Milý Jirko,

je mi to moc líto, že Tvoje maminka už není mezi námi. Moc často jsme na ni se strýčkem Janem vzpomínali. A vůbec jsme vzpomínali na ty krásná a veselé historky z Hrádecké. To byla vždycky dobrá parta a i když dovolené nebyly žádný přepych bylo to krásné. Jsem ráda, že o Tobě a celé rodině alespoň víme. Omlouvám se, že se nemohu zúčastnit, protože mi za měsíce bude 87 a necítím se na nějaké cestování. Už ani s Hanou jsme nejezdili do Mnichova posledních několik let. Co strýčkovi nedali- nebo neprodloužili řidičský průkaz bylo to složité. Moc mě chybělo i cestování na naši chatičku, která je jen 4 km od Náchoda. Stýček byl kardiak, měl kardiostimulátor a do posledního dne byl celkem v pořádku. Celá jeho smrt byla otázka jedné noci. Je mi moc smutno, Hana je daleko, i když si každý den voláme. Budu na Vás vzpomínat a ještě jednou se omlouvám.

Zdravim,

teta Jarina

P.S.

Dodatečně posílám strýčkovo parte.