Doc. MUDr. Přemysl Paichl

Certifikát původu číslo: 070514/93

Váš genetický profil v otcovské linii (Y-haplotyp) je v evropské i světové části populace zahrnuté v databázi genetických profilů méně obvyklý. V celé databázi nebyl nalezen ani jeden shodný profil. Nicméně při srovnání se skupinou nositelů nejblíže příbuzných profilů ( profily lišící se o jeden znak) byly nalezeny odpovídající shody na území těchto států: Argentina, Brazílie, Česká republika, Ekvádor, Kolumbie, Nikaragua, Venezuela, Mexiko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA a Velká Británie. Dále byla nalezena referenční kombinace znaků (jedná se hodnoty znaku DYS19, 385, 389, 390, 391, 392 a 393, které jsou charakteristické pro určité populace, a které definují určitý typ profilu), jenž je typická pro obyvatele západní Evropy. Nalezený typ profilu je nejstarším původem z Pyrenejského poloostrova, kde došlo k jeho vzniku a kde jeho nositelé pobývali během posledního zalednění ( přibližně před 18 tisíci lety). Po ústupu ledovce (přibližně před 8-10 tisíci lety) začaly populace lidí s nalezeným typem profilu pronikat na sever a začaly osidlovat zejména západní a částečně severní evropské oblasti. Jejich potomci posléze dali základ evropskému obyvatelstvu náležícímu dnes zejména k románské a částečně germánské jazykové skupině, a pravděpodobně také některým keltským skupinám. Nalezený typ profiluje dnes výskytem častý spíše v Německu, Dánsku, Nizozemí, Belgii, na Britských ostrovech, nebo v německy hovořící části Švýcarska. Vzhledem k celkovému nálezu, lze váš původ označit spíše za „germánský". Nejstarší počátky vaší otcovské linie leží v jihozápadní Evropě nejspíše v oblasti Pyrenejského poloostrova. Následně její nositelé osídlili zejména severozápadní evropská území ( dnešní Německo, Dánsko, Nizozemí). Odtud s největší pravděpodobností vaši předkové dospěli na území České republiky. Kdy a při jaké příležitosti dospěli nositelé vaší otcovské linie na území Čech a Moravy lze pouze odhadovat a pro alespoň přibližné určení je třeba mít na zřeteli historické souvislosti, tzn. kdy se zde a při jaké příležitosti mohli obyvatelé dané části Evropy vyskytovat. Nálezy mimo Evropu jsou výsledkem novodobé migrace nebo koloniálních aktivit obyvatel výše uvedených států.

Haplotyp

DYS391-11 DYS389I-12 DYS389II-29 DYS393-13 DYS390-24 DYS385-11.14 DYS438-12 DYS437-15 DYS439-11 DYS19-14 DYS392-13

Trocha teorie: "Genograf - DNA test genetického původu"

Informace o svém původu si nosí každý člověk ve své genetické výbavě - DNA. Díky molekulární genetice je dnes možné v těchto genetických "záznamech" hledat a číst. Do minulosti tak lze nahlédnout hlouběji než prostřednictvím matrik, soupisů obyvatelstva, církevních záznamů nebo jiných historických pramenů.

Každý kdo pátral po původu svých předků v archivech a matrikách narazil dříve či později na hranici, za kterou již byly záznamy nejasné, nebo se ztrácely úplně. Zápisy ve vaší DNA však hovoří jasně i po několika tisících let. A tak i dnes je možné např. zjistit, že dávní otcové určitého konkrétního člověka žili před 20 tisíci lety na Pyrenejském poloostrově, kde zimovali během poslední doby ledové, že se následně usadili v západní Evropě v oblasti dnešní Francie, a že to byli lidé, kteří hovořili některým z románských jazyků. Jiný člověk má ve své DNA zprávu o tom, že jeho předkové pochází z východní Afriky, při svém putování došli na Blízký východ, že přebývali na území dnešního Řecka nebo Makedonie, a že pravděpodobně jako obchodníci ze Středomoří došli až do stření Evropy včetně Čech a Moravy.

Jak pracuje genetická genealogie

Přestože jsou geny při každém předání z generace na generaci důkladně promíchány ( každý člověk dědí jednu sadu genů od otce a jednu od matky), jsou v genetické informaci - DNA - každého člověka části, které se mění jen velmi vzácně a po mnoho generací zůstávají neměnné. Jinými slovy, stejnou sadu či kombinaci genetických znaků, které tvoří tuto téměř neměnnou část DNA, a kterou nosíte vy ve své genetické informaci, nosil již váš pra, pra, pra, pra ………….předek.

V rámci DNA savců a tedy i člověka existuje navíc část, která se dědí pouze v otcovské linii tzn. pouze z otce na syna. Tato zvláštní část DNA se nazývá Y chromozomální DNA nebo také Y-DNA a právě zde se nalézají výše zmiňované znaky, které se v průběhu generací nemění. Analýzou těchto znaků v Y chromozomální DNA lze odhalit původ a historii otcovské linie každého člověka.

Výzkumy prováděné u různých národů a etnik ukázaly, že různé typy populací např. germánské obývající Skandinávii, jihoslovanské obývající oblast okolo Jaderského moře nosí v Y – DNA sady znaků, které jsou charakteristické právě pro ně. Porovnáním těchto charakteristických znaků lze zjistit, jakého jsou daný člověk nebo skupina lidí geograficky - genetického původu. Jinými slovy zda mají geneticky např. blíže spíše k lidem germánského nebo slovanského původu a z které části Evropy nebo světa pocházejí.

Tuto Y-chromozomální DNA však mají pouze muži, u žen se nenachází, a tak ze vzorků ženské DNA nelze původ jejich Y otcovské linie vyčíst. Lze toho však dosáhnout nepřímo analýzou DNA některého z mužských potomků otcovské linie příslušné ženy ( ideálně jejího otce, bratra, strýce z otcovy strany apod.).

Kromě Y chromozomální DNA, která ukrývá tajemství otcovských linií existuje ještě tzv. DNA mitochondriální, ta naopak nese záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jinými slovy zde je ukryta historie matek daného člověka. Tuto mitochondriální DNA mají jak muži, tak ženy.