Kde je dobře, tam je vlast. - Ubi bene, ibi patria.
Sluší se stýskat si na osud, ne nad ním plakat.
Kompromisem rozumí žena to, že muž ustoupí, když je ona v neprávu.
Nejinteligentnější je ten, kdo se přestane smát první.
Pravda je vůbec to nejtěžší, co lze lidem předložit, aby tomu věřili.
Příroda obdařila lidi smíchem, aby jim dala náhradu za to, že musí myslet.
Viníky lze snáze vybrat než vyhledat.
Ješitný je tak pln sám sebe, že v něm není místa pro nic jiného.
Nic nepomáhá vítězství rozumu tolik, jako klid těch, kteří mu slouží.
Pravda trpí často více horlivostí svých zastánců než nevraživostí odpůrců.
Pravdě více škodí horlivost jejích zastánců než nevraživost jejích odpůrců.
Představa dědičných zákonodárců je stejně absurdní jako dědičný matematik, či dědičný mudrc, stejně absurdní jako dědičný poeta laureatus.
Svět je mou vlastí, dobro činit je mým náboženstvím.
Harmonie jest věrná všech slastí dárkyně, jak v umění, tak i v životě.
Národ bez vědomí národnosti podobá se člověku neznajícímu citu pro čest. Můžeť nebýti zlým, ale k velikým obětem a činům, jež rozehřívají srdce lidská, málokdy schopen bývá.
Živel tragický v dějinách českých předčí epický. Avšak historie nezná tragédií bez viny, nicméně dějiny nejsou vždy spravedlivé. Pokuta bývá nejednou větší než vina.
Bez inteligence by blbost neměla význam.
V mnohých článcích našeho práva mají ženy horší postavení než muži.
Čísla nedovedou lhát, ale lháři, to jsou pěkná čísla!
Člověk, kterému máme vyplácet rentu, bude žít věčně.
Dokonalost, jak víme, je konečná, a konec znamená smrt.
Expanze znamená složitost a složitost znamená úpadek.
Generál se může dostat do situace, kdy musí nařídit, aby se most vyhodil do povětří, i když ví, že část jeho vlastních lidí je ještě na druhé straně.
Hloupost vysokého úředníka může být totiž v některých případech užitečná. Některé autority dokonce tvrdí, že určitá míra hlouposti je nutná.
Charakter člověka je v mnohých povoláních formován jeho prací.
Každá instituce, která zaměstnává více než sto lidí, je soběstačná; může fungovat sama pro sebe a nepotřebuje styk s veřejností.
Každá snaha o úsporu je vždy jen předehrou k dalšímu utrácení.
Každý, kdo měl kdy co dělat s ručním granátem, ví, že i čtyři vteřiny se mohou zdát věčností.
Konflikty se šíří přímo úměrně s rostoucím voláním po míru.
Manželství je společné konto, které může zůstat aktivní, jen když do něho přispívají oba partneři.
Manželství má mnohem lepší vyhlídky, když není pro žádného z partnerů jedinou životní náplní.
Manželství z lásky je svazek dvou lidí, kteří si byli souzeni od počátku světa. Všechny překážky hravě odstranili, neboť jsou to lidé, kteří se k sobě ideálně hodí a žádný z nich by nemohl žít ve šťastném manželství s někým jiným.
Muž, kterému je odepřeno rozhodovat o důležitých věcech, začíná považovat za důležité to o čem rozhodovat smí.
Muž, který má budoucnost, musí pochopit, že otce dostane každý do vínku a že s tím se nedá moc dělat. Tchána si však může každý vybrat.
Muži jen málokdy vědí, co je přitahuje.
Nejmodernější způsob, jak se zbavit šéfa, spočívá v uplatnění věděckých metod řízení.
Onemocnělý národ nebo instituce se nemůže léčit sama.
Pokrok ve světě je nepřímo úměrný počtu vycházejících odborných časopisů.
Práce se rozpíná tak, aby vyplnila čas určený k jejímu dokončení.
Pro většinu byrokratů je psací stůl překladištěm mezi hlavou a košem na papír.
Proces upadání začíná tam, kde se nejvíce cení schopnost běžného a hladkého úřadování.
Pyramida stojí vždy mnohem pevněji, když má vrchol nahoře.
Reakce neschopného člověka je vždycky stejná a jeho odpověď neměnná: Já za to nemůžu.
Stejně jako neodpustí člověku, kterému ublížili, stejně tak lidé neodpustí ani tomu, na jehož dobrou radu nedali.
Stáří manželky se rovná polovičnímu stáří manžela plus sedm.
Umění sestavovat formuláře k vyplňování se skládá ze tří prvků: nejasnosti, nedostatku místa a co nejtěžších trestů za nesprávné vyplnění.
Vděčnost je zvláštní formou závislosti.
Výdaje rostou úměrně k příjmům.
Bezstarostně se řítíme do propasti, když jsme před ni postavili něco, co nám brání v pohledu na ni.
Čím je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra v lidech pozoruje.
Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.
Člověk je od přirozenosti důvěřivý, nedůvěřivá, bázlivý, smělý.
Člověk je plný potřeb. Má rád jen ty, kdo je mohou všechny uspokojit.
Člověk je pouhá třtina, to nejslabší, co chová příroda, ale je to třtina myslící.
Člověk je tedy jen přetvářka, lež a licoměrnost, o sobě i vůči ostatním. Nechce, aby mu drzí říkali pravdu; dává si pozor, aby ji druhým neříkal sám; a všechny tyto sklony, tak nesmiřitelné se spravedlností a rozumem, mají svůj přirozený kořen v jeho srdci.
Člověk je ubohý, protože je člověkem, a je velký, protože to ví.
Člověk je vznešený tím, že ví o své ubohosti. Strom o své ubohosti neví.
Člověk je zjevně stvořený k tomu, aby myslel. V tom spočívá všechna jeho důstojnost a celá jeho přednost; a veškerou jeho povinností je, aby myslel správně.
Člověk naprosto nejedná podle rozumu, který tvoří jeho podstatu.
Člověk není ani anděl, ani zvíře, a je osudné, že z toho, kdo chce být andělem, stane se zvíře.
Člověk si musí dát pozor, aby některá jeho vlastnost nevynikla a nestala se pro něho pojmenováním.
Člověk se má znát. Kdyby to nepomohlo, aby našel pravdu, alespoň mu to pomůže uspořádat si život a není nic správnějšího.
Člověk, který má nějaký zájem na tom, abychom ho měli rádi, se varuje prokazovat nám službu, o níž ví, že nám nebude milá; jedná s námi tak, jak si přejeme, aby se s námi jednalo; nenávidíme pravdu, proto nám ji tají; chceme slyšet lichotky, proto nám lichotí, rádi se dáváme klamat, proto nás klame.
Chlad je příjemný proto, že se pak můžeme zahřát.
Chytráci jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastanou se jí, jen pokud na ní mají zájem; jinak ji ponechají jejímu osudu.
"Já" jest nenávisti hodno.
Láska dává ducha a udržuje se duchem.
Lidé si nijak nemohli pomoci od smrti, bídy, nevědomosti, a tak je napadlo, že na to nebudou myslet, aby měli pocit štěstí.
Musíme být vděčni těm, kteří nám ukazují své nedostatky.
Moudrost nás posílá zpátky do dětství.
Nejhumánnější jsme ve chvíli, kdy pozorujeme sebe samé.
Nejlepší kniha je ta, o které si každý čtenář myslí, že by ji mohl napsat sám.
Nízkost člověka jde tak daleko, že se podřizuje zvířatům, že se jim dokonce koří.
Obdiv kazí kdekoho už od dětství.
Obrazotvornost nedokáže učiniti z bláznů moudré, ale činí je šťastnými na rozdíl od rozumu, který své příznivce může učinit jen ubohými, a tak ona zahrnuje své lidi slávou, on hanbou.
Obrazotvornost rozhoduje o všem, je původcem krásy, spravedlnosti a štěstí, tedy všeho, čeho si svět cení.
Pravda dává jistotu, ale již i samo hledání poskytuje klid.
Pravý smysl bohatství tkví v tom, aby z něho bylo štědře rozdáváno.
Právě nepřítomnost Boha ve viditelném vesmíru nutí člověka, trápeného nesmyslností vlastní existence, aby Jej hledal.
Promiň mi ten dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký.
Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.
Příroda neustále začíná znova a stále totéž, roky, dny, hodiny, a rovněž prostory.
Slaboši jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastávají ji jen potud, pokud z toho mají prospěch.
Sláva je tak sladká, že máme rádi všechno, s čím je spojena, třeba i smrt.
Spravedlnost bez moci je bezbranná, moc bez spravedlnosti je tyranie.
Srdce zná důvody, o nichž rozum nic neví.
To, že si člověk uvědomí bezesmyslnost pozemského života, jej nutí vsadit na to, že Bůh existuje, i přes nemožnost dokázat toto přesvědčení.
Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a potkáváme bídu a smrt.
Vláda založená na mínění a obrazotvornosti vydrží nějakou dobu u moci a taková vláda je mírná a dobrovolně přijímána. Vláda síly je u moci trvale. A tak je mínění jakoby králem světa; síla však je jeho tyranem.
Všechno naše uvažování nakonec podléhá citu.
Všechny dobré zásady jsou již napsány. Nyní ještě zbývá je uskutečnit.
člověk se rodí proto, aby žil, a ne, aby se na život připravoval.
Nemilovat je téměř jako vraždit.
Všechny matky jsou matkami velkých lidí. Není jejich vinou, že jim život později uchystá zklamání.
Úspěšné lidi lehce poznáte podle modřin na loktech.
Abychom dospěli k pravdě, měli bychom se všichni snažit hájit mínění odpůrců.
Abychom se nestyděli za lásku, musíme milovat dokonalý objekt, nebo si to aspoň namlouvat.
Býváme spravedlivější k nepřátelům než k přátelům.Člověk je dobrý a nechce, aby se lidé hrbili před někým jiným než před ním.
Člověk je dobrý a nechce, aby se lidé hrbili před někým jiným než před ním.
Člověk je jediný živočich, který se červená.
Člověk musí mít před sebou buď velké cíle, nebo velké lidi, jinak jeho síly vyprchají jako síly magnetické střelky, když dlouho je od vrácena od správného směru.
Člověk může být velmi citlivý na čest, a přece žádnou nemít.
Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.
Člověk si myslí, že jde tam, kam jde.
Deset polibků se snáze zapomene než jeden.
Děti a hodiny nemůžeme pořád natahovat - musíme je taky někdy nechat běžet.
Děti prohlédnou rodiče lépe než rodiče je.
Dílo stištěné pouze velkými písmeny se těžko čte. Právě tak jako život ze samých nedělí.
Fantazie se nejméně projevuje ve stáří.
Hlupáci považují všechny jemné lidi za falešníky.
Chytrost bez citu je jako mlýnský kámen bez zrna.
Je velkým omylem, domníváme-li se,že druhý nepostřehl to, co jsme sami postřehli.
Jedno pokolení neodpustí druhému jen vlastní chyby.
Jsou ženy, jejichž cti se smíš dotknout nikoli však jejich ješitnosti.
Láska ještě trochu doznívá, i když předmět lásky ztratil již na ceně. Přátelství nikoliv.
Láska zmenšuje jemnost žen a znásobuje jemnost mužů.
Lidé chtějí člověka ponížit a pak mu teprve chtějí prokázat dobro - ale nikdy ho nechtějí pozvednout a poté oslavit.
Lidé s omezenými silami a omezenou fantazií jsou schopni, jakmile jejich fantazie zbují, mnohem větších divokostí než člověk s velkou fantazií a silou.
Lidé s viditelnými přednostmi - krasavci, vtipálci a znalci mnoha řečí - bývají ješitní; lidé se skrytými přednostmi - ctností, moudrostí - bývají pyšní.
Lidé vyžadují jen v prvních týdnech od hofmistra, knížete, faráře ap. zvláštní přednosti; poté může vše zůstat při starém.
Lidé, nejkrásnější bytosti země, ji často znenadání zpustoší a zohaví sebe i ji.
Malé bolesti přivádějí nás z rovnováhy, ale velké navracejí nás samým sobě. Prasklý zvon nezní, rozbijte jej však na dvě části - a znova vydá jasný zvuk.
Manželství nebývá šťastné láskou, nýbrž naopak rozumem.
Matky dávají našemu životu teplo, otcové světlo.
Milenci jsou večer nejohnivější, manželé nejhádavější, z těchže důvodů.
Mocné ideje oslabují paměť.
Mudrc počítá i nespokojenost ke svým hříchům.
Muži milují spíše věci, ženy osoby.
Není jiného omylu než neřesti.
Největší moudrost je umět stát nad lidmi, aniž bychom je nenáviděli nebo jimi pohrdali.
Nešťastni jsou ti, kdo nemají smysl pro žert; nemají ani smysl pro vážnost.
Nic nevzbuzuje u lidí větší důvěrnost a vzájemnou blahovolnost než pomlouvání třetího.
Plášť lásky zakrývá všechny chyby.
Právě ti nestranní, kteří vidí všecky stránky věci, mají méně úspěchů i přátel než ti, kdož útočí na některou stranu.
Radost svádí člověka k upřímnosti.
Radosti jsou naše křídla, bolesti naše ostruhy.
Rodina je protijed proti velkému městu; pokoj plný dětí je něco jako vesnice.
Slabosti velikánů uhodnou malí lidé, jako děti uhodnou slabosti učitelů.
Soucit se zvířaty souvisí tak těsně s dobrou povahou, že lze bezpečně tvrdit, kdo je krutý ke zvířatům, nemůže být dobrý.
Srdce a zvony pukají při silném nárazu.
Stáří je smutné ne proto, že přestávají všechny radosti, ale proto, že přestává naděje.
Šaty jsou jako zbraně, jimiž krásné ženy bojují a které, podobně jako vojáci odhazují teprve tehdy, jsou-li přemoženy.
Tolerantní lidé nejsou všemi milováni.
U jiných milujeme dokonalost, u sebe jen sebe.
U žen je všechno srdce, dokonce i hlava.
Vtipnou lichotku snese i ten nejskromnější.
Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož nemůžeme být vypuzeni.
Žádné sliby se nedodržují hůře a s větším zpožděním než ty, u nichž není stanoven čas.
Ženám se na mužích líbí síla, aniž by ji napodobovaly, mužům u žen něžnost, aniž by ji opětovali.
Ženy čtou v cizím srdci lépe než ve svém vlastním.
Ženy hovoří upřímně a jednají zrádně.
Ženy mají mnoho sil, aby vzbudily lásku, ale málo sil, aby se jí vyvarovaly.
Ženy zachovávají vlastní tajemství, muži cizí.
Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, poněvadž ví, že jí může číst jen jednou.
Bránit se proti násilí násilím dovolují totiž všechny zákony a veškeré právo.
Ne všechno, co je dovoleno, je čestné.
Srdce, fantazie a rozum – to je půda, z níž se rodí to, co nazýváme kultura.
Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno „budou ti dva jedno tělo.“
Jen ten zápas je ztracen, který je ztracen v naší mysli.
To jenom hlupáci a ubožáci potřebují o sobě mluvit, aby vyrostli ve vlastních očích.
Umět se radovat ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde něco, co bude to pravé, protože je možné, že to pravé přichází právě teď...
Náboženství spočívá ve víře, že cokoli se děje - je mimořádně důležité.
Motlitba je výjev citu - jako přátelství.
Tvrdit, že náš úspěch je dílem prozřetelnosti, a ne naší vlastní chytrosti, je prohnaný způsob, jak zvětšit ve vlastních očích význam tohoto úspěchu.
Cit - to je život, a otupený cit je ochuzený život.
Filozofové, jak dnes věci stojí, bývají spíše odborníci než moudří lidé.
Filozofové zhusta propadají stavu, kdy ztrácejí hmat pro svět a dívají se na život abstraktně jako na šachovou partii. Svěřit se vládě těchto filozofů znamenalo by něco takového jako klást dynamit k základům všech institucí.
Lid je moře, které má, jako každé moře, své proudy a svá vlnobití; ale vlastní úsudek o správnosti a vhodnosti je veslo, s kterým se na moře vydáváme. Kdo se odhodlává vždy a ve všem hledat ne úsudek svůj, nýbrž úsudek lidu, odhodlává se jaksi plout s proudem jako leklá ryba.
Malá rozhodnutí vyrozumujeme, ale velká rozhodnutí přicházejí ani nevíme jak.
Mír je určitým stavem mezinárodní skutečnosti, ne samostatnou a nad skutečnost povznesenou náladou a stavem nitra.
Mír jednou vznikne jako přirozený následek toho, že se podaří svět politicky zorganizovat.
Národ kupodivu není nikdy spasen ani ztracen vítězstvím nebo porážkou jedné strany, je-li v něm rozumnost rovnoměrně rozložena.
Píše se to sláva, úspěch a pokrok a zhusta se to čte: neomalené lokty, ziskuchtivost a dobré bydlo.
Politika je studenou obludou, která už mnoho pohltila.
Politika myslí ve válečných termínech: žádné slovo se neopakuje tak častojako slovo boj. Ať je to boj na frontě, na barikádách, nebo jen boj volební a mezi stranami, politika touží udělat z člověka výhradně vojáka v tomto boji, nástroj v zápase o moc, schvaluje na člověku jen ty vlastnosti, které to usnadňují, na ostatních nemá zájem nebo je přímo dává do klatby.
Pouze ten křičí, kdo není ujištěn o pravdě svých slov. Pravdě sluší klidná pevnost a chladná prostota.
Diplomacie je umění zamlčet sto slovy, co by se dalo říci slovem jedním.
Jak (=kolik) sklízíš, tak žij. – Messe tenus propria vive.
Nároky na životní úroveň mají odpovídat tomu, nač kapsa stačí.
Dlouhé řeči patří jen do koránu.
Chléb daruj každému, ale u každého ho nejez.
Jedna ruka netleská.
K čemu náboženství hladovému?
Kdo má větší střechu, má víc sněhu na střeše.
Kdo nemá osla, nemusí se starat o seno.
Když myši i kočka najdou stejnou víru – je to konec prodavače sýrů.
Kroupy padají na pole spravedlivého stejně jako na pole hříšníka.
Láska je jako karavanní tábor; nenajdeš tam nic, co jsi s sebou nepřinesl.
Náušnice mají velkou cenu - uši větší.
Noc jedna, ale zlodějů mnoho.
Odhoďte všechny vzpomínky. Nemluvte o minulém; žijme ve světle lásky a všechno druhé nechť pomine.
Odhozený kámen vždy trefí nohu chromého.
Osel zná sedm způsobů, jak plavat, ale když uvidí vodu, na všechny zapomene.
Pozdě mrtvému pouštět žilou.
Abychom mohli změnit lidi, musíme je milovat. Náš vliv sahá jen tam, kam sahá naše láska.
Člověk bez lásky je člověk bez Boha; bez Boha a bez lásky - co pak zbyde z člověka.
Člověk je dobrý a chce dobro. A když je zlý, tak lidé zajisté mu zatarasili cestu, na níž chtěl dobrým býti. Je to hrozná věc zatarasiti cestu, ale je to tak časté, a proto je člověk zřídka dobrý.
Člověk má vidět v každé události svého života prostředek ke svému zušlechtění...
Každý čin, který nevychází z lásky, nese v sobě zárodek smrti.
Pomluva je pro ženu jako svatozář pro světce.
Příklady nám dávají radost, příkazy nikdy.
Básník - věčné světlo svobody v zlé době.
Osud je zbabělý pes. Lehne si, když na něj dupneš.
Strasti přijdou - jistá věc.
Svoboda! - ten svatý plamen...
Život je jen lenošení.
Dva milostné dopisy píšeme těžko: první a poslední.
Jak krásná je smrt toho, kdo hodně miloval.
Knihy mají být nářadím, které by zdobilo dům, nemají být cenným zbožím, nýbrž mají být potravou, která živí ducha.
Pokud chcete znát můj názor, dovolte mi citovat.
Co zmohou zákony tam, kde vládnou jen peníze?
Je nutné, abys zuřil, když ostatní běsní, nechceš-li zůstat sám.
Každý, kdo má peníze, pluje s příznivým větrem.
Lékař není nic jiného než utěšitel duše.
Malá skutečnost je lepší než velká předpověď.
Nedělá dobře ten, kdo rychle uvěří.
Nic není tak těžké, aby se toho darebáctvím nedosáhlo.
Ryby musí plavat.
Sestrou poctivé mysli je chudoba.
Spíš člověk v ústech žár a žhavý plamen snese, než tajemství by skryl.
Všude, kde je sladké, tam najdeš i kyselé.
Ženy jsou lepšími diplomaty než muži - pokud se jimi ovšem opravdu nestanou.
Hloupé je neumět se udržet a dávat rady jiným.
Chudák, který napodobuje boháče, se zničí.
Chudoba je pro člověka bezpečná, velkému bohatství hrozí více nebezpečí.
Je pro mne chválou, že ty a tobě podobní opisují má slova do svých knih.
Kde není lví kůže, třeba se obléct do liščí.
Kdo jednou stal se známým pro lest hanebnou, ač pravdu mluví, víc už víry nedojde.
Kdo zlému pomáhá, ten časem lituje.
Malí trpí, když se mocní vadí.
Příležitost má vlasy jen vpředu. Na temeni je holá. Potkáš-li ji, hned ji uchop, jednou-li ti utekla, ani Jupiter sám ji nepřivede zpátky.
Spojenectví s mocným není nikdy ušetřeno závisti.
Učený člověk má své bohatství vždy v sobě.
Ubozí trpí, když jsou mocní v rozepři.
Úspěch vtáhne mnohé do záhuby.
Nos starý kabát a kup novou knihu.
Láska je nepostradatelným pokrmem pro každého člověka.
Díky kritikům se malíři dozvídají co chtěli svým dílem vyjádřit.
Dílo, které člověk vytváří, není nic jiného než forma deníku.
Dnešní mládež je hrozná. Ale nejhorší je, že už k ní nepatříme.
Hezké ženy věří na svou inteligenci. Inteligentní ženy nespoléhají na svou krásu.
Chtěl bych žít s hromadou peněz jako chudý člověk.
Krásná žena poskytuje užitek jen milencům a malířům bez fantazie.
Lidé, jimž se líbí mé obrazy, za ně neplatí tolik jako ti, kteří chtějí, aby se líbily jejich hostům.
Umění není pravda, ale lež, která umožňuje poznat pravdu.
Věk hraje roli, jen pokud člověk stárne. Teď, když jsem dospěl do vysokého věku, může mi být zrovna tak dvacet.
Životní moudrost je - dopouštět se v každém období života pouze těch omylů, které jsou v souladu s věkem.
Láska, kořen všech ostatních ctností, nezná míru ani pravidla.
Jeden blázen, to je legrace, ale většina bláznů přijde draho.
Někteří čtou, aby přemýšleli; těch je málo. Někteří čtou, aby psali; těch je víc. Někteří čtou, aby hovořili; těch je nejvíc.
Nikdy nepochopím, proč vlastně psychiatři studují medicínu. Měli by si vybrat práva. Jenom řeční. Čím větší žvanil, tím větší kapacita.
Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít.
Slova a iluze hynou, fakta zůstávají.
Cirkus je asexuální oáza v erotickém běsnění velkoměsta.
Domýšleti se, že jsme první u ženy, je tak absurdní, jako domýšleti se, že v kavárně jsme první, kdo pije ze sklenky, jež nám byla přinesena.
Kdybychom čekali celý život na to, že se potkáme s ideálem, strávili bychom svůj život v čekárně.
Láska je pro muže tím, čím ocet pro okurky. Konzervuje je.
Láska, která je nejzábavnějším zaměstnáním, jaké vůbec existuje, je vyčerpávající únavou, stane-li se zaměstnáním.
Moderní divadlo předvádí historii muže, který spí s ženou jiného muže, a nazývá ji hrou o lásce. Jestliže se k tomuto tématu připojí i některé problémy finanční, jedná se o tzv. myšlenkově hluboké dílo.
Moucha, štěnice a člověk jsou jedinými živočichy, kteří milují v každém období.
Mužský orgán, jehož hodnotu oceňuje žena nejméně, jest mozek.
Napsat autobiografii znamená ukázat obecenstvu své spodní prádlo. Činím tak, ač si myslím, že tento čin nebývá nikdy upřímný, protože k té příležitosti oblékáme prádlo čisté.
Peníze špiní ruce, když je jich málo; když je jich hodně, myjí je.
Žena dá přednost ze všech obdržených vyznamenání lásky takovému, které je napsáno na šeku.
Ženy, jež se ve třiceti letech upřímně smiřují s osudem, že zůstanou starými pannami, v pětatřiceti letech znovu doufají, že najdou manžela. Při prvních neviditelných vráskách si říkají: "Jsem ošklivá, už si mne nikdo nevšimne!" Avšak o deset let později vědí, že mohou ještě vzbudit stravující vášně.
Ženy nedokážou poradit, umějí jen talentovaně odradit.
Budoucnost patří těm, kdo milují, nikoli těm, kdo nenávidí.
Každá hmota vzniká a trvá jen silou, která uvádí do pohybu atomové částečky.
Pravda nikdy nezvítězí. Jen vymřou její kritikové.
Ztratit peníze - málo ztraceno. Ztratit čest - mnoho ztraceno. Ztratit odvahu - ztraceno vše.
Člověk je nejmírnější a nejbožštější živočich, je-li zjemněn pravým cvičením; pakli žádným nebo klamným, je nejdivočejší ze všech tvorů, jež země rodí.
Člověk je tvor dvounohý neopeřený.
Demokracie - vláda lůzy - je podřízením rozumu vášni.
Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.
Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.
Láska je nejstarší a nejušlechtilejší božstvo, prazdroj ctností.
Moudří lidé mluví, protože mají co říct. Blázni, protože by rádi něco řekli.
Muž a žena jsou dvě poloviny, které spějí k tomu, aby vytvořily celek.
Náleží k tomu nemnoho umění a práce, aby člověk byl počat, jakmile se však narodil, jest na sebe vzíti péči pilnou a úzkostlivou, aby byl odchován a vychován.
Pravda je krásná a trvalá věc.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Sebekázeň je společnicí samoty.
Spravedlivý bude bičován, mučen, vržen do okovů, oslepen a přibit na kříž, aby si uvědomil, že není žádoucí chtít být spravedlivým, nýbrž jeviti se tak.
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.
Tak jako feny a psi vykonávají stejné služby při hlídání i lovu, tak v dokonalé obci mají být ženy účastny týchž prací jako muži.
V lásce získáváme největší blaženost, která kdy na světě byla.
Všechny války vznikají pro hmotné statky.
Vzdělanec je vzdělancem všude, král králem jen ve svém království.
Znalost slov vede ke znalosti věci.
Ženy mají mít s muži stejná práva občanská a stejnou výchovu.
Bědný je člověk jež miluje.
Bližší košile než kabát.
Budeš-li pomlouvat, sám také pomluvu uslyšíš.
Člověk je člověku vlkem. – Homo homini lupus.
Dělej, děláš-li něco.
Dobrý úmysl je ve špatné věci polovičním zlem.
Hněv milujících je obnovou lásky.
Je snadné vládnout dobrým.
Je těžké jedněmi ústy polykat a foukat.
Jeden očitý svědek má větší cenu než deset svědků z doslechu.
Jestliže se ti podařilo ovládnout vášeň dříve, než ovládla tebe, pak se můžeš radovat.
Každému věku sluší něco jiného.
Kde jsou přátelé, tam je i hojnost.
Kdo chce mít zisk, musí nést i náklady.
Kdo viní druhého ze špatnosti, ten ať se podívá sám na sebe.
Koho bozi milují, ten umírá mlád
Krásná žena bude nahá ještě hezčí než v purpuru.
Majetek nejde přátele.
Málo znamená člověk, který je lenivý.
Milenci nemilují ženiny šaty, ale to, co je v nich.
Mládí sluší skromnost.
Moudrý si zajisté sám utváří šťastný osud.
Nejstarší přítel je zajisté také nejlepší.
Poslouží-li staré slovo novému účelu, dobře tak.
Předpoklad zdárných dětí: zdární rodiče.
Sebe ořeš, sebe branami vláčíš, sebe seješ, sebe též žneš.
Stalo se, tak se stalo; už se nedá odestát.
Starý přítel nejlepší.
Své hodnoty poznáme až tehdy, když jsme je už ztratili.
Tvrdím, že mrtev je ten, komu odumřel stud.
Nikoli věkem, ale nadáním se dosahuje moudrosti.
Trpělivost je nejlepší prostředek proti všem potížím.
Z jedné strany (dotírající) vlci, z druhé psi. – Hac lupi, hac canes (urgent).
Žena voní pěkně, když nevoní ničím.
Lidská přirozenost touží po nových věcech.
Oráč jen je-li ohnutý, oře rovné brázdy.
Paměť je pro život dobro zcela nepostradatelné.
Smrt je největší dar přírody.
Země je stále připravena sloužit potřebám lidí.
Hodně čti, piš, přemýšlej, aby ses uměl vyjádřit, až budeš chtít.
Je třeba dávat přednost obecným zájmům před soukromými, trvalým před pomíjejícími.
Když se později chtěli věnovat politické dráze, chlapci sedávali u dveří radnice, a dříve, než se mohli stát účastníky jednání senátu, byli jeho pozorovateli... Na příkladech, což je nejlepší způsob poučování, se jinoši seznamovali s tím, jakou moc mají úředníci a jaká práva ostatní občané, kde je nutné ustoupit a kde trvat na svém, a vůbec se všemi dovednostmi senátorskými.
"Láska je nejlepší učitelkou.
Lidské uši se radují z novinek.
Posledním stupněm závisti je nenávist.
Prvním zákonem přírody je milovat rodiče.
Protože nám není dovoleno dlouho žít, zanechme něco, co bude svědectvím, že jsme žili.
Předstíraná láska je horší než nenávist.
Strach je nejpřísnější opravce.
Švec ať neposuzuje víc než střevíc.
Zkušenost je skvělým učitelem.
Žádná kniha není tak špatná, aby nebyla nějak užitečná.
Žádná lež není tak hanebná, aby neměla svědka.
Dobrý manžel si zaslouží větší chválu než dobrý senátor.
Jen směle pomlouvej, vždy něco zůstane.
Kdo bydlí u chromého, naučí se kulhat.
Mlčky a beze slova se ve společnosti nacpat je vlastní pouze vepřům.
Když kdosi říkal, že Sparta je v pořádku proto, že králové umějí poroučet, Theopompos ho opravil: „Kdepak, protože občané umějí poslouchat.“
Láska nás učí všem ctnostem.
Luk se láme, když je napjatý, ale duše ztrácí své síly nečinností.
Nepotřebuji přítele, který přikyvuje na všechno, co řeknu. Můj stín kývá přesněji.
Nejstarší a největší je láska k životu.
Nejvíce péče je třeba věnovat tomu, aby si chlapci zvykli mluvit pravdu, neboť lhaní je otrocká nectnost, hodná nenávisti všech zemí.
Práce je člověku jako vláha rostlině - živí ho, ale může ho i zabít.
Rozum a z něho vyplývající připravenost na všechny životní zvraty je nejlepší lék, nejlepší prostředek ku zmírnění zármutku.
Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti ostatních rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.
V egyptských Thébách bylo možno vidět sochy soudců bez rukou a sochu jejich předsedy s očima sklopeným k zemi. Tím bylo naznačováno, že se nesluší, aby ty, kdož soudí, nějak ovlivňovaly dary nebo pohled na obžalované.
Víno je mezi nápoji ten nejprospěšnější, mezi léky nejchutnější a mezi potravinami nejpříjemnější prostředek.
Slova filatelista a žárlivec se vylučují.
Ženy spolu hovoří tak, že jde vlastně o dva na sobě nezávislé monology.
Žárlivost je nejspolehlivější motor nevěry.
Báseň je protiváhou vědeckého díla, poněvadž jejím předmětem je přímo radost, ne pravda.
Krása je jediným pravým úkolem básnictví.
Láska je špatná kobyla, co mužů bez meče pobila, nad ní snad není čaroděje; z mudrce dělá debila - a ještě se mu směje!
Humor pročisťuje zrak.
Kněží, profesoři a ženy si nelibují v humoru. Všechny tři stavy chtějí být ctěny.
Muži se dělí na dvě skupiny. Jsou zdvořilí a nezdvořilí. Nezdvořilý muž nenabídne dámě své místo. Zdvořilý muž, který postřehne vstupovat dámu, zamhouří oči a dělá, jako když spí.
Politika je nekompromisní oportunismus.
Školy nejsou místa, kde se nabývá vzdělání, ale kde se dostávají vysvědčení, která jsou nutná k tomu, aby žák dostal existenci.
Tanec je rytmické blbnutí.
Bohatství do času, chudoba na věky.
Bohatství tu vlastnost má, že z moudrého hlupce udělá.
Ctnost si nohu zlámala, pravdě dno vypadlo a srdce upřímnosti u dvora vychladlo.
Ctnost těžkosti se neleká, a v protivenství neheká.
Cukr se nejídá plnou hrstí.
Dlužník když žádá, pýří se, a když má platiti, bledne.
Dobrý člověk se neleká, když šibenici vidí.
Dveře, které nevržou, a žena, která mlčí, jsou nejlepší.
Hlad a práce výborné koření.
Hněv žalost za sebou vodí.
Host častý a dlouhý brzo omrzí.
Host nemluvný pravá bečka.
Host, který nic nepřinese, nech se vyspí v poli, v lese.
Hřích miluje tmu.
Hřích víc trápí duši než nemoc tělo.
Chlap se jako oves korcem neměří.
Chudý málo má přátel.
Jazyk neočistí svědomí.
Kopřivy trhati nejlépe cizíma rukama.
Krkavci tam létají, kde padlinu čenichají.
Kuchař, který z hladu umře, nehoden hřbitova.
Lakomec všem bývá zlý, sobě nejhorší.
Lenoch i pod svou střechou zmokne.
Liška hřeje, kuna chladí, sobol zdobí, beran vši plodí.
Lítaly husy za moře, lítaly – labutě se z nich nestaly.
Loupežníci nespravedlivě berou, ale spravedlivě se dělí.
Moudrost miluje tvrdé lože.
Na věk se může ptát jen koňský handlíř.
Nevěsta tam se kloní, kde zlato zvoní.
Nevolník má jazyk volný.
Nový den, nová radost, nové slzy.
Pán má rýmu a čeládka kýchá.
Peklo je vždy otevřeno, pouštějí i v noci.
Pilnost sluhy dobrého činí pána štědrého.
Pochlebník sestřenec lhářů.
Pravda na světlo vychází, faleš do tmy zachází.
Pravda nehladí.
Pravda příkrá, ale zdravá.
Přátelství a láska velkého počtu nemilují.
Pták nas dvě větve se usazující na zem padne.
Rakev každého změří.
Ruka rozum nemá.
Ryba rybou, pták ptákem a člověk člověkem žije.
Řeč uctivá bez prospěchu nebývá.
Sedlák by rád měl každý týden jiného rychtáře, každý měsíc jiného správce a každý rok jiného pána.
Sedm chův – děcko bez oka.
Slovo vyřčené, dědictví ztracené, čas jenž pomine, s vodou co uplyne - nikdy se nenavrátí.
Smrt a žena od boha souzena.
Smrt oči, hubu zavírá; truhly bez klíče otvírá.
Smrt v trampotách vzýváme, a a kdž přijde, zavíráme.
Statek spravedlivě nabytý ani na moři neutone.
Stude jen jednou ztratíš.
Tulák mnoho světa zrejdí a bratra nikde nenajde.
Uzda ukáže koně, jazyk člověka, chuť krmi.
Úřad úřadu věří.
Vdovec s vdovou zřídka se shodnou.
Voda, oheň i nevěsta nikdy nevědí, kdy přestat.
Závist je nejhorší nemoc.
Zvon do kostela lidi přizývá, a sám v kostele nikdy nebývá.
Po nás potopa.
Všichni muži jsou zbabělci. Rozdíl je jenom v tom, že některé musíme povzbudit, jiné zase nesmíme zastrašit.
Diplomacie je box v rukavičkách, při němž místo gongu zní cinkání sklenic se sektem.
Krach může mít tři příčiny: ženy, sázky nebo rady odborníků.
Nepřátelé jsou ti, kteří vypověděli válku nám, nebo kterým jsme ji vypověděli my; ostatní jsou bandité nebo lupiči.
Člověk bývá tak sebevědomý, jak je omezeno jeho chápání.
Historie je spíše plná příkladů věrnosti psů než přátel.
Chybovati jest lidské, odpouštěti božské.
Žena zachází s muži jako šachista se svými figurkami. Sáhne po jednom pěšci, ale už se dívá po druhém, zda by s ním neudělala lepší tah.
Dějiny mocenské politiky nejsou nic jiného než dějiny mezinárodního zločinu a morového vraždění ... Těmto dějinám se učí ve školách a mnozí z největších zločinců jsou prezentováni jako hrdinové.
Dějiny nejsou přece "jinde"! Jsou tady, děláme je my všichni...; naše každodenní dobré či špatné počínání je jejich konstruktivní součástí; život není vně dějin a dějiny nejsou vně života.
Dějiny v tom smyslu, jak o nich většina lidí mluví, prostě neexistují, a to je přinejmenším jeden důvod, proč říkám, že nemají smysl.
Fakta jako taková nemají smysl; mohou jej nabýt pouze skrze naše rozhodnutí.
Lidé si nejsou rovni, ale my se můžeme rozhodnout bojovat za rovnost.
Teorie se stávají ideologiemi, dokonce ve fyzice a biologii. Kdo zaútočí na převládající módu, je "venku" a nedostane už žádné penize.
Vlády by se měly soustředit spíše na snižování utrpení než na to, aby se pokoušely vykonat co nejvyšší možné dobro.
Blbost vynásob výmyslem a vyjde ti pomluva.
Host vždy udělá radost: buďto tím, že přijde, nebo tím, že odejde.
Láska zmůže mnoho, peníze všechno.
Luna a láska když nerostou, ubývají.
Mlčenlivost je jediný skvost, který žádné žena nenosí ráda.
Neštěstí druhého váží jako vlas.
Veslování je práce a štěstí je vítr, opírající se do plachet.
Čím je člověk starší, tím víc si cení umění konstruktivního mlčení.
Předsudek proti knižním vědomostem povstal z pozorování hlouposti lidí, kteří pouze četli.
Skutečné vyučování se omezuje jen na žáky, kteří trvají na tom něco se naučit. Ostatní se podobá chovu dobytka.
Spontánní může být každý blbec.
Základní pohyb všeho tvorstva je velmi prostý: tam a zpět.
Žádný učitel neztroskotal na své nevědomosti - může ztroskotat jen pokud nevychází s třídou.
Smích - to přijde nejlaciněji a jde to nejvíc k duhu.
Život bez taškařic a veselých kousků je jako cestování bez hospod.
Čas je nejlepší soudce a trpělivost nejlepší mistr.
Hloupost je nejzvláštnější ze všech nemocí. Netrpí jí nemocný, ale ti okolo něj.
Humor je mnohem vážnější věc, než se všeobecně připouští.
I železné zdraví nakonec zrezaví.
Lidé nejsou horší než bývali, jen zpravodajství o jejich činech je teď důkladnější.
Moderní malíř mě přesvědčí o svém umění, až si vezme ženu, která bude vypadat tak, jako ty, které maluje.
Znalosti lidí se člověk naučí buď bez učitele, anebo vůbec ne.
Láska zrezaví, ale nevystěhuje se.
Mládí ať opěvá lásky, stáří zas válečné činy.
Nepřítel můj ať má dívku, jež bez citu je.
Nějakou chybu přec dala příroda každému tvoru.
Počet souzených běd si člověk rozmnožil sám.
Pravá láska nezná míru.
Šílenec po vodě pátrá, i když je uprostřed vln.
V lásce jsou oči vůdcem.
Všechny bolesti lidské lze zahojit pomocí léků, toliko na bolest lásky neznáme hojivou mast.
Cizoložství, jestliže je založeno na opravdové lásce, nijak rodinné city a příbuzenské povinnosti nezviklá, ale dokáže je spíš vzkřísit.
Člověk je bytost, která nemůže vyjít ze sebe, která zná druhé jen v sobě, a když říká opak, lže.
Člověk miluje jen to, co úplně nevlastní.
Člověk nezná své štěstí. Člověk nikdy není tak nešťastný, jak si myslí.
Člověk rád pohrdá cílem, kterého buďto nedosáhl nebo kterého dosáhl definitivně.
Díla napsaná pro budoucí pokolení by měla číst jen tato pokolení, jako některé obrazy, které se zblízka špatně posuzují.
Genialita, dokonce i velké nadání, nepochází ani tak z intelektuálních úrvků, ze zvláštní myšlenkové vytříbenosti, jimiž někdo vyniká nad své bližní,jako spíš ze schopnosti své předpoklady přeměnit a transformovat.
Každé myšlení je pohodlné a lehké, když nepočítáme se skutečností.
Krásné ženy ponechejme mužům bez fantazie.
Kritik musí všechno vědět a zbytek si domyslet.
Lhostejnost, byť jsme ji nazývali jakkoli jinak, je strašnou a trvalou formou krutosti.
Nejsme nikdy tak nešťastni, jak si myslíme.
Nervní lidé jsou solí země: dali nám všechno, co máme velkého.
Představa, že zemřeme, je krutější než umírání...
Příroda dovede seslat na člověka jen nemoci krátké, ale lékařství si osvojilo umění je prodlužovat.
Štěstí prospívá tělu, ale starosti rozvíjení ducha.
V životě není důležité, koho milujeme, ale skutečnost, že milujeme.
Věčné trvání není dílům přislíbeno o nic víc než lidem.
Žena, kterou milujeme, jen zřídka uspokojí naše potřeby, a proto ji podvádíme se ženou, kterou nemilujeme.
Ženy nezajímavé jsou ty, které zůstávají neproměnné.
Cizí práce sobě vážíme, vlastní dílo ale milujeme.
Cokoli děláš, s rozumem čiň a na konec mysli.
Dobrý výrok je skrytější než drahokam, avšak nalezneš ho i u otrokyň drtících obilí.
Jestliže si přeješ zachovat přátelství v domě, do něhož vstupuješ jako syn, bratr nebo přítel - ať už jsi v jakémkoli postavení - chraň se tam sblížit s ženami!
Kdo dobře poslouchá, dobře mluví.
Kdo se rmoutí celý den, nezažije příjemného okamžiku. Kdo se veselí celý den, nezaloží domácnost.
Máš mluviti jen tehdy, když věci rozumíš. Ten, kdo mluví ve shromáždění, má být umělcem; mluvení je těžší než kterákoliv jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale.
Nemluv příliš a vypravuj jen, co jsi viděl.
Neztrácej ani o hodinu více, než je třeba k péči o tvůj majetek - bohatství se dostaví, i když hovíš svým touhám, a naopak není z bohatství prospěchu, když jsou zanedbávány.
Odhoď starosti, jako kormidelník, když přistane k zemi.
Odvracej svůj obličej a kroť se, když plamen vášně zachvátí tvé srdce.
Pobývej s přítelem teprve když ukončil svou práci, aby jeho záležitosti neutrpěly.
Počítej s přítelem teprve když ukončil svou práci, aby jeho záležitosti neutrpěly.
Ach, velkým neštěstím je ve stálém strachu zestárnout.
Ač průtah vyvolává nevoli, vede k moudrosti.
Až poznáš zvyky přítele, měj na ně ohledy.
Bohy poprvé přivedl na svět strach.
Boj dlouho chystej, abys dříve zvítězil.
Bol křivdy hojí nepřítelův zármutek.
Bol lásky utišuje, kdo jej zavinil.
Bol němý chová mnohem horší myšlenky.
Bolest nutí lhát i lidi zcela nevinné.
Buď s nepřítelem bojuj, nebo pros.
Co dalo štěstí vrtkavé, hned žádá zpět.
Co můžeš rozhodnout jen jednou, dlouho rozvažuj.
Co tají vyšší moc, to bezpečně se nehledá.
Co změnit nemůžeš, to bez výčitek nes.
Čas smrti znát je ustavičně umírat.
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztrácí svoje nejbližší.
Dá zhloupnout osud tomu, koho zničit chce.
Dědicův pláč je jenom maskou pro smích.
Dlouhé rozmýšlení příležitost zabíjí.
Dluh proměňuje v nevolnictví svobodu.
Dobrá pověst je jistější než peníze.
Dobře viník utrácí, když soudce podplatí.
Dobří lidé hněv svůj dlouho neživí.
Dříve rady sháněj, nežli tě tíseň donutí!
Hněv mine rychle, záští dlouho vytrvá.
Hněv obvykle se neohlíží na nic.
Hněv otcův právě otce nejvíce postihne.
Hněv poctivého člověka je vážný jev.
Hněv ze zásady nezná žádných ohledů.
Humor je perla z hloubky, vtip jiskřící pěna na povrchu.
I sebemenší pověst stačí k pohromě.
Jak slza je láska: v oku vzniká, k srdci proniká.
Jde osud krokem, který nikdo nevidí.
Je dobrá pověst jistější než peníze.
Je dobrá pověst jako druhý majetek.
Je dobrá žena ta, jež špatnost netají.
Je dvakrát vítěz, kdo i sebe přemůže.
Je hloupost velkoryse jednat s nestoudným.
Je chrabrost vojáka na rozvaze vůdce závislá.
Je jeden lék proti bezpráví - zapomenout.
Je marné prosit toho, kdo je bez citu.
Je mylné za dar pokládat věc jiným vyrvanou.
Je nebezpečí prost, kdo bdí v bezpečí.
Je nejvhodnější zemřít, dokud život nemrzí.
Je nemožné být rozumný a milovat.
Je špatný záměr, který změnit nemůžeš.
Je těžké bolest mít a trpělivý být.
Je vždycky dnešek žákem včerejšího dne.
Je zatěžko i bohu milovat rozumem.
Jen city dva zná žena – lásku a nenávist.
Jen činem roste mužnost, otálením strach.
Jen hlupák vidí v dobrodiní dar.
Jen pro bolest si člověk štěstí nachází.
Jen smrt má delší, a ne život lakomec.
Jsou slzy pastvou pro zlého, však neoblomí jej.
Každou bolest jenom trpělivost vyléčí.
Kde soudí ten, kdo obviňuje, platí síla, ne zákon.
Kde strach má sídlo, zřídka spánek přebývá.
Kde vzniká příliš sporů, pravda se vytrácí.
Kdo dostávat si zvykl, krade odmítnut.
Kdo chytře slouží, zčásti také pánem je.
Kdo přijímá rád dary, ztrácí svobodu.
Kdo rychle soudí, spěchá aby litoval.
Kdo se pře s opilým, vede spor s nepřítomným.
Kdo sebe sám se bojí, stálá muka prožívá.
Kdo Štěstěnou je hýčkán, přijde o rozum.
Kdo štěstí přivykl, ten nejhorší má zvyk.
Kdo ztratil důvěru, víc ztratit nemůže.
Když lev je mrtev, začne zajíc dorážet.
Když nadřízený prosí, těžko odmítneš.
Když nedbáš nebezpečí, přijde rychleji.
Když osud chce někoho zničit, udělá z něho hlupáka.
Když přijmeš dobrodiní, ztrácíš svobodu.
Když Štěstí lichotí, jen číhá na kořist.
Když štěstí málo dalo, málo může vzít.
Když žena válku vede, mír uzavřít už nesvede.
Koho se mnozí bojí, musí se mnoha bát.
Lakomec sám je svojí bídy příčinou.
Lakomec vždy si najde, proč by odepřel.
Láska je skoro nekonečně vynalézavá. Vpravdě nekonečně vynalézavá je však pomsta.
Lest s pláčem spojit každá žena dovede.
Lump z hlupáka se stane, když mu často odpouštíš.
Lze hanbu pro věc dobrou čestně nést.
Má dvojí smrt, kdo z cizí vůle umírá.
Měj v lásce otce dobrého a snášej špatného.
Měšec chudý na úbytě do hospody nepustí tě.
Milovat a být rozumný nemůže ani bůh.
Mlčenlivost je pro hloupého jako moudrost.
Muž moudrý srdci vládne, hloupý otročí.
Nač jsou ti peníze, jichž užít nemůžeš.
Násobí se dobro, když rychle k chudákovi se dostane.
Nemůže vzniknout prospěch jedněch bez škody druhých.
Nic nelze dělat spěšně a současně moudře.
Osud škodí mnohem snáze těm, kdo stojí vysoko.
Peníze mají veškerou vládu nad všemi věcmi.
Plán, který nelze změnit, není dobrý plán.
Poctivou je jen ta, kterou nikdo nechtěl.
Počestná manželka je muži poddána, ale zároveň mu vládne.
Pravda o sobě vypovídá dostatečně výmluvně.
Přijmout nějakou milost znamená prodat svou svobodu.
Přiznává se k vině, kdo se soudu vyhýbá.
Sám život krátký je, však neštěstí ho prodlouží.
Sebe odsuzuje soudce, který pronásleduje nevinného.
Smrt lakomce je jeho první dobrý čin.
Smrt není zlá, zlá e pouze cesta k ní.
Soutěž v lidství je nejlepším závodem.
Spolehlivý druh je koupě jistě nejlepší.
Strach roste otálením, mužnost odvahou.
Strach stálý nad člověkem denně ortel vynáší.
Strach ze smrti jest horší nežli smrt sama.
Špatným je třeba nazvat toho, kdo je dobrý kvůli vlastnímu prospěchu.
Tam vládne lid, kde platí jeho zákony.
Ten dobře spí, kdo netuší, jak špatně spí.
Též sladkému se vyhni, když se může obrátit v hořkost.
Též zapomenout, co jsi, někdy prospívá.
Trest často dlouho čeká, náhle dopadne.
Tvou bolest nářek nezhojí, jen prozradí
V davu se vina vždy nejsnáze vytratí.
Vítaný je i trn, ze kterého se očekává růže.
Vyhne se nebezpečí, kdo se má na pozoru, i když je v bezpečí.
Vysvětluješ-li pomluvu, činíš ji ještě horší.
Vždy chvíle štěstí zde je jinde chvílí neštěstí.
Vždy velmi krutou mocí vládne lidem zvyk.
Z hlupáka lump se stane, je-li mu často odpuštěno.
Zlato se v ohni pozná, v neštěstí ctnost.
Zmůžeš největšího nepřítele, ovládneš-li vlastní hněv.
Žena buď nenávidí, nebo miluje, nic třetího není.
A nemůže se říci nic, co dřív už někdo neřekl.
Čas zbavuje lidi bolesti.
Hněv milenců je obnovování lásky.
Jedna lež plodí druhou.
Již samo stáří je nemoc. – Senectus ipsa est morbus.
Jsem člověk, nic lidského mi není cizí. – Homo sum; humani nil (nihil) a me alienum puto.
Kdo mluví, co chce, uslyší, co nechce.
Nejbližší jsem sám sobě. – Proximus sum egomet mihi.
Není slova, které by už nebylo řečeno.
Posuď věc, až ji uvidíš.
Povrchního člověka zaujmou nicotnosti.
Pravda rodí nenávist. - Veritas odium parit.
Protože nemůže býti to, co chceš, chtěj to, co býti může.
Přátelům je vše společné. – Amicis omnia sunt communia.
Snadno všichni v plném zdraví, nemocným dáváme dobré rady.
Soka zmáhej trpělivostí.
Statečným štěstí pomáhá.
V životě je nanejvýš užitečné, aby ničeho nebylo příliš.
Věc dospěla k provazu – Ad restim res redit.
Z jednoho zla se rodí druhé.
Zlá mysl, zlý charakter. – Mala mens, malus animus.
Egalitářství jest princip protipřírodní a protibiologický, jehož důsledkem může být toliko zánik, smrt. Život – toť různorodost.
Ceníme si více povznášejícího klamu než tmy přízemních pravd.
Existují city, které nelze vyslovit jinak než mlčením.
Inspirace je stav, v němž duše živěji vnímá dojmy, chápe a třídí představy, a tedy je i lépe objasňuje. Je stejně nutná v geometrii jako v poezii.
Muž vyzná lásku hned, ale dlouho váhá, než se přizná, že už nemiluje. U ženy je to naopak.
Nad veliké množství pravd je nám dražší povznášející nás klam.
Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.
Pád snáze hrozí všemu, co se vypíná.
Sláva je jasná záplata na hadrech.
Smích, lítost a hrůza jsou tři struny naší fantazie.
Údery kladiva drtí sklo a zpevňují železo.
Bohové dali člověku dvě ruce, aby je neobtěžoval s každou hloupostí.
Duha je stáří slunce.
Filozofové jsou lovci pravdy.
Lidé nedbají o vlastní potomky, nýbrž je náhodně a naprosto lehkomyslně plodí a potom zcela ledabyle vychovávají. To je nejhlavnější příčinou špatnosti a ničemnosti většiny lidí.
Nejkratší odpovědi Ano a Ne vyžadují nejdelšího rozmýšlení.
Pravé a dokonalé přátelství znamená spojit mnoho srdcí a těl v jedno srdce a jediného ducha.
Přátelství je rovnost.
Snažme se ovládat čtyři věci: žaludek, spánek, sex a prchlivost.
Život se podobá shromáždění při hrách. Jako tam jedni přicházejí, aby závodili, druzi za obchodem a třetí, nejlepší, jako diváci, tak se v životě rodí jedni, lidé otročtí, jako lovci slávy i bohatství, a druzí, filosofové, jako lovci pravdy.