|
Doplňující texty:
JAN BÄUCHEL-PAICHL
/*1865, +1939/
Byl to už můj děda z tátovy strany. Pro mne to nikdy nebyl dědeček, vždycky děda. Vesnice si nelibovala ve zdrobnělinách. Toho už jsem tedy od
svého dětství znal, o něm už jsem slyšel více vzpomínek jiných našich příbuzných, takže o něm už mám možnost podat mnohem více informací.
Nesl jako jeho rod v úředních lejstrech několik jmen, Peichl, Paichl, Bäuchel, dokonce i Beichl.
. Děda Bäuchel se narodil 8.10.1865 ještě v Dolním Houžovci (Seibesdorf) v čp. 41.
Dochovala se i kopie jeho křestního listu z 27.4.1922 a domovského listu, i noviny z toho dne - viz přílohy.
Příloha č. 27a - Křestní list
Podle německy psaného křestního listu i podle jména Johann je možno se domnívat, že při narození byl považován za Němce.
Z křestního listu se dozvíte, že se tehdy Seibersdorfu ještě neříkalo Úžovec, že při Janově narození už byla porodní bába Terezie Blaschkeová - po
našem by to byla stará Blažková. Křtil ho v kostele v Knapovci farář Antonín Scholz, hned druhý den 9.10.1865.
Kmotrem mu byl Jan Matzke, asi tedy strýc z matčino strany z Horního Houžovce čp.44 a druhým kmotrem byl Josef Freudl z Dolního Houžovce č. 67,
tedy nejspíše strýc - manžel buď Teresie nebo Rosalie Bäuchelových.
Kromě onoho křticího listu / Tauf-Schein/ si ho tehdejší písemnictví ani nevšimlo. Ani v německých novinách ani v českých o tom nevyšla ani malá
zprávička. Schválně jsem k vůli tomu listoval ve všech novinách, které vycházely v ten den v Čechách. a dnes jsou uloženy v archivu časopisů
Národního musea v Praze ve Stromovce. Ono v té době vycházelo u nás jen málo časopisů, prakticky jen demokratický časopis “Hlas”, “Národní
listy”, nehledě na ”Lumír”, “ Blahověst, “Zlaté Klasy a “Časopis Musea Království českého”. Byl to důsledek nejen někdejšího Bachova absolutismu,
který ničil český tisk. Snad jste o tom slyšeli, jak Bach pronásledoval Karla Havlíčka Borovského, až ho 18.prosince 1851 nechal odvléci do
vyhnanství do Brixenu, jak umlčel nejen jím vedené “Národní noviny”, ale kromě vládního deníku “Pražských novin” prakticky všechny politické
noviny V den narození Johanna neznamenal o něm zprávu ani německý u nás vycházející časopis “ Bohemia”, a to ani v ranním vydání ani ve
večerníku. Určitě na tom neměl vinu nedávno předtím vydaný tiskový zákon ze dne 22.3.1963. Svět se nestaral o Bäuchely. Měl tehda jiné starosti.
Posuďte to sami z přiloženého otisku obou novin ze dne Janova narození.
Příloha č. 27b,c - Hlas a Bohemie
Ani o první třetině Janova života se žádné písemné dokumenty nedochovaly. Všechny vzpomínky a vyprávění, se týkaly až jeho pozdního věku.
Kde byl Jan zprvu zaměstnán nevíme tedy nijak přesně. Za svobodna byl asi chasníkem u sedláka nebo na panském statku, jako většina chlapců
tehdy na vsi. Chalupu doma neměl, takže ten titul chalupník, jak se s ním později setkáváme, se týká až období po svatbě. Při svatbě je ještě
označován jako dělník.
Jak se náš Jan dostal do Nedošína nevím. Nikde nebyla zmínka, že by snad někdo z rodu Matzkeů, Fuchsů nebo Pirkelů byl na Litomyšlsku. Zřejmě
asi šel tak daleko ne za příbuznými, ale šel sám ze své vůle za praci až na statek Pernštýn. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Daleko se nejčastěji
chodí za chlebem, který kolem dřívějšího bydla dává jen malé krajíce.
Nezdá se, že si ho jako ženicha nevěsta přilákala do svého bydliště. Na oddacím listě je o nevěstě Marii Bisové psáno, že bydlela v Tržku č. 15.
Naopak Jan Bäuchel udal svoje bydliště už v nedošínské chalupě čp. 19. Chalupa ta patřila starým Paďourovým a k těm neměli Bäuchelové žádné
dřívější příbuzenské vztahy. V ní bydlel kromě našeho Jana i nějaký Antonín Vaňous, který novomanželům pak šel za svědka. Tak si myslím, že
Bäuchel a Vaňous pracovali ve dvoře, k němuž byla Paďourovic chalupa nejblíž. A Paďourovi pak tomu našemu dědovi namluvili svou vnučku.
Maminka nevěsty Mariana byla totiž dcerou Josefa Paďoura z Nedošína č. 19 a v této chalupě se kdysi narodila. Kdo tomu nevěří, ať tam běží.
Svatba se konala dne 6.října 1891 a asi byla důstojná, když byla v děkanském chrámu Páně v Litomyšli dne 6.října 1891. Ohlášky byly jako obvykle
trojí, 20. a 27. září a 9 října. Zda se s tou veselkou spěchalo nebo nespěchalo, to nemůžeme posoudit, protože nevíme, kdy přinesl čáp nebo vrána
první dítě. Sága Paichlů totiž připouští, že se Bäuchelům narodily dvě děti, o kterých není zaznamenáno ani datum narození, ani jméno nebo pohlaví.
Mohlo jedno z nich být třeba první dítě. Ale to jsou jen takové úvahy. Ženicha a nevěstu oddával kaplan Václav Vaško a na památku jim zůstal
oddací list a záznam v matrice oddaných
Příloha č.28a,b - Oddací a domovský list
Příloha č. 29 - Podobizna Mariany Bisové
Vraťme se na chvilku ještě ke kousku životopisu Janovy manželky, mé babičky, Mariany Bisové.
Narodila se 30.července 1868 v Nedošíně v čp. 105. Jejím otcem byl Jan Bis, chalupník z Tržku čp. 15 a matkou Mariana Paďourová / *16.9.1841/,
dcera Josefa Paďoura, podruha z Netřebí 21, později chalupníka z Nedošína čp.19. Zemřela 10.5.1932 v Nedošíně čp.l9
Příloha č. 29a - Křticí list Marianny
Příloha č. 30 - Křticí a oddací list Jana Bise
Přehlednější snad bude si ujasnit její předky Bise a Paďoury:
BISOVÉ
Jan Bis +Mariana Paďourová
*10.2.1835, Lažany 2, nemanž.,legit *16.9.1841, Netřebí
matr. Morašice VII.,s.51, Tržek 15 pak Nedošín 105
Svatba 11.2.1860 v Litomyšli, viz kniha odd.Tom,s.59
Jan Bis + Anna Střítecká
? 1810 Osík 114 otec Jan S.,podruh Lažany 2
+ Tržek 15 matka Kateřina Fikejsová, Tržek
Václav Bis + Helena Jetmarová
* ? Bohňovice 30 * ? Bohňovice l
otec sedlák z Bohňovic
|
