„Éire“ „Ireland“
Rozloha: 70
282 km2
Počet obyvatel: 3
953 000 (2003)
Hustota zalidnění: 56,2
obyvatel / km2
Úřední jazyky: irština,
angličtina - Irové irsky
mluvící (2,3 %), Irové anglicky mluvící s různým stupněm znalosti irštiny
(30,2 %), Irové bez znalosti irštiny (67,5 %)
Náboženství: křesťané:
95 % (katolíci: 92 %, anglikáni: 3 %), ostatní 5 %
Hlavní město: Dublin
(Baile Átha Cliath) - 1 057 000 obyvatel
Státní svátek: 17.
3. „Den svatého Patrika“
POLITIKA:
Státní zřízení: Republika
(parlamentní demokracie)
Hlava státu: Prezidentka
Mary Patricia McAleese - od 11. 11. 1997
Parlament: Oireachtas:
dvoukomorový
EKONOMIKA:
Měna: Euro
(EUR), 1 EUR = 29.5460 CZK (www.patria.cz;
3.4.2005-best bid)
Růst HDPr: 4,9%
(2004)
Inflace: 3,7
% (2003)
Nezaměstnanost: 4,4
% (2004)
Ekonomická zajímavost: Nebývale vysokou míru irské ekonomiky v posledních 15
letech je možno přisoudit vlivu mnoha faktorů, včetně prozíravé monetární a
fiskální politiky a sociální dohody ohledně omezeného růstu mezd. Na ekonomickém
růstu se významně podílejí přímé zahraniční investice, dotace ze strukturálních
fondů, vzrůstající počet kvalifikovaných pracovních sil, rozsáhlý export
moderních technologií a silný růst domácí poptávky.
Turistický ruch: O Irsku se říká, že je to země, kde se návštěvník po
kolena brodí v kráse. Přispívá k tomu nejenom divoká příroda, ale také velmi
příjemní lidé s milým vztahem k návštěvníkům.
Irsko vstoupilo do Evropské unie k 1. 1. 1973. Před
datem vstupu mělo nízkou ekonomickou úroveň, jeho průmyslová základna byla
zastaralá a nepříliš sofistikovaná. Irsko velmi rychle podpořilo ta odvětví,
která obstála v konkurenčním prostředí. Za největší výhodu členství v EU
považuje Irsko zapojení do vnitřního trhu EU, což kromě jiného znamenalo konec
s omezeními přístupu na britský trh. Irsko dnes vyváží téměř 85 % své výroby a
patří tak k největším vývozcům na světě. Země dokázala využít příležitosti
čerpat ze strukturálních fondů EU, což kromě výrazné podpory rozvoje regionů
umožnilo i připravit podmínky pro zahraniční investory. V I. polovině roku 2004
se Irsko stalo předsednickou zemí EU.
Evropská komise 7. 9. 2004 zveřejnila zprávu o alokaci
výdajů z rozpočtu EU za rok 2003. Podle této zprávy je možné určit, které země
byly v průběhu roku 2003 čistými příjemci a které čistými plátci evropského
rozpočtu. Je ovšem nutné upozornit na fakt, že určení těchto zemí je do jisté
míry závislé na výběru metody stanovování tohoto pořadí.
V přepočtu na výši HDP celé země získalo co do objemu
finančních prostředků z evropského rozpočtu nejvíce Portugalsko (3,64 %
HDP) následované Řeckem (3,18 %), Irskem
(2,38 %) a Španělskem (2,19 %). Po odečtení příspěvků, které jednotlivé
země odvádějí do společného unijního rozpočtu, se pořadí nezmění, pouze výše
„čistého zisku“ je samozřejmě o něco nižší.Čistými příjemci (po sečtení
celkových výdajů a příjmů z evropského rozpočtu) byly za rok 2003
Portugalsko (získalo finanční prostředky ve výši 2,66 % svého HDP), Řecko (2,22
% HDP), Irsko (1,40 % HDP) a
Španělsko (1,21 % HDP). Největšími čistými plátci oproti tomu byly Nizozemsko
(-0,43 % HDP) spolu se Švédskem a Německem (oba –0,36 % HDP).
Všechny výše zmíněné údaje jsou ovšem dosti abstraktní
čísla, která leckomu mnoho neřeknou. Jako nejsrozumitelnější se tedy jeví výše čistých zisků a příspěvků
jednotlivých zemí v eurech v přepočtu na obyvatele, i když ani toto
kritérium není zcela objektivní – faktická hodnota jednoho eura je jiná
v Irsku a jiná v Portugalsku. Podle tohoto kritéria je nicméně největším příjemcem za rok 2003 Irsko,
jehož „čistý zisk“ z unijního rozpočtu činí 391,7 eur na obyvatele.
Následuje ho Portugalsko (333,3 €), Řecko (305,3 €) a Španělsko (213,9 €).
Největšími plátci podle tohoto kritéria jsou Lucembursko
(125,1 €; zde ovšem platí, co bylo řečeno výše – po započtení příspěvků na
administrativu se Lucembursko posouvá mezi čisté příjemce), Nizozemsko, (120,6
€), Švédsko (106,1 €) a Německo (92,7 €).
Na závěr této subkapitoly ještě poznámka, že rozpočet pro rok 2003 byl
posledním svého druhu v tom smyslu, že se týkal pouze patnáctičlenné Unie.
A kvantifikace : Celkové výdaje rozpočtu EU
za rok 2003 dosáhly výše 90,6 miliardy eur, z nichž 77,8 mld. (86 %) šlo
ve prospěch konkrétních příjemců v patnácti členských státech.
Daňová kvóta – neboli podíl vybraných daní na hrubém domácím
produktu je jedním z ukazatelů sloužících i k mezinárodnímu
srovnávání a vypovídá o tom ,jak velká část nezůstává těm, kdo příjmy vytvořili,
ale rozděluje se na daňovém principu.
Daňovou kvótu můžeme rozdělit na přímou a nepřímou podle
toho co vše mezi daně zahrnujeme. Následující graf zobrazuje porovnání daňové
kvóty Irska a Evropské unie.
Zahrnuje jak všechny daně a sociální zabezpečení tak i
některé další poplatky.
Graf 1
Pramen: OECD Economic Outlook, 2004
Pro srovnání uvádím ještě jeden graf zachycující rovněž
složenou daňovou kvótu, ale podle jiného zdroje. Je zde navíc srovnání výše
daňové kvóty 15-ti členné EU a EU po přistoupení nových členských států.
Graf 2
Pramen: www.europa.eu.int, 2003
Po srovnání s hodnotami
v ostatních členských státech, a bereme-li v úvahu údaje z roku
2003, můžeme říci, že Irsko (31,2%)
patří mezi země s nejnižší daňovou kvótou. Lépe jsou na tom jen Litva
(28,7%), Lotyšsko (29,1%) a Slovensko (30,9%). Naopak nejvyšší daňovou kvótu má
Švédsko (51,4%), Dánsko (49,8%), Belgie (48,1%), Francie (45,7%) a Finsko
(45,1%).
Můžeme také zmínit, že Irsko
zaznamenalo druhý největší nárůst daňové kvóty oproti minulému roku (z 29.8% na 31.2%).
Pramen: OECD Economic Outlook, 2004
Tax burden and structure of
taxes
|
|
Total taxes
|
Indirect taxes
|
Direct taxes
|
Social security
contributions
|
|
|
as % of GDP
|
as % of total tax burden
|
|
|
1995
|
2002
|
2003
|
2000
|
2003
|
2000
|
2003
|
2000
|
2003
|
|
EU25
|
:
|
41.3
|
41.5
|
33.4
|
33.8
|
33.4
|
31.6
|
33.2
|
34.5
|
EU15
|
42.0
|
41.6
|
41.8
|
33.3
|
33.4
|
33.7
|
32.2
|
33.0
|
34.4
|
|
Euro-zone
|
42.5
|
42.1
|
42.2
|
32.5
|
32.8
|
30.4
|
29.0
|
37.1
|
38.2
|
|
BE
|
47.1
|
48.7
|
48.1
|
29.2
|
28.8
|
37.3
|
36.5
|
33.5
|
34.6
|
|
CZ
|
36.2
|
35.5
|
36.2
|
33.4
|
31.4
|
24.4
|
27.0
|
42.2
|
41.6
|
|
DK
|
50.1
|
49.7
|
49.8
|
34.5
|
34.9
|
59.2
|
59.6
|
6.3
|
5.4
|
|
DE
|
42.3
|
41.7
|
41.7
|
28.9
|
29.7
|
28.7
|
25.9
|
42.4
|
44.4
|
|
EE
|
37.9
|
32.4
|
33.4
|
39.6
|
39.3
|
25.1
|
26.1
|
35.3
|
34.5
|
|
EL
|
34.7
|
39.8
|
38.6
|
38.6
|
37.2
|
27.4
|
23.3
|
34.0
|
39.5
|
|
ES
|
34.3
|
36.3
|
36.5
|
33.7
|
33.7
|
29.9
|
29.6
|
36.4
|
36.7
|
|
FR
|
45.4
|
45.6
|
45.7
|
34.3
|
34.1
|
27.2
|
25.8
|
38.5
|
40.2
|
|
IE
|
35.2
|
29.8
|
31.2
|
41.7
|
41.4
|
41.1
|
39.5
|
17.1
|
19.1
|
|
IT
|
42.9
|
42.4
|
43.2
|
36.0
|
34.2
|
34.4
|
35.3
|
29.5
|
30.5
|
|
CY
|
:
|
32.5
|
34.3
|
41.4
|
49.4
|
36.9
|
29.4
|
21.7
|
21.2
|
|
LV
|
33.7
|
28.9
|
29.1
|
38.7
|
39.4
|
27.5
|
29.1
|
33.8
|
31.5
|
|
LT
|
28.6
|
28.6
|
28.7
|
41.1
|
41.5
|
28.0
|
28.2
|
30.9
|
30.3
|
|
LU
|
43.6
|
42.1
|
42.3
|
35.4
|
32.9
|
37.6
|
37.7
|
26.9
|
29.4
|
|
HU
|
43.6
|
38.9
|
39.2
|
41.3
|
42.3
|
25.2
|
25.0
|
33.5
|
32.7
|
|
MT
|
31.3
|
34.3
|
34.2
|
42.8
|
40.8
|
31.3
|
35.5
|
25.9
|
23.8
|
|
NL
|
40.5
|
39.4
|
39.3
|
31.3
|
33.8
|
30.1
|
29.3
|
38.6
|
36.9
|
|
AT
|
43.6
|
45.4
|
44.8
|
33.7
|
33.7
|
29.2
|
29.9
|
37.1
|
36.4
|
|
PL
|
39.4
|
35.5
|
35.8
|
40.9
|
41.8
|
20.4
|
19.7
|
38.7
|
38.5
|
|
PT
|
34.5
|
37.4
|
38.1
|
40.4
|
41.9
|
28.1
|
24.6
|
31.6
|
33.5
|
|
SI
|
41.1
|
39.7
|
40.3
|
41.9
|
41.6
|
19.5
|
20.8
|
38.6
|
37.6
|
|
SK
|
40.6
|
32.5
|
30.9
|
37.8
|
36.9
|
22.1
|
23.2
|
40.1
|
39.8
|
|
FI
|
46.7
|
46.1
|
45.1
|
29.3
|
31.9
|
45.1
|
41.0
|
25.6
|
27.1
|
|
SE
|
50.2
|
51.0
|
51.4
|
31.0
|
34.0
|
41.4
|
36.4
|
27.7
|
29.6
|
|
UK
|
36.7
|
37.0
|
37.1
|
37.0
|
36.9
|
43.7
|
42.0
|
19.4
|
21.0
|
Pramen : www.europe.eu.int,
2003
Daňový systém Irsku je považovaný za velmi jednoduchý a
průhledný. Výběr daní a poplatků je v kompetenci Office of the Revenue
Commissioners. Přímé daně jsou vůbec nejnižší v Evropské unii. Vláda se snaží
naplnit státní kasu především nepřímými daněmi a různými poplatky.
Graf 3 Graf
4
Pramen: www.europa.eu.int,
2003 Pramen: www.europa.eu.int, 2003
- Individuální důchodová daň ( Income
tax )
Daňová sazba z příjmů fyzických osob se pohybuje dle výše
dosahovaného příjmu od 20 % do 42 % (postihuje velmi málo občanů).
Pro Irsko je typický malý počet odčitatelných položek a výjimek. Daňové
přiznání je jednoduché a administrativně málo náročné.
- Korporační daň ( Corporate tax )
V Irsku je standardní sazba daně z příjmu právnických osob ve
výši 12,5 %. U několika málo výjimek
může dosahovat 25 %. Mnohem častější je poskytování snížené daně ze zisku ve
výši 10 %. Tato sazba je uplatňována:
- Pro výrobní a některé další
firmy zřízené do r. 1998 (platnost do roku 2010)
- Pro firmy zřízené v zóně
Shannon Airport do r. 1998 (platnost do roku 2005)
- Pro firmy zřízené v centru
IFSC Dublin do r. 1998 (platnost do roku 2005)
Dalším
motivačním prvkem pro zahraniční investory je zvýšená sazba odpisů až do výše l00 % v prvním roce pro firmy působící ve
vybraných oblastech.
- Daň dědická ( Inheritance tax )
- Daň darovací ( Gift tax )
- Daň ze zisku z prodeje majetku (
Capital gains tax ) – 20%
- Srážková daň z dividend (
Dividend withholding tax ) – 20%
- Relevant contract tax
- Daň z úroku v z vkladu ( Deposit Interest
Retention Tax) – 20%
- Srážková daň
z profesních poplatků
( Withholding tax on professional
fees ) – 20%
- Daň z přidané hodnoty ( Value
added tax )
Šestá směrnice Evropské unie stanoví, že základní sazby daně
z přidané hodnoty nesmí být nižší než 15 %. Členské státy jsou oprávněny
uplatňovat na vybrané zboží a služby sníženou sazbu daně. V Irsku je základní
sazba DPH 21 % a snížená 12,6 %.
- Spotřební daně ( Custom and excise
tariff )
Spotřební daně jsou stanoveny na několik položek - především
alkoholické nápoje, tabákové výrobky, pohonné hmoty a motorová vozidla. Některé
druhy zboží mohou být do Irska dovezeny pouze se zvláštní licencí - střelné
zbraně, munice, výbušniny, nebezpečné omamné látky, knihy s obscénní tématikou.
Seznam je k obsažen v Celním a daňovém tarifu Irska.
Maximální sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou
10,75 % (zaměstnavatel), 6 % (zaměstnanec) a 5 % (samostatně výdělečně činná
osoba).
- Ekologická daň/ poplatek (
Environmental levy )
Ekologická daň bylo zavedena
ministerstvem ekologie a místní vládou jako prostředek k omezení spotřeby
igelitových nákupních tašek. Výše poplatku je 15 % z každé tašky. Tento
poplatek vstoupil v platnost 4. března 2002. Poplatníky jsou
maloobchodníci nabízející tyto tašky svým zákazníkům v okamžiku prodeje.
- Poplatek z tuny ( Tonnage tax )
Některé lodní/námořní společnosti
si mohou za určitých podmínek zdanit své zisky poplatkem z tuny namísto
korporační daně. A to na základě žádosti, které může, ale nemusí, být vyhověno.
- Daň za registraci vozidla ( Vehicle registration tax –
VRT )
Tento
poplatek je vybírán při registraci motorového vozidla v Irsku. Všechna motorová
vozidla , kromě vozidel dočasně dovezených nerezidenty, musejí být
registrovány. Vozidla musejí být registrovány před tím než jim bude udělena
licence pro daň silniční.
Dani
z příjmu jsou , vyjma několika výjimek, podrobeny všechny příjmy
vznikající v Irsku jednotlivcům, v.o.s. a neregistrovaná
sdružení.
- Fyzické osoby (
Individuals )
Fyzická osoba, která
je daňovým rezidentem má neomezenou daňovou povinnost a zároveň je
oprávněna požadovat určité daňové odpočty a slevy. Daňový nerezident podléhá
zdanění příjmů pouze příjmy získanými na území Irska. Pokud není rezidentem,
ale je „ordinarily“ rezidentem, pak dani podléhají i příjmy ze zahraničí, ale
pouze tam, kde příjmy přesáhnou hodnotu €3,810
za roční zdaňovací období. Tato skutečnost ovšem může být upravena smlouvami
zamezujícími dvojímu zdanění. Obecně platí, že tam kde jsou příjmy plně nebo
částečně zdaněny v Irsku nebo v kterékoli smluvní zemi, je daň,
zaplacena v zemi zdroje těchto příjmů, brána jako odpočet proti dani
zaplacené v jiné zemi ze stejného příjmu.
Nerezidenti, kteří ale jsou
irskými občany nebo ti, kteří byli rezidenty, ale v současné době
dlouhodobě pobývají ze zdravotních důvodů mimo Irsko, mohou být oprávněni
k úlevám z daně z příjmu fyzických osob. Podobné úlevy jsou
možné i v případě rezidentů ostatních členských států EU a rezidentů
většiny státu s kterými má Irsko podepsanou mezinárodní smlouvu o zamezení
dvojímu zdanění.
Fyzická osoba, která je rezidentem v Irsku, ale
pracuje mimo Irsko nebo Velkou Britanii po určitou velmi malou část roku může
být oprávněna k odpočtům od daně. Rozsah odpočtu závisí na době strávené
prací v zahraničí.
Veřejná
obchodní společnost není zdaněna jako celek. Každý jednotlivý společník je
zdaňován individuálně podle výše svého podílu na příjmech společnosti.
- Neregistrované partnerství ( Unincorporated bodies )
Daní
z příjmu je standardně zdaněn celkový zisk neregistrovaného partnerství.
Je zdaněn standardní sazbou.
Jak již bylo řečeno,
v Irsku neexistuje příliš mnoho výjimek ze zdanění, ale za určitých
podmínek, pro určité zisky nebo příjmy je od daně upuštěno. Hlavními
osvobozeními jsou
následující :
- Příjmy nepřesahující danou mez
- Příjmy odvozené od určitého pronájmu
zemědělské půdy
- Ustanoveními vymezené honoráře
spisovatelů, skladatelů nebo dalších umělců
- Úroky z vkladových certifikátů,
úsporných
bondů a ze
splátkového kalendáře, ovšem jen do daných limitů.
- a další …
Irský daňový systém rozlišuje dvě základní daňové sazby pro
individuální důchodovou daň – 20% a 42%. Vyšší sazbou - 42% - je zdaněno jen
malé procento příjmů přesahující danou mez.
|
Svobodný/vdovec bez
závislých dětí
|
28,000 @ 20%
zůstatek @ 42%
|
|
Svobodný/vdovec s
nárokem na poukázku rodiny s jedním rodičem
|
32,000 @ 20%
zůstatek @ 42%
|
|
Manželé (jeden
výdělečně činný)
|
37,000 @ 20%
zůstatek @ 42%
|
|
Manželé (oba
výdělečně činní)
|
37,000 @ 20%
(with increase of 19,000 max.)
zůstatek @ 42%
|
Pramen: www.revenue.ie,
III/2005
Soustava odpočtů od daně je v Irsku poměrně složitá a
promítá řadu speciálních sociálních charakteristik obyvatelstva.
Pramen: http://www.revenue.ie/publications/txbrefng/tb04supl.pdf,
III/2005
Vstupem do
Evropské Unie mohou občané České republiky v Irsku pracovat bez pracovního
povolení. Jakmile si
najdete práci, musíte však podstoupit několik formalit.
Každý, kdo v Irsku pracuje, by si měl co nejdříve zažádat o
přidělení PPS№ - Personal
Public Service Number – referenční číslo jednotlivce sloužící ke styku s
daňovým úřadem a správou sociálního zabezpečení. Toto
číslo ovšem není závislé pouze na výdělečné činnosti, získají ho všechny osoby
v Irsku registrované (např. na základě doložení bydliště). Slouží pro účely
čerpání sociálních dávek, příspěvků, zdravotní péče a služeb z oblasti
vzdělávání. Toto číslo vydává místní pobočka úřadu sociálního zabezpečení
(Social Welfare Office). Na základě tohoto čísla bude mzda zdaněna podle
platných irských zákonů. (Díky smlouvě o zamezení dvojímu zdanění již není
třeba po návratu odvádět z výdělku daň v Česku.)
Daně z příjmů strhává z platu zaměstnavatel a odvádí je
příslušným úřadům.
Př.
Vezměme
si například bezdětného pana Smithe, který v Irsku pracuje jako zahradník
. Je svobodný a je mu 29 let. Jeho týdenní hrubá mzda
v Hotelu Brookfield činí € 360. ( Pracuje 8 hodin denně, šest dnů v týdnu,
za průměrnou hodinovou mzdu € 7,50.) Chce vědět jak
velkou daň z této částky jeho zaměstnavatel odvede.
Jelikož je to svobodný člověk bez
závislých dětí vztahuje se na něj mez € 28 000 pro stanovení sazby daně.
Pokud by jeho týdenní mzda
překročila 28 000/52 = € 538,47
byla by tato část zdaněna vyšší 42%-ní sazbou, ale jelikož € 360 < € 538,47
bude se na něj vztahovat 20%-ní sazba daně.
Nyní se budeme zabývat odpočty od
daně. Podle tabulky zjistíme, že se na něj vztahuje základní odpočet „Single
Person’s Tax Credit“ ve výši € 1520 ročně a „PAYE Tax
Credit“ v roční výši € 1040. Vydělíme-li oba odpočty 52 týdny, vyjde nám
číslo 49,24.
To je suma, kterou si může pan
Smith odečíst od daně vypočtené z týdenní mzdy.
€ 360 * 0,2 = € 72 € 72 – 49,24 = € 22,76
Vyšla nám tedy konečná daňová povinnost € 22,76, jež bude strženo
z týdenní mzdy pana Smithe.
Tento příklad samozřejmě nebere v úvahu všechny
složitosti systému, chtěla jsem jen nastínit princip výpočtu individuální
důchodové daně a odpočtů.
Daň darovací se vztahuje na dary obdržené od 28. února 1974 a daň dědická se
vztahuje na všechna dědictví s účinností od 1. dubna 1975.
Dědictví je
bezúplatné nabytí majetku z důvodu smrti.
Dar je bezúplatné
nabytí majetku jiným způsobem než smrtí.
Dani podléhá pouze se zdanitelná část daru nebo dědictví. Ta
se určí z tržní ceny darovaného nebo zděděného majetku po odečtení dluhů a
závazků dárce nebo dlužníka.
Poplatníci těchto daní jsou (stejně jako v České
republice) rozděleni do tří skupin podle stupně příbuzenského vztahu mezi
dědicem a zůstavitelem nebo obdarovaným a dárcem. Do první skupiny patří pouze
dcera nebo syn; do druhé skupiny pak rodič, sourozenec, neteř, synovec a
vnouče; do třetí všichni ostatní. Příslušnost ke skupině určuje limit do
kterého se darovaný či děděný majetek nezdaňuje. Částka přesahující danou mez
je pak zdaněna lineární a jednotnou sazbou 20 %. Limity jsou valorizovány podle
CPI (index spotřebitelských cen) a koeficientem indexace. Pro rok 2005 je jeho
hodnota 1,225. Limity ukazuje následující tabulka.
|
Group
|
Relationship to Disponer
|
Group Threshold
|
|
|
|
2003(after
indexation)
|
2004(after
indexation)
|
2005(after
indexation)
|
|
A
|
Son/Daughter
|
€441,198
|
€456,438
|
€466,725
|
|
B
|
Parent*/Brother/Sister/
Niece/Nephew/Grandchild
|
€44,120
|
€45,644
|
€46,673
|
|
C
|
Relationship
other that Group A or B
|
€22,060
|
€22,822
|
€23,336
|
*Za určitých podmínek muže rodič dědící po svém potomkovi
patřit do skupiny A.
Existují také mnohá osvobození od daně dědické a darovací.
Například první € 3 000, obdržené jako dar by a
beneficiary from a disponer během jednoho roku jsou osvobozeny od daně.
Stejně jako dědictví mezi manželi.
Daň z přidané hodnoty ( Value added tax )
Spolu
s Velkou Británií zavedlo Irsko daň z přidané hodnoty jako jeden z
prvních států již v roce 1972. DPH řadíme mezi daně ze spotřeby. Je vybírána
obchodníky registrovanými k DPH z dodání zboží a poskytování služeb.
Poplatníci
Osoby dodávající zdanitelné zboží nebo poskytující
zdanitelné služby za úplatu se musejí registrovat a odvádět DPH, pokud jejich
roční obrat přesáhne určitý limit. Hlavní roční limity jsou následující:
€ 25 500 pro osoby poskytující služby
€ 51 000 pro osoby dodávající zboží
Osoby založené v Irsku, jejichž obrat nepřesáhl danou
mez se mohou registrovat dobrovolně.
Osvobození a vynětí
Určité
zboží a služby jsou od DPH osvobozeny. Obecně platí, že osoby nabízející zboží
a služby typu, např. školky, university a nemocnice, jsou pro účely DPH
osvobozeny. To znamená, že tyto osoby musí platit DPH při nákupu, ale nemají
povinnost se registrovat.
Sazby
Irsko
má značně složitý sazebník, neodpovídající tomu, na čem se dohodla Evropská
unie (tj. 1 základní + 1 snížená). Irsko toto nedodržuje, zatím ze to ale
strany EU tolerováno, žádné sankce Irsko
nedostalo.
Sazby
daně z příjmu platné v současné době jsou následující: 0%, 4,4% (hospodářská zvířata a chrti), 13,5% a 21%. Sazba je
samozřejmě závislá na poskytované službě nebo dodávaném zboží. Na následující
odkazu najdete sazby pro 2 500 zboží a služeb.
http://www.revenue.ie/services/tax_info/vatrate/vatrate.htm
Výpočet dně
Osoby
registrované k dani podléhají DPH v Irsku při každém provedeném
obchodu s vyrobeným zbožím nebo při poskytnutí služby podléhající dani.
V případě obchodu s ostatními obchodníky musí být vydána faktura
znázorňující každou daň odděleně.
Systém
umožňuje obchodníkům odečíst si daň na
vstupu od daně placené na výstupu. Tento odpočet je možný jen
s několika málo výjimkami – hlavně příslušenství automobilů, pohonné
hmoty, výdaje na zábavu a zboží a služby pro účel, který se netýká zdanitelného
podnikání. Běžné zdaňovací období
jsou u DPH dva kalendářní měsíce.
Obchodníci s velmi nízkými daňovými závazky mohou požádat o roční
zdaňovací období namísto dvouměsíčního.Daň je splatná vždy 19. den
následujícího měsíce.
Jednou
za rok jsou obchodníci povinni poskytnout detailnější
přehled o konkrétních obchodech, nákupech a prodejích spadajících pod
konkrétní sazbu.
|
|
|
|
|
Rates
applied within a specific region
|
|
|
Domestic zero rate1
|
Reduced rate(s)
|
Standard rate
|
of member country
|
|
|
|
|
|
|
|
Australia
|
yes
|
-
|
10,0
|
-
|
|
Austria
|
no
|
10.0 and 12.0
|
20,0
|
10.0, 12.0 and 16.0 2
|
|
Belgium
|
yes
|
6.0
and 12.0
|
21,0
|
-
|
|
Canada
|
yes
|
-
|
7,0
|
15.0 3
|
|
Czech
Republic
|
no
|
5,0
|
22,0
|
-
|
|
Denmark
|
yes
|
-
|
25,0
|
-
|
|
Finland
|
yes
|
8.0 and 17.0
|
22,0
|
-
|
|
France
|
no
|
2.1 and 5.5
|
19,6
|
0.9, 2.1, 8.0, 13.0 and 19.6 4
|
|
|
|
|
|
1.05, 1.75, 2.1 and 8.5 5
|
|
Germany
|
no
|
7,0
|
16,0
|
-
|
|
Greece
|
no
|
4.0 and 8.0
|
18,0
|
3.0, 6.0 and 13.06
|
|
Hungary
|
yes
|
12,0
|
25,0
|
-
|
|
Iceland
|
yes
|
14,0
|
24,5
|
-
|
|
Ireland
|
yes
|
4.3 and 13.5
|
21,0
|
-
|
|
Italy
|
yes
|
4.0 and 10.0
|
20,0
|
-
|
|
Japan
|
no
|
-
|
5,0
|
-
|
|
Korea
|
yes
|
-
|
10,0
|
-
|
|
Luxembourg
|
no
|
3.0, 6.0 and 12.0
|
15,0
|
-
|
|
Mexico
|
yes
|
-
|
15,0
|
10 7
|
|
Netherlands
|
no
|
6,0
|
19,0
|
-
|
|
New
Zealand
|
yes
|
-
|
12,5
|
-
|
|
Norway
|
yes
|
12,0
|
24,0
|
-
|
|
Poland
|
yes
|
7,0
|
22,0
|
-
|
|
Portugal
|
no
|
5.0 and 12.0
|
19,0
|
4.0, 8.0, and 13.0 8
|
|
Slovak
Republic
|
no
|
14,0
|
20,0
|
-
|
|
Spain
|
no
|
4.0 and 7.0
|
16,0
|
2.0, 5.0, 9.0 and 13.0 9
|
|
|
|
|
|
0.5 and 4.0 10
|
|
Sweden
|
yes
|
6.0 and 12.0
|
25,0
|
-
|
|
Switzerland
|
yes
|
2.4 and 3.6
|
7,6
|
-
|
|
Turkey
|
no
|
1.0 and 8.0
|
18,0
|
-
|
|
United
Kingdom
|
yes
|
5,0
|
17,5
|
-
|
|
United
States
|
-
|
-
|
-
|
-
|
Spotřební daně ( Excise duties )
Sazby
Spotřební daně jsou v rámci Evropské unie
harmonizovány. Je pevně stanoveno, co povinně musí být předmětem spotřebních
daní a co naopak spotřebním daním podléhat nesmí. Zároveň jsou u jednotlivých
skupin zboží stanoveny minimální sazby.
Domény : www.revenue.ie
www.oecd.org
www.europa.eu.int
www.europa.eu.int/eures
www.evropska-unie.cz
www.euroskop.cz
Konkrétní odkazy : http://www.mesec.cz/clanky/irsko-danovy-system-a-prace/
http://www.miras.cz/seminarky/finance-dane-irsko.php
http://www.alfa-agency.cz/prace/irsko/
http://www.revenue.ie/publications/txbrefng/tb04supl.pdf !!!
Knihy : Daňový systém 2004 v ČR
Alena
Vančurová a kolektiv autorů
Vox,
2004
OECD
Tax Policy studies
OECD
Publications, 2001
Glosář
– Instituce, politiky a rozšiřování Evropské unie
Informační
centrum Evropské unie Praha, 2004
Dokumenty : Dopis
o přidělení PPS№ úřadem
sociálního zabezpečení v Corku, červen 2004
Certifikát
z finančního úřadu v Corku,
červen
2004
