Doc MUDr Přemysl Paichl
Napadlo mne, jako roduvěrného Plzeňáka, hledat známky, na nichž by dominovalo naše město.Na první pokus hledání na internetu mi skoro nic nepomohlo. Začal jsem o tom přemýšlet stále častěji a současně s tím jsem začal dumat o tom, co mne k tomu přitahuje. Není to jen projev člověku běžného sběratelství, nebo je to už patologický stav manie ?
Sběratelství je dnes tak rozšířené, že už nelze jeho šíři přehlédnou, viz sbírání pro Plzeňáky běžných pivních etiket, pivních sklenic, amerických militarií, plzeňských pohlednic, plzeňských mincí apod. Na to jsou dokonce už v Plzni burzy.
Jakékoli sběratelství přináší sice samo o sobě také jakési uspokojení, ale většinou nepřekračuje do patologického činění, jako je třeba kradení chybějících částí vlastní sbírky. Někdy však i do té duševní patologie může zabřednout, viz např. sbírání peněz může vyústit do gamblerství. To přece znáte z častých článků dnešních novin. Je to český název pro patologické hráčství. , které je provázeno pocitem silného puzení ke hraní, které lze těžko zvládat a je proto běžně doprovázeno nutkavými myšlenkami na výhru, které vedou k poškození sociálních,pracovních,materiálních i rodinných hodnot i velkého zadlužení.
Pak už je většinou jen krůček k manii. Tedy k duševnímu stavu projevující se nadměrnou aktivitou, zrychlením a opakovaným jednáním, duševní činností i zrychlenou řečí a nezvyklými excesy, která už mají svá speciální pojmenování, jako je např. farmakomanie , toxikomanie, injektomanie , Münchhausenův syndrom, alkoholismus, kuřáctví , erotomanie, nymfomanie, kleptomanie, pyromanie, a tisíce jiných „apod“. Ty už buď patří do péče lékaře nebo policie, viz např. erotografomanie = psaní svůdných dopisů vyhlédnutým partnerům milostných hrádek.Mania není jen řecký termín pro zuřivost, šílenství, ale i pro nadšení.
Došel jsem pochopitelně i k tomu, že sběratelství přináší člověku poučení, znalosti, které by asi jinak nehledal. Proto jsem začal se seznamovat s historií filatelie , i když ta historie známek může mít mnoho zaměření, protože termín známka se může týkat i se známkami obchodními, dálničními, turistickými,ochrannými, známkami na vysvědčení aj.
I když různé encyklopedie podávají své znalosti dost odlišně, zdá se, že poštovní známky se zrodily až v XIX. století, as to nejen obecně v anglofilním světě (stamps, ,postage stamps), ale i v Česku. Člověk by si napřed ale měl ujasnit definici poštovní známky., není to jen jakýkoliv obrázek, ale pogumovaný, který se lepí na dopisy a balíky jako informace, že je to ukazatel toho, že bylo doručení těchto předmětů poštou bylo zaplaceno. Známka se pak doplňuje jejím orazítkování data dodání na poštu.Tato poštovní razítka existují už dříve, než poštovní známky samé. V Benátkách např. už před 400 léty se kovové razítko vtlačovalo do papíru jako potvrzení úhrady poštovného. Teprve, když byly vynalezeny poštovní známky vyznačovaly výši poštovného. Věděli jste to?
Podle letopočtu by se za poštovní známky mohly počítat i „billets port paye“, které zavedl francouzský ministr Fouquet podle návrhu Anny Genovéfy z Longueville v Paříži dne 8.srpna 1683. Prý se ale nedochovaly a tak nevíme, zda byly lepící. Asi ne.
Ve Skotsku prý se užívaly poštovní známky na dopisy a balíky už v r.1811, ale ani ty se nedochovaly do dneška.Prý se dokonce neosvědčily.
Podobně jako v Benátkách byly vydávány na Sardinii v r. 1819 a 1820 papírové jakési známky zvané „ carta postale bollata“. Užívaly se až do r.1836. Ty zobrazovaly na vytlačeném razítku postilliona na koni s trubkou. Na nich už prý byla uvedena cena 15,25,3 centů.
Podle běžně tradovaného definování známek se zmínkou o tom pogumování musím začít historii poštovních známek teprve s tím, že „ lepicí“ známky začal vyrábět ve Skotsku nakladatel a knihtiskař Jamesd Chalmers (1782-1853) ve spolupráci s anglickým profesorem a britským generálním poštmistrem Rowlandem Hillem dne 1.ledna 1840. Ten den to byla jen zkušební serie. Tyto známky měly vyobrazení královny Viktorie. Hlavní emise jich je datována 6.května 1840. Tyto známky se z archů stříhaly.
Až 1882 vynalezl Archer stroj na zoubkování známek.
Tato známka byla však vydána o něco později s chybou poštmistrem na ostrově Mauritius. Jeho rytec přidal jednopennyovou známku navíc s nápisem Post office. Tento chybný tisk na 1000 známkách se pak stal hitem sběratelů. Do dneška je jich známo 87 nepoužitých a 17 použitých. VIKTORIE má na našem obrázku různé ozdoby vlasů a různou špičku nosu.
Až na ty chybotisky převzaly vydávání poštovních známek i jiné evropské pošty. Jako první prý v r. 1843 to byl Zürich a Ženeva. V USA byly jako první vydány v r. 1847 známky s obrazem Benjamina Franklina a prezidenta George Washingtona.
V Rakousko-Uhersku se naši lidé mohli sekat teprve po 1.červenci 1850, kdy byly habsburskou monarchií vydány známky s císařským znakem a s císařskou korunou v hodnotách 1,2,3,6,9 krejcarů. Za rok nato byly vydány u nás i filatelisticky proslulé známky s Merkurem. V Praze vznikl v r.1887 Český klub filatelistů.
Známky tak zahájily modernizaci poštovního styku, který zahrnoval poštovní poukázky (1850), vlakovou poštu (1851), poštovní dobírky (1860), expresní doručování (1861), korespondenční lístky (1869), úpravu poštovného podle váhy (1892), zasílání na dobírku ( 1892). Placení za přepravu pošty bylo frankováno podle toho, zda šlo o placení napřed (franco) nebo až po doručení (porto). Různé typy známek sloužily pro přepravu pošty jako známky listovní, známky novinové, známky doplatní, známky jubilejní, známky příležitostní, známky nouzové aj.
Napřed v Anglii a rychle i po celém světě získávaly známky oblibu i pro sběratele, což bylo příčinou rozvoje jejich tisku, velké literatury a katalogů, hledání jejich atypií, sbírání razítek, aršíků, padělání, přetisků a jiných změn. Ceny starých a atypických známek rostly všude do neuvěřitelné výše, např. známka z r. 1856 z Britské Guayany byla prodána 965.000 dolarů.Přitom tento červený papírek s černým tiskem lodi, s vyznačenou hodnotou jednoho centu , byl poškozený
.
V Plzni byly zavedeny poštovní známky až v r. 1850. Plzeňské Noviny tyto „ drobné nálepky“ chválily jako velký vynález, že znamenaly převrat v poštovní manipulaci.. V r. 1855 byla v Říšské ulici vedle obchodu pana Koppy umístěna už i první poštovní schránka. Nebyla podobné té dnešní. Byla to zamykatelná truhla s proříznutým otvorem na vhazování poštovních cenin. Obchodník dostal proto koncesi i k prodeji známek.
V říjnu 1919 vznikl v Plzni i Klub plzeňských filatelistů, kteří se scházeli v Měšťanské besedě, v hotelu Royal na Jižním předměstí a v hostinci Na staré poště.Jeho omezená činnost přetrvávala i za Protektorátu, jak dokládá i Kontrolní zoubkoměr tribuny filatelistů pro známky býv. Česko-Slovenska, Protektorátu a Slovenska. Jeho činnost neustala, když byl plzeňský klub převeden na dobu 1950-1965 pod patronaci závodního klubu ROH Škoda Plzeň.
Klub plzeňských filatelistů v r 1999 oslavil své osmdesátiny přehlídkou své práce , výstavou známek a vydáním informačního bulletinu s obrázky známek města Plzně, vydaných v rámci Výstavy poštovních známek strojařů Plzeň 1959 100 let ve službách technického pokroku 1,60 Kčs 1Kčs 60 h 30 h
Mezinárodní výstava PRQGA 1962 1 Kč
Znaky československých měst 1968 60 h
Městská architektura Plzeň 1993 5 Kč
