RTG  PLZEŇ

Doc MUDr Přemysl Paichl

 

             Asi 4 roky po objevu rtg paprsků ve Würzburku , o 2 roky dříve než Conradovi Wilhelmu Roetgenovi  (1845 – 1923) byla udělena Nobelova cena za fyziku, už se Plzeň připravovala na instalaci a využití jeho přístroje.

Začátkem r. 1899 pověřil  známý plzeňský mecenáš Augustin Fodermayer  (1829 -1906) plzeňského  lékárníka Eduarda Kalsera  , aby objednal pro novou, od r. 1897 budovanou  izolační epidemickou nemocnici v Kroftově ulici,  rentgenový přístroj.

 Začátky plzeňské rentgenologie byly neobvykle rychlé, protože už v dubnu 1900 projednala  městská rada  žádost o dodávku elektrického  proudu pro pokusy s rentgenovým aparátem. Do příprav na  instalaci  přístroje byl získán známý český odborník Ing. František Křižík. Elektrickou energii tehdy Křižík odebíral z Piettovy papírny a zkoušky i přípravy na instalaci rtg přístroje už údajně prováděl ve své dílně v Cukrovarské ulici, v objektu bývalého cukrovaru, kam se přestěhovala Křižíkova dílna od Zvonu.

 Přesná značka a parametry přístroje se už nedají zjistit, ale podle informací prvního západočeského rentgenologa Prim. MUDr. Antonína Čipery, šlo o induktorový skiaskopicko-skiagrafický přístroj. V dopise městské rady Ing. Křižíkovi  byl nazýván Rentgenovým fotografickým strojem.

            Další rok trvalo než plzeňská elektrická centrála se zavázala pro rentgenový přístroj v nemocnici dodávat proud, ovšem za dojednaných podmínek, že nemocnice oznámí odběr proudu pro rtg 12 hodin předem .Nejdříve  byl přístroj instalován  na tomto infekčním oddělení, pravděpodobně na mužském oddělení , kde byli hospitalizováni převážně nemocní s tuberkulózou.

            Když se  stará městská nemocnice stěhovala 16. 8. 1902  do nově postavených budov Městské nemocnice císaře a krále Josefa I. v Kroftově ulici na Borech, bylo rtg pracoviště zřízeno  ve spojovacím traktu mezi  chirurgií a internou , tj. dnešním pavilonem  č. 3 a 4. Tehdy  to byl jen přízemní objekt se spojovací chodbou, operačními sály a sádrovnou.

            Prvním lékařem, který s rtg přístrojem pracoval, byl řídící lékař  nemocnice MUDr Adolf Kreisinger (1851 – 1934). Kvalifikaci na to měl, protože absolvoval odborný kurs ve Vídni u Prof. Holzknechta. Za rok , kdy se v původní monoprimariátové městské v.v. nemocnici  osamostatnilo chirurgické oddělení, pracoval s rtg přístrojem i chirurgové (Prim Dr Charvát a sekundární lékaři Dr. J. Zoul a Dr Benjamin Chmelař.

            Teprve v r. 1911 nastoupil do plzeňské nemocnice jako sekundář interního oddělení MUDr Antonín Čipera , který začal pracovat v tzv. rentgenové pracovně. Předběžnou erudici s rtg vyšetřováním už získal jako medik na české lékařské fakultě na klinikách prof. Kukuly a prof. Maixnera, po vojenské službě po bojích v Bosně absolvoval odborné kurzy v berlínské nemocnici Charité, na rtg pracovištích  ve Vídni u prof. Holzknechta a v Hamburku. 22. 9. 1913 se stal prvním rentgenologem v západních Čechách  s titulem odborného lékaře pro rentgenologii a elektroterapií¨i. Stal se zakladatelem i plzeňské rentgenterapie léčbou rakoviny prsu a leukemie. Teprve však od 3. 5. 1924 se stal smluvním konziliářem  pro rentgenologii a rentgenterapii v naší nemocnici. V té době už roční počet rtg vyšetření přesahoval 1000.

Literatura:

1. Jedlička, R.: O skiagrafii a skiaskopii paprsky Roentgenovými a jejich diagnostické ceně v chirurgii. Čas.Lék. čes. 1899.

2. Málek, P. : Sondy pod povrch lékařské vědy. Avicenum Praha 1982

3. Paichl, P.: Historie západočeských lůžkových zařízení . V tisku

4. Paichl, P. Holík F.: K 100. výročí narození MUDr.A.Čipery. Zakladatel rentgenologie v Plzni. Příloha Pravdy 13. 31. 3. 1984, roč. 65, č. 78, str.3.

5. Paichl, P.: Historie plzeňského vnitřního lékařství. Plzeň. lék. sborn. Suppl. 48, 1984, 3 – 98

6. Kotas, J.: František Křižík. Horizont, Praha, 1987. 87 s. (SOA 2 Z 8365)

7. Pamětí Františka Křižíka. Knižnice dějin techniky, sv. l. Technicko-vědecké nakl., Praha 1952, 256 s.

8. Gutwirth, V.: Příklad Františka Křižíka. Fr.Borový, Praha 1941. ( SOA 2 Z 6065)

 

Ohlasy, které již autora nezastihly, ale jistě by jej potěšily:

Dobrý den pane Paichl, zajímám se o zakládajícího člena České astronomické společnosti MUDr. Benjamina Chmelaře, o kterém byla zmínka jako pracovníkovi RTG oddělení v Plzni. Přístroj RTG se měl kupovat někdy před rokem 1911. Tyto informace jsem našel před nějakým rokem na adrese, která je v současné době nedostupná. Je možné vás osobně kontaktovat a pobavit se o této osobnosti? Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem Mgr. Josef Jíra, DiS.
Západočeské pobočky České astronomické společnosti