) Itinerář,Dokum_Paichl_CD\Prem_8_Turistika\
4.23. Škodovácká padesátka
4. ? Kolem Stoda
5.7. Zbiroh, Radeč, Holoubkov vedoucí Paichl
5. 14 Zájezd: Šumava:Po stopách rýžování zlata KČT FN, vedoucí Paichl.Itinerář,Dokum_Paichl_CD\Prem_8_Turistika\ Kašperk.doc
5.14. Zájezd Kutná Hora
5. 20. Jarní výjezd oblasti s brigádou
5. 28. Švihov, Kamík, Borovy
6. 5. Pochod pro starší a pokročilé
6.11 Okolo Střely
6. 18. Od konečné ke konečné
6. 24. Svojkovice, Dobřív, Melmatěj, Strašice, Mýto
8. 13. – 20. Beskydy ROH (Harlassová)
8. 27. Řevnice, Zbraslav , autobus
9.3. Šťáhlavice, Mariina skála, Kozel, Šťáhla
Toužimský puchýř,
9.10. Přes Krkavec do Plzně
9. 17. Z Holoubkova za Vydřiduchem
9. 24. Zájezd. Capartice, Čerchov, Tři znaky, Česká studánka
10. 1. Špičák, Pancíř, Můstek, Prenet, Zelená Lhota, vlak
10.8 Blatno, Skalka, Žihle, vlak
10. 15. Horní Bříza, Záluží, Košůtka
10.16. Bukovec, Dolanský most, Věžka, Bílá Hora
10. 22. Černice, Štěnovice, Černice
10.29. Mladotice,Plasy
11. 5. Mladotice, Strážiště, Mladotice
11. 5. Nová Hospoda, Podzimním Sauchým dolem
11. 12. Klabava, Tymákov, Sedlec, Plzeň
11. 19 Bukovec, Naučná stezka, Zábělá
11.26. Bory,Valcha, Nová Hospoda
Na Barborky(Světovar, Kolešovka,Božkov)
12.8. Setkání turistů oblasti Plzeňsko- Plzeň, pivovar
12.9. Předvánoční pochod
12.17. Poslední vycházka roku ( Bolevec, Orlík, Třemošná,Senec,Zruč, Bílá Hora
1995
1.1. Z Bolevce do Bolevce
1. 7. Bolevec, Orlík, Třemošná, Senec , Zruič, Bílá Hora
1. 14. Horní Bříza, Záluží, Košůtka
1.21. Černice, Radyně, Sv. Vojtěch, Černice
1. 28. Nezvěstice, Lopata, Šťáhlavy, Starý Plzenec, Černice
2. 4. Košutka, Rozc. Pod Krkavcem, Chitíkov, Radčice,
2. 11. Černice, Prusiny, Předenice, Čižice
2. 18. Nezvěstice, Chválenice , Nebílovy, Černice
2. 25. Košůtka, Bolevecké rybníky, Pecihrádek, Doubravka
3. 4. Okolo Štenovického vrchu
3. 11. Filmařská šestnáctka
3. 18. Jarní pochod pro muže, ženy a děti
3. 25. Klabava, Kokotské rybníky, Vitinks, Stupno
3. 25. Jarní sraz turistů oblasti – Buben, Hracholusky
4.1. Klabava, Kokotské rybníky, Vitinks,a Stupno
4.8. Bukovec, Dolanský most, Bílá Hora
4. 15. Mladotice, Strážiště, Čoubův mlýn, vlakem
4.22 Škodovácká padesátka
4. 29. Okolí Stoda, vlakem
5. 6. Zájezd. Pražský Děvín. KČT Lokomotiv, autobus
5. 20. Holoubkov, Radnice, vlakem
5. 20. ? vická 50. KČT Plzeňsko
5. 27. Chotěšovská 30
6. 3. Plasy , Mladotice, vlakem
6. 10. Jarní Kozel, Dietní stovka, Sokol Letná
6. 17. Caparticre, Čerchov, Třiznaky, Čes. Studánka, Čes. Kubice
6. 24. Svojkovice, Dobřív, Melmatěj, Strašice
1995 6. 1.- 8. Italie Dolomity Inex, KCT Premysl
Itinerář. Sexten-Fischleintal, , Jez. Misurina, Chata Auronzo, Tre Cime di Lavaredo, cesta kolem Drei Zinnen, prusmyk Pordoui –Marmolada, , Chata vil de Pan, Lago di Fedaia, Monte Nuvolau, Cinque Torri, Cortina, údoli Formin, Lago di Federa, , Pocol, Brixen, Brenersky prusmyk, Garmisch Partenkirchen,
1995 8. 19.-26. Beskydy ROH (Harlassová)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1995 7. 1.-8. Vysoke Tatry a Slovensky Ráj Odbory 2 FN Premysl,
Naďa, Jiri, Mira, Foto Komeros Tour, Ubytovani SVIT,hotel Mladost (barevna foto FN ?) Itinerař:Poprad, Spišska Nova Ves, Levoča, Kežmarok, Tatranska Lomnice, , Ždiar, Stary Smokovec, Tatranske Museum TANAP, termálni koupaliště Vrbov, Velka a Mala strudena dolina, Furkotska a Mlynická dolina, , Priečne sedlo, Bystre sedlo, Vodopadt, plesa Zelene, Popradske, Wahlenbergovo, , Studenvodske viodopady, Sucha Bela, Klaštorisko, Prielom Hornadu,
1995 Pokračování
9. 2. Západní Šumavou- Nýrsko, Chudenín, Dvorce, Chata u Jezírka, Nýrsko. Vlakem
Brdy, Lochovice, Osov, Vel. Chlumec
9. 16. Z Holoubkova z Vydřiduchem
9. 23. Údolím zlationosné Kocáby, KČT Štěchovice
Svojkovice, Dobřív, Mirošov
10. 1. Přes plzeńské vrcholy-Sylvánský vrch
10. 7.. Třemošenská 50
10. 14. Šumava, Špičák, Pancíř, Můstek, Prenet, Zelená Lhota
10. 15. Přes plzeňské vrcholy-Mikulůka, Bílá Hora, Pecihrádek, Doubravka
10. 21. Černice, Čižice, Št. Borek, Černice
10. 28. Košůtka, Rozc. Pod. Krkavcem, Záluží, Košůtka
10. 29. Přes plzeň. vrcholy Doubravka, Újezd, Červený HrádekBožkov, Koterov
11. 4. Horní Bříza, Košůtka
11. 11. Černice, Okolo Štěnovic. Vrchu, Černice
11. 18. Šťáhlavy, přes Kozel, Sedlec, St. Plzenec, Andrejšky, Černice
11. 25. Chrást, Bukovec, Doubravka
Na Barborky
Košůtka, Kolomazná pec Kameňák, Bolevec
12. 16. Sulkovské polesí, Nová Hospoda
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1996 Viz příloha
1996 6. 14.-23 Italie Dolomity Inex, KČT FN Premysl
Itinerař: .Sexten, Helm, Gruenwald, Alter Kaser, Corina sÁmpezzo, Passo Tre Croce, Rid Som Foprca, Údoli Rio Bosco, Rif Alb Ospitale, Hot Boe, Rif Incis, Rif. P. Trieste, Riff Chers Passo di Campologo, , Schluderbach, Dirrensteinhutte, Strudelkopfe, Passo ella, Cesta Friedricha Augusta, Misurina, Skupina Cadini, Rif Fonda Savio, Monte Piana, Krimmlerske vodopady. Sextenske Dolomity- Innerfeldtal, Jezero Missurina, Chata Auronzo, Tre Cime di Lavaredo, Bindelovou cestoou na Marmoladu, , chata Vial del Pan, Lago di Fedaia, Kronplatz, Pustertal, Zillertalske Alpy, Passo di Valzarego, Monte Nuviolau, Cique Tori, Cortina, , udoli Formin, Lago di Federa, , Croda da Lago, průsmyk Sella, chata Plattkofel v sedle FassaTre Croci, sedlo Som Forca, Přes Rakousko do Plzně)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1996 9. 7.-15. Italie Dolomity KCT FN Odbory FN 2 Premysl
Ubytováná Manželé Hartman a Marie Plonerovi, Italie, 39031 St Georgen bei Bruneck, Ahrntaler Str.18AItinerar: Údolí rybiček =Val Fiscalina, , San Candido, Bruneck, Toblach, Brixen, Vipiteno, Tre cime di Lavaredo, Missurina, Chata Auronzo, Rif Lavaredo, Patternsattel, San orenzo, Passo di Campolongo, , Cima Cason di Formina, , Lago di federa, Rif PalmieriCortina di Ampezzo, , Bindelova tura- Marmolada, Passo Pordoi, , Rif Vial de Pan, Chata Plattkofel, , cesta Friedr. Augusta, Fassaijoch,Passo Falzarego, Cinque Torri, Rid Nuvolau, Krimmlerske vodopády
1996
.9.21.-22. Svatobor. Kraj. setkání turistů KČT Vedoucí Premysl
Itinerář,Dokum_Paichl_CD\Prem_8_Turistika\ TJ_KCT_FN\Svatobor.doc
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1997
1. 1. Z Bolevce do Bolevce
1. 11. Košutka, Kamenný rybník, kolem rybníků, Bílá Hora
1.18. Průzkum Jarního pochodu
1. 22 Nýřany- Sulislav-Vranov
1. 29 Košutka, rozc.pod Krkavcem, Záluží, Košutka
Průzkum Jarního pochodu
2. 8. Doubravka-Červ.Hrádek-Pytel-Božkov
2.15. Nezvěstice, rozc. Pod Lopatou. Šťáhlavy
Bolevec, Orlík, Třemošná, Senec, Bílá Hora
3.1 Průzkum Jarního pochodu
3. 8 Světovat-Koterov-Kolešovka-Božkov
? Bory, Valcha, Lhota u Dobřan, Dubová Hora, Litice
? Jarní pochod
3.29. Košutka, rozc. Pod Krkavcem, Chotíkov, Radčice
4.5. Jarní setkání turistů Plzeňsko- Senec
? Žebrák, Točník :Prem-8_turistik\ Zebrtoc.doc
? Mladotice, ˇ/Coubův mlýn, Potvorov
? Škodovácká 50
? Odmykání české strudánky, ˇ/Ceská Kubice, Rozc. P. Čwerchovem, Capartice, Výhledy, Chiodov, Trhanov. Spolu s Divadlo J.K.Tyla
4.26. Rokycany, Šťáhlavy
? Rej čaroděšjnic
5. 1. Košutka, Rozc. P.Krkavcem, Zíluží, Košutka
5.3. Nezvěstice, Lopata, Hádek, Šťáhlavy
? Zájezd: Červená Lhota, Kardašova Řečice
5.17. Svojkovice, Dobřív, Mirošov
5. 24. Dobřany, Vysoká, Předenice, Čižice
5.29. Autiobusový zájezd :Jižní Švýcarsko
? Litická 2
Pokračování 1997
? Stupno, Březina, Osek, Klabava
6.14. Jarní Šumava:Spičák, Pancíř,Můstek, Hojsova Stráž, vlakem,
6.21. Krajem Oty Pavla, autobus
6.28. Žebrák, Točník
8 .2. Plasy, Mar. Týnec
? Přechod Haltravy
8.23.-30 Beskydy, ROH (Harlassová)
9. 5.-13. Slovenské a polské Tatry, KČT Odbory 2 FN (Paichl)
Ubytování Nová Lesná, Pension Hana, Hrebienok, magistrála, Lomnická vyhliadka, Skalnaté pleso, , Štart, Tatran. Lomnice, --Štrbské Pleso, Popradské pleso, Osterva, Batizovské Pleso, Vyšné Hágy, --Starý Sokovec, , Hrebienok, Obrovský vodopád, Zamkovského chata, Malá studená dolina, -Starý Smokovec, Teryho chata Hrebienok—Tatranská Javorina, hájovna pod ?uráněm, Zadné Meďodoly, Kopské sedlo, Široké sedlo, Monkova dolina, , hotel Magura, Ždiar, hřbitůvek, --Lysá Polana, Zakopané, Kužnice, Wierch Kasprovy, Giewont a zpět, --Štrbské Pleso, Lanovka na Hrebienok, Velká studená dolina, , Zbojnická chata, Sesterské jezero, -Hrebienok—Poprad, Svit, Tatranská Štrba,Liptopvský Mikuláš, Žilina, Trenčín
9.20. Mladotice, Čoubův mlýn, Manetín
9.27. Zájezd: Pozimní Průhonice, autobus
Točník, Žebrák, vlakem
Od konečné do konečné přes plzeňské hrady
10.11. O prazdrojský korbel
10.18. Zájezd: Šumava, Modrava, Březník, Modrava, autobus
10.25. Stříbro, Kladruby, Stříbro, vlakem
Bukovec, Dolanský mlýn, Druztová, Bílá Hora
Chrást, Kokotské rybníky, Osek, Cvolduchy, Svojkovice
Okolo Štěnovického vrchu
Nýřany, Sulislav, Vranov
11. 29. Lužany, Hloupensko, Příchovice, Přeštice. Vlakem
Podzimní setkání turistů plz. oblasti v Prazdroji
Horní Bříza, Záluží, Košutka
Bolevec, Orlík, Třemošná
Poslední vycházka roku
12.31. Silvestrovský pochod OVKČT Plzeňsko
1998
1.1. Z Bolevce do Bolevce
1. 3. Černice, Radyně, Pod Výrovnou, Andrejšky
Bory, Valcha, Lhota, Dubová Hora, Litice
1. 17. Košutka, rozc. Pod Krkavce, Cvhotíkov, Radčice
1. 24. Sulkovské polesí, Nocvá Hospoda
1. 28. Bolevec, Kolem trubníků, Bílá Hora, Doubravka
2. 7. Horní Bříza, Záluží, Košutka
2. 14. Starý Plzenec, Rotunda, Hůrka, Letkov, Božkov
2. 20. Plzeň, Alšova sgrafita
2. 21. Chrást, Bukovec, Chlum, Doubravka
2. 28. Průzkum Jarního pochodu
? Bory, Litice, Robčice, Útušice, Radobčice
3. 14. Slovany, Cyjklostezka, Meditační zahrada p. Hrušky, Výsluní, Bory
3. 21. Průzkum Jarního pochodu Šťáhlavyu, Kozel, Hájovna Raková, Neslívský rybník, Lopata, Kozel, Šťáhlavy
3. 28. Jarní pochod
4. 4. Jarní setkání turistů v Chotěšově
4. 11. Rokycany, Raková, Šťáhlavy
4. 18. Chrást, Dolan. Mostr, Zruč, Třem,ošná, Bolevwec
4. 19. Odmykání české studánky, spolu s Divadlo JK.Tyla
4. 25. Zájezd: Choustník u Tábora, vlastní autobus
? Staňkov, Holýšov
5. 8. Ždírec, Myť, Kámen, Klášter, Nepomuk
5. 7. – 13. Itálie „98“ Odbory FN 2 , Přemysl, Popule
Itinerář : Florencie, Řím, Tarquinia, Pisa, Lago di Garda, Sirmione, Verona, Rakousko
5.9. Línský maraton pro všechny KČT Baník
5. 16. Zájezd: Kokořínsko, Polámané skály. Vlast. Autobus
5. 23. Svojkovice, Volduchy, Osek, Stupno
5. 30. Strahov, Šipín, Konstantinovy Lázně
6.6. Stříbro, Kladruby, Klášter, Heřmanova Huť
6.11. Krajské setkání na Rýznberku spolu s DJKT
6. 13. Sraz Turistů Jílové u Prahy
Svojkovice, Dobřív, Melmatěj, Strašice, Mýto
6. 20. Zájezd: Krajem Oty Pavla
6. 27. Zbiroh, Švabín, Sirá, Mýto, Memoriál Honzy Franka
----------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7..4.-12. Jižni Morava a Dolni Rakousy.Zájezd KČT FN Premysl, Popule
Itinerař:Znojmo, Narodni park Podyji, Sealsfieldův kamen, Havranicke vřesoviště , Sloup, Jaroslavice, Vodni nadrž Vranov, Vranov, Cornštejn, Bitov, Plavba po Dunaji a údoli Kamp, Spitz, Kremže,, Rosenburg, Rakouské Podyji, Hardegg, Kaja, Videň, Lnicko-Valtický areal, Moravsky Krumlov.
8. 1.-8. Nízké Tatry, Vyšná Boca, Zájezd Agentura Ahoj in Slovakia, Martin (Harlassová)
8.22.-29. Beskydy ROH (Harlassová)
Toužimský Puchýř, autobus
Škodovácká 50
Mladotice, Odlezské jezero, Potvorov , vlak
9.26. Zájezd:Prášily, Polední Hora, Modrava, autobus
10. 3. Černice, Nebílovský zámek, Černice
10.10. Strž, naučná stezka, Průhonice park Autobus
10.11. Přes Plzeňské vrcholy – Doubravka, Bílá Hora, Senec, Chlum
Švihov, Borovy
Přes plzeňské vrcholy Bolevec, Krkavec
10. 24. Nepomuk, Bloice
Horní Bříza, muzeum stavb. Keramiky, Košutka
Zbiroh, Sirá, Mýto
11. 7. Naučná Sigmondova stezka
Dobřany, Dubová Hora, Litice
11. 21. Za posledním puchýřem
11. 28. Nezvěstice, Lopata, Šťáhlavy
Podzimní setkání turistů plzeňské oblasti- Plzeňská sgrafita (Paichl)
Sulkovské polesí
12. 12. Bory, Hradiště
Doubravka, Bnukovec papírna, Bílá Hora
12. 31. Silvestrovský pochod.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1999 Celé nutno oxeroxovat a dát do přílohy
Z Bolevce do Bolevce
Černice, Radyně, St. Plzenec
Okolo rybníků
Košutka, Krkavec, Záluží, Košutka
1. 21. Výroční členská schůze ve Slavoj Masna( Slavěna Jandová : O Islandu)
1.23 .Průzkum Jarního pochodu
Holýšov, Chotěšov
Průzkum jarního pochodu
Bory, Litice, Robčice, Černice
2. 20. Plzeň Alšova sgrafita (Paichl)
Průzkum jarního pochodu
Lochotínský pavilon, Radčice, Křimice, Nový Hospoda
3.13. Naučná Sigmonova stezka
Jarní pochod
3.27. Svojkovice, Dobřív, Mirošov
4.3. Velikonoce Černice, Andrejšky, Hůrka, Letkov
Jarní setkání plzeňské oblasti- hrad Věžka
4.17. Ze Žihle do Žihle přes Dědka a Bábu
Zdemyslice, VlčtejnChouzovy, Chválenice, Nezvěstice ( vlakem)
Kokašice, Krasíkov, Ovčí vrch, Konstantinovy Lázně ( vlakem)
Předenice, Sv. Anna, Seč, Zdemyslice ( Autobus ČSAD)
Potvorov, Odlezské jezero, Mladotice zastávka ( Vlakem)
Zájezd:Landštejn, Jižní Čechy(autobus vlastní)
Nepomuk, Dvorec, Vrčeň, Vrch Štědrý, Podhůří ( vlakem)
6.5. Osvračín, Netřeby, Milavče (vlakem)
6.12. Okolo rybníků
6.13. Zájezd:Mezinár. Setkání turistů na Čerchově(autobus)
6.19. Vranov, Pňovany (vlakem)
6.26. Zájezd:Železná Ruda, Bodenmais, Sieberberg (autobus)
9.4. Zdemyslice, Spálené Poříčí, Nezvěstice (vlakem)
Zájezd KČT Oblast Plzeňsko: NSR, Rohrbach, Bavor. Nár. park- Freyung, Grafenau) Autobus KČT
9.11. Ze Žihle přes Rabštejn (vlakem)
9. 18. Zájezd: Kašper.Hory, Kašperk, Královský Kámen, Javorník( Autobus)
Janovice n/Úhlavou, Klenmová, Petrovice( vlakem)
10.2. Den seniorů“ výběr : Třemošná, --Šumava Vel Javor,-- Kutná Hora
Od konečné ke konečné Slovany, Výsluní, Bory, N. Hospoda
Zájezd: Krušné Hory, Bezručovo údolí, Chomutov (Autobus)
Od konečné ke konečné ( Nová Hospoda, Malesice, Košutka
Nepomuk, Kotouň, Sv. Markéta, Mileč ( vlakem)
Öd konečné ke konečné ( Bolevec, Doubravka, Božkov)
10. 16.-17. Světový den chůze , DEP, IVI ve Velešín+
Stříbro, Vranov, Pňovany ( vlakem)
10. 28. Klabava, osek, Březina, Stupno ( vlakem)
Chrást, Dolanym, Žichlice, Třemošná ( vlakem)
11. 6. Černice, Radyně, Sv. Vojtěch, Nebíl. Borek, Černice
11. 13. Sigmondova stezka
11. 20. Bory, Sulkovské polesí, Nová Hospoda
11. 27. Horní Bříza, záleuží, Košutka
12. 4. Bory, Litice, Dubí Hora, Valcha, Bory
Světovar, Koterov, Letiště, Letkov, Božkov
Zakončení tur. Sezóny ve Štěnoicích
Silvestrovský pochod (poř. Lokomotiva)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------2000 Viz příloha Program akcí KČT Fakultní nemocnice Plzeń, Leden –Březen 2000, Duben- Červenec 2000 a Září –Prosinec 2000
1.19.Výroční členská schůze (posluchárna gyn. Por.kliniky)
Příspěvky : Důchodcio 100,-, Pracující 170.-, Rodina 200.-)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------
1. 1. Novoroční pochod Z Bolevce do Bolevce
1. 6. Černice, Radyně, St. Plzenec, Černice
1. 13. Doubravka, Na vyhlídce, Lobzy
Výroční členská schůze (Posluchárna gyn. Por. Klinika)
Příspěvky, Důchodci 100,-, Pracující 170,-, Rodina 200.-)
1. 27. Průzkum Jarního pochodu
2. 3. Bory, Valcha, Lhota u Dobřan, Litice
2. 10. Průzkum Jarního pochodu
Chrást, Bukovec, Chlum, Doubravka
2. 24 Průzkum Jarního pochodu
3. 4. Klabava, Kokotské rybníky, Chrást
3.11. Rokycany, Mirošov, hájovna Hádek, Šťáhlavy
Plešnice, hrad Buben, Myslinka, vejprnice, event. N. Hospoda ( vlakem)
3.25. Jarní pochod 16. ročník
4. 1. Apriliáda
4. 7. Jarní setkání turistů oblasti Plzeňsko
4. 14. Ždírec , Kámen, Klášter, Dvorec
4. 21. Chotěšov, Stod, Holýšov podél řeky
4. 28. Zdemyslice, Spál. Poříčí, Hvížďalka,Nezvěstice
5. 5. Ze Žihle přes Dědka a Bábu do Žihle
5. 12. Staňkov, výtuň, Holýšov
5. 12. Útersko, okolí Teplé, (cykloturistika)
5. 19. Zbiroh a okolí
5. 26. Zájezd Praha, Valdštejnký palác a zahrady
6. 2. Janovice n. Úhlavou, Klenová, Opálka, Petrovice
6. 5-6.. SNR Bayreuth , Smrčiny TJ FN vede Paichl.
Ubytování DM SOU stroj. , 350 02, Cheb, Komenského 29 Cheb 35 km přechod Pomezí/ Schirnding- 25 km po E 48/303 Marktredwitz- 50 km Bad Berneck- 25 km silnice 2 Bayreuth. Cesta zpět Bayreuth –25 km Bad Berneck –30 km Tröstau- 10 Luisenburg Parkoviště. Zpět Parkoviště Luisenburg-20 km -Marktredwitz- 25 km Schirnding / Pomezí -35 km – Cheb – 100 km. Viz itinerar KČT FN
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6. 9.-10. Zájezd:Český ráj , Humprecht,Sobotka TJ FN. Vede Paichl
Popis. Itinerář,Dokum_Paichl_CD\Prem_8_Turistika\ \Český Ráj.doc
8. 9. Výletním vlakem na Bezdružicko (cykloturistika)
8.25.- 9.1 Beskydy ROH (Harlassová)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
9. 1. Mezinárodní setkání turistů na Čerchově
9. 8. Rokycany, Raková, Lopata, Šťáhlavy
9. 15. Regensburg, SRN
9. 22. Třemošná, Žichlice, Býkov, Obora
9. 29. Starý Plzenec naučná stezka
10. 6. Šipín
10. 7. Od koneční ke koneční, Memoriál Z. Birnera
10. 13. Radnickou lokálkou do údolí Berounky ( cykloturistika)
10, 13. Zájezd Nelahozeves, rodiště A. Dvořáka
10. 14. Od konečné ke konečné, Memoriál Z. Birnera
10. 20. Zelená Lhota, údolím Zelenského potoka do Hojsovy Stráže
10. 21. Světový den chůze, Podzim pod Zelenou Horou
10. 27. Stod, Křížový vrch, Chotěšov
10. 28. Od konečně ke konečné. Memoriál Z. Birnera
11. 3. Plešnice, Buben, Myslinka, Plzeň
11. 9. – 11. Za posledním puchýřem , Lázně Bělohrad
11. 10. Bory, Valchas, Lhota p. Račem, Dobřany, Plzeň
11. 17. Zdemyslice, Vlčtejn, v Babších, Chválenice, Nezvěstice
11. 24. Horní Bříza, Záluží, Košutka
12. 1. Vejprnice, Valcha, Bory
12. 6. Podzimní setkání turistů Plzeňské oblasti
12. 8. Okolo boleveckých rybníků
12. 15. Doubravka, Chlum, Doubravka Sokolovna
12. 26. Vánoční pochod
12. 31. Silvestrovský pochod s TJ Lokomotiva
Vlastní místní turistické akce
Hned na tomto místě je nutno vyzdvihnout nejúspěšnější každoroční vlastní akci, zprvu jmenované až do 1984 (?) jako Pochod k MDŽ, později od r. 1985 jako Jarní pochod pro muže,děti a ženy, Název byl zvolen proto, že počet mužských účastníků většinou převyšoval počet žen.Od 1990 se zkrátil název vlastní akce na Jarní pochod, ale v několika pozdějších dokumentech byl stále jmenován jako Pochod k MDŽ. Na tuto akci přidělovala ČSTV finanční krytí až 3.000 Kč.
V r. 1985 se tohoto pochodu většinou z Černic nebo později z Kulturního domu na Slovanech v Šeříkové ulici. První účast s trasou na Radyni byla 178 turistů. Pak jejich počet se zvyšoval a nejvíce účastníků jsme zaznamenali v r. 1988 , kdy přišlo 526 příznivců turistiky organizovaných i neorganizovaných , z toho 161 mužů, 138 žen a 176 dětí.. Později sice počet účastníků klesal, ale na XVI. reprizu pochodu šlo s námi v r. 2000 ještě 209 turistů. Bližší podrobnosti o účasti by měly být vedenty od r. 1990 v „Ročním výkazu o členské základně.“
Druhým takovým pochodem se měl stát Memoriál Ing. Honzy Franka ( + červenec 1989). .Memoriální pochod však získal jen málo opakování a nepřilákal větší počet účastníků.
Senior pochod ( turistika, spolu s TJ DJKT, VST MV ČSTV, dotace 500.-)
Od konečné ke konečné (turistika, spolu s VST MV ČSTV, OT TJ Sokol Radobyčice, dotace 230,- na etapu)
Novoroční pochod (turistika, spolu VST MV ČSTV)
Jarní setkání Zpč kraje ( turistika, spolu s VST MV ČSTV)
Pohádkový les ( turistika, spolu s DJKT TJ
TJ FN Plzeň a pak KČT FN převzaly jako tradici spojení s kulturní komisí ZV ROH FN. Tato komise zorganizovala vysokohorské zájezdy na Slovensko tohoto typu už ve dnech 3.-12. 8. 1973. a možná ještě dříve. Na první výroční schůzi TJ FN v r. 1979 totiž bylo připomenuto, že zájezdy do Tater měly ve FN již delší tradici. Data o tom však nikdy nebyla dříve uvedena. Po založení TJ FN Plzeň TO nastaly rozpaky, komu bude podobná turistika patřit. Kulturní komise si nechtěla zprvu tuto aktivitu nechat vzít, protože se bála konkurence. Nešlo ani tak o financování těchto zájezdů, protože si účastníci skoro vše hradili sami. Šlo spíše o dotace na organizaci těchto zájezdů, které platil ZV ROH z režie kulturní komise. Konkurenční strašáky vymizely až při personálním propojení odborářského a turistického výboru. Zprvu to byly zájezdy na Slovensko, zejména kombinované s vysokohorskou turistikou. Inspirátorem a organizátorem dodnes byla členka TJ FN Plzeň TO Růžena Harlassová. Později k tomu se počet zájezdů zvýšil o akce do Beskyd. Protože šlo o zájezdy maximálně kolem 40 účastníků, přetrvávaly čas od času spory o výběru účastníků, o nichž rozhodovalo monopolně odborářské vedení a V. Harlassová jen pro členy nemocničních odborů. ( zpráva 21.1. 1988).
Na vysokohorských zájezdech do Slovenských hor, vedených R. Harlassovou , se tedy jen někdy a jen zčásti podíleli někteří členové TJ FN a KČT FN v těchto termínech
1979 8.14.-29.
1980. 8. 13.-24. Tatry
1981 7.30. – 8.13.
1983. 8. 19.-24. Rudohoří, Velká Fatra
1984. 8. 11-25. Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Velká Fatra, Liptov
1985. 8. 10.-24. Nízké Tatry, Vysoká Fatra, Martinské hole
1986. 8. 9.-23. NízkéTatry, Velká Fatra,Slovenský Ráj, Maďarsko(Eger)
1987. 7. 3.-18. Nízké Tatry, Vysoké Tatry, V.Fatra, Slovenský Ráj, Maďarsko(Šalgotarján).
1988. 7.4.-15. Nízké Tatry, Velká Fatra, Slovenský Ráj,, Maďarsko (Ostřihom)
1989 8 12-25. Malá Fatra, Slovenský Ráj
1990. 8. 12.-23. Vysoké a Nízké Tatry, V.Fatra, Slovenský Ráj,
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na zájezdech do Beskyd, vedených R. Harlassovou, se jen někdy a jen zčásti podíleli členové TJ FN a KČT FN v těchto termínech.
1979 7.26.-29.
1981. 7. 22. – 26.
1984. 7. 18.-22.
1985. 7. 24.-28.
1986. 7. 16.-20.
1988. 7. 24.-30.
1989. 7. 23.-29
1990. 7. 6-12
1994. 8. 13.-20
1995. 8. 19.-26
1996. 8. 24.-31.
1997. 8. 23.-30.
1998. 8. 22.-29.
1999. 8. 21.-29.
2000. 8. 19.-26
2001. 8. 25.-1.9.
2002. 8. 24.–31.
Náš spolek organizoval mnoho turistických akcí v cizině. Zprvu to byly turistické zájezdy do evropoských vysokých hor vedené ve spoluprací s některými plzeňskými cestovními kancelářemi, které nám poskytovaly finanční slevy.Začal je organizovat Doc Přemysl Paichl. Později k tomu přibyly i příhraniční zájezdy do SNR, které jsme už organizovali v rámci TJ FN a KČT FN..
Kalendář těchto zájezdů :
1983 7. 7.-19 TJFN Rumunsko-Munti Rodnei, Munti Maramures, Pietrosu
1988 ???? CK Chomutov Rakousko, Nízké Taury, Dachstein
1989 ???? CK, Francie, Pyreneje, Andorra
1990 9. 22-23 TJFNRakousko, Linec, Šumava, Třístoličník
1992 6. 13.-20. TJFN Vyšší Brod, Rakousko
1993. 6.18.-27 CK Francie, Savojské Alpy
1994. 6.11.-18. CK Švýcarsko, Zermatt, Klein Matterhorn,Gornergraf
1995 6.1.-8. . Odbory 2 FN Italie, Dolomity
1996. 6.14.-23. CK Italie, Dolomity
1996.9.7.-15. Odbory 2 FN Italie, Dolomity
1997.6.13.-21 Odbory 2 FN Italie,Dolomity
1997.9.5.-13. Odbory 2 FN Vysoké Tatry, Belánky Polsko (Zakopané, Wierch Kasprovy,Giewont)
1998. 5. 7.-13. Odbory 2 FN Italie 98
2000.6.5.-7. TJFN SRN Smrčiny
Později pro náš spolek organizoval zahraniční zájezdy i tajemník Věra Melounová.v těchto termínech:
5. 17. – 18. Paříž
5. 25. – 31. Neapol, Capri, Řím
4. 24.- 5. 2. Benelux
5. 17. – 19. Bavorsjké zámky a Krimelské vodopády
5. 29. – 6. 2.Jižní Švýcarsko
5. 29. – 6.2 Jižní Anglie, Londýn
4. 16. – 27. Jižní Španělsko
5. 12. – 21. Ischia
5. 8. – 13. Francie, Verdon
6. 11. – 16. Slovinsko
Korsika, Chorvatsko
Školení o základech turistiky v naší tělovýchovné jednotě se rozvíjelo v minimálním rozsahu poměrně rychle , protože jsem se hned od začátku zaměřovali na vydávání textů, které jsme nazvali jako ZPRÁVY, které obsahovaly rady zaměřené na individuální turistiku, značení , možnosti vyžití průkazů turisty, na orientaci v terénu., na školení vedoucích jednotlivých akcí. V březnu 1979 jsem vypracoval text základních rad „ Než vyeazíte na pochod“. Druhé zprávy naše členy informovaly o lanovkách, vlecích a ubytovnách v jednotlivých krajích. Později jsem nechal rozmnožit ze starého studentského kalendáře základy orientace v přírod, příznaky nepohody, informace o tom, jaké bude počasí. Když jsme začali obdivovat v zahraničí Alpy, sestavil jsem mnohostránkový šestijazyčný slovník turisty, zaměřený na nejpotřebnější termíny a výslovnost. Protože jsme si zamilovali Dolomity, byl vydán pro potřebu vedoucího zájezdu detailnější italsko-český a česko-italský turistický slovník. Ukázky těchto pomůcek viz v přílohách. Mezi osobními dary za významnější turistickou činnost výbor velmi často odměňoval tyto členy turistickými metodiskými materiály a odbornou literaturou.
Přednášky o zkušenostech turistů Na většině výročních nebo pololetních členských schůzích referovali naši členové i přizvaní turisté z jiných tělovýchovných organizací o zajímavostech svých zahraničních zájezdů , zejména do vysokokohorských oblastí , po evropských státech, i po Americe, Asii, Islandu a po jiných koutech přáírody. Přednášky byly prakticky vždy doprovázeny promítání diapozitivů.
Školení cvičitelů IV a III. tř. jsme organizovali ve spolupráci s MěstV ČSTV hned od podzimu r. 1979 a v něm se pokraočovalo i v r. 1980 a 1982. Podklady o přesném počtu vyškolených se nedochovaly, podle paměti měla TJ FN stále kolem 8 cvičitelů.Ve zprávě z 21.1.1978 se uvádí 11 našich cvičitelů.v r. 1990 jich bylo 10. Není dnes už známo s ohledem na fluktuaci členů našeho klubu, kolik jich máme dnes. Nelze to ověřit ani podle dochovaných zápisů o výborových schůzích tím spíše, se dokonce stávalo, že slíbené školení cvičitelů nebylo nadřízeným VST organizováno.
Ani o datech a místech školení značkařů se nedochovaly dokumenty. Jisté je jen to, že celou tuto činnost v naší TJ a KČT vedla a vede Jiřina Martanová.s pomocí svého manžela.Dříve jim oběma pomáhali členové Teclová a . Kočanderle, a V tomto směru pomáhla i nadřízeným orgánům turistiky, protože KČT zabezpečujd pásové značení pěších turistických tras .V r. 1987 se někteří naši členové podíleli na značení okresu Plzeň-sever. (Martan, Ing.Frank, , Teclová, Kočandrle). Většinou jsme však ve své režii zabezpečovali značení vlastních tras značkami dočasnými ostatních typů. Jinak místní značení pro naše mimořádné trasy zastávali většinou vybraní účastníci těchto akcí, a to nejen před startem i po skončení jako zametači.
Už jsme se zmínili v kapitole „Vztahy“ na str. 35 o tom, jak velké nároky na jinou než turistickou činnost kladly jiné, zejména administrativní práce, kterou někteří členové výboru museli splňovat Na samém začátku činnosti naší TJ FN zodpovídal za část administrativy i odborného řízení metodik Stanislava Kellnerová. V krátké době však největší tíhu této práce po celých 25 let zabezpečovala tajemnice Věra Melounová. Zabezpečovala nejen vedení většiny agend výboru, ale i administativu styku s ČSTV a KČT v Plzni a nakonec nás reprezentovala svou prací i ve výboru KČT oblasti.Plzeňsko V r. 2003 byla dokonce zodpovědná jako členka Výboru KČT oblasti Plzeňsko za organizaci a řízení každoroční akce Z Bolevce do Bolevce.
Informační aystém byl vybudován hned v prvním roce jako kartotéka členů, vlastní vývěsní skříňka na dvoře FN a a rozdělení našich členů podle jednotlivých oddělení FN, kde pracovaly naše „desítkářky“.Pro spojení se spolupracujícími institucemi, zejména s Odbory, byli určeni pověření členové našeho výboru. Zápisy ze schůzí výbor byly v kopii zasílány MestV ČSTV.. Bylo započato s nákupem knih a map jako základu vlastní metodické knihovny TJ. V druhém roce naší činnosti jsme se zaměřili i na popularizaci turistiky mezi členy brigád socialistické práce ve FN.
O titul „Vzorný I. a II. st.“ soutěžila TJ FN už od r. 1980 a pokračovaly několik dalších let. II. stupeň naše TJ obhájila v r. 1987 a týž rok se přihlásila k plnění soutěže o I. stupeň. Název byl několikrát měněn, např. Vzorný odbor, Vzorná TJ, Vzorný kolektiv ČSTV apod. My jsme se zařadili do kategorie Vzorná tělovýchovná jednota již v r. 1980. Konec této akce není v našich dokumentech uveden. Poslední záznam o ní je ve zprávě z r. 1989.. Ani její konkrétní náplň nebylo možno nikde najít, v hlášeních bylo potvrzováno její plnění v oblasti sběru starého papíru a starýh hadrů, brigádnických prací, politicko-výchovnou prací, účastí na akcích výborem svazu turistiky, zejména organizací borské etapy pochodu Od konečné ke konečné, hlášeným počtem získaných odznaků 100 jarních km , oblastních odznaků Plzeňsko a počtem nositelů výkopnnostních odznaků ,počtem vyškolených cvičitelů, nárůstem počtu nových členů, počtem odpracovaných brigádnických činností, počtem nově získaných členů TJ, dokonce i návštěvy míst spojuených s historií, např. muzeí K.Gottwalda, , Terezína aj. Vyhodnocování tohoto titulu bylo prováděno veřejným projednáváním na výroční členské schůzi již naposled snad v r. 1990.kdy podle výroční zprávy soutěž ztratila svůj význam.
Plnění „100 jarních kilometrů“ bylo také hlášeno už od r. 1980 a už v červnu v r. 1981 splnilo podmínky této soutěže 34 našich člernů. Úspěchy této akce byly jistě podmíněny i tím, že soutěžící dostali podle velikosti nachozených kilometrl buď keramickou dlaždici, nebo emblem TJ FN nebo knihu.
Plnění odznaku „Turista ČSR“ bylo kontrolováno podle zvláštních záznamníků a splnila ho v letech od 1980 do 1983 většina našich členů podle podmínek pro bronzový odznak , který dokládal poznání vlastního okresu podle místa bydliště v rozsahu návštěvy okresního muzea a 7 putování v okrese místa trvalého bydliště. Několika členům byl udělen stříbrný odznak jako doklad poznání kraje trvalého bydleště a dalších 3 libovolných krajů ČSR. Ve zpráve z 21.1.1988 se uvádí , že jedna členka ( bez udání jména) má zlatý výkonnostní odznak pěší turistiky.
Odznaku zdatnosti (PPOV) splnilo 8 našich členů v r. 1986.V r. 1987 se soutěžilo v Plzni na hřišti ZŠ ve Schwarzově ulici. V r. 1988 splnilo ve Vidžíně cekem 51 členů ( 29 chlapců a 22 děvčat ) podmínky Odznaku zdatnosti. Dr Paichl splnil podmínky této tělovýchovné akce již předtím v r. 1951 na vojně.
Plnění soutěže „Západočeský kraj – pevná hráz socializmu a míru“ Nedochovaly se její podmínky, kladná hlášení o jejím splnění však byly potvrzeny už 7. 1. 1981.
Nikdo už dnes neví, kolik členů se účastnilo plnění programu Oblastních odznaků Ve zprávě z 21.1.1988 se uvádí plnění odznaků Plzeňsko, Rokycansko, Českobudějovicko a bez udání počtu a jmen. Dr Paichl splnil v rámci členství v TJ Prazdroj 24 těchto oblastních a tématických turistických odznaků.
Důvodem předávání odznaků bylo mnoho, např. v r. 1988 byly uděleny odznaky našim členům za desetileté členství TJ FN u příležitosti 100 let turistiky.
Brigády
Požadovaná výsadba zeleně byla zahájena už v r. 1979 a týž rok jsme splnili náš závazek220 brigádnických hodin v nemocnici , za rok 1980 již byl splněn závazek výsadba zeleně na Borech , jen kolem výtopny na Borech bylo vysazeno přes 500 keřů,byla splněna požadovaná úprava areálu Slavia VŠ Plzeň na Borech, pomáhali jsme na stavbě mateřské školky a při pozdější úklid ve Skvrňanech, při lesních brigádách při akci „Turisté lesu a přírodě“, např. opakovaně na Hamižné a v polesí Švihov, v Zábělé, na Šumavě na Modravě, ve Střelských Hošticích, brigádnicky jsme pomáhali při úklidech a při práci v prostorách FN Plzeň, na úpravách nábřeží Berounky pod Kufnerovým pavilonem, ve VST KV ČSTV, o prádninách i v zemědělství .Pomáhalo se při stavbě dvou mateřských školek vPlzni v akci Z. Pomoc lesu třeba jen na Šumavě se čítala na mnoho stovek zasazených stromků, na 500 keřů bylo vysazeno kolem nemocnice.v Marxiově ulici atp. .
Jiné aktivity
Účast na spartakiádních akcích nejen v Plzni, ale i v Praze. Spartakiády byly konány od doby vzniku našeho TJ až v r. 1980, 1985 vždy koncem června. TJ FN ve spolupráci s ZV ROH a KÚNZ pomáhala zabezpečit zdravotnickou pomoc těm účastníků spartakiády, kteří se nácviku aktivně účastnili. Akce věnované symbolicky na oslavu sopartakiády jsou uvedeny v přehledu turistických akcí TJ FN.3 naši členové nesli spartakiádní štafetu z novoročního pochodu přes Radyni..Větší účast našich členů byla i na spartakiádním mírovém pochodu „ Za jeden den okolo ČSR.“, jehož západočeská větev vedla z Klenčí pod Čerchovem do Kdyně-Členové TJ FN se účastmili práce volebních komisí v obvodu Bory.
-TJ neuskutečnila svém vzniku (1979) tehdy mlhavě koncipovaný a módní „ Areál zdraví“, který jinak měl v nezdravotníckých závodech vytvářet jakási tělovýchovná a zdravotnicky zajišťovaná sportovní centra
-Promítání filmů 11. 1979 „ Dům zdraví“, 1981 „ Olympijská Moskva“.
-Sběr starého papíru, např. v r. 1980 to bylo 200 kg, Do soutěží se započítával i sběr hadrů. Sbíral se v r. 1981 i chléb ( ! bylo ho tenkrát 22 kg- viz Zpráva o činnosti 25.6.1981). -Značné zásluhy si TJ FN získával při zajišťování každoročmích akcích Z konečné na konečnou . Pravděpodobně největší účast tento nái zajišťovaný pochod docílil v r.1988, kdy na start přišlo 745 osob. Z toho bylo 238 mužů, 265 žen, mládeže do 15 let 242, z toho bylo 259 organizovaných a 486 neorganizovaných. Ještě větší čísla turistů pochopitelně museli zajišťovat členové našeho TJ FN při novoročním pochodu z Bolevce do Bolevce.
Výchova
Od r. 1948 byla výchova turistů v rámci nejrůznějších reorganizací turistických spolků cílena převážně jen na zvyšování politické a ideologické výchovy členů. V létech 1957 –1966 bylo řízení této výchovy svěřeno Komisi propagačně-výchovné. Ta pak záváděla pravidelné členské besedy s debatami a diskuzemi. , zavádění přednášek o životě lidí v zemích socialistického tábora. V této době nebyl vynechán jeden termín, k něšmuž se vázaly chvalozpěvy na nejrůznější socialistická a komunistická výročí, viz např. nejrůznější výročí organizované turistiky výročí sjdnocené tělovýchovy. výročí vzniku Československa a jiné.. Prostě turistika se stala polem boje o nadvládu komunistické ideologie.
Zato se nevzpomínalo okradení turistických spolků o jejich majetky, kterých do r. 1954 , nebylo málo, zejména 145 chat a útulen, 30 hradů, 9 rozhleden, 8 loděnic, 12 loděnic, 4 lyžařské můstky, 3 jeskyně a 570 ha půdy. V této době naše TJ FN vstupovala na scénu plzeňské truristiky s novými členy, kdy klesal počet organizovaných plzeňských turistů. Proto jsem museli dodat pro promývání mozků společnosti hlášení o své činnosti a počtu členů už po prvním půlroce své existence.
Největší potíže měla naše J FN s politicko- výchovnou prací a propagandistickým působením na členy našeho výboru, ale i na naše členy.v období 1985- 1990. Z městského výboru svazu turistiky ČSTV jsme byli bombardováni neustále novými materiály a požadavky hlášení o rozpracování závěrů XVII. sjezdu KSČ. Pro budoucí následovníky –turisty z této záplavy plánů a programů, na něž se muselo odpovídat, vyjímám alespoň dva dokumenty:
Jak důkladné měla být výchova členů našho výboru TJ FN, to dokládá další příloha , obsahující nejen současný stav, ale i perspektivní členy, kteří nás měli nahradit.
Příznačné pro tyto doby bylo, že prakticky vymizela ekologická výchova.Výchova k ochraně přírody a volného pohybu v ní , výchova k péči o kulturní památky musela čekat až na rok 1990, na nové stanovy KČT.
1989 byl v TJ FN založen nový oddíl TOM (turistický oddíl mládeže). Jeho trvání však bylo krátké, protože se rozpadl po několika letech pro nedostatek mladých členů. Obvykle šlo o formální členy z řad dětí členů TJ nebo pracovníků FN. Prvním vedoucím TOM se stal Ing. Mirek Weber (* 2.6. 1965)., prvním zájezdem byla účast 7 dětí do Slavkovského lesa dne 29.4.1989.
Hodnocení
12.16. Přátelské setkání na konci roku 1988 v KIM –v Tylově ul. (Skrétova 3.) , kdy bylo provedeno hodnocení 10 let činnosti TJ FN.
I když se nová TJ FN po svém vzniku nemohla chlubit nějakými mimořádnými činy politické aktivity zvých členů, měl ve svém výboru zprvu jednoho a později i dva členy pro politicko-výchovnou práci. Úspěchy v naší vlastní turistické a školící činnosti byly pak jejích pomocí zařazovány do souhrnných hlášení o naší činnosti. Už v r. 1981 získalo bronzové odznaky Turista ČSR ( Výkonnostní turistiky ) 20 procent členů . 1985 byl udělen Bronzový odznak Turista ČSR (VOPT) Dr. Paichlovi a předs. Harlassové a stříbrný odznak tajemnikovi Melounové . Doc.MUDr. Přemysl Paichl, CSc obdržel 4 7.1983 od ČSTV Čestné uznání za aktivní a úspěšnou tělovýchovnou činnost. Těchto V r. 1982 byl uveřejněn plzeńské Pravdě pochvalný článek o činnosti TJ FN
Pro volební období 1988 –1990 byli navrženi
-do pléna MěstV ČSTV Harlassová
-do komise zdravotní MěstV ČSTV Dr Paichl
-do VST MěstV ČSTV Melounová
-do štábu celostátního srazu turistů u příležitosti 100. výročí turistiky Petrová
Kladné hodnocení činnosti KČT FN bylo příznivé i od vedení od Oblastního výboru KČT Plzeňsko.řazeno podle abecedy):
-Harlassová R.: dostala k 70. létům Veřejné uznání s medailí II. stupně v r. 1996.
-Melounová V. byla odměněna v r. 1966 k 60. letům věku Veřejným uznáním s medailí II. st.
-Navrátilová J. dostala Diplom veřejného uznání III. stupně v r. 2000
-Paichl P. obdržel od KČT ústředí v Praze v r. 1998 diplom veřejného uznánáí s medailí za mimořádně prospěšnou činnostpro KČT a českou turistiku v oblasti mětodické a organizačnídne 18.5. 1993
Paichl, P dostal 8.12. 1993 od Oblastního výboru KČT Plzeňsko poděkování za organizátorskou práci pro členy KČT i veřejnost
Paichl, P. Čestné uznání za dlouholetou obětavou práci v turistice
-Šmejkal J. obdržel diplomem veřejnho uznání III. st v r.2000
-Salz H.: dostal Diplom veřejného uznání III. st. V r. 1995
-Veselák O. dostal Diplom veřejného uznání III.st. v r. 1998
-Veseláková M. Dostala Diplom veřejného uznání III. stupně v r. 1998
-Weber M. dostal Diplom veřejného uznání III. st.. v r. 1995
Kladné hodnocení naší činnosti několikrát proniklo i do plzeňského tisku, viz např. článek v Pravdě v r. 1982.
Odměňování
Pro stimulaci turistické aktivity členů TJ FN Plzeň byla hned 10.4. 79 založena
kartotéka účasti členů na jednotlivých akcích, zejména pro přidělování výkonostních odznaků. Bohužel tato agenda během několika let mizela v 80. létech, jak dosvědčuje záúpis z 26.1. 1989, že není dobrá organizace evidence turistické aktivity jednotlivých členů .
1979 byly pořízeny kovové a plátěné odznaky pro členy. Jejich výroba byla objednána u Výrobního oděvního družstva v Sedláčkově ulici byla hrazena odbory a z vlastních prostředků TJ FN. Odznaky byly prodávány členům. Aktivním členům byly udělovány zdarma.
od r. 1981 byli odměňování bronzovými odznaky naši členové členů odměňováni odznakem Turista ČSR, kteří už splnili podmínky této soutěže ( Veselák, Veseláková, Teršl, Teršlová,Harlass, Harlassová, Melounová, Markovi, Bečková, Navrátilová, Paichl )
opakovaný návrh 26. 2. 1981 a 2003 o odměňování turististickými kloboučky a ledvinkami neprošel
udělování odznaků za splnění akce 100 jarních kilometrů už od r. 1979 . Byla to akce, která už při vzniku našeho spolku doznívala., protože trvala příliš dlouho (od r. 1957). Přinášela jen zbytečnou administartivní vícepráci, Při průměrné činnosti každého člena ji splnili prakticky všichni. .
udělování drobných dárků za nejrůznější zásluhy o spolek a odměňování aktivních členů u příležitosti dovršení věkového jubilea . Dárkem byly nejen knihy s turistickou tématikou, ale vlastní a velmi oblíbené ( kachle o historii turistiky ve FN (1982) ,Kachel s diplomem turisty (1983). V devadesátých letech se stalo pravidlem odměňovat naše členy u příležitosti dosažení věkových jubilejí po 5 letech (! ) od dovršeného věku po padesátce .
Vzhledem k tomu, že v letech po založení TJ FN bylo dost omezené získání zahraničních zájezdů, stalo se schvalování účasti na zahraničních zájezdech Sportturistu našim aktivním členům vítanou odměnou , např. na sraz v Knittelfeldu (Harlassová, Jílková, Nohavcová).
Materielní zajištění
Majetky a KRK
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na začátku TJ FN Plzeň TO neměla žádný majetek, drobné administrativní prostředky čerpali členové výboru z vlastních pracovišť FN, ZV ROH FN jako sponzora a z vybíraných ročních členských příspěvků do začátku března 1979.Částky se ovšem poměrně rychle zvyšovaly
---------------------------------------------------------------------------------------------
děti důchodci pracující rodinné počet členů
1979 30 Kč
1987 90
1993 30 50 120
1994 30 50 120 200 82
?. …… 60 100. 160..
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Z těchto příspěvků se odevzdávalo 20procent ústředí, 15 procent oblasti a 65 procent zústávalo odboru
Kromě členských příspěvků naše TJ (Odbor) dostávaly dotace z ČSTV, od sportovní rady ÚMO 3 a od ústředí KČT (oblast), zejména na vlastní akce, na zvláštní výdaje podle individuální žádosti a po předložen účtů.
Od března 1979 předal naší TJ Dílenský výbor Interní kliniky jako dar první majetek – vlastní pohotovostní zdravotnickou brašnu s léky a zdravotnickými potřebami. Tu jsme používali pak pro všechny naše výlety.. Jiné majetky, které používala TJ FN , byly zapůjčovány Závodním výborem ROH FN-KÚNZ,. Zprvu to byla jen od r,. 1979 knihovna v Rudém koutku na turistickou literaturu a mapy.
Později se stávaly majetkem zakupované prostředky na turistiku. Tehdy ani podle pozdějších stanov to bylo legální. Šlo podle neúplné dokumentace hlavně o zakoupeny 6 ks pouzder na mapy pro členy TJ, turistický stan (1981), Turistické průvodce-knihy (1981), Stany (1981), Turistická krosna (1981), Turistický batoh (1981, 1993), Stopky (1984), Tur. krosna ( 19 86), dva turistické batohy, (1985), Kolíky a tyče ke stanům, 1985), Batoh (1986), Stan Start 3 (1986, 1993), cvičné granáty (1986), Stopky, kalkulačka (1994) a jiné.)
Majetky spravovala naše inventarizační komise ve složení pí.Veseláková, Bečková, Harlassová. Tato komise měla na starosti i vyřazování DKP ( do 300.- Kč). V zápisech o schůzích výboru se nedochovaly záznamy o vyřazení resp. zrušení cennějších předmětů, a to ani zprávy Kontrolní a revizní komise, viz kapitola „Výbor“..
Majetek KČT i podle posledních stanov tvoří hmotný a nehmotný majetek, informační systém turistických značených tras, finanční prostředky, pohledávky a jiná majetková práva všech organizačních stupňů KČT. Majetek je využíván tak, aby byl co nejvíce ku prospěchu všech členů KČT. Tento majetek KČT vzniká z členských příspěvků, z výtěžku turistických akcí a z poskytovaných služeb, z darů, dotací, jiných příspěvků a příjmů a z dobrovoln práce členů. Protože majetkové nesrovnalosti bývají nejčastějšími prohřešky volených výborů spolků, je nutno respektovat Odstavec VI/ body 32-37, obecně platnými právními předpisy a dašími vnitroklubovými závaznými směrnicemi a doporučujícími pokyny.
My jsme měli štěstí, že na místě hospodářky našeho odboru jsme měli tak spolehlivou pracovnici jako je Veseláková Marie a ve funkci vedoucí komise kontrolní a revizní Heleny Jílkové, které pravidelně předkládaly výroční konferenci TJ FN za ucelená kalendářní období.
-vyúčtování turistických akcí
-čerpání rozpočtu
-vedeníí pokladního deníku
-evidence a obhospodaření majetku, zústatek pokladní hotovosti v pokladně a na běžyném účtě.
Nezanedbatelnou částí naší práce bylo informování vyšších složek řízení plzeňské turistiky o naší zdravotnické i turistické činnosti, zejména na těch etážích, odkud jsme dostávali finance na naši činnost. Nezapomeňme zde vyzdvihnout i pozdější štědrou ruku úřadu městského obvodu Plzeň Bory.
PODOBOJÍ TURISTIKA VE FN (ČSTV a KČT)
Hned na začátku této dnešní práce v kapitole „ Úvod k začátku“ jsem se pokoušel nastínit prehistorii plzeňské turistiky před dobou , kdy ČSTV sjednotila československou tělesnou výchovu v 31.3.1948 , tedy před spojením turistiky pod Československou obcí sokolskou.
Teprve 3.-4. června 1957 se ustavila jako dobrovolná společenská organizace ČSTV a sjednotila i v Plzni pod vedem Městského výboru ČSTV 21 sportovních svazů. Svazem č. 2 v pořadí byla turistika. Předsedou tohoto svazu se stal Jar.Šilhánek , tajemníkem Ing Mil. Bokůvka, hospodářem Vlasta Weberová, PVK Ing Milan Kutil. Členem městského výboru ČSTV byla naše členka V. Melounová . Tento stav trval až do sametové revoluce resp krátkou dobu po r. 1990. 24.2.1990 se na městské konferenci plzeňské tělovýchovné organizace začala diskuze o dalším programu a organizaci tělovýchovy. 10. března 1990 o těxhro otázkách jednal republikový sjezd, 7. dubna o tom jednal i celostátní sjezd a úpo něm diskuze se přenesla do všech organizací, v tisku i v televizi.Naše TJ FN mohla jen pokračovat v dosavadní práci.
Organizaci a řízení turistiky jako nástupce KČT, založeného roku 1888, se stal Klub českých turistů v r. 1990. Předsedou OV oblasti se stal v r. 1991 F.Moser. Naše TJ FN od té doby však zůstala jak v ČSTV, tak i v novém klubu jako KČT FN Plzeń, později KČT FN oblasti Plzeňsko. Registrována byla od 13.7.1990 Zřízení oblasti PLZEŇSK0 z okresů Plzeň-město, Plzeň-Jih, Plzeň Sever. Členy výboru oblasti byli zvoleni i V. Melounová a Ing. M. Weber. Seznam členů oblastního výboru KČT Plzeňsko viz příloha
Koncem r. 1989 se mohly TJ stát členy buď Asociace tělovýchovných jednot nebo ČeSTV, případně se stát Sportovním klubem (KČT). Poslední možností bylo získat úplnou samostatnost a právní subjektivitu. V tom případě bylo nutno vypracovat vlastní stanovy a zaslat žádost o registraci MV Praha 3, U obecního domu 3,a splnit další registrační povinnosti, převést majetek TJ z organizace ČeSTV podle brožury Ekonomie a právo pro TJ..
TJ zůstala zprvu jen pod ČSTV, majetek dále sloužil TJ a měly se změnit jen nové průkazy členů a známky byly od té doby placeny KČT. Členové svazů byly dotováni z prostředků svazů. ( 30 – 50 Kč na člena). TJ FN jako součást ČeSTVdostávaly podle počtu členů další dotaci asi 80 Kćs. Registrace mohla se uskutečnit kdykoliv, nejen po 31.12.1990. KČT.
Podle rozhodnutí valné hromady dne 10.1. 1991 byla bývalá TJ FN registrována jako OT TJ FN , začleněná pod Českou tělovýchovnou organizací Plzeň město , ale byla začleněna i pod Český svaz tělesné výchovy pod tělovýchovným svazem turistika.
Kontinuita turistické činnosti se příliš po odborně turistické stránce nezměnila . Proto účast našich členů jako turistů řízených pod oběma organizacemi se také nezměnila, změnilo se jen financování akcí z obou zdrojů. Do programu naší činnosti nadále byly začleňovány zejména tyto akce:
Jarní a podzimní setkání ZPČ turistů VST MV ČSTV
Od konečné ke konečné ( spolu s VST MV ČSTV)
Tři plzeňské vrcholy ( Chlum, Krkavec, Radyně)
Novoroční pochod z Bolevce do Bolevce, jinak Novoroční pochod ( spolu s VST MV ČSTV) Start buď v Sokolovně v Bolevci, nebo na Propkopávce . Většinou naši členové pomáhali tuto akci organizovat. V r. 2002 byla zvolena jako její vedoucí V. Melounová.
100 jarních kilometrů
Senior pochod ( spolu s DJKT)
Pohádkový les ( spolu s DJKT)
Změnily se spíše jen ceny zahraničních zápočtových cest organizovaných Výborem svazu turistiky ĆÚV ČSTV, které rostly vinou inflace a byly na úrovni cen cestovních kanceláří.
Valná homada KČT, konaná v Praze dne 23.3.1991 uvedla, že bylo registrováno celkem 835 odborů KČT se 43.656 členy, že využívala 36.232 km značených cest. Jednotlivé KČT dostávaly podle počtu členů dotace 20 Kč
PROGNÓZY VÝVOJE TURISTIKY VE FN
Od začátků putování a cestování členů našeho spolku se měnily , aniž jsme si to uvědomovali , definice turistiky tak, jak do nich vnikaly kromě základního pohybu při přesunu do přírody i různé dovednosti a kulturně-poznávací činnosti a znalosti nejen Plzeňska, ale i podstané části naší republiky. Byli jsme podle názvu odboru nejen pěšími turisty, ale někteří i lyžaři i cykloturisty.
V tomto třetím tisíciletí se zdá, že se i naše turistika bude se vstupem do EU bude stále více internacionalizovat a možná i specializovat. Měli bychom do našeho kolektivy přitáhnout nové členy, kteří znají dobře cizí jazyky na úrovni vedoucích zahraničních zájezdů.
Náš spolek snad jako v Plzni první si určil posilování zdraví svých členů i vychovávání našich pacientů v nemocnici k aktivnímu pohybu jako součást prevence civilizačních nemocí.Kolektiv nám za těch 25 let dost výrazně zestárl a ubývá nám počet členů na vycházkách.. Možná, že bychom měli uvažovat i o zařazení některých přednášek na dny, kdy příroda počasím nevyniká. Turistika není jen chození, ale i poznávání toho, co je pro náše zdraví dobré . V naší FN a na LF máme pro ně dostatek kvalitních lektorů, kteří by nám mohli poskytnout mn oho rad zejména pro členy , kteří v důsledku svého zdravotního omezení už od turistiky odpadají. Mnozí z našich členů mají dost vlastních zkušeností s přednáškami pro Večerní univerzitu i s přednáškami v Plzeńském rozhlase. Naplánovat takový zdravotnický seriál přednášek o zdraví pro turisty nejen pro naše člen a členy jiných TJ a jiných klubů (KČT), ale i pro zatím mimo turistiku žijící veřejnos, by nemohl být velký problém.
Byli bychom možná první v republice, kteří by založili nový druh turistiky, jako k němu míří např. speloturistika ( turistika jeskyňářů), hippoturistika ( turistika na koních). Mohlo by to být rozšíření někdejších prohlídek členů TO KČT FN, které byly organizovány a bezplatně prováděny v r. 1993 Oddělením tělovýchovného lékařství FN v Plzni Nabízím novou disciplinu třeba zdravotní turistika, turistika pro zdraví. , „salusturistika“-která by na podkladě nových poznatků vědy zpracovala problematiku pomoci a naopak poškození zdraví vlivem turistiky. Vezměte si např. průměrnou turistku věkem pokročilou, která má křečové žíly, která má nadváhu, která je depresivní, která si určila pro sebe nevhodnou dietu, která nemůže poskytnout ani první pomoc své kolegyni při náhlé poruše zdraví.Nejde jen o to, že se překrmuje sladkostmi. Jde spíše o to, že si navozuje ke stáří cukrovku a ta přínáší i ve zdravíé přírodě nemilé komplikace Přitom současná věda už pro další jednu nebo dvě generace dožití až 115 - 150, pokud ovšem překoná a pomůže sobě ovlivnit rakovinu, onemocnění srdce a mozkovou mrtvici. Nauka o stáří ( geriatrie ) nebádá pro staré turisty jen o prodloužení věku vlivem genu Sir 2. Na tom pracuje nejen MTI (Massachusets Institute of Technology) ale i Geriatrická klinika 1.LF UK v Praze. Když si přečtete nedávný článek M. Uhlíře Lidé mohou žít až 150 let.( Lidové Noviny, Věda, přílohy 21. 21.6.2003) poznáte, že nejde jen o prodlouýení života , ale turistika se může podílet na tom, aby se dlouhověký člověk mohl cítit šťastným. Takových témat , které zdravotník-turista , by se pro školení turistů našlo neurekom. Neříkejme tomu přednášky, říkejme tomu výcvik nebo školení turistů nebo jejich dětí. Je zajímavé, že dnes už ekonomická situace nedovolí pokračovat v účelovém přidělování prostředků na kolektivní rekondiční a psychorehabilitační tábory pro děti a těžce postižené občany, na zlepšení a vybavení nápravné a dobrovolné tělesníé výchovy, jak to umožňovalo ČSTV , viz přípis MěV ČSTV z 12.1. 1987 v Plzni.
Pro turistu je důležité předem se poučit o tom co uvidí nebo jinak pozná z místa nebo z historie nebo jiné mimořádnosti navštíveného místa . Nechceme přece jako turisté zemřít v současné neznalosti informatiky. Doporučoval bych jako pionýrský čin pro naše členy naučit se alespoň zvládnout základní znalost ovládání počítače pro čtení textů a obrázků na CD nosičích,. Těch je dnes už v češtině na trhu několik, viz např. Krásy Čech a Moravy
Kromě toho by šly takové disky použít po plánování cestování nejen po Praze ( např. Infomapa) , ale třeba po celé Evropě- ( viz např. Nmicrosoft Autoroute Express Europe).. Takové pomůcky mohou sloužit jako třeba ptro poznání planet ( např. 3D Atlas) mapový světový atlas ( World Atlas). Nebo jen jako průvodce po národních parcích (National Parks).
Tuto základní znalost můžete použít pro hledání skoro jakýchkoliv slov v naučných slovnících a encyklopediích, nejen jakýchkoliv, ale třeba v seznamech všech u nás dostupných léků s údaji o složení, dávkování, všedlejších účincích i cenách.
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji všem, kteří mi pomohli založit Tělovýchovnou jednotu Fakultní nemocnice Plzeň, Turistický odbor. Nám všem pomohli poznat tolik turistických krás naší vlasti. Důležité však bylo i to, že se turistika v nemocnici stala kouskem zdraví vzniklého z potu a námahy, nejen kouskem uspokojení z poznání nového a krásou z vidění. Bylo to potěšením z ticha přírody stranou rozutíkaného světa, pocelování duševní pohodou a velká dobrota šťastných chvilek, prodloužení naděje na delší a krásnější život. Děkuji Vám všem za to, že to takto berete i v době, kdy už mně bolí při chození nohy a že to s turistikou ještě nějaký rok po mně vydržíte.
Přemysl Paichl
Literatura Turistika:
Birner Z.: Jak se rozvíjela organizovaná turistika. In: Plzeň a tělovýchova 1862-1982, MV ČSTV, Plzeň 1982, s. 112 – 117.
Boháč,Z.: Poutní místa v Čechách. Nakl. Deborah ,Praha, 1995
ČSTV MV-odbor turistiky: Z historie turistiky v Československu. Rkp Plzeň, 1968
EFE: Slavná hedvábná stezka je starší, než se počítalo. MF Dnes 4.září.2001
Humphreys,A.L: Staré mapy. Kartografie, Praha, 1992.
Jöckle, C..: Slavná poutní místa. Karmelitánské nakladatelství, Praha, 1997
Kaiserová, I.: Poutník i pustošitel. MF Dnes, 1. září 2001
Kinský,J.:Čeští cestovatelé.I.II. Orbis, Praha, 1961
Kolektiv: Památky bojů v západních Čechách.. Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1975
Kolektiv: Malá encyklopedie turistiky. Olympia, Praha 1986
Kolektiv: Slovník antické kultury. Svoboda, Praha, 1974
Kubelka,V.: Římské realie a literatura. Ná..vlastním, Praha,Datum vydání neudán.
Kubeš J.: Vycházky a výlety z Plzně. Nákl. KČST, 1900. In: Lang,R., Vendler,K.: Plzeň a tělovýchova 1862 – 1982. MěVČSTV v Plzni, 1982, str. 112 - 118
Malíř, J., Kokoška , S.: Po stopách prvních českých cestovatelů. . Svět v obrazech, 1986.
Moser.F. a kol.: Pěší turistika. Olympia, Praha,1981.
Kostinec A (.red)“ Průvodce po Plzni s připojenými obcemi. Odbor KČST , Plzeň Kucharsky, P. (Ed.) Huber z Risenbachu Adam (Překl.) Regiment zdraví Henrycha Rankovia.
Kuchař, K.: Mapy čekých zemí do poloviny 18. století. Praha 1960
Kuchař, K.: Naše mapy odedávna do dneška. Praha 1958
Lang,R., Vendler,K.: Plzeň a tělovýchova 1862 – 1982, Plzeň 1992
Malíř. J.: Po stopávhj prvních českých cestovatelů. Svět v Obrazech, 1986, 1986
Moscati, S.:Živoucí minulost.Panorama, Panorama, Praha, 1984.
Ottův naučný slovník, sv. ???? , str. 931 -933
Padesát let Klubu Československých Turistů. KČST, Praha 1938
Pelant K.:Co vidí turista v Plzni . Plzeň 1917
Plzeň 1912.Průvodce, Nákl. KČT v Plzni, Plzeň, 1912.
Putna, M.C.: Pouť od antiky k postmoderně. MF Dnes, 1. září 2001, str B 4
Roubík,F.: Soupis map českých zemí I., II, Praha 1951 a 1955
Šteinocher M.: Turistika .In: Plzeň a Plzeňsko, díl II. Nakl. učitelské rady v Plzni, 1930, str 326 –331.
Tadry,F,: Kulturní styky s cizinou až do válek husitských. Praha 1897.
Uhlíř, M.: Lidé mohou žít až 150 let. Lidové Noviny, Věda, přílohy 21. 21.6.2003
Zykmund V.: 100 let KČT. Příloha Škodováka. 1988,
.
TJ FN v Plzni KČT FN Plzeň
Já i můj otec jsme dlouho mnoho nepřemýšlel o turistice. Můj otec, ještě než přešel z vesnice u Litomyšle do Plzně, ani neprovozoval nějaké sporty a tělovýchovou mu byla v jeho mládí práce na poli. Mne už však vedl k tělovýchově v DTJ na Letné ve Spoláku, pak v Sokole, k táboření mezi skauty ve Stopě, k aktivnímu fotbalovému zápolení v Doubravce, k lyžaření, dokonce k lyžařskému skákaní na můstku na Chlumu, k plavání na koupališti na Úslavě pod Letnou. a k atletice na letenském hřišti. Ještě před válkou mne zasvěcoval do tajů turistických znalostí a práce s mapami na rodiných výletech. Na začátku válku mne dokonce dostrkal do základů jiu-jitsu ve škola na Hamburku , I tehdy jsme nijak moc nepřemýšleli o detailnějších základech a o historii turistiky, a to ani v rámci školních výletů klasického gymnasia v Plzni. Prvně jsem začal koketovati s turistikou během občasného cestování na výletech závodního výboru ROH ve Fakultní nemocnici v Plzni. To vše mi bylo však k dobru, teprve když jsme zakládali naši Tělovýchovnou Jednotu Fakultní Nemocnice v Plzni ( dále jen TJ FN Plzeň) ..
.Skoro všechny naučné slovníky s různou formulací předpokládají, že turistika je termínem pro cílevědomou činnost až od XIX. století , kdy se začaly rodit cestovní kanceláře a o málo pozděj když se začali lidé houfovat ve spolcích ky nadšenců chodících do přírody a poznávajících ji z vlastní vůle a pro svou vlastní radost Lapidárně to vyjádřil Ottův naučný slovník : Turista je člověk cestující pro zábavu. Definic turistiky však najdete v soudobých encyklopediích velké množství a vzájemně se od sebe značně liší podle toho, co v turistice pokládají za rozhodující, zda kolektivnost a členství ve spolcích cestování se věnujících, dobrovolnost, plánovitost a řízení, získávání potěšení z této činnost, a
Začali jsem činiti a ne jen filozovovat v r. 1979. Teprev po nás se tato motivace objevila i v oficielních proklamacích kapitánů tehdejší společnosti. Viz MÚNZ a KÚNZ
¨Viz příloha č. 1
Soutěže:
O titul „Vzorný II. st.“ soutěžila TJ FN už od r. 1980 a pokračovaly několik dalších let. Název byl několikrát měněn, např. Vzorný odbor, Vzorná TJ Vzorný kolektiv ČSTCVapod. Její konec nikde není zaznamenán. Ani její konkrétní náplň nebylo možno nikde najít, v hlášeních bylo potvrzováno její plnění v oblasti sběru starého papíru, brigádnických prací, politicko-výchovnou prací, účastí na akcích výborem svazu turistiky, zejména organizací borské etapy pochodu Od konečné ke konečné, hlášeným počtem získaných odznaků 100 jarních km , oblastních odznaků Plzeňsko a počtem nositelů výkopnnostních odznaků ,počtem vyškolených cvičitelů, nárůstem počtu nových členů, počtem odpracovaných brigádnických činností, počtem nově získaných členů TJ aj. Vyhodnocování tohoto titulu bylo prováděno veřejným projednáváním na výroční členské schůzi již od 22. 1. 1981., naposled snad v r. 1986.
Plnění „100 jarních kilometrů“ bylo také hlášeno už od r. 1980 a už v červnu v r. 1981 splnilo podmínky této soutěže 34 našich člernů. Úspěchy této akce byly jistě podmíněny i tím, že soutěžící dostali podle velikosti nachozených kilometrl buď keramickou dlaždici, nebo emblem TJ FN nebo knihu.
Plnění odznaku „Turista ČSSR“ bylo kontrolováno podle zvláštních záznamníků a splnila ho v letech od 1980 do 1986 většina našich členů. Viz bronzové odznaky , člence Melounové stříbrný odznak .
Odznaku zdatnosti (PPOV) splnilo 8 našich členů v r. 1986
Plnění soutěže „Západočeský kraj – pevná hráz socializmu a míru“ Nedochovaly se její podmínky, kladná hlášení o jejím splnění však byly potvrzeny už 7. 1. 1981.
Jiné aktivity
• TJ neuskutčnila svém vzniku (1979) tehdy mlhavě koncipovaný a módní „ Areál zdraví“, který jinak měl v nezdravotníckých závodech vytvářet jakási tělovýchovná a zdravotnicky zajišťovaná sportovní centra
• Promítání filmů 11. 1979 „ Dům zdraví“, 1981 „ Olympijská Moskva“.
Sběr starého papíru, např. v r. 1980 to bylo 200 kg, Do soutěží se započítával i sběr hadrů .
Brigády .
Výsadba zeleně byla zahájena už v r. 1979, kdy byl splněn závazek 220 hodin , za rok již byl splněn závazek výsadba zeleně na Borech( např. jen kolem výtopny na Borech bylo vysazeno přes 500 keřů, úprqva areálu Slavia VŠ Plzeň na Borech, stavba mateřské školky a pozdější úklid ve Skvrňanech, lesní brigády při akci „Turisté lesu a přírodě“, např. opakovaně na Hamižné a v polesí Švihov, v prostorách VST KV ČSTV, pomoc členů TJ FN v zemědělství o prázdninách a dovolených
Členství ve vyšších orgánech Melounová
Nelze detailně vyjmenovat všechny aktivity našeho spolku za posledních 25 let. Proto je jen heslovitě vyjmenovávám:
Činnost naší tělovýchovné jednoty se rozvíjela poměrně rychle , protože jsem se hned od začátku zaměřovali na vydávání textů, které jsme nazvali jako ZPRÁVY, které obsahovaly rady zaměřené na individuální turistiku, značení , možnosti vyžití průkazů turisty, na orientaci v terénu., na školení vedoucích jednotlivých akcí, Pro zahraniční turistiku byl vypracován dokonce slovník v 6 řečech zaměřený na nejpotřebnější termíny a výslovnost. Jeho ukázku viz v příloze. Protože jsme si zamilovali Dolomity, byl vydán pro potřebu vedoucího zájezdu detailnější italsko-český a česko-italský turistický slovník.
Prognózy vývoje
Od začátků putování a cestování se měnily definice turistiky tak, jak do nich vnikaly kromě základního pohybu při přesunu do přírody i různé dovedniosti a kulturněpoznávací činnost . XIX. století k tomu přidalo hlavně činnosti turistických spolků. Turistika se přiklání i k zdravotním aspektů a celý její komplex se mění organizačně i nomenklaturně v celém světě dodnes. Podle nových stanov KČT, které se rodily u nás od r. 1990 do r. 2000, se zdá, že se bude turistika stále více internacionalizovat a specializovat . Když jsme v r. 1979 u nás v nemocnici jsme nad turistikou moc nefilozofovali, ale jen chodili a sháněli jsme na ty přesuny blíže k přírodě sháněli prostředky finanční a dopravníé.
Nešlo jen běžné důvody zřizování tělovýchovných spolků. s rozšiřováním nových poznatků v přírodě. Náš spolek snad jako v Plzni první si určil posilování zdraví svých členů i vychovávání našich pacientů v nemocnici k aktivnímu pohybu jako součást prevence civilizačních nemocí. Nejhorší životosprávu v tomto ohledu měly zdravotní sestry, které neměly dost příležitostí k turitice při svých službách ve směnovém provozu, v prostředí, které je s ohledem na rizikovost až škodlivost pracovního proastředí mezi ostatními zaměstnáními snad nejhorší. Když jsem se začínal zajímat o historii plzeňského zdravotnictví, narazil jsem na tio, jak lékaři nevychovávali své spolupracovníky a své nemocné k aktivnímu pohybu a posilování obranyschopnosti vlastního těla.
Poděkování
Děkuji všem, kteří mi pomohli založit Tělovýchovnou jednotu Fakultní nemocnice Plzeň, Turistický odbor. Nám všem pomohli poznat tolik turistických krás naší vlasti. Důležité však bylo i to, že se turistika v nemocnici stala kouskem zdraví vzniklého z potu a námahy, nejen kouskem uspokojení z poznání nového a krásou z vidění. Bylo to potěšením z ticha přírody stranou rozutíkaného světa, pocelování duševní pohodou a velká dobrota šťastných chvilek, prodloužení naděje na delší a krásnější život. Děkuji Vám všem za to, že to takto berete i v době, kdy už mně bolí při chození nohy a že to s turistikou ještě nějaký rok po mně vydržíte.
Přemysl Paichl