Plzeňský tisk

 

Doc.MUDr Přemysl Paichl

 

Plzeň měla velké předpoklady k nejširšímu vydávání tiskovin u nás,  protože  se v ní zrodila první tiskárna  u nás v Čechách a vůbec v Rakousku. Zde byla vydána první česká kniha, tady vznikaly jedny z prvních novin po Praze, zde se tiskly hrací karty  a pro Plzeň se vydávaly i pohlednice. Podívejme se tedy alespoň na některé začátky plzeňské typografie. 

 

Knihtisk

            Knihtisk  má dlouhou historii podle toho, jak se vytvářely litery, zda vyřezáváním z nekovových materiálů, hlavně ze dřeva . Těmi se ještě v Guttenbergově době tisklo někde v Holandsku. Plzeňská technologie , založená na kovových odlévaných typech už byla údajně známa v Koreji v letech 1234. Guttenberg s nimi však  tiskl v Evropě knihy teprve kolem 1450.

Do Plzně se dostala znalost knihtisku pomocí pohyblivých liter  v letech 1468- 1479. Můžeme se přít o to, kdo se o to v Plzni zasloužil.Možná, že tím knihostrůjcem byl Mistr Pavel Pražský, řečený Žídek (* ? 1413-+1471),  jeden z prvních plzeňských polyhistorů, lékař s pověstí  ženského odborníka, který přišel do Plzně jako do vyhnanství  ve třetím kvartálu  XV. století  s pražskou kapitulou, který sepsal knihu o dvaceti uměních a vědách  „Liber viginti artium“.V ní snad jako první v Plzni psal o knihtisku.

Možná, že inspirátorem knihtisku v Plzni byl  administrátor kapituly pražské a děkan pražské univerzity,  Hilarius Litoměřický (*1411) který se uchýlil v r. 1467 z Prahy do Plzně. Církev v tehdejší době potřebovala knihy nejvíce.To dokazuje v Plzni v r. 1476 vydaná „Statuta provincialia Ernesti“, tedy kniha šitá na míru ustanovením pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Církvi sloužilo mnoho jiných knih vydaných zde Mantuánem.

Plzeňský knihtisk je však spojován s jiným člověkem v Plzni, jehož jméno dodnes ani neznáme. Vždy se o něm píše jako o  tiskaři Kroniky Trojánské (1468), která přinesla do Čech fantastické svědectví o válce trojské Tento tiskař zde přivedl na svět údajně  i dalších 6 tisků. Ať už to byl usedlý nebo  potulný impresor, dají se předpokládat jeho vztahy k rodišti Jana Guttenberga (Henne Genssfleisch von Sulgeloch (Sörgeloch)v Mohuči. Možná, že si někdo všimne , že Guttenberg zemřel teprve v době  vydání naší první české knihy v r. 1468, jako by v ní předal do Plzně kulturní štafetu..

Nejde jen o tuto první českou  knihu, Je začátkem řady v Plzni různými autory  psaných a v Plzni nebo v Norimberce pro Plzeň tištěných knih . Vzpomeňme zde tyto počáteční plzeňské impresory:, kteří tiskli knihy  nejen pro duchovenstvo a zámožné jednotlivce, ale už  i pro měšťany . Patřil k nim

Mikulář  Štětina – uváděný jako Bakalář  (1498 – ? 1513 ?1520).O něm není jasno,zda to byl vlastně Slovák rozený v Uhrách, není ani o něm známo, zda ke knihtisku nepřičichl už během studií v Krakově a zda  netiskl své knih sice v Norimberce, ale vydával je za tisky plzeňské. K  Bakalářovým dílům patřila i Kompaktáta., kalendář zvaný Minucí, Lékařství užitečné a výborné proti nakažlivému povětří a proti moru aj, Podle některých  se mu přisuzuje i tehdy velmi známá kniha „Frantovy práva“ z r. 1518. Pojednává o plzeňském lékaři Frantovi. Toto dílko pravděpodobně však vydal až jeho následovník  Jan Mantuán.

Jan Mantuán Fencl  působil  v Norimberce  v letech 1518-1520 a  pak v Plzni pracoval se svým společníkem ( technikem) Janem Pekkem .Mantuán  pravděpodobně byl více nakladatelem, překladatelem , literátem než tiskařem. Studoval v Lipsku. Pravděpodobně  až Mantuán je spolu s městským písařem Linhartem Jílkem autorem   Frantových práv. Z této dílny Mantuána s Pekkem pravděpodobně vzniklo v Plzni celkem 23 tisků., mezi jiným i Minucí čili Vybrané časové ku pouštění krve (1489) Traktát o zemi svaté ( 1489),Život Mohamedův ( 1498), Lucidář (1498), Podkoní a žák ( 1498), Traktát o divích a nesnadnostech (1498), Život Adama a Evy , Kniha chval Božských.  Zde uvedené roky vydání  jsou jen orientační . Nejasností je i nejvíce zatíženo vydání  latinsko-české slovníku Vokabulář Lactifer, který nepatří už mezi inkunabula , ale mezi starotisky., vydané snad dříve  Janem Bosákem Vodňanským.

Jan Pek (Pekk) ( 1518 – 1532 je jinak uváděn  podle jména své manželky  jako Pekk Hazukův  nebo jako (?) Hans Uhlbeck ze Švabachu . Pekk měl svou tiskárnu na rohu plzeňského náměstí a Pražské ulice v č.pop. 94. Zde přivedl na svět údajně deset spisů různého obsahu. Mezi jiným prý to byly r. 1526  Řeči z hlubokých mudrcův a  Písničky neutěšené a  v r. 1527 Nový zákon. . Pekkova tiskána asi stála  nejdříve  rohovém domě dnešní ulice Bedřich Smetany a Bezručovy. Alespoň to tak tvrdí deska na tomto domě. Pravděpodobně se však tiskárna přestěhovala  v r. 1521 do domu čp.94 na rohu dnešní Rooseveltovy a Pražské ulice, kde ale žádná deska tiskařství nepřipomíná.

Tomáš Bakalář  je o něco vzpomínán v r. 1533-1534, hlavně však proto, že v tom roce 1534 v Plzni tiskárna na delší dobu zanikla.Není potvrzen údaj, že od Pekka  ji koupil  v r. 1540  plzeňský měšťan Pavel Lev

Teprve po 250leté přestávce se Plzeň může z oblasti tisku chlubit už přesněji  citovanými jmény Josefa Jana Morgensäulera (1788 –1816), Leopolda Reinera  ( 1877 – 1833), Reinera A.Schmida ( 1833 – 1838), J.M.Schmida (1838-1856),  Ignáce Schiebla ( 1861 – 1901) a jinými.

 

 Hrací karty 1835 se v Plzni tiskly až  od konce XVI. století. Tento tisk je v Plzni spojen v XVIII. století se jmény Josefa Fuchse,  Adama Gradla, Antonína Babičky, Martina Mischky a jiných. Např. IIII. hostinec U města Hamburku, V. hořící sv.Bartoloměj, VI. U zlatého orla, VII. gymnasium, VIII. zámek, IX. Křimice, X. krajský úřad, XI. staré divadlo, XII. Říhovský dům, XIII. U bílé růže, XIV. Valdštejnský dům, XV. U dvou zlatých klíčů, XVIII. síň přátelství Lochotín, XIX. Radyně, XX. věznice, XXI. radnice.

 

Noviny a časopisy

Počátky předávání psaných zpráv, které bychom mohli s nadsázkou považovat za noviny nebo časopisy , v historii lidstva spolehlivě nedohlédneme.Podle Světové asociace novin (World Association of Newspapers) byly rukopisné noviny pravidelně vydávány vládami už před dvěma tisíciletími a pravděpodobně i déle. Dokládá to např. seznam zpráv o událostech s názvem Acta diurna, který redigoval ve starém Římě  už Julius Caesar v roce 59 př.Kr. O něco mladší rukopisné noviny byly snad vydávány  v Číně  v Beijingu pod názvem „Různé zprávy v Kaiyuane“ v roce 713.První tištěné noviny s názvem Relation prý začal vydávat  ve Štrasburku  v r.1605: Johann Carolus.". Prvním deníkem se stal asi Daily Courant  v Londýně.

Termín noviny se dlouho odlišoval od názvu časopis, který sice také znamenal  tiskovinu vydávanou periodicky, ale s určitým zaměřením, ne tedy sloužícím aktuálnímu dennímu zpravodajství. V posledních létech se tento rozdíl mezi novinami a časopisy stírá a v obou tiskovinách najdeme obojí zaměření.

I v Čechách  nejdříve vznikaly noviny ve formě  letáků, jako tzv létací noviny s textem nebo i s obrázky. Slovníky je uvádějí u nás až  koncem XV. století, viz např. Jindřichohradištské Noviny z r. 1495. Našli bychom jich více, i když jen  s rozpaky můžeme považovat za noviny příležitostné zpravodajství v dobách předchozích.  Podle Ottova slovníku  začaly v Čechách vycházet jako první noviny v r. 1515 formou příležitostně tištěných zpráv o významnějších událostech,  vydávaných Mikulášem Konáčem z Hodištkova. Úřední výsadu na vydávání dostal však až pražský tiskař  Karel z Dobroslavína. Takovéto noviny vycházely až do konce XVII.století.  Jen s otazníkem můžeme přijmout článek  z někdejších Plzeňských listů (47, 1911, s..199) s nadpisem „Nejstarší noviny  české z r.  1495 (snad z  Plzně) “ 

Periodicky vydávaný časopis začal údajně vycházet v r. 1597 pod názvem „ Noviny poradné celého měsíce  září 597“, které začal vydávat  pražský tiskař Daniel Sedlčanský

V pravém slova smyslu se novinářství a časopisectví  rodí  v Evropě až někdy na začátku XVII. století, když už se technika tisku dostala k technologii rychlého a masového tištění , k dospělosti papírového průmyslu a  k získávání s předávání zpráv z dalekého okolí. Tak tomu bylo na příklad  v  Anglii, která své počátky časopisectví klade do prvních desetiletí XVII. století, viz např. News Letters. U nás vycházejí první české periodické noviny v letech 1719-1771. Vydávání novin napomohla pošta, proto mnohé z nich se jmenovaly „poštovské“.

Plzeň koncem XVI. století byla malá na to, aby uživila  vlastní vydávání novin.To, že si Plzeňané četli importované pražské nebo celostátní noviny, se opakuje v dříve i dnes vícekrát.  Doba k tomu nastala např. v druhé polovině  XIX. století. Noviny  šly do Plzně  napřed  z Vídně i z Prahy a prosadily se v ní  silněji hlavně , kdy v ní planuly v Praze a Rakousku  rozpory z vášně národnostní a jazykové  mezi Čechy a Němci, mezi staročechy a mladočechy a  zejména pak i mezi různými jako houby po dešti vznikajícími politickými stranami.

            Plzeňské německé časopisy

Ačkoliv v Plzni bylo jen kolem 10% německých obyvatel, němčilo v ní mnohem více lidí  a proto se napřed v našem městě zrodily časopisy a noviny  v jazyce německém.

Jejich řadu pochopitelně zahajoval v r. 1835 list úřední – Pilsner Amts-und Anzeigeblatt. Mnoho toho o něm nevíme, protože za rok zanikl.

Jako první zde  vznikl  za redakce J.M.Schmida (? Schmidta) týdeník Pilsner Anzeiger  ( 1847- 1850)          Píše o tom  detailněji V.Čepelák v práci „ Pilsner Anzeiger (Pilsner Wochenblatt) v letech 1847-1850“.

Později se tyto noviny přejmenovaly na  Pilsner Wochenblatt. Možná, že jsou souputníkem nebo totožné s jinde citovaným  Pilsner Wochenblatt für Unterhaltung , Belehrung Zeitinteressen und gemeinnützigen Mitteilungen. Tyto časopisy skončily vydávání  do r. 1854.

Pilsner Bote, (Pilner Reform, Echo von Pilsen und Westböhmen) začíná brzo po nich vycházet poprvé  od 1.října 1854 za pomoci  J.M.Schmidta . Ten se snad na začátku roku 1858  stává majetníkem tiskárny a  redaktorem V mnohých údajích o těchto novinách jsou, co se týče datování, značné nesouhlasy. To, že šlo zprvu o čistě německý plzeňský časopis,  snad potvrzují snad všichni. Když však jeho nástupce Schiebl od J.M.Schmidta koupil tiskárnu i jeho časopis  Pilsner Bote a od 1.ledna 1862 se stal jeho redaktorem pak se situace dost měnila.. Pak se prý Pilsner Bote stal  mluvčím skupiny pravého pokroku. V tomto  časopise se pak  po 1861 objevovaly i články psané česky.  .

            V r. 1870 se pak Schieblovy  noviny Pilsner Bote přejmenovávají na Pilsner Reform a jsou tištěny  30 let  v tiskárně  Hynka Schiebla do r. 1899, a to v českém duchu.

Jako další titul novin za redakce Schieblovy vychází v Plzni jako jejich  následník  časopis  pod názvem Echo von Pilsen und Westböhmen  na dobu 1899 - 1902.

S ohledem na české články v Pilsner Bote začali ho prý centralističtí Němci bojkotovat  a  začali si vydávat  od 1.ledna 1862 svůj  nový německo-nacionální časopis  Böhmische  Westbahn , který redigoval a financoval jako nakladatel  Carl Maasch.  Tento časopis   začal vycházet v Plzni  jako německý časopis  l.ledna 1862. Od r. 1867 se stal  pokračovatelem  časopisu Böhmische Westbahn  jiný časopis Pilsner Zeitung ,který vychází jen dvakrát týdně až do r. 1900 .

Nakonec se přeměňuje se tento německý  časopis  v Kovářské ulici v Pilsner Tagblat. Ten vycházel už denně. Viz obr.  2.Mai 1916  Ten je už majetkem a je tištěn  ve společnosti Erste Westböhmische Druckindustrie-A.G. in Pilsen, vormals Leo Küche, Vydavatelem a redaktorem byl I. Melzer

V Plzni vycházejí v těchto dobách i jiné německé časopisy, např.

1876 vychází za redakce  J Blocha časopis  Pilsner Fremdeblatt

1876-9  za redakce Müllerovy  časopisy Pilsner Böse Zungen a Pilsner Abendpost

 

Plzeňské noviny staro- a mladočeské

Kdybych se chtěli držet jen letopočtů, pak české  noviny v Plzni vznikají až o něco později

Posel ode Mže  byl prvním českým politickým časopisem v Plzni, který byl k nám importován orgánem  pražské Slovanské lípy.. Ta v Plzni dne 31.7.1848  založila svou  spolkovou pobočku, vedenou prof.J.F. Smetanou . Založil ho  a vydával J.M.Schmidt.  Vycházel  od 14.10. 1848  do 31.3.1849.  Pak se pro nezájem českého  plzeňského obyvatelstva odmlčel.Údajně zanikl podle  tehdejšího nového tiskového zákona  na deset dalších let Bachova absolutismu a v Plzni delší dobu nebyl vydáván žádný český časopis .

Pokusy dalších časopisů pokračovat  ve vydávání posla ode Mže  pod jinými názvy  zanikly  hned ve svých počátcích , ať už to byl

Hlasatel  Plzeňský (Hlasatel ode Mže), který ztroskotal v r. 1858  jen jako  pokus o vydávání českých novin nákladem J.M.Schmidta a  za redakce Františka Umana.

Nezdarem skončilo i vydávání Hlasatele ode Mže v r. 1866

Radbuza  měla podobný osud v r. 1866

Plzeňské noviny  jako orgán staročeské strany  byly založeny 1.10.1864, vycházely 5 let do 1869. Zprvu  vycházely 2x týdně . 22. října 1864 vypadaly jako v této příloze. Jejich zakladatelem a redaktorem  byl  František .Schwarz, který byl  poslancem českého sněmu i na říšské radě , v Plzni působil jako organizátor  českého lidu v oblasti národního uvědomění , byl tajemníkem  okresního zastupitelstva v Plzni . Do Plzně byl vyslán  klubem českých poslanců v Praze.  Noviny byly tištěny v  tiskárně  Ig. Schiebla  .Administrace Plzeňských novin tehdy byla ve Školní ulici .Ani Plzeňské noviny tedy neměly dlouhý život. Místo nich začal vycházet jako následovník

Ćeský lev , který  na necelé dva roky dobývá plzeňské čtenáře ,od  22. února 1870 až do r. 1872, a to  nákladem F.S. Stejskala-Lažanského   a za redakce  Josefa Kummra . Vyhlašuje se jako nový „pokrokový“politický časopis Po ukončení jeho vydávání se vrátily tyto staročeské novin v Plzni opět na dobu od 1872 – 1876 nad ke stejnému názvu Plzeňské noviny. V literatuře v tomto ohledu není shoda. Jiní považují za jejich následovníka jako orgánu staročeského v Plzni byly Nové plzeňské noviny   už pod redakcí Josefa Svobody. Nové plzeňské noviny zanikají s upadáním významu strany staročeské v r. 1890  Na těchto zmatcích měli podíl sami politici, kteří přecházeli od jedné politické strany k druhé. To lze dokumentovat např. na  Františku Schwarzovi

            Od r.1876  do 1889  vycházejí v Plzni  jiné noviny s jiným politickým programem jako mladočeské , a sice pod názvem  Plzeňské listy   Viz sken  23.prosince 1897  Je to rarita, protože v tomto zvláštním vyudání tiskař zapomněl udat rok. Ty pak vycházely pod názvem Nové plzeňské listy  v období 1889-1911

V tomto období byl na politické i novinářské scéně pěkný zmatek, že se v něm nevyznají pomalu ani historici.

Vedle Plzeňských listů zakládá si opozice na radnici v Plzni v r.1891 Plzeňský Obzor. Ani bychom se o něm nezmiňovali, kdyby  nedošlo k další , tentokrát ještě ke zásadnější změně titulu novin

V r. 1911 - 1912 vzniká  splynutím Plzeňského Obzoru s Novými plzeňskými listy

Český Deník  , který už beze změn názvů titulů vychází v Plzni až do  svého zániku v r.1943   Je citován  v letech 1935-1938/1 jako orgán strany Národně demokratické a pak národně socialistické. Za protektorátu se stal Český deník, Český směr i Nová doba v Plzni  listy Národního souručenství. Český deník měl své pracoviště  v Plzni  Hankova ul č.6, a ve Františkánská ulici č. 16. Nelze už prověřit údaj, že Český deník vycházel i jako Večerník Českého Deníku. Majitelem,nakladatelem a vydavatelem byly  Závody pro průmysl tiskařský a papírnický se sídlem v Plzni, dříve J.E.Port v Plzni a Th.Venta v Praze, Redaktorem byl Hugo Filla.           Viz obr 3.prosince 1916

           

            Noviny jednotlivých plzeňských politických stran

Tato kapitola je pero dnešek skoro detektivkou, protože se měnily nejen noviny, ale jejich příslušnost k měnícím se politickým stranám 

Sociálně demokratická strana 

hlásala své názory v novinách a časopisech 

Heslo        byl to časopis dělnický který byl  Josefem Steinerem převeden z Prahy do Plzně, ale protože se  tu nenašla pro něj tiskárna,  byl tištěný i nadále v Praze. Později byl nahrazen  Poslem lidu

            Západočeský posel lidu  byl vydáván touto stranou od r. 1894  do 1899  jako čtrnáctideník. Ten redigoval od 1907 Josef Hybeš. Také nebyl tištěn  v Plzni, ale různě, jako .v Rokycanech, v Praze, ve Strakonicích a teprve na konci i v Plzni 

Pak až  v období 1900 -1907  vycházel snad  pod názvem  Posel lidu

Současně s ním  nebo v jednotlivých letech střídavě  vycházel  čtrnáctideník 

Nová doba se stala vlajkovým časopisem soc.dem. Oficielně to byl list  Čsl.sociálně demokratické strany dělnické v župě plzeňské. Od r. 1900  do 1907 vycházel už jako týdeník., od začátku 1914 jako obdeník a od 7.srpna 1914  po vypuknutí válku jako deník. Sídlel v Rožmberská ul. č.1  Majitelem jeho byl  výkonný výbor XX.kraje v Plzni Za Župní výkonný výbor  byl majitelem Gustav Haberman, vydavatelem byl  Luděk Pik, odpovědným  redaktorem  Jar.Koudelka.  Noviny byly tištěny Dělnickým družstvem tiskařským.  Strana v ČSR prožívá své schisma a proto i v Plzni se to projevuje v oblasti tisku..Objevuje se

Pravda jako list sociální demokratickou levice,vydávaný od 4.března do 15.května 1919  v Plzni  Pravda vycházela  každé úterý. Připomínám, že nelze týž název ztotožňovat s Pravdou v období po 1945

Omladina  vycházela  čtrnáctidenně jako list mládeže socialistické(soc.dem) od 5.října 1918- 1927

Nová doba  vycházela i za války pod vedením Národního souručenství

            Od 1945  vycházela pod novým názvem Nový den     . Časopis  zanikl  po únoru 1948 z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty až do  slučovacího sjezdu soc.dem s KSČ

            Od r. 1921 do 1925  vydávala sociálně demokratická strana  týdeník Týden

 

Národně sociální strana

byla ustavená v r. 1897, ale už  v r.  1896-8  údajně začala vydávat  svůj týdeník s názvem Naše snahy, který byl v r. 1915 rakouskou vládou zastaven 

 

Československé národní demokracie

začala  vydávat od dubna do září 1919 svůj týdeník Věstník.  

 

Česká strana socialistická

V r. 1918 začala vydávat v Plzni, zprvu jako časopis  s titulem Česká demokracie , který vycházel  od 1919 jako deník . Za rok 1920 dostal tento deník jméno Český směr. Přestal vycházet 1943., ale  pokračoval po 1945 jako orgán Čsl. strany  národně socialistické  pod názvem Svobodný směr  až do února  1948

 

Strana republikánská

založená 1906, si v Plzni vydávala od r. 1907 napřed týdeník  Plzeňský kraj. Pak se jako orgán české strany agrární  přeměnil r. 1915  v Český kraj , který   vycházel každý pátek. Od r. 1921 byl přejmenován opět na Plzeňský kraj.

 

Katolické strany

Vnesly do novinové oblasti další zmatky. V Plzni existovala napřed  od r. 1894 založená Česká strana  křesťanskosociální,  od r. 1896 Katolická strana  národní a od r. 1896 i Sociálně reformní  křesťansko-sociální strany, jako např. Strana realistická a  V r. 1900 se z křesťanských stran vytvořila  Lidová strana, která se v r. 1905  přejmenovala na  Českou stranu pokrokovou . Většina  těchto stran měla své časopisy, např.

Český venkov   vznikl pravděpodobně  v r. 1914,     který ale byl předtím vydáván  ako Plzeňský kraj a Stráž venkova

Mladý katolík vycházel v létech 19335- 1940)

Stráž českého západu, Orgán Čsl  strany lidové   Vycházel jako týdeník v letech 1945-1947

           

Středostavovská strana živnostensko-obchodnická

vydávala v Plzni týdeník  od r. 1920     Náš Cílkterý se v r. 1925 přeměnil na deník 

Deník Plzeňska , což bylo vlastně plzeňské vydání pražského časopisu Reforma

 

Nejasnosti vrcholily ve vydávání časopisů na přelomu Rakousko-Uherska a ČSR     Mezi ně např.patřily ze záplavy časopisů zejména

Český západ, časopis pro kulturu a život,  katolicky orientovaný týdeník je vydáván od r. 1908  Vydavatelem byl arciděkan Havelka..

Český kraj  vydávaný Českou stranou agrární zprvu jako týdeník, pak obdeník od 1 915

Český lid,

Červen,  1908, jen asi 4 sešítky Hamáčkova časopisu, předkládající nenáročné  veršovánky a prosaické drobničky, kritické glosy , redigované F.Svobodovou a A.B.Ciprou.

Dělnické jeviště        1924-1938

Dělnické listy           

Divadelní ochotník    před 1934 orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého v Plzni

Jarní proudy              Časopis věnovaný umění, satiře a společnosti. Čtrnáctideník od 1919-1941

Jeviště                Orgán  Ústřední jednoty dělnického  divadelního ochotnictva, 1922-1935

Krajem šesti řek       skautský časopis vycházející 1931-1933

Kruh   Časopis pro studenty, který redigovali jejich profesoři a později studenti sami. V období 1933 - 1935

Mladá Stráž   Noviny pro mládež západních Čech. Vycházely čtrnáctidenně od 1919

Národní učitel            čtrnáctidenník, vydávala ho Obnova, sdružení učitelstva  z Plzeňska. Redaktorem F. Štampach, později v letech 1919- 1920 se přeměnil  v časopis Republikánský učitel

Na Stráž                     1923-1924

Plzeňsko,                    List pro národopis a ochranu památek. Vycházel čtvrtletně od 1919 až do 1936. Vydával ho Kroužek přátel starožitností v Plzni.Redaktory byli  Dubský, O., Tyrpeklová,Z., Štampach,F., Růžková, B.,Wenig ,F.

Plzeňský kraj, noviny             agrární týdeník 1907   
Plzeňské obchodní zprávy     Informativní list Obchodního družstva v Plzni a Svazu obchodních družstev v Praze. Vycházel měsíčně od července 1919 do června 1920
Plzeňský Obzor

Posel českého západu,         

Posel lidu, Plzeň                    

Pramen           Literární časopis z let 1920-1926, navazující na  časopis Vzlet. Oba časopisy vydával  typograf Karel Beníško,redigoval je Jan Vrba a Karel Beníško

Proudy            cyklostilovaný studentský časopis (1935- 1936)

Přerod  za války v r. 1917-1918 vycházel pro mladou Plzen jako lokálně orientovaný opoziční čtrnáctideník 

Satan dělnický satirický časopis  z let devadesátých  Viz článek Eret,J.: Žumbera a Satan.. Minulostí Plzně a Plzeňska,III, 1964, s.81-94

Slovan,

Směr  vychází v letech 1910-1915  jako realistický týdeník za redakce  Karla Pelanta až do r. 1915 kdy byl časopis úředně zastaven .

Sokol na českém západě List věnovaný zájmům sokolských jednot na českém západě. Vycházel 2x měsíčně, snad od 1901

Stráž, Lidový měsíčník pro západní Čechy od 1919,  Nakladatelem  byl L.Lábek a Osvětový svaz, je citován ještě v r. 1924 jako regionální kulturní revue

Týden                                    1921-1925

Úřední list města Plzně         1923 - 1942

Věstník divadelních ochotníků na českém západě přd 1925 ho vydával Tylův okrsek Ústřední matice divadelních ochotníků čs v Plzni

Věstník  obchodní a živnostenské komory v Plzni. Vycházel jako občasník za 2-3 týdny. Řídil ho  jako redaktor Dr Jan Drtina

Vzlet Měsíčník věnovaný uměleckému a osvětovému ruchu,Redigoval ho Petr Fingal, nakladatelem byl  Karel Beníško v Plzni od 1919

Za hudebním vzděláním

Žumbera dělnický satirický časopis 1894

 

Za první republiky  bylo v Plzni  jedenáct politický stran ( KSČ, Čs strana sociálně demokratická, Č strana lidová , Čs živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Strana čs domova, Republikánská strana čs venkova, Národní obec fašistická, Organizace  Národní ligy v Plzni a Rolnická jednota). 

Od r.  1920 byl je nově vydáván zprvu jako  obdeník  Pravda , který se přeměnil  později v orgán  KV KSČ O  vydávání komunisticky zaměřených časopisů v Plzni je dost nejasností  Pravda jako orgán KSČ v Plzni údajně vycházela  od  konce  1939 do září 1940, pak v období  1945 - 1962 . Od 1949  vychází jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník.

             

Za protektorátu

Po zániku první republiky se mnohé strany rozešly nebo byly rozpuštěny. Strana práce a strana národní jednoty se spojily v Národní souručenství.Za války vycházela v Plzni Nová doba, do r.1943 i Český směr.. Přehled   novin a časopisů  vydávaných v té době podává Maur, J.: Český protektorátní tisk v Plzni v době okupace (15.3.1939- 5.5.1945).Minulostí Západočeského kraje IX,1972, s. 43-56

KSČ byla zakázána na sklonku r. 1938, ale některá periodika prý vycházela jako ilegální. Traduje se vydávání

Dělník                        vydávaný  od listopadu 1938 do února 1939

Pravda                        údajně v Plzni vycházela do září 1940

Škodovák                   od sklonku 1938 ?

V boj                           ilegální časopis  1939-1940

 

Po r. 1945

Důvěrník lidové správy JNV v Plzni, Plzeň 1950-1953/1

Fakta a argumenty    Plzeň 1960       1

Informace pro poslance MěstNV v Plzni,   1/1960-1962 

Inwest Plzeň               Inzertní noviny

Litera Plzeň               Časopis pro reklamu

Minulostí Plzně a Plzeňska              

Národní noviny                     

Nový den                               deník československé sociální demokracie

Osvěta ,                    

Plzeňské pivovary                 1950-1962

Plzeňský deník                      vychází od 1992, vydavatel  Vltava-Labe-Press a.s., Kovářská 4, Redaktor Mgr  Nataša Šedivcová

Plzeňský večerník                 ? od  1997

Plzeňským krajem                 od 1949

Pochodeň                               ?

Pravda                                   vychází v období  1945 – 1962různě-od 1949   jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník.

Radniční listy                        od 1995, občasník 5-6 x ročně, vydavatel Statutární město Plzeň,

Region Plzeňsko                   ?

Report media                         ?

Rozhled                                  Měsíčník po region a domácnost

Stavbař                                              1957 - 1960

Stráž českého západu                       1945 - 1948

Svobodný směr                                 1945 – 1948

Škodovák                                          1925-1935

Večerní Plzeň                                    Od 1968  , vydavatel MěstV KSČ. později MěstV NF, , nakonec od 1969 NV města Plzně.  V r. 1970 vydávání zrušeno

Věstník ÚNV statut.města Plzně do 1949

Vzlet                                                  zábavný měsíčník, vycházel jen 3 ročníky,

Za branou                                          Časopis zaměstnanců společnosti Plzeňský Prazdroj.

 Vychází od 2002

Za novou Plzeň                                  1954 - 1959

Západočeské noviny

Zprávy ONV v Plzni

Zprávy ONV v Plzni                          Úřední list  města Plzně  od 1945

Zpravodaj západních Čech

Život Plzeňska                                   1950-1954      Kulturní a vlastivědný měsíčník Plzeňska, vydávaný Lidovou univerzitou Husovou a později Domem osvěty 1950-1954

Žumbera                                           Dělnický satirický časopis, vycházel od 1893