Doc.MUDr Přemysl Paichl
Plzeň měla velké předpoklady k nejširšímu vydávání tiskovin u nás, protože se v ní zrodila první tiskárna u nás v Čechách a vůbec v Rakousku. Zde byla vydána první česká kniha, tady vznikaly jedny z prvních novin po Praze, zde se tiskly hrací karty a pro Plzeň se vydávaly i pohlednice. Podívejme se tedy alespoň na některé začátky plzeňské typografie.
Knihtisk má dlouhou historii podle toho, jak se vytvářely litery, zda vyřezáváním z nekovových materiálů, hlavně ze dřeva . Těmi se ještě v Guttenbergově době tisklo někde v Holandsku. Plzeňská technologie , založená na kovových odlévaných typech už byla údajně známa v Koreji v letech 1234. Guttenberg s nimi však tiskl v Evropě knihy teprve kolem 1450.
Do Plzně se dostala znalost knihtisku pomocí pohyblivých liter v letech 1468- 1479. Můžeme se přít o to, kdo se o to v Plzni zasloužil.Možná, že tím knihostrůjcem byl Mistr Pavel Pražský, řečený Žídek (* ? 1413-+1471), jeden z prvních plzeňských polyhistorů, lékař s pověstí ženského odborníka, který přišel do Plzně jako do vyhnanství ve třetím kvartálu XV. století s pražskou kapitulou, který sepsal knihu o dvaceti uměních a vědách „Liber viginti artium“.V ní snad jako první v Plzni psal o knihtisku.
Možná, že inspirátorem knihtisku v Plzni byl administrátor kapituly pražské a děkan pražské univerzity, Hilarius Litoměřický (*1411) který se uchýlil v r. 1467 z Prahy do Plzně. Církev v tehdejší době potřebovala knihy nejvíce.To dokazuje v Plzni v r. 1476 vydaná „Statuta provincialia Ernesti“, tedy kniha šitá na míru ustanovením pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Církvi sloužilo mnoho jiných knih vydaných zde Mantuánem.
Plzeňský knihtisk je však spojován s jiným člověkem v Plzni, jehož jméno dodnes ani neznáme. Vždy se o něm píše jako o tiskaři Kroniky Trojánské (1468), která přinesla do Čech fantastické svědectví o válce trojské Tento tiskař zde přivedl na svět údajně i dalších 6 tisků. Ať už to byl usedlý nebo potulný impresor, dají se předpokládat jeho vztahy k rodišti Jana Guttenberga (Henne Genssfleisch von Sulgeloch (Sörgeloch)v Mohuči. Možná, že si někdo všimne , že Guttenberg zemřel teprve v době vydání naší první české knihy v r. 1468, jako by v ní předal do Plzně kulturní štafetu..
Nejde jen o tuto první českou knihu, Je začátkem řady v Plzni různými autory psaných a v Plzni nebo v Norimberce pro Plzeň tištěných knih . Vzpomeňme zde tyto počáteční plzeňské impresory:, kteří tiskli knihy nejen pro duchovenstvo a zámožné jednotlivce, ale už i pro měšťany . Patřil k nim
Mikulář Štětina – uváděný jako Bakalář (1498 – ? 1513 ?1520).O něm není jasno,zda to byl vlastně Slovák rozený v Uhrách, není ani o něm známo, zda ke knihtisku nepřičichl už během studií v Krakově a zda netiskl své knih sice v Norimberce, ale vydával je za tisky plzeňské. K Bakalářovým dílům patřila i Kompaktáta., kalendář zvaný Minucí, Lékařství užitečné a výborné proti nakažlivému povětří a proti moru aj, Podle některých se mu přisuzuje i tehdy velmi známá kniha „Frantovy práva“ z r. 1518. Pojednává o plzeňském lékaři Frantovi. Toto dílko pravděpodobně však vydal až jeho následovník Jan Mantuán.
Jan Mantuán Fencl působil v Norimberce v letech 1518-1520 a pak v Plzni pracoval se svým společníkem ( technikem) Janem Pekkem .Mantuán pravděpodobně byl více nakladatelem, překladatelem , literátem než tiskařem. Studoval v Lipsku. Pravděpodobně až Mantuán je spolu s městským písařem Linhartem Jílkem autorem Frantových práv. Z této dílny Mantuána s Pekkem pravděpodobně vzniklo v Plzni celkem 23 tisků., mezi jiným i Minucí čili Vybrané časové ku pouštění krve (1489) Traktát o zemi svaté ( 1489),Život Mohamedův ( 1498), Lucidář (1498), Podkoní a žák ( 1498), Traktát o divích a nesnadnostech (1498), Život Adama a Evy , Kniha chval Božských. Zde uvedené roky vydání jsou jen orientační . Nejasností je i nejvíce zatíženo vydání latinsko-české slovníku Vokabulář Lactifer, který nepatří už mezi inkunabula , ale mezi starotisky., vydané snad dříve Janem Bosákem Vodňanským.
Jan Pek (Pekk) ( 1518 – 1532 je jinak uváděn podle jména své manželky jako Pekk Hazukův nebo jako (?) Hans Uhlbeck ze Švabachu . Pekk měl svou tiskárnu na rohu plzeňského náměstí a Pražské ulice v č.pop. 94. Zde přivedl na svět údajně deset spisů různého obsahu. Mezi jiným prý to byly r. 1526 Řeči z hlubokých mudrcův a Písničky neutěšené a v r. 1527 Nový zákon. . Pekkova tiskána asi stála nejdříve rohovém domě dnešní ulice Bedřich Smetany a Bezručovy. Alespoň to tak tvrdí deska na tomto domě. Pravděpodobně se však tiskárna přestěhovala v r. 1521 do domu čp.94 na rohu dnešní Rooseveltovy a Pražské ulice, kde ale žádná deska tiskařství nepřipomíná.
Tomáš Bakalář je o něco vzpomínán v r. 1533-1534, hlavně však proto, že v tom roce 1534 v Plzni tiskárna na delší dobu zanikla.Není potvrzen údaj, že od Pekka ji koupil v r. 1540 plzeňský měšťan Pavel Lev
Teprve po 250leté přestávce se Plzeň může z oblasti tisku chlubit už přesněji citovanými jmény Josefa Jana Morgensäulera (1788 –1816), Leopolda Reinera ( 1877 – 1833), Reinera A.Schmida ( 1833 – 1838), J.M.Schmida (1838-1856), Ignáce Schiebla ( 1861 – 1901) a jinými.
Hrací karty 1835 se v Plzni tiskly až od konce XVI. století. Tento tisk je v Plzni spojen v XVIII. století se jmény Josefa Fuchse, Adama Gradla, Antonína Babičky, Martina Mischky a jiných. Např. IIII. hostinec U města Hamburku, V. hořící sv.Bartoloměj, VI. U zlatého orla, VII. gymnasium, VIII. zámek, IX. Křimice, X. krajský úřad, XI. staré divadlo, XII. Říhovský dům, XIII. U bílé růže, XIV. Valdštejnský dům, XV. U dvou zlatých klíčů, XVIII. síň přátelství Lochotín, XIX. Radyně, XX. věznice, XXI. radnice.
Noviny a časopisy
Počátky předávání psaných zpráv, které bychom mohli s nadsázkou považovat za noviny nebo časopisy , v historii lidstva spolehlivě nedohlédneme.Podle Světové asociace novin (World Association of Newspapers) byly rukopisné noviny pravidelně vydávány vládami už před dvěma tisíciletími a pravděpodobně i déle. Dokládá to např. seznam zpráv o událostech s názvem Acta diurna, který redigoval ve starém Římě už Julius Caesar v roce 59 př.Kr. O něco mladší rukopisné noviny byly snad vydávány v Číně v Beijingu pod názvem „Různé zprávy v Kaiyuane“ v roce 713.První tištěné noviny s názvem Relation prý začal vydávat ve Štrasburku v r.1605: Johann Carolus.". Prvním deníkem se stal asi Daily Courant v Londýně.
Termín noviny se dlouho odlišoval od názvu časopis, který sice také znamenal tiskovinu vydávanou periodicky, ale s určitým zaměřením, ne tedy sloužícím aktuálnímu dennímu zpravodajství. V posledních létech se tento rozdíl mezi novinami a časopisy stírá a v obou tiskovinách najdeme obojí zaměření.
I v Čechách nejdříve vznikaly noviny ve formě letáků, jako tzv létací noviny s textem nebo i s obrázky. Slovníky je uvádějí u nás až koncem XV. století, viz např. Jindřichohradištské Noviny z r. 1495. Našli bychom jich více, i když jen s rozpaky můžeme považovat za noviny příležitostné zpravodajství v dobách předchozích. Podle Ottova slovníku začaly v Čechách vycházet jako první noviny v r. 1515 formou příležitostně tištěných zpráv o významnějších událostech, vydávaných Mikulášem Konáčem z Hodištkova. Úřední výsadu na vydávání dostal však až pražský tiskař Karel z Dobroslavína. Takovéto noviny vycházely až do konce XVII.století. Jen s otazníkem můžeme přijmout článek z někdejších Plzeňských listů (47, 1911, s..199) s nadpisem „Nejstarší noviny české z r. 1495 (snad z Plzně) “
Periodicky vydávaný časopis začal údajně vycházet v r. 1597 pod názvem „ Noviny poradné celého měsíce září 597“, které začal vydávat pražský tiskař Daniel Sedlčanský
V pravém slova smyslu se novinářství a časopisectví rodí v Evropě až někdy na začátku XVII. století, když už se technika tisku dostala k technologii rychlého a masového tištění , k dospělosti papírového průmyslu a k získávání s předávání zpráv z dalekého okolí. Tak tomu bylo na příklad v Anglii, která své počátky časopisectví klade do prvních desetiletí XVII. století, viz např. News Letters. U nás vycházejí první české periodické noviny v letech 1719-1771. Vydávání novin napomohla pošta, proto mnohé z nich se jmenovaly „poštovské“.
Plzeň koncem XVI. století byla malá na to, aby uživila vlastní vydávání novin.To, že si Plzeňané četli importované pražské nebo celostátní noviny, se opakuje v dříve i dnes vícekrát. Doba k tomu nastala např. v druhé polovině XIX. století. Noviny šly do Plzně napřed z Vídně i z Prahy a prosadily se v ní silněji hlavně , kdy v ní planuly v Praze a Rakousku rozpory z vášně národnostní a jazykové mezi Čechy a Němci, mezi staročechy a mladočechy a zejména pak i mezi různými jako houby po dešti vznikajícími politickými stranami.
Plzeňské německé časopisy
Ačkoliv v Plzni bylo jen kolem 10% německých obyvatel, němčilo v ní mnohem více lidí a proto se napřed v našem městě zrodily časopisy a noviny v jazyce německém.
Jejich řadu pochopitelně zahajoval v r. 1835 list úřední – Pilsner Amts-und Anzeigeblatt. Mnoho toho o něm nevíme, protože za rok zanikl.
Jako první zde vznikl za redakce J.M.Schmida (? Schmidta) týdeník Pilsner Anzeiger ( 1847- 1850) Píše o tom detailněji V.Čepelák v práci „ Pilsner Anzeiger (Pilsner Wochenblatt) v letech 1847-1850“.
Později se tyto noviny přejmenovaly na Pilsner Wochenblatt. Možná, že jsou souputníkem nebo totožné s jinde citovaným Pilsner Wochenblatt für Unterhaltung , Belehrung Zeitinteressen und gemeinnützigen Mitteilungen. Tyto časopisy skončily vydávání do r. 1854.
Pilsner Bote, (Pilner Reform, Echo von Pilsen und Westböhmen) začíná brzo po nich vycházet poprvé od 1.října 1854 za pomoci J.M.Schmidta . Ten se snad na začátku roku 1858 stává majetníkem tiskárny a redaktorem V mnohých údajích o těchto novinách jsou, co se týče datování, značné nesouhlasy. To, že šlo zprvu o čistě německý plzeňský časopis, snad potvrzují snad všichni. Když však jeho nástupce Schiebl od J.M.Schmidta koupil tiskárnu i jeho časopis Pilsner Bote a od 1.ledna 1862 se stal jeho redaktorem pak se situace dost měnila.. Pak se prý Pilsner Bote stal mluvčím skupiny pravého pokroku. V tomto časopise se pak po 1861 objevovaly i články psané česky. .
V r. 1870 se pak Schieblovy noviny Pilsner Bote přejmenovávají na Pilsner Reform a jsou tištěny 30 let v tiskárně Hynka Schiebla do r. 1899, a to v českém duchu.
Jako další titul novin za redakce Schieblovy vychází v Plzni jako jejich následník časopis pod názvem Echo von Pilsen und Westböhmen na dobu 1899 - 1902.
S ohledem na české články v Pilsner Bote začali ho prý centralističtí Němci bojkotovat a začali si vydávat od 1.ledna 1862 svůj nový německo-nacionální časopis Böhmische Westbahn , který redigoval a financoval jako nakladatel Carl Maasch. Tento časopis začal vycházet v Plzni jako německý časopis l.ledna 1862. Od r. 1867 se stal pokračovatelem časopisu Böhmische Westbahn jiný časopis Pilsner Zeitung ,který vychází jen dvakrát týdně až do r. 1900 .
Nakonec se přeměňuje se tento německý časopis v Kovářské ulici v Pilsner Tagblat. Ten vycházel už denně. Viz obr. 2.Mai 1916 Ten je už majetkem a je tištěn ve společnosti Erste Westböhmische Druckindustrie-A.G. in Pilsen, vormals Leo Küche, Vydavatelem a redaktorem byl I. Melzer
V Plzni vycházejí v těchto dobách i jiné německé časopisy, např.
1876 vychází za redakce J Blocha časopis Pilsner Fremdeblatt
1876-9 za redakce Müllerovy časopisy Pilsner Böse Zungen a Pilsner Abendpost
Plzeňské noviny staro- a mladočeské
Kdybych se chtěli držet jen letopočtů, pak české noviny v Plzni vznikají až o něco později
Posel ode Mže byl prvním českým politickým časopisem v Plzni, který byl k nám importován orgánem pražské Slovanské lípy.. Ta v Plzni dne 31.7.1848 založila svou spolkovou pobočku, vedenou prof.J.F. Smetanou . Založil ho a vydával J.M.Schmidt. Vycházel od 14.10. 1848 do 31.3.1849. Pak se pro nezájem českého plzeňského obyvatelstva odmlčel.Údajně zanikl podle tehdejšího nového tiskového zákona na deset dalších let Bachova absolutismu a v Plzni delší dobu nebyl vydáván žádný český časopis .
Pokusy dalších časopisů pokračovat ve vydávání posla ode Mže pod jinými názvy zanikly hned ve svých počátcích , ať už to byl
Hlasatel Plzeňský (Hlasatel ode Mže), který ztroskotal v r. 1858 jen jako pokus o vydávání českých novin nákladem J.M.Schmidta a za redakce Františka Umana.
Nezdarem skončilo i vydávání Hlasatele ode Mže v r. 1866
Radbuza měla podobný osud v r. 1866
Plzeňské noviny jako orgán staročeské strany byly založeny 1.10.1864, vycházely 5 let do 1869. Zprvu vycházely 2x týdně . 22. října 1864 vypadaly jako v této příloze. Jejich zakladatelem a redaktorem byl František .Schwarz, který byl poslancem českého sněmu i na říšské radě , v Plzni působil jako organizátor českého lidu v oblasti národního uvědomění , byl tajemníkem okresního zastupitelstva v Plzni . Do Plzně byl vyslán klubem českých poslanců v Praze. Noviny byly tištěny v tiskárně Ig. Schiebla .Administrace Plzeňských novin tehdy byla ve Školní ulici .Ani Plzeňské noviny tedy neměly dlouhý život. Místo nich začal vycházet jako následovník
Ćeský lev , který na necelé dva roky dobývá plzeňské čtenáře ,od 22. února 1870 až do r. 1872, a to nákladem F.S. Stejskala-Lažanského a za redakce Josefa Kummra . Vyhlašuje se jako nový „pokrokový“politický časopis Po ukončení jeho vydávání se vrátily tyto staročeské novin v Plzni opět na dobu od 1872 – 1876 nad ke stejnému názvu Plzeňské noviny. V literatuře v tomto ohledu není shoda. Jiní považují za jejich následovníka jako orgánu staročeského v Plzni byly Nové plzeňské noviny už pod redakcí Josefa Svobody. Nové plzeňské noviny zanikají s upadáním významu strany staročeské v r. 1890 Na těchto zmatcích měli podíl sami politici, kteří přecházeli od jedné politické strany k druhé. To lze dokumentovat např. na Františku Schwarzovi
Od r.1876 do 1889 vycházejí v Plzni jiné noviny s jiným politickým programem jako mladočeské , a sice pod názvem Plzeňské listy Viz sken 23.prosince 1897 Je to rarita, protože v tomto zvláštním vyudání tiskař zapomněl udat rok. Ty pak vycházely pod názvem Nové plzeňské listy v období 1889-1911
V tomto období byl na politické i novinářské scéně pěkný zmatek, že se v něm nevyznají pomalu ani historici.
Vedle Plzeňských listů zakládá si opozice na radnici v Plzni v r.1891 Plzeňský Obzor. Ani bychom se o něm nezmiňovali, kdyby nedošlo k další , tentokrát ještě ke zásadnější změně titulu novin
Noviny jednotlivých plzeňských politických stran
Tato kapitola je pero dnešek skoro detektivkou, protože se měnily nejen noviny, ale jejich příslušnost k měnícím se politickým stranám
Sociálně demokratická strana
hlásala své názory v novinách a časopisech
Heslo byl to časopis dělnický který byl Josefem Steinerem převeden z Prahy do Plzně, ale protože se tu nenašla pro něj tiskárna, byl tištěný i nadále v Praze. Později byl nahrazen Poslem lidu
Západočeský posel lidu byl vydáván touto stranou od r. 1894 do 1899 jako čtrnáctideník. Ten redigoval od 1907 Josef Hybeš. Také nebyl tištěn v Plzni, ale různě, jako .v Rokycanech, v Praze, ve Strakonicích a teprve na konci i v Plzni
Pak až v období 1900 -1907 vycházel snad pod názvem Posel lidu
Současně s ním nebo v jednotlivých letech střídavě vycházel čtrnáctideník
Nová doba se stala vlajkovým časopisem soc.dem. Oficielně to byl list Čsl.sociálně demokratické strany dělnické v župě plzeňské. Od r. 1900 do 1907 vycházel už jako týdeník., od začátku 1914 jako obdeník a od 7.srpna 1914 po vypuknutí válku jako deník. Sídlel v Rožmberská ul. č.1 Majitelem jeho byl výkonný výbor XX.kraje v Plzni Za Župní výkonný výbor byl majitelem Gustav Haberman, vydavatelem byl Luděk Pik, odpovědným redaktorem Jar.Koudelka. Noviny byly tištěny Dělnickým družstvem tiskařským. Strana v ČSR prožívá své schisma a proto i v Plzni se to projevuje v oblasti tisku..Objevuje sePravda jako list sociální demokratickou levice,vydávaný od 4.března do 15.května 1919 v Plzni Pravda vycházela každé úterý. Připomínám, že nelze týž název ztotožňovat s Pravdou v období po 1945
Omladina vycházela čtrnáctidenně jako list mládeže socialistické(soc.dem) od 5.října 1918- 1927
Nová doba vycházela i za války pod vedením Národního souručenství
Od 1945 vycházela pod novým názvem Nový den . Časopis zanikl po únoru 1948 z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty až do slučovacího sjezdu soc.dem s KSČ
Od r. 1921 do 1925 vydávala sociálně demokratická strana týdeník Týden
Národně sociální strana
byla ustavená v r. 1897, ale už v r. 1896-8 údajně začala vydávat svůj týdeník s názvem Naše snahy, který byl v r. 1915 rakouskou vládou zastaven
Československé národní demokracie
začala vydávat od dubna do září 1919 svůj týdeník Věstník.
Česká strana socialistická
V r. 1918 začala vydávat v Plzni, zprvu jako časopis s titulem Česká demokracie , který vycházel od 1919 jako deník . Za rok 1920 dostal tento deník jméno Český směr. Přestal vycházet 1943., ale pokračoval po 1945 jako orgán Čsl. strany národně socialistické pod názvem Svobodný směr až do února 1948
Strana republikánská
založená 1906, si v Plzni vydávala od r. 1907 napřed týdeník Plzeňský kraj. Pak se jako orgán české strany agrární přeměnil r. 1915 v Český kraj , který vycházel každý pátek. Od r. 1921 byl přejmenován opět na Plzeňský kraj.
Vnesly do novinové oblasti další zmatky. V Plzni existovala napřed od r. 1894 založená Česká strana křesťanskosociální, od r. 1896 Katolická strana národní a od r. 1896 i Sociálně reformní křesťansko-sociální strany, jako např. Strana realistická a V r. 1900 se z křesťanských stran vytvořila Lidová strana, která se v r. 1905 přejmenovala na Českou stranu pokrokovou . Většina těchto stran měla své časopisy, např.
Český venkov vznikl pravděpodobně v r. 1914, který ale byl předtím vydáván ako Plzeňský kraj a Stráž venkova
Mladý katolík vycházel v létech 19335- 1940)
Stráž českého západu, Orgán Čsl strany lidové Vycházel jako týdeník v letech 1945-1947
vydávala v Plzni týdeník od r. 1920 Náš Cíl, který se v r. 1925 přeměnil na deník
Deník Plzeňska , což bylo vlastně plzeňské vydání pražského časopisu Reforma
Nejasnosti vrcholily ve vydávání časopisů na přelomu Rakousko-Uherska a ČSR Mezi ně např.patřily ze záplavy časopisů zejména
Český západ, časopis pro kulturu a život, katolicky orientovaný týdeník je vydáván od r. 1908 Vydavatelem byl arciděkan Havelka..
Český kraj vydávaný Českou stranou agrární zprvu jako týdeník, pak obdeník od 1 915
Český lid,
Dělnické listy
Divadelní ochotník před 1934 orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého v Plzni
Jarní proudy Časopis věnovaný umění, satiře a společnosti. Čtrnáctideník od 1919-1941
Jeviště Orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva, 1922-1935
Krajem šesti řek skautský časopis vycházející 1931-1933
Kruh Časopis pro studenty, který redigovali jejich profesoři a později studenti sami. V období 1933 - 1935
Mladá Stráž Noviny pro mládež západních Čech. Vycházely čtrnáctidenně od 1919
Národní učitel čtrnáctidenník, vydávala ho Obnova, sdružení učitelstva z Plzeňska. Redaktorem F. Štampach, později v letech 1919- 1920 se přeměnil v časopis Republikánský učitel
Na Stráž 1923-1924
Plzeňsko, List pro národopis a ochranu památek. Vycházel čtvrtletně od 1919 až do 1936. Vydával ho Kroužek přátel starožitností v Plzni.Redaktory byli Dubský, O., Tyrpeklová,Z., Štampach,F., Růžková, B.,Wenig ,F.
Posel českého západu,
Posel lidu, Plzeň
Pramen Literární časopis z let 1920-1926, navazující na časopis Vzlet. Oba časopisy vydával typograf Karel Beníško,redigoval je Jan Vrba a Karel Beníško
Přerod za války v r. 1917-1918 vycházel pro mladou Plzen jako lokálně orientovaný opoziční čtrnáctideník
Satan dělnický satirický časopis z let devadesátých Viz článek Eret,J.: Žumbera a Satan.. Minulostí Plzně a Plzeňska,III, 1964, s.81-94
Slovan,
Směr vychází v letech 1910-1915 jako realistický týdeník za redakce Karla Pelanta až do r. 1915 kdy byl časopis úředně zastaven .
Sokol na českém západě List věnovaný zájmům sokolských jednot na českém západě. Vycházel 2x měsíčně, snad od 1901
Stráž, Lidový měsíčník pro západní Čechy od 1919, Nakladatelem byl L.Lábek a Osvětový svaz, je citován ještě v r. 1924 jako regionální kulturní revue
Týden 1921-1925
Úřední list města Plzně 1923 - 1942
Věstník divadelních ochotníků na českém západě přd 1925 ho vydával Tylův okrsek Ústřední matice divadelních ochotníků čs v Plzni
Věstník obchodní a živnostenské komory v Plzni. Vycházel jako občasník za 2-3 týdny. Řídil ho jako redaktor Dr Jan Drtina
Za první republiky bylo v Plzni jedenáct politický stran ( KSČ, Čs strana sociálně demokratická, Č strana lidová , Čs živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Strana čs domova, Republikánská strana čs venkova, Národní obec fašistická, Organizace Národní ligy v Plzni a Rolnická jednota).
Od r. 1920 byl je nově vydáván zprvu jako obdeník Pravda , který se přeměnil později v orgán KV KSČ O vydávání komunisticky zaměřených časopisů v Plzni je dost nejasností Pravda jako orgán KSČ v Plzni údajně vycházela od konce 1939 do září 1940, pak v období 1945 - 1962 . Od 1949 vychází jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník.
Po zániku první republiky se mnohé strany rozešly nebo byly rozpuštěny. Strana práce a strana národní jednoty se spojily v Národní souručenství.Za války vycházela v Plzni Nová doba, do r.1943 i Český směr.. Přehled novin a časopisů vydávaných v té době podává Maur, J.: Český protektorátní tisk v Plzni v době okupace (15.3.1939- 5.5.1945).Minulostí Západočeského kraje IX,1972, s. 43-56
KSČ byla zakázána na sklonku r. 1938, ale některá periodika prý vycházela jako ilegální. Traduje se vydávání
Dělník vydávaný od listopadu 1938 do února 1939
V boj ilegální časopis 1939-1940
Důvěrník lidové správy JNV v Plzni, Plzeň 1950-1953/1
Fakta a argumenty Plzeň 1960 1
Inwest Plzeň Inzertní noviny
Litera Plzeň Časopis pro reklamu
Minulostí Plzně a Plzeňska
Národní noviny
Nový den deník československé sociální demokracie
Osvěta ,
Plzeňské pivovary 1950-1962
Plzeňský deník vychází od 1992, vydavatel Vltava-Labe-Press a.s., Kovářská 4, Redaktor Mgr Nataša Šedivcová
Plzeňský večerník ? od 1997
Pochodeň ?
Pravda vychází v období 1945 – 1962různě-od 1949 jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník.
Radniční listy od 1995, občasník 5-6 x ročně, vydavatel Statutární město Plzeň,
Report media ?
Rozhled Měsíčník po region a domácnost
Stavbař 1957 - 1960
Stráž českého západu 1945 - 1948
Škodovák 1925-1935
Vzlet zábavný měsíčník, vycházel jen 3 ročníky,
Za branou Časopis zaměstnanců společnosti Plzeňský Prazdroj.
Vychází od 2002
Za novou Plzeň 1954 - 1959
Zprávy ONV v Plzni
Zprávy ONV v Plzni Úřední list města Plzně od 1945
Zpravodaj západních Čech
Život Plzeňska 1950-1954 Kulturní a vlastivědný měsíčník Plzeňska, vydávaný Lidovou univerzitou Husovou a později Domem osvěty 1950-1954
Žumbera Dělnický satirický časopis, vycházel od 1893
