Průvodce  Plzeň

 

Doc.MUDr Přemysl Paichl

 

OBSAH:

Informační střediska

Plzeň zajímavosti

Geografie,geologie

OBYVATELSTVO

      -Obyvatelé

      -Národnost

      -Vzdělanost

      -Bytový fond

Historie

      -Opevnění

      -Obléhání

      -Nálety

      -Staří stavitelé

      -Purkmistři a starostové

Kultura

-Kultura a sport-pravidelné akce

-Významné osobnosti kultury

a rodáci *  v Plzni

      -Pamětní desky

      -Pomníky a sochy

      -Divadla

      -Koncertní sály

      -Galerie

      -Knihovny

      -Muzea

Pivovary

Náboženství

      -Kostely a církve

Hřbitovy

Turistika

      -Významné turistické cíle v Plzni

      -Turistické cíle kolem Plzně

MĚSTO

-Plzeň statutární město  územně členěné na 10 městských obvodů

      -Historická předměstí

PLZEŇSKÉ DOMY

-Náměstí Republiky

-Jiná náměstí

ULICE abecedně

TŘÍDY abecedně

NÁBŘEŽÍ na Radbuze

SADY

      -Sady okružní

      -Sady na náměstí

      -Zahrady

      -Sady periferní

 

           

                                                                                                                                                                               

 

 

 

 

Informační střediska

REIS ( Regionální informační středisko)  MEIS Městské informační středisko       nám. Republiky 4

            1http://www.info.plzen-city.cz       www.icpilsen.cz

Plzeň ZAJÍMAVOSTI

Největší gotické náměstí v Čechách  bylo v době svého vzniku velké  139x193 m

Nejvyšší kostelní věž v Čechách  je věž chámu sv.Bartoloměje  102,26 m

Nejstarší tištěná kniha  v Čechách česky psaná je Kronika trojánská, vytištěna v Plzni r. 1468

Synagoga v Plzni  třetí největší na světě a druhá největší v Evropě / po jeruzalémské a budapeštské /

Jediné museum na světě dochované  v původním středověkém pravovárečném domě  je Pivovarské museum v Plzni

Největší soubor gotických pušek hákovnic  ze 14. století v rámci městských zbrojnic  v Evropě je v Plzni

První letadlo čs výroby vzlétlo 24.4.1919 na borském letišti v Plzni

Největší pivnice v Čechách  s 580 místy je  v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni Na Spilce

Největší přírodní amfiteátr ve střední Evropě je v Plzni na Lochotíně

Plzeňské historické podzemí  Perlová 4

Plastický model historického jádra města         nám.Republiky 1 http://info.plzen-city.cz

Zoologická a botanická zahrada města Plzně         www.zooplzen.cz         Druhá nejstarší  ZOO v ČR – od 1926. Specializuje se  na exkluzivní druhy zvířat. Největší raritou jsou varani komodští..Zoo je členěna  podle geografických oblastí:

Australie-: klokani a pštrosi emu

Afrika:- sukulentní skleník  s rostlinami a plazy, ostrovy lemurů, velký africký výběh zeber, antilop, pštrosů a pelikánů

Jižní Amerika: vlci hřívnatí, nosálové,pekari, pštros nandu, mary a lamy guanako

Asie: opice gibon lar, antilopy, velbloud

Euroasie:zubři, pižmoni, medv+di, vlci, údolí tygrů ussurijských, levharti čínští, irbisové

Severní Amerika: jeleni wapiti kalifornští, kamzíci, kanadští rysi

4 Tropický pavilon

5.Sukulentní skleník

6. Pavilon Tajemný svět  africké noci

7. Prodejna suvenýrů U Lemura          

8. Stylová restaurace Kiboko

9  Japonská zahrada Šova-en

10. Dino-park               www.dinopark.cz

11. Stylové občerstvení Sibiřský srub

12. Statek z přelomu 19. a 20. století „Lüftnerka“       

Zoo-aqua-tera             Palackého tř. 5

GEOGRAFIE, GEOLOGIE PLZNĚ

Zeměpisná poloha  49 st.45 min severní šířky a 13 stupňů 13 minut východní délky od Greenwiche

Rozloha          137,67 km 2

Využití krajiny

Zemědělská půda  43%,  lesní půda 19%,  zastavěné plochy  9%, vodní plochy a roky 3%,  ostatní  26%

Nadmořská výška 

Okresu Plzně           375,3 mn.m.

Centrum města okolo 310 m n.m.

Doudlevce u vodárny  302 m.n.m

Branka - výšková tabulka podle měření z r . 1773 s vyznačením výšky 317 m.n.m.

Soutok Radbuzy a Mže  299 m

     U sv. Jiří 297 m

Okolí města                                    Kaznějovská pahorkatina

Stříbrská pahorkatina                                  Kralovická pahorkatin                        

Plzeňská kotlina                                          Rokycanská pahorkatina

                                                                  Radyňská vrchovina

Geologické podloží Plzeňské kotliny je tvořeno algonkickými břidlicemi. Podložím si prorazily cestu vyvřeliny ( zejména tvrdou žulo, spility, buližníkovými suky. V nepatrném množství jsou vyvřeliny porfyru, dioritu,diabasu a melafytru. Z třetihor jsou nepatrné vyvřeliny čediče-basaltu. Prostup břidlicemi prostupují slabé žíly vápence a obsah mají i břidlice železného kyzu a kamence.

Vyhlídková místa v Plzni

Věž chrámu sv, Bartoloměje 102,26. Vyhlídková pavlač ve výši 62 m

Dubová hora    406 m.n.m.

Háje                436 m.n.m.

Chlum   spilitový vrch mezi Doubravkou a Bukovcem 416 m.n.m.. Turistická chata KČT s rozhlednou 25 m vysokou.Vybudováno 1926-1929       www.vplzni.cz    

            Rozhledna na Chlumu byla postavena roku 1929 a restaurace, jenž zde stála až do roku 1998, o dva roky později. Výstavbu financoval klub Československých dělnických turistů a to zejména ze členských příspěvků. Stavba dostala jméno po tehdejším primátorovi města  Pika.
Před druhou světovou válkou byly na Chlumu i dva skokanské můstky pro lyžaře a ty zde stály až do roku 1951. Během druhé světové války prosperovala rozhledna nejvíce. Správcem byl pan Krbec a zaměstnával 7 číšníků. Voda se v tehdejší době dovážela ze studánky, která pramení 70 metrů pod vrcholem kopce. Od roku 1993 je zde zaveden vodovod. Po válce se rozhledna pronajímala a měnili se i její majitelé. Mezi vlastníky patřili Potraviny, Bukovská papírna a na konec Slavii VŠ. V "68" byla rozhledna obsazena ruským vojskem. Po roce 68 se zde mění nájemníci a pronajímá se i k soukromým akcím, jako byly například motosrazy. Věž je vysoká 22m a můžeme z ní vidět: Můstek, Ostrý, Koráb, Čerchov, Přimdu, Krašov a nezapomenutelný pohled na celou Plzeň. V roce 1996 koupil pozemek, na kterém věž stojí, soukromý majitel. Poté byla vyhlášená soutěž na projekt, který měl v plánu vystavět zde hotelový komplex. Ten byl ale zamítnut stavebním úřadem. V letošním roce byla rozhledna opět otevřena pro veřejnost. Měla by zde vzniknout restaurace a počítá se i s celoročním provozem. Během příštího roku se má zrekonstruovat věž a začít výstavba restaurace.
Pravidelně je rozhledna otevřena každou sobotu a neděli od 10.00 do 18.00. Cena vstupného činí 20 Kč za osobu. K rozhledně vede i příjezdová cesta, avšak většina návštěvníků dává přednost příjemné procházce lesem. Na vrcholu je čeká nejen krásný pohled na celé okolí, ale i občerstvení s příjemnou obsluhou.

Krkavec           vrch 505 m.n.m sz od Plzně  při silnici na Ledce. . Na vrcholu Kostincova chata KČT a kamenná Simlova rozhledna 18 - ?20 m vysoká. Vybudována 1900. Dnes nepřístupná.  www.krkavec.cz

Radyně            zřícenina hradu jv od Plzně 567 m..n.m. Hradní věž 27 m vysoká Založen 1361 Karlem IV. Pustá od XVI. stol. www.plzenec.cz         

Homolka          vrch při jv. okraji města , 365 m.n.m.

Hůrka      směrem k Plzenci , 429 m.n.m.

Stráž                Mikulka, vrch při severním okraji města , 378 m.n.m.  Pojmenována podle  zakladatele sadu Ing  Jindřicha Mikuleckého (1837 – 1891)

Sylvánský vrch  na sz.okraji města 414 m.n..m.,Výška 68 m,vyhlídka 23 m  www.vplzni.cz      

Švábinský vrch – Hrádecká     na východním  okraji města, 406 m.n.m.

Val                        435 m. n.m.

                                                                           

OBYVATELSTVO

Počet obyvatel  asi

            Počet                     domů                     obyvatel

Od 1295 – 1420                     ?                              3.500-4.000           

1434                                                                                                          3.200

1567                                                           416

1604-1610                                             337

1645                                                           255                        

1714                                                                                                          2.775

1763                                                                                                          4.000

1783                                                                                                          4.950

1789                                                             457                        7.384

1820                                       524                         7.570

1850                                       640                         10.320

1857                                       710                         15.689

1869                                       1.050                      25.000

1890                                       1968                       50.221

1900                                       2317                       68..079

1921                                       3273                       88.419

 1940                                      7690                       125.000  Velká Plzeň

1950                                       11.438                    124.339

1960                                                                      137.730

1980                                                                                                          170.091 

1992                                                                                                          172.446

1999                                                                                                          167.534

2001                                                                      166.248

30.9.2004                                                              163.074                  muži 78.344,          ženy        84.730

Nejvíce zastoupené národnosti v %

česká 95,4, slovenská 1,1, vietnamská 0,3, ukrajinská 0,2, německá 0,2, romská 0,1.

Vzdělanostní struktura

Základní 19%, odborné bez maturity 34%, střední s maturitou, vyšší odborné 34%, vysokoškolské  13%

Stav domovního a bytového fondu

Počet trvale obydlených bytů celkem 68.092, v rodin.domech 11.406,

v bytových domech 56.338

Bytová výstavba   první ½ 2004          zahájené 135, rozestavěné 1951, dokončené 101

HISTORIE

OPEVNĚNÍ

Hradby se stavěly několik let a byly zpevněny kamennými objekty klášterů v kritických místech ( františkánského, dominikánského) a baštami :

- u  Františkánského kláštera - v místě dnešního muzea , zbořena 1896

- bašta prachárna u Otakarových sadů, zbořena  1864 při výstavbě nemocnice          

Bašty- opevnění mělo  dvě věžovité bašty nárožní na straně severovýchodní a severozápadní a mnoho čtyřhranných bašt  zpevňujících věnec městských hradeb

Brány

Litická brána (Jeptišská ) na konci Jeptišské ul. asi neměla věž.Byla napojena  n budovu kláštera dominikánek Zbořena 1804. Dnes její část je známá jako Branka

Malá brána (Saská, Malická)na konci Saské ul měla 3 věže. Původně postavena 1649, zbořena  1849. Její část dnes přiléhá k rohovému domu na konci Rooseveltově ulice.

Nová brána ( Říšská) na konci Říšské ul, dnešní Prešovské. Měla 2 nízké věže.Původně zde byla do r. 1648-49  uzavřena hradbou. Zbořena 1833

Pražská brána na konci Pražské ulice měla  2 věže Zbořena 1834.

Slepá brána ( Norimberská, Skvrňanská )na konci Staré poštovní ulice, pozdější ulice U Skvrňanské brány, dnešní Riegerovy. Neměla žádnou věž. Zbořena ?

Fortna  - u lázně střední proti Masokrámské (Dřevěné) ulici

Obléhání

1421, 1431, 1433-1434 Žižka, Prokop Holý

1618    za třicetileté války  ji dobyl Arnošt z Mansfeldu, počátek 30leté války

Nálety na Plzeň  celkem 11x,  poprvé 5.5.1942, naposled 25.4.1945. Letecký poplach vyhlášen 113krát. Denních náletů 7, nočních 4, Největší počet lidských obětí 17.4.1945, kdy  zabito 624 osob. Nejvíce škod na budovách a majetků bylo 25.4.19454, kdy zničeno 335 domů, těžce poškozeno 229 a lehce poškozeno 2.496 budov.  Ze všech náletů v Plzni zničeno celkem 592 domů, těžce poškozeno 610 a lehce poškozeno 8.110 domů

Staří stavitelé:

Jakub Auguston                       vlašský asi 1670-1735

Jan Merlian,                             italský, v 16. stol. 

Jan (Giovanni)de Statia            v Plzni 1554-1596

Hanuš Zápal     1885-1964

Staří plzeňští purkmistři a starostové

Kopecký Martin                      ?    -1850       

Wanka František                     1850-1861

Maschauer Jan MUDr 1861-1868

Tuschner Emanuel                    1868-1873

Pecháček František                 1873-1888

Houška Karel JUDr                 1888-1898

Krofta Josef     JUDr               1889-1892

Peták Václav JUDr                  1892-1917

Mandl Matouš JUDr                1917-1919

Pik Luděk                               1919-1939

Němejc Petr vládní komisař     1939-1941

Sturm Walther Dr vrchní starosta         1941-1945

Wild Karl         starosta            1941-1945

Ulrich Josef      primátor           1945

Hrbek Václav starosta 1945

Dr.Karel Křepinský                 1946-1948

Ing Stanislav Loukota              1948-1990

Dr Zdeněk Mraček                  1990-1994

Zdeněk Prosek                        1994-1998

Jiří Šneberger                          1998-2003

Ing Miroslav Kalous                2003-

 

KULTURA

Kultura a sport-pravidelné akce

Březen- Smetanovy dny-festival kultury

Duben- Apriliáda, Finále Plzeň-přehlídka české filmové tvorby

Květen -Slavnosti svobody

Červen- Mezinárodní folklorní festival, Historický víkend, Bienale Skupova Plzeň

Srpen- Na ulici-festival hudby a divadla

Září- Divadlo-mezinárodní divadelní festival, Plavba do 21.století-přehlídka netradičních plavidel

Říjen-Pilsner Fest – dne plzeňského piva

Listopad- Bienale kresby * mezinárodní soutěž

Prosinec – Plzeňské zpívání koled, Vánoční trh

Významné osobnosti kultury a rodáci *  v Plzni

Aleš Mikoláš               1852-1913      malíř

Auguston Jakub           1665- 1735     barokní architekt

Beran Josef*                1888-1969      teolog, arcibiskup pražský

Bohdanová Blanka*     1930                herečka

Brožík Václav              1851-1901      malíř

Budil Vendelín  1847—1928    ředitel  Velkého divadla, herec do 1927

Burian Emil František* 1904- 1959     divadelní režizér, komponista, dramatik, spisovatel

Dítětová Jana*             1926-1993      herečka

Gott Karel*                 1939                zpěvák

Hlaváčová Jana*          1938                herečka

Holub Miroslav*          1923- 1998     lékař, vědec,básník, esejista

Horníček Miroslav*     1918- 2003     herec,režizér, spisovatel

Hrubý Josef                 1932                básník

Janota Oldřich*           1949                hudebník

Ježek Tomáš*              1940                ekonom, otec  kuponové privatizace

Karen (Fremmer) Bedřich*      1887-1964      herec

Klostermann Karel       1848-1923      spisovatel v Plzni 1877-1908

Knížák Milan* 1940                malíř, výtvarník, designér

Kopecký Martin          1777-1854      starosta

Krásnohorská Eliška    1847-1926      v P.s matkou a sestrou 1867-1874, spisovatelka, libret.

Krofta Kamil*             1876-1945      historik, diplomat, politik

Křížík František           1847-1941      vynálezce obloukové lampy , elektrotechnik

Lábek Ladislav            1882-1970      historik, zakladatel plzeňského muzea

Lemberk Eugen*         1903-1976      českoněmecký historik,sociolog

Macháček Fridolín       1884- +1954   historik, muzeolog, knihovník,

Mašínová Leontýna*    1882-1975      spisovatelka historických románů a divadelních her

Němejc Augustin         1863-1938      malíř

Nosek Gustav*            1887- 1974     řezbář, , tvůrce Hurvínka, Máničky a Hurvínka

Neústupný Jiří*            1905-1981      archeolog, muzeolog

Pik Luděk                    1876-+1948    starosta, politik

Plachý Šimon               1560-1609      kronikář plzeňský

Polan Bohumil *           1887- 1971     spisovatel, kritik, museolog

Reicin Bedřich*           1911-1952      KSČ organizátor vražd a teroru

Rosůlková Marie*       1901-1993      herečka

Ruml Jiří*                    1925                novinář, politik

Schiebl Jaroslav*         1851- 1933     spisovatel, archivář, žurnalista

Skupa Josef                 1892-1957      loutkař, tvůrce Spejbla a Hurvínka

Smetana Bedřich          1824-1884      hudební skladatel

Stehlík Kašoar Ladislav*         1571- 1613     humanista, astronom, vydavatel kalendářů

Suchý Jiří*                   1931                herec, zpěvák

Sutnar Ladislav*          1897-1976      umělecký návrhář, malíř,grafik

Šik Ota*                      1919                ekonom

Škoda Emil                  1839-1900      zakladatel závodu

Špillar Karel*              1871-1939      malíř,grafik

Štech Rudolf                1858-1908      stavitel, příznivec Alšův

Štrunc Stanislav           1942- 2001     ligový fotbalista klubu Škoda   

Tauer Felix*                1893-1981      orientalista, překladatel

Trnka Jiří                     1912-1969      malíř, ilustrátor,loutkář, režizér

Trojan Václav *           1907-1983      skladatel,pedagog

Tyl Josef Kajetán         1808-+1856    herec,

Vydra Václav* 1876-1959      herec, režisér

Werstadt Jaroslav *     1888-1970      historik

Widman Lazar 1699-1769      sochař

Zikmund Miroslav*      1919                cestovatel, publicista

 

PAMĚTNÍ DESKY  

Čeněk Kříž, Odkaz sborového setníka, Ul. B. Smetany 4

Bedřich Smetana , Zde bydlel  a studoval 1840-43. Ul. B. Smetany 14

Jos.Vojtěch Sedláček, Zde žil, působil a zemřel . Ul .B. Smetany  14

Karel Klostermann, Zde žil a pracoval, Fügnerova 6

František Schwarz, zde žil  a zemřel 7.5.1906 spisovatel  Husova 17

Památce zaměstnanců města Plzně, kteří ztratili své životy ve světové válce 1914 –1918, Radnice Josef Škoda, Zde se narodil  dne 10.prosince 1805, Pražská ul. vodárenská věž

Hynek Palla, hudební skladatel , sbormistr a pěstitel myšlenky sokolské. * + Prokopova tř. 13

Antonín Dítě, zakladatel Letné, Rokycanova 17

J.K. Tyl,  Zde žil a zemřel   spisovatel a dramaturg, Prešovská  (dříve Americká) 3

Jan Říhánek, prelát , šlechetný kněz , otec mrzáčků ve Vincentinu. Svatojirská tř. 5 

Křižík František Ing,   před zbouráním po povodni U zvonu čp 1.

Julius Fučík, přemístěn po ? 2000, deska Havlíčkova č.24

Jan Sladký-Kozina       Plzeňský pivovar

Skupa J.  deska na Mrakodrapu v Prokopově ulici

Suvorov deska na domě u Bílé růže vedle radnice

Špilarovi deska na rohu Resslovy ulice, bratři malíři  Jaroslav a Karel

 

POMNÍKY, SOCHY

Fontána (ryby)           Smetanovy sady, akad. sochař J. Votlučka

Kopecký                    Smetanovy sady, odhalen 1861

Křižík František Ing  Křižíkovy sady, odhalen ?, vytvořil A.Holub a   S.Kukral

Masaryk T.G.           Sousoší osvobození, nám. Masarykovo, autor Jaromír Hruška

                                   Odhaleno 1928, zničeno na příkaz KSČ 1953, restaurováno 1990

Památník osvobození Americkou armádou             Americká třída

Památník 16. obrněné divize americké armády      Husova třída

Smetana J.F.              Smetanovy sady, 1874, autor  arch. Seidan

Spejbl a Hurvínek     Šafaříkovy sady

Stalin J.V.                  vulgo porybný, postaven  na dnes neexistující části Prokopovy třídy, odhalen 1953, Dílo arch. R.F.Podzemného a sochaře J.Malejovského,

Stanko Vodičky         Lobezský rodák Stanko Vodička, jako vůdce rumburské vzpoury popraven

Sv.Jan Nepomucký   vytvořil Ottavio Motta podle Brokoffovy sochy na Karlově mostě, socha stále původně u Jána, přemístěna pod Masné krámy 1934

Škoda Emil                busta v parku před ředitelství Škoda

Tyl J.K.                      Od 1926 v Husově třídě před gymnáziem, . Sochař Vojtěch Šíp. přemístěn  při úpravě  autobusového nádraží v Husově ulici v r. 1951 do Lochotínského parku

 

 

DIVADLA

Stará  zrušená divadla

Německé divadlo v Goethově ulici, postaveno 1869. Bylo v něm i kasino v r. 1869, arch. Niklas

Staré městské divadlo          v Divadelní, pak Riegrově ulici, a  zasahovalo do Kramářových sadů. Dokončeno stavebně 1831 podle plánů Vavřince Sachetiho z Padovy.Skončilo činnost ke konci XIX. století. Na jeho místě postavena 1905 Obchodní a živnostenská komora

Divadlo feriálních osad          Prokopova ulice . Loutkové divadlo od 1930, místo zrodu Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy

Divadlo malé (?)                    po II.svět.válce přechodně v někdejší Gorkého ulici 3

Dnešní divadla

Divadlo J.K.Tyla  Velké divadlo,  Smetanovy sady 16.- Sedláčkova 2 www.djkt-plzen.cz Postaveno podle projektu Antonína Balšánka  na místě  parkového okrasného jezírka. Budova v neorenezančním stylu. Vchod divadla se sloupy. Železnou konstrukci dodaly Škodovy závody. V průčelí alegorie Drama s drakem, Opera s labutí a lyrou od sochaře  Šalouna. Výklenky mezi okny vyplněny postavami Láska a žárlivost, ,  od Procházky, Nadšení a obětavost od Prof. Suchardy, Hrdinství a osud  od Fr. Stránského a F.Rouse.Otevření 27.září 1902

            Hlediště cca pro 1000 diváků. 1899-1902, sochaři Hergesell, Amort,, Šaloun, malíři  J. Mandl, F. Urban, F. Fr“ohlich, K.V.Mašek  a jiní, opona  „ Plzeň vítá umění na prahu nového divadla“. Augustin Němejc. Rekonstrukce divadla 1982

Komorní divadlo,  Prokopova 14,  Předtím kino Universita,  postavené 1939 podle návrhu arch Mil. Skácelíka. 1965 přistavena budova ředitelství dle arch. Sv. Janke

Divadlo Miroslava Horníčka           Americká 49

Divadlo Kruh                         Americká  49

Divadlo Alfa                                      Rokycanská 7

Divadlo Čas                                      nám.Republiky 28

Divadlo Dialog                                  Kopeckého sady 13

Divadélko JoNáš                              Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13

Divadlo Jezírko                                 Plzeňská 178

Divadlo pod lampou                          Havířská 11

Divadlo v klubu                                 Prokopova 14

Divadlo Pluto ( Kabaretní a šantánová profesionální scén c.k.) Masarykova 75

 

KONCERTNÍ SÁLY

Dům dětí a mládeže                 Palova 19

Dům kultury                             Americká 49

JAS kulturní dům                     Jablonského 39

Lochotínský pavilon                 Karlovarská 61

Měšťanská beseda                  Kopeckého sady 13

PDA Peklo                              Pobřežní 10

Plzeňská filharmonie                 nám.Míru 10

Svornost                                  Dílenská 21

 

GALERIE

Západočeská galerie             Pražská 13                  www.zpc-galerie.cz    

Galerie Masné krámy               Pražská 16

X centrum                  Dominikánská 12

            Galerie Maecenas        nám.Republiky 40

            Stop Gallery                Dominikánská 2

Galerie Ve sklepě        nám. Republiky 40

Galerie Mecenášek      Dominikánská 12 prodejní galerie

Galerie Jiřího Trnky             nám. Republiky 40

Galerie Esprit                        Husova 2

Prodejní galerie

            Prodejní galerie Stará Plzeň      Na Roudné 12

            Trigon Gallery              Pražská 19

            Galerie Azyl                             Veleslavínova 17         

Univerzitní galerie                            Jungmannova 1

 

KNIHOVNY

            Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje      Smetanovy sady 14.

             Tel 420 377 306 911             http://www.svkpl.cz     zde uložen i on line katalog, součástí knihovny i knihovny německá, anglická a rakouská na nám. Republiky

Budova bývalého gymnázia, 1805, arch. Š.Michal  Schell. Spojeno s Brankou a klášterem dominikánek (1711-1714), který vystavěl Jakub Auguston na místě pěti spálených  domů jež koupila hraběnka Kateřina Vratislavová z Mitrovic. Klášter zrušen  a objekt koupilo město pro školy.   Teprve 1804-1809  přistavěna Schellem v místech parkánu budova filosofického gymnázia v klasicistním slohu Ludvíka XIV.  Na budovu do ulice B. Smetany byl přitom přenesen  barokní portál z čp.249 z Bezručovy ulice.  Na filozofii zde  působil národní buditel J.V.Sedáček.

            Knihovna města Plzně           ul Bedřicha Smetany 13, dříve Anglobanka.

Obvodní a samostatné knihovny           Bolevec             Západní 18

                                                           Bory                 Skupova 24 Luna

                                                           Doubravka       Masarykova 75

                                                           Lobzy               Rodinná 39

                                                           Lochotín          Kralovická 22

                                                           Skvrňany         Macháčkova 28

                                                           Slovany            Táborská 24

                                                           Vinice              Lochotínská 55

                                                           Bílá Hora         Nad Školou 716

                                                           Božkov            Sládkova 10

                                                           Černice             Veská 11

                                                           ˇCervený Hrádek         Červenohrádecká 53

            Knihovna rakouská, anglická a německá     nám.Republiky 12 

součástí   http://www.svkpl.cz  

 

            Knihovna Západočeského muzea v Plzni                Kopeckého sady 2

            Knihovna sv.Tomáše Akvinského                          Jiráskovo nám. 30

            Knihovna pro nevidomé                                           Jagellonská 1

            Univerzitní knihovna Západočeské univerzity        Univerzitní 8

            Evropské dokumentační středisko EDS  při Západočeské univerzitě v Plzni

                        Americká 42

MUZEA

Západočeské muzeum v Plzni           Kopeckého sady 2. www.zcm.cz       

 Založeno 1878 jako obecní muzeum pro město Plzeň a Západní Čechy v přízemí gymnázia ve Fodermayerově ulici. 1888 rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě nové muzejní budovy. Výstavba  na místě hradeb do 1891 podle návrhu arch. Josefa Škorpila, stavěl  stavitel Eduard Kroha..Stavba stála  K 1,296.317.19 K Napřed se jmenovalo Západočeské městské umělecko-průmyslové museum Císaře a krále Františka Josefa I. Pojmenovávalo se i jako Francisco-Josefinium. Viz foto v brožuře „ Jeho veličenstvo Císař a Král František Josef I. a král. město Plzeň “ , vydala Rada Král.města Plzně, Plzeň, 1915, str.53.

Před muzeem lávka  a u ní jez, který umožňoval plnění Mlýnské strouhy.

Mezi muzeem a hotelem Continental napodobenina  hradeb, která byla za II. světové války zničena při náletu., 2005 obnovena

 

Úprava interiéru pokračovala  do 1902. Rozsáhlé sbírky zpřístupněny do 1913. Dnes  kolem 2 milionu předmětů. Světovým unikátem je městská zbrojnice  s kolekcí palných zbraní od konce 14. do 17. století. Interiér: na schodišti 16 m dlouhý pískovcový  reliéf od Vojtěcha Šaffa na motivy české báje o Ctiradovi a Šárce-

Národopisné oddělení Plzeňska Západočeského muzea v Plzni 

nám. Republiky čp. 344,          www.zcm.cz   

Chotěšovský a Gerlachovský dům. Z r. 1575, stavěl G.Merlian. Renezanční stavba, lodžie ve dveře spojeno s domem  v Dřevěné ulici 13, dříve Mansfeldovou (Gerlachovský dům)

Plzeňské historické podzemí  Perlová 4 Složitý systém dvou až třípatrových sklepů a chodem, přes 250 studní, patří mezi největší ve střední Evropě, prohlídková trasa v délca cca 750 m  v hloubce 9-12 m pod povrchem

Diecézní muzeum                   Františkánská 11         www.plzen.cirkev.cz               

Ve Františkánském klášteře, Gotická stavba, expozice renezanční a barokní plastiky s freskami z XV. století

Pivovarské muzeum  Veleslavínova ul. 6      www.beerworld.cz     

nachází se v původním pravovárečném domě

Muzeum  Škoda                     Korandova 4 

 

NÁBOŽENSTVÍ       www.plzen.cirkev.cz              http://www.top.cz/biskplz      

 

Kostely římskokatolické

Kostel sv. Ducha       dominikánský

Kostel Sv.Jiří kostelík + klášteřík nad soutokem Berounky a Úslavy, založení  po 992 pro benediktinské mnichy, Sv.Vojtěch

Kostel Všech svatých původně  farní kostel osady Malice  a okolní osady na katastru zakládané Plzně, 1322 farním kostelem Plzně..Ve 14. století znovu vystavěn v gotickém slohu. Unikátní je zde tzv. obkročná gotická klenba v sakristii  snad z r.1590. Poškozen při bombardování za II. svět. války v r. 1944 Několikrát přestavěn, naposled 1992. V presbyteriu renezanční nástěnné malby s postavami světců a výjevy ze Starého zákona. . Kolem kostela  hřbitov.

Chrám sv.Bartoloměje                        nám.Republiky 35

Stavěn od založení města 1295. Nejstarší písemná zpráva  1307. Patronem kostela do 1322 český král, patronátu se vzdal Jan Lucemburskýma předal je řádu  německých rytířů.. Do 1322 zbudovány obvodové zdi, do 1340 do téže výšky zbudovány dvě věže s průčelím. Druhá věž nebyla nikdy dokončena. Na počátku vlády Karla IV.dostavěna severní věž. Boční portály z r. 1400. Zastřešení  v době krále  Jiřího z Poděbrad kolem r. 1480. Požár v r. 1507. Opravy 1510-1529. 1803 instalován y na věži hodiny. 1835 bleskem zapálena a shořela celá věž. Dnešní podoba  1837, věž štíhlejší a vyšší na 126,26 m. 1879- 1883 byl kostel restaurován podle návrhu Josefa Mockera. Na počátky XX. století v restaurování pokračoval Kamil Hilbert.. Opakované opravy a rekonstrukce naposled 1994.

Plzeňská madona na hlavním oltáři kamenná opuková socha  134 cm vysoká asi z r. 1390. Plzeňský andělíček  na krásně kované mříži  z r. 1713 za presbyteriem chrámu sv, Bartoloměje .Na ní vyniká  svým leskem jedenáctý andělíček , který je ukazatelem pověr Plzeňanů, vzniklých v r. 1739, kdy se konala v chrámu katovská svatba. Jakuba Ohnesorga, popravčího mistra s plzeňskou  dcerou plzeňského kata Jana Husa. Ženich nesměl jako „nečistý“ účastnit vlastní svatby a tak se modlil  u mříže švarcenberské kaple. Aby snadněji s kleku vstal, podržel se mříže o jedenáctého andělíčka  To podle lidí  se stalo znamením  přinášejícím štěstí. . Vše je zaznamenáno  v matrice chrámu

Špitálský kostelík sv. Maří Magdalény  základy objeveny po náletu  v lokalitě U zvonu

Kostel sv. Markéty původně dominikánský

Kostel  sv. Mikuláše a  Mikulášský hřbitov na Mikulášské třídě. Gotický z let 1406-1410.  Snad 1642 postraní bohatě řezaný oltář  14 pomocníků a patronů českých. Kostelík sklenut 1599 a kaple přistavěna 1740. Nová věžička 1755. Rekonstrukce  počátkem XX.století

Hřbitov od 1414. Po zrušení hřbitova kolem sv. Bartoloměje se stal od 1414 přechodně hlavním plzeňským hřbitovem. Dnes významné hroby viz Hřbitovy.

Kostel  sv. Jana Nepomuckého (Redemptoristů)  Chodské náměstí. Pseudorománský vystavěn 1910-1912. dle návrhu architektů Svobody a Stalmachera. Stavbu provedl M“uller a Kapsa..vNitřek  50 m dlouhý, 26 m široký, 20 m vysoký Dvě věže 63 m.Hlavní oltář a dva oltáře postranní jsou prací prof. J.Kastnera. V době vánoční zde  vystavovány plzeňské jesličky. Od J.V.Čermáka a F. Bartoše podle návrhu Ladislava Lábka z r. 1946 K budově přistavěn ve 30. létech moderní klášter pro řád redemptoristů, který od 1950 užívala policie.

Kostel P.Marie Růžencové  a klášter na Jiráskově náměstí (Dominikánů).. Postaven r.1913 dle návrhu arch. Antonína M“ollera z Varnsdorfu a  stavitelem E. Sochorem z Prahy. .Kostel je  basilikového typu, na hlavním baldachýnovém oltáři, neseném dvěma kovovými sloupy, je  zasazen reliéf P.Marie Růžencové se sv. Dominikem. Papežem Piem V.  a se světci dominikánského řádu Secesní stavbu s barokizujícími prvky  nákladem dominikánského řádu z Prahy. V přízemí dnes knihovna.

Kostel sv. Martina a sv. Prokopa  ulice Revoluční  39 u Lobez. Novogotická stavba  z r. 1906  s rovnými stropy a hranolovou věží podle návrhu Jiřího Jírovce v Lobezském parku .

 Dnes zde  salesiánské středisko mládeže od 1990

Při kostele pomník Stanko Vodičky, jednoho z vůdců rumburské vzpoury od Vojtěcha Šípa

Kostel  Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici  a klášter (Františkánů, Šerý, Matky Boží)) Patří mezi nejstarší stavby Plzně,budován od 1295, přestavby do 70.let 14. stol.,  pohromy za třicetileté války, bombardování za II. svět.války.Nové průčelí  1722-1723 Jakub Auguston.Dnes sídlem Diecézního muzea v křížové chodbě.. V klášteře je kaple sv.Barbory ze 14. století. Je v proluce viditelná mezi muzeem a hotelem Continentalem

Kostel  U Ježíška ul. U Ježíška.Původně  ho  snad postavil řeholník Matěj Koudela z Plas při svém dvorci pod skalou u Radbuzy. Podle jiné verze ho zřídil u své předměstské vily až lékař Petr Pavel Helfet podle návrhu ? O.Koudela jako barokní  kostelík z r.1745 s freskami a  rokokovým oltářem. 1807 ho rozšířil o větší část primátor a doktor medicíny Pavel Helfer z Helferstreu, stavbu provedl Antonín Barth. Rekonstrukce kaple  1934-1935

Kaple sv. Václava na Ústředním hřbitově na Rokycanské třídě otevřeném 1902

Kostel sv. Petra a Pavla  v Liticích , gotická stavba  z počátku XV. století.

 

Arciděkanství  nám. Republiky č.35. Dům zakoupen řádem německých rytířů po získání práva k plzeňské faře 1344. Přestavěn. Jakubem Augustonem 1710. Nyní sídlo biskupství

 

Biskupství. Viz  budova Arciděkanství.. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. plzeňskou římskokatolickou diecézi a prvním biskupem  se stal Frant. Radkovský. Plzeňská diecéze zaujímá rozlohu 9236 čtverečních km  se 242.000 katolíky z 800.000 obyvatel. O zřízení diecéze se uvažovalo od 17. století

Kostely  a církve jiné            (Viz seznamu Ministerstva kultury) 

+ Nemají v Plzni své stánky   Letopočet udává datum registrace. Není-li uveden, pak to značí státní uznání v Rakousko-Uhersku

+Apoštolská církev   . 1889

Adventistů Sedmého dne (S.D)církev Kulturní dům Šeříková 13, Bohoslužby sobota

1951

Bratrská církev  (? Jednota bratrská) Doudlevecká 31, Bohoslužby neděle  9 h

+Bratrská jednota babtistů               1951

Českobratrská evangelická církev

Českobratrský evangelický kostel M.Jana Husa dnes  Sbor západní Borská ulice  ( dříve Němejcova ul. 2,). postaven 1924-1925 dle  návrhu arch. B. Chvojky. Kostel  má zajímavé  vnitřní architektonické řešení ochozů s galerií podle vzoru amerických modliteben . V průčelí se  zvedá čtvercová věž zakončená kalichem.

Českobratrský evangelický kostel- Korandův sbor  Anglické nábřeží,  Vystavěn  1934-1936 podle projektu J. Fišera. Budova o dvou traktech, v zadnímje  kruhový kostel o průměru 20 m a výšky 16 m. Ve vysoké klenbě kruhovitá železobetová lucerna. Nad průčelní kazatelnou j nadživotní odlitek Thornwaldsenovy sochy Krista. V suterénu kolumbarium. Kostel stojí  na místě staré řemeslnické besedy, kde bývalo divadlo J. Skupy. Do Prokopovy třídy  stojí obytný dům.

Československá husitská církev        1920

Obec  Plzeň západ Sbor Dr.K.Farského Husova 1

Kostel církve československé-husitské   Husova 1 (na rohu Husovy třídy proti divadlu J.K.Tyla) ,. Původně  to byl kostel německé evangelické církve z r. 1869, postaven v novogotickém slohu. Převzat církví československou –husitskou 1945.

Obec Plzeň-východ Sbor Kristova kříže, Mikulášské nám 1

            Evangelická metodistická církev      1951

Sbor Maranatha Husova 14, bohoslužby neděle 9 h.

Metodistický kostel – Betlémská kaple , v Husově ulici. Postaven  1926-7 podle funkcionalistického návrhu arch J. Blechy . nákladem 1,2 milionu Kč. Z příspěvků amerických příslušníků evangelické církve metodistické. Před kostelem stával pomník J.KTyla, který přenesen na Lochotín

            Ježíše Krista  Sv.Posledních dnů církev            1990

U Svépomoci 9, , bohoslužby neděle 9 h.

            Křesťanské sbory                   1956

            Křesťanská společnost Slovo života

ÚMO Plzeň 2 Slovany, Bohoslužby neděle 10 h.

            Křesťanské společenství

Bohoslužby  v aule 32.ZŠ, Sokolovská 54, bohoxlužby neděle 10 h.

            Luteránská (luterská) evangelická církev Sbor sv. Pavla    1995

Školní náměstí 1 Bohoslužby  neděle 10 h.

            Náboženská společnost Svědkové  Jehovovi

Sbor Doubravka Sál Království, Hrádecká ul. 21 , bohoslužby  neděle16 h.

Sbor Bory a Lochotín , bohoslužby  neděle 19 h.

            Novoapoštolská církev          1956

Gerská 18, bohoslužby  1. a 3. sobota v měsíci  v 17 h.  v kostele církve  Českobratské evangelické

            Pravoslavná církev (Pravoslavná církev v českých zemích)

Kostel sv. Anny  a sv. Růženy Limánské Bezručova ul.  Kostel se stavěl 1712-1735. na místě pěti  vyhořelých domů, stavitelem Jakub Auguston. Kostel  je součástí  barokního konventu kláštera  stavěného od 1735.  Vstupní průčelí je spjato s nárožními risality věží a vrcholí dvěma  věžními nadstavbami s báněmi s obdélníkovitě  ukončeným štítem. Uvnitř fresky plzeňského F.Jul.Luxe . V presbytáři Nejsvětější Trojice, ve středním poli sv. Anna, nad kruchtou P.Marie přijímá pod svůj ochranný plášť dominikány a dominikánky. . Pod kruchtou se Kristus zjevuje sv. Růženě Limánské. Po r. 1918 kostel využívala církev československá, pak katolická, v současné době  patří pravoslavné církvi. , proto před  hlavní oltář  je postaven  ikonostas.V kryptě je pochován  Jakub Auguston.

            Řeckokatolická církev

            SFC Iimmanuel

Areál SOU, Vejprnická 56, bohoslužby  neděle 9,30 a středa 18 h.

Romský sbor SouŠU dopravní, Karlovarská 99, bohoslužby  neděle 15 h, středa 18 h.

            +Slezská církev evangelická

            Starokatolická církev

Modlitebna  Korandova sboru Anglické nábřeží 13, bohoslužby neděle 28.10 v 16,30 h

            Unitáři obec  (Náboženská společnost českých unitářů)      1930

Tomanova 3 Nedělní shromáždění 28.10. v 10 h.

            Zen buddhismus         www.zendojoplzen.cz             seshin  probíhá na samotě poblíž Berouna pod vedením zenových mnichů  , cena 600-1200 Kč. Zen je  cvičení zazenu- Buddhovy pozice v sedě s narovnanými zády. Postatou zazenu je nestrach , nevlastnění. Je to způsob jak žít  bez zbytečného utrpení. Pravidelné cvičení  Zen dojo Plzeň  Tylova 14,  Zazen pondělí až čtvrtek,  tel. 728 916 490tek 20-21,30

            Židovská náboženská  obec    ŽNO (Federace židovských obcí)

SYNAGOGY

První synagoga doložena r. 1409, její lokalizace a další osudy nejsou známy. –

Druhá synagoga postavena po r. 1436 v Solní ul. Po vypovězení židovského obyvatelstva zanikla beze stopy.

Pomocná synagoga - Třetí synagoga za jižním okrajem historického města, ve dvoře domu ŽNO, Smetanovy sady čp 80/č. 5. Postavena r. 1857-59 (arch. M. Stelzer a Wiesner) v novorománském slohu, bohoslužby snad do r.1892, dnes nevyužitá.

Modlitebna je v domě ŽNO (Židovské náboženské obce), 9-14 h.. www.volny.cz/zoplzen.

Velká synagoga         sady Pětatřicátníků 11,            www.volny.cz/zoplzen            

postavena  ?1890-1893  ( ? 1888-92) arch. M. Fleischer a E. Klotz) v novorománském slohu s orientálními prvky. Nad V průčelím dvě věže. Bohoslužby do 2. svět. války, od osvobození do r. 1988 užívána jen menší modlitebna v téže budově. Dnes adaptována na koncertní síň s muzejní expozicí věnovanou dějinám západočeských ŽNO.v maursko-románském slohu, třetí největší synagoga na světě po jeruzalémské a budapeštské..

 

HŘBITOVY

Původní hřbitov u kostela sv. Bartoloměje, zrušen až 1799, ačkoli dekretem Josefa II. byly zrušeny hřbitovy uvnitř města  už 1766

Hřbitov Mikulášský  založen  snad v r. 1414 na místě vinice  a možná i tvrze Mitrvald Oldřicha z Litic  nebo až po smrti  malíře Víta, který zde vystavěl kostelík sv.Mikuláše.

Na hřbitově však byla prý pochovávána jen chudina. Hřbitov patří církvi, základní údržbu však zajišťuje město.Hřbitov byl za totality v 60. letech zdevastován.

Dnes je tam už málo hrobů:      Adolf Albensberg, Rodina Alscherova, Rodina Angerova, Rodina Becherova, Rodina Carenciova, Rodina Däublova, Rodina Duchoňova, Rodina  Fischerova,  Josef Gerlach, Bernard Guldener, Rodina Hahnenkamova, Josef Hinträger, Antonín Hlavan,  JUDr Karel Houška, Martin Hruška, Rodina Jahnlova, Josef Johánek, Rodina Kauteckých, Rodina Klotzova, Martin Kopecký, Vilém Kopecký, Jindřich Leminger,  Rodina Linhartova, Rodina Mehnertova, Rodina Moserova,  , Jan Ott., Hynek Palla, Rodina Pankrazova, Dr.Wilém Peithner,  Rodina Peithnerova, Rodina Pitlikova, František Pecháček,  Tomáš šlechtic Putzlacher,  Rodina Riesova, Josef Vojtěch Sedláček, Ignác Schiebl, Josef František Smetana, Martin Stelzer, Rodina Svidenských, Emil Škoda, Jan Škoda, Rodina Troppova, Rodina Trotzerova, Rodina Vopršálkova,  František Wanka, Rodina Weiningerov.

Josef Kajetán Tyl, (náhrobek od A.Wildta  z  r. 1858 ),  CD       J.K.Tyl.jpg       129

Plánek kreslil  In: V Bělohlávek M., Kovář,J.,Pavel,J.: Mikulášský hřbitov v Plzni. Osvět.beseda v Plzni,1956. Viz příloha

Hřbitovy židovské  

První židovský hřbitov, založený údajně r. 1424, zanikl po r. 1504 beze stopy.

Zbytek druhého hřbitova ve čtvrti Lochotín (1 700 m SSZ od hlav. náměstí), V od Lidické ul. Založen r. 1856, pohřby do počátku 20. stol., po r. 1984 změněn v park se symbolickou skupinou ponechaných náhrobků.

Třetí hřbitov 4 km od hlav. náměstí, na Rokycanské třídě, naproti Ústřednímu městskému hřb. Otevřen r. 1898, dosud se zde pohřbívá. Pohřbeno je tu 18 uren vězňů - obětí transportu z konc. tábora v r. 1945 (náhrobek z r. 1973). Pomník obětí nacismu z r. 1951. Obřadní síň z r. 1898 (arch. J. Farkač) zbořena před r. 1990    u Červeného vrchu u Bolevce , snad 1856

Ústřední hřbitov  na Rokycanské třídě  otevřen 1.ledna 1902

     Krematorium na něm otevřeno 16.května 1926. Pohřbívání žehem se provádí zde ve 2 pecích, původní pec  se vytápí koksem, novější svítiplynem. Zpopelnění trvá zpravidla 1 a čtvrt až 1 a půl h.

Hřbitov bolevecký  otevřen 1.dubna 1904

Hřbitov božkovský  otevřen 1.května 1920

Hřbitov černický  otevřen 1.června 1937

Hřbitov doudlevecký otevřen 30.října  1922.Není na něm kaple .

Hřbitov skvrňanský   otevřen 15. června 1904. Je na něm kaple  sv.Vojtěcha od arch. Rudolfa Štecha

 

TURISTIKA

            www.czecot.cz/?id.region=38 

            www.czecot.cz/?id.region=6                          

Významné turistické cíle v Plzni

            Historické jádro města – městská památková rezervace

Katedrála sv. Bartoloměje

Radnice renezanční zdobená sgrafity

Plzeňské historické podzemí

Pivovarské muzeum

Velká synagoga třetí největší na světě

Západočeské muzeum

Divadlo J.K.Tyla

Pivovar Plzeńský Prazdroj a.s.

Rekreační oblast Bolevecké rybníky

Zoologická a botanická zahrada, Japonská „suchá“ zahrada,

Památník obětem zla- meditační zahrada

Rozhledny Sylván a Chlum

Halštatské hradiště z prvního tisíciletí po Kr. (valy a příkopy)

Bukovec           východně Holý vrch , kde hradiště  založeno pravěkým mohylovým lidem  v 5.-4. století př.Kr

Litice     zřícenina hradu , založen na strmé stráni nad Radbuzou v druhé polovině XIII. stol. rodem Drslaviců.  Zpustl v XV. stol. Zbytky zdí , příkop, valy

Křimice  zámek-  barokní z poloviny XVIII,stol. Soubor barokních plastik, sídlo Lobkowiczů.

Čertova kazatelna  u cesty do Radčic  skalní útvary vzniklé zvětráváním

PLZEŇSKO

 

PLZEŇSKO

Výřez z Geologicko- tektonického nástinu Čech,Moravy a Slezska. Mapa  barevná  měřítko

 1 :1,000.000 Sestavil Dr Zd Jaroš, vydala Unie Praha

 

PLZEŇSKO X.STOLETÍ

SLOVANSKÉ KMENY v Cechách kolem r.1000                 MAPA kmeny

Mapa  měřítko 1 :1,250.000 Kreslil J.Kraus. Na mapě  jsou značena místa jen pro orientaci, ale  to neznamená že už kolem r. 1000 už existovala. Šrafování vodorovné zahrnuje i oblasti dnešního Saska a Bavorska.                 

 

SLOVANSKÉ OSÍDLENÍ  ZÁPADNÍCH ČECH do konce X.století

Mapa měřítko 1: 1,250.000  Autor neznámý

Legenda :                     Hory, hradiště , hrad, klášter,osada, místa německá podtržená

Dnešní hranice zemské, přibližná hranice, k níž sahal pohraniční les koncem XII.stol   

                        Přibližná hranice  kmenů, přibližné osídlení českými slovany

                        Plochy pravděpodobně zalesněné

                        (           ) místa založená ve stol.- XI.-XIII

 

SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ s rozšířenou působností

 

Od l.ledna .2003 se přenesla  velká část kompetencí  bývalých 7 okresních úřadů na obce s rozšířenou pravomocí v Plzeňském kraji na 15 správních obvodů  obcí  s rozšířenou působností:

Blovice,  Domažlice,  Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, , Stod, Stříbro,  Sušice, Tachov.

Kromě toho v několika správních obvodech  byly 18 obecních úřadů pověřeno částí  těchto pravomocí (název uveden v závorce):

            Celkem obcí     Statut města                                    pravomoci  obecních úřadů

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Blovice            19 obcí     Blovice, Spálené Poříčí                               ( Spálené Poříčí)

Domažlice        58 obcí     Domažlice,Bělá n.Radbuzou, Kdyně,

     Poběžovice                                                (Kdyně, Poběžovice)

Horažďovice    20 obcí     Horažďovice

Horšovský Týn 18 obcí   Horšovský Týn, Stańkov2                           (Staňkov)

Klatovy            44 obcí     Klatovy,Janovice n.Úhlavou, Měčín,

     Nýrsko, Plánice, Švihov, Železná Ruda      ( Nýrsko, Plánice)

Kralovice         44 obcí      Kralovice,Manetín,Plasy                            (Manetín, Plasy)

Nepomuk        26 obcí      Nepomuk

Nýřany 54 obcí      Město Touškov,Nýřany, Třemošná            (MěstoTouškov, Třemošná)

Plzeň                17 obcí      Plzeň, St.Plzenec                                       (Starý Plzenec)

Přeštice            30 obcí      Přeštice                 

Rokycany        68 obcí      Rokycany,Hrádek,Mirošov,Mýto,

      Radnice,Zbiroh                                         (Radnice, Zbiroh)

Stod                24 obcí      Stod,Dobřany,Holýšov                              (Holýšov,Dobřany)

Stříbro             24 obcí      Stříbro                                                      (Bezdružice)

Sušice              30 obcí      Sušice, Hartmanice,Kašperské Hory          (Kašperské Hory)

Tachov 28 obcí      Tachov, Bor, Planá, Přimda                       (Bor, Planá)

           

 

Od l.ledna 2005 k Plzeň-město patří i obce: z Plzně- jihu: Starý Plzenec, Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nebavětice, Nezvěstice, Šťáhlavy, , Štěnovický Borek , Tymákov

Od 1.ledna 2005 mají k Plzeň město patřit i obce z Plzeň-sever : Chrást, Dýšina i Kyšice

 

PAMÁTKY   PLZEŇSKÝ   KRAJ                    MAPA památky

Hrady,zámky a kláštery západních Čech, Národní památkový ústav v Plzni, Plzeň, 2005

Alfrédov                                      Zámek

Annaburg                                    Zřícenina zámku

Běhařov                                      Zámek

Bělá nad Radbuzou                    Zámek

Běšiny                                         Zámek, Tvrz

Bezděkov                                    Zámek

Bezdružice                                  Zámek

Blížejov                                       Zámek

Blovice – 23 km Okresní muzeum 1913, adr. Blovice Zámek 1, www.muzeum-blovice.cz              

Bor                                              Zámek

Boříkovy                                     Zámek

Březina                                       Zřícenina hradu, Zámek,

Buben -  18 km, zřícenina  gotického hradu založeného 1340. První známý držitel Heřman z Bubna 1394 Po 1471 zde zemanské rody. Pustl v XVI. stol.

Buben                                         Zřícenina hradu

Bušovice                                     Zámek

Bystřice nad Úhlavou                Zámek

Cebív                                          Zámek

Čachrov                                      Tvrz

Částkov                                      Zámek

Čečovice                                     Zámek

Čemíny                                       Zámek

Čemíny                                       Zámek

Červené Poříčí                           Zámek

Čížkov                                         Zříceniny hradu

Čížkov                                        Zříceniny hradu

Dešenice                                     Zámek

Diana                                          Zámek

Dianin Dvůr                                Zámek

Dobrá Voda –u Hartmanioc .Kostel sv. Vintíře  se skleněným oltářem

Dobřany -  14 km ,  Nejstarší poddanské město z počátku XIII.stol. Od 1282 patřilo chotěšovskému klášteru. Zde původně  gotický farní kostel sv.Mikoláše, barokně přestavěn 1756- 1758l..  Oválný barokní centrální kostel sv. Víta 1727-1734 postavený Jakubem Augustonem..

Dobřív – Rokycansko,  v údolí Padrťského potoka Technická památka vodní hamr , www.proactive.cz/muzeumro              

Dolany                                        Tvrz

Dolní Bělá                                  Zřícenina hradu

Dolní Bělá                                  Zřícenina hradu

Dolní Lukavice – 16 km,  barokní zámek z 18. stol. dle Jakuba Augustona, 1758-1760 zde působil Jakub Haydn  a napsal zde Českou= Lavickou symfonii

Dolní Lukavice                           Zámek

Domažlice                                   Chodský hrad, Muzeum Chodska,Válcová kostelní věž

Gutštejn                                      Zříceniny

Hartmanice                                 Muzeum

Horažďovice                              Zámek, Opevnění, Muzeum,

Horšice                                       Tvrz

Horšovský Týn                          Zámek, Palác a kaple hradu,Muzeum

Hostouň                                      Zámek

Hrádek (Pecihrádek)                 Tvrz

Hradiště (u Blovic)                     Zámek

Hradiště                                      Zámek

Hracholusky                               Zámek

Hřešihlavy                                  Zámek

Hunčice                                       Zámek

Chanovice                                   Zámek

Chlístov                                      Zámek

Chocenice                                   Zámek

Chocomyšl                                  Zámek

Chodová Planá                           Zámek

Chotěšov – 16 km, bývalý klášter premonstrátek založený kolem r. 1200.Barokní konvent z 18. stol.. Gotický kamenný most přes Radbuzu,  Muzeum

Chotiměř                                     Zámek

Chudenice                                   Zámek

Chválenice barokní kostel sv. Martina jedno z posledních děl  K.Ign.Dienzenhofera z let 1747 – 1753, fresky, barokní oltář. Barokní oltář přenesen z Nebílov.

Janovice nad Úhlavou                Tvrz

Ježovy                                         Zámek

Jindřichovice                              Zámek

Kaceřov                                      Zámek       www.pamatky.com          

Kasejovice- 44 km,  Jméno má podle dýmek zde vyráběných  z březových kořenů-  kasovek.

  Obec založena  1264 na křižovatce  obchodních cest,  barokní radnice ,raně gotický kostel z XIII.stol., muzeum v bývalé synagoze www.kasejovice.cz

Kašperk                                      Hrad

Kdyně                                         Zámek

Kladruby -  36 km,  původně klášter benediktinů,  založený 1115 knížetem Vladislavem I., který je tam pochován. V areálu kláštera kostel P. Marie, původně románská bazilika je nejstarší částí z r. 1233, přestavěn r. 1695 a pak do barokní  gotiky v letech 1712-1729 J.B. Santinim . Nový konvent ve  vrcholném baroku.Délka 82 m, výška kopule 68 m, ředí se mezi největší chrámové prostoru u nás  www.cestujme.cz/kladruby                                                              

Klatovy                                       Černá věž, Muzeum ,Katakomby

Klenová                                      Hrad a zámek

Kokšín                                        Tvrz

Kolínec                                       Zámek

Kopec                                         Zámek

Kořen                                          Zámek

Kouskova Lhota                        Tvrz

Kout na Šumavě                         Tvrz,Zámek

Kozel zámek –15 km, původně lovecký zámek postavený 1784-1789 pro Jana Černína z Chudenic stavitelem  V. Haberditzem jakoo přízemní čtyřkřídlová budova kolem obdélníkového dvora. Přestavěn  1791-1795 architektem I.J.N.Palliardi, který zámek riozšířil o dvě dvojice samostatných budov(jízdárnu,kapli, lokajnu a stáje) Malby, plastiky, zřízení, park        www.cestujme.cz/kozel         

Kozolupy                                     Zámek

Kralovice                                    Zámek

Krasíkov (Švamberk)                Zříceniny hradu

Krašov                                        Zřícenina hradu

Kratice                                        Tvrz

Krukanice                                   Zámek

Křenice                                       Tvrz

Křimice                                       Zámek

Kříše                                           Zámek

Kunějovice                                 Zámek

Kyjov -  7 km, zřícenina u Malesic, Malesická skála

Kzanice                                       Zámek

Labuť                                          Zámek

Lázeň                                          Zámek

Lesná                                          Zámek

Letiny                                         Zámek

Lhotka                                        Zámek

Libkov                                        Zámek

Liblín                                           Zámek

Libštejn                                       Zřícenina hradu

Lipno                                           ?Zámek

Líšťany                                       Zámek

Litice                                           Zřícenina hradu

Lopata                                        Zřícenina hradu

Lovčice                                       Zámek

Lštění                                          Tvrz

Luby                                            Tvrz

Luhov                                          Zámek

Lužany                                        Zámek

Makov                                        Zámek

Malonice                                    Zámek

Manetín                                      Zámek                   www.cestujme.cz            

Mariánský Týnec                      Proboštství, Muzeum                   www.pamatky.com                                 

Měčín                                         Zámek

Měcholupy                                 Zámek

Merklín                                      Zámek

Mirošov                                      Zámek

Mlázovy                                      Zámek

Nahošice                                     Zámek

Nalžovy                                       Zámek

Nebílovy – 15km,  Zámek barokní postaven na místě staré tvrze v letech 1706-1715 podle návrhu Jakuba Augustona. , asi podle předlohy architekta J.L.Hildenbrandta. Jsou to  dvě trojkřídlé podkovovitě jednopatrové budovy, původně spojené arkádami Viz Prusiny část Nebílov      www.cestujme.cz/nebilovy           .

.

Nečtiny                                       Zámek,Hrad

Nedražice                                   Zámek

Nekmíř                                       Zámek

Němčice                                      Tvrz

Nemilkov                                    Zámek

Nepomuk                                    Muzeum a galerie

Netřeb                                        Zříceniny hradu

Netunice                                     Tvrz

Nové Mitrovoice                        Zámek

Nové Sedliště                             Zámek

Nový Čestín                               Zámek

Nový Herštejn                            Zříceniny hradu

Obytce                                        Zámek

Opálka                                        Hrad

Osek                                           Zámek

Ostrůvek                                    Zámek

Osvračín                                     Zámek

Ošelín                                         Zámek

Otín                                             Tvrz

Otín                                             Zámek

Ovčí vrch                                    Rotunda

Pajrek                                         Zříceniny hradu

Pivoň                                           Zámek

Plánice                                        Zámek

Plasy                                           Zámek, Klášter    www.cestujme.cz

Pňovany                                      Zámek

Poběžovice                                  Zámek

Podhůří                                       Zámek

Podmokly                                    Zámek

Podmokly                                    Zámek

Podmokly                                    Zámek

Podolí                                          Zámek

Prádlo                                         Tvrz

Prašný Újezd                              Zámek

Prusiny – část Nebílov –Kostel sv. Jakuba původně gotický z 14. stol. Nově postaven 1722. Věž nese kamenný erb pánů z Úlic a Plešnic z r. 1608

Přestavlky                                  Zámek

Příchovice                                   Zámek

Přimda                                        Zřícenina hradu

Přívozec                                      Zámek

Ptenín                                          Zámek

Puclice                                        Tvrz

Rabí -  nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách  www.cestujme.cz/rabi                                          

Rabštejn nad Střelou- Zámek, Městská památková rezervace , nejmenší město v Čechách a ve střední Evropě, leží u Žihle

Rabštejn                                                 Zámek,

Radnice                                      Zámek

Radyně- 11 km, zřícenina gotického hradu královského  postaveného Karlem IV. v letech 1356-1361 na vrchu 569 m vysokém. Původně se jmenoval Karlskrone, později převzal jméno vrchu.Hrad byl střediskem  královského majetku v okolí Plzně. Je to nový typ hradu, kdy se věž, palác a kaple stahují v jedno těleso, podobně jako Kašperk Stavitelem byl Vít Hedvábný. Opuštěn po požáru kolem r. 1529. Dnes obvodové zdi a  27 m vysoká věž

Rochlov                                      Zámek

Rokycany  Muzeum Dr.B. Horáka, Adr. nám J.Urbana  141/1  www.proactive.cz/muzeumro

Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech      www.webzdarma.cz

Roupov-  6 km od Přeštic,zřícenina gotického hradu z poloviny XIII.stol., rozšířeného v 15. stol, zpustlého v v 18. stol.

Rybnice -Areál  venkovní architektury ARCH CENTRUM    www.best-as.cz 

Rýzmberk                                   Hrad

Řebřík                                        Zřícenina hradu

Řenče                                         Tvrz

Skála                                           Zříceniny hradu

Slavice                                        Zámek

Spálené Poříčí                            Zámek       www.spaleneporici.cz      

Starý Herštejn                            Zřícenina hradu

Starý Plzenec – 11 km, Kostel  sv.Jana Křtitele gotický kostel na levém břehu Úslavy

Rotunda sv.Petra-raně románská rotunda z poloviny 10.stol.Nejstarší celistvě dochovaná památka na českém území v XVI.stol  renezančně opravená Zřícenina hradu viz Radyně

Stříbro                                         Muzeum-klášter,

Sušice                                         Část hradeb,Muzeum Šumavy,

Světce                                         Zámek

Svinná                                         Tvrz, Zámek,

Svojšín                                        Zámek

Svrčovec                                     Tvrz

Šťáhlavy-                                    viz Kozel zámek

Štěnovice                                    Zámek

Štěnovice                                    Zámek

Štěpánovice                                Tvrz

Švihov –31 km, původně tvrz z XII. stol., pak přestavěna  1480-1510 na gotický vodní hrad,

                                                    www.cestujme.cz/svihov        

Tachov                                        Klášter-muzeum, Pás hradeb

Tedražice                                   Tvrz

Telice                                          Zámek

Terešov                                      Zámek

Tetětice                                      Zámek

Tisová                                         Zámek

Trhanov                                      Zámek

Trpisty                                        Zámek

Týnec                                         Zámek

Ujčín                                           Zámek

Újezd                                           Zámek

Újezd nade Mží                          Zámek

Újezd Svatého Kříže                  Zámek

Újezd                                           Tvrz

Újezd                                           Zámek

Újezdec                                      Zámek

Úlice                                            Zámek

Únějovice                                    Zámek

Úsilov                                          Tvrz

Vejprnice – na místě staré tvrze postaven 1722-1726 F.M.Kaňkou kostel sv.Vojtěcha  s cennými freskami a plastickou výzdobou  z let 1740-1760. K němu vede dřevěný most z fary přes středověký obranný příkop

Velharice                                   Hrad           www.cestujme.cz/velhartice         

Velké Dvorce                             Zámek

Veselí                                         Zámek

Vlčtejn –20 km,Zřícenina hradu zbytky gotického hradu z XIII.stol,původně dřevěné, 1360 přestaven Rožmberky. 1421 doby Žižkou,  opuštěn  po třicetileté válce v 17. stol.

Vlčtejn                                       

Vlkošov                                      Tvrz

Vlkýš                                          Zámek

Volfštejn                                     Zříceninu hradu Vranov  

Waldorf                                       Zřícenina zámku

Záluží                                          Zámek

Zbiroh                                         Zámek, Muzeum J.V.Sládka

Zelená Hora                               Zámek

Zíchov                                         Tvrz

Zvíkovec                                     Zámek

Ždánov                                        Zámek

Žinkovy – 32 km, zámek ze XVII. stol. na místě vodní tvrze. Nedaleko zbytky hradu Potenštejna ze XIII.stol.

 

Rozhledny v plzeňském kraji          MAPA rozhledny  

Pilsner Region Blick von den Höhen ,  Vydal okres Plzeň , nakladatelství Kletr Plzeň, 2004.  www.plzensky-kraj.cz

                       

Bohušův(Šibeniční) vrch                Planá                      571 m/16 m

Bolfánek                      Klatovy , Chudenice                584 m /45 m

Čerchov                      Český les, Pec                         1041 m/25 m  

Březinka                      Bernartice                                576 m/33 m

Chlum              Plzeň                                       416 m              www.vplzni.cz

Koráb                         Kdyně             772 m/50 m     www.korabkdyne.webpark.cz

Křížový vrch                Stod , Mantov             487 m

Pancíř                          Šumava                                   1214 m/18 m   www.mapy.tiscali.cz   

Poledník                      Šumava                                   1315 m/37 m

Svatobor                     Sušice                                     845 m/ 32 m

Černá věž                    Klatovy                                               /81 m   www.klatovy.cz          

Železný Újezd Nové Mitrovice 3 km   672 m

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MĚSTO PLZEŇ

Plzeň statutární město  územně členěné na 10 městských obvodů

MO Plzeň 1

MO Plzeň 2- Slovany

MO Plzeń 3

MO Plzeň 4

MO Plzeň 5     Křimice

MO Plzeň 6      Litice

MO Plzeň 7    Radčice

MO Plzeň 8     Černice

MO Plzeň 9     Malesice

MO Plzeň 10  Lhota

HISTORICKÁ PŘEDMĚSTÍ  

Dle nejstarší městské berní knihy z r. 1418 to byla původně předměstí  Malice,Vídeň,U  Špitálu, V Zahradách, Rybáře

Bolevec (původně Volevec, pak Olevec, Bolevec až od 1728). První zpráva z 1382. Vznik rybníků od 1461. První filiální triviální škola až 1819.řř

Bory jako ves se uvádí v r.1352. Jako vesnice zaniká a po 1373 se už uvádí jako pozemky.

Božkov původně název  jako Božkův dvůr. Prvně vzpomínán v r. 1338. K Božkovu patřila tvrz a vesnice Buksice jako ves  lidí Buksových. Dále k Božkovu patřila Bukřice a Dubnice.

Bukovec První osídlení asi v období 1500-500 př.Kr. První historický záznam  z r. 1379, kdy patřil k panství červenohrádeckému.

Černice  původně asi jako ves  lidí Černého. První historická zpráva z r. 1402.. Byla to největší  plzeňská ves s 27 hospodáři..Bylo zde velké rybníkářství.

Červený Hrádek mohyly ze střední doby bronzové a halštatské. První historická zmínka  v r. 1393, původně asi  jen Hrádek, od 1432 Červený Hrádek součástí panství červenohrádeckého spolu s Bukovcem

Doubravka     Historie ji ukládá do doby osídlení  z konce 10.století. Pak byla zprvu asi jen opevněným dvorcem  jako jiné dvorce okolo Plzně v tomto místě (Pecihrádek, Roudná, Hrádek). První zprávu o Doubravce máme  z r. 1338. Jako ves vzniká  asi kolem  začátku XIV. století. Až do r. 1565  měla svým filiálním kostelem a klášteříkem  vztahy k břevnovskému klášteru .1509 zakoupila onen dvorec Plzeň  a tak se Doubravka stala se součástí Plzně . V r. 1924. těžila ze své polohy u cesty mez Plzní a Prahou a z prosperity několika průmyslových podniků – tkalcoven a sklárny. V r.1881 měla 545 obyvatel a v r. 1910 téměř 5.000. Na počátku století zde byl postaven spolkový dům Svornost . V r. 1911 vyrostla mezi dnešní Masarykovou ulicí a Špitálským lesem první kolonie dělnických domků, V pozdějších letech se stavěly v Doubravce nouzové domy, které měly řešit bytovou krizi chudších vrstev. Vznikla tak Jateční kolonie a Cikánka. Tato kolonie byla srovnána se zemí při náletu 17. dubna 1945.                           

Doudlevce      k Plzni patří od r. 1924. Až do konce 19. stol. Byly převážně zemědělskou obcí. S rozvojem techniku se výrazně změnily při budování vodárny,plynárny, plzeňské Škodovky a 1929 postavením  mostu přes Radbuzu

Hradiště  vznikalo asi v 6.-5. století př.Kr. jako keltské hradiště, které asi ne dlouho poté bylo vypáleno. První zpráva o Hradišti pochází  z r 1395. Tehdy to byl rozsáhlý dvůr  a možná i tvrz. V majetku měšťanů. . v roce 1510  Hradiště koupil  plzeňský dominikánský Černý klášter a v r. 1531 pozemky získala obec Plzeńská .

Koterov  ves jmenovaná podle  někdejšího zakladatele Kotery nebo Kotery.První historická zpráva z r 1369.

Křimice leží na historickém neolitickém území, trvalé  osídlení je známo až z XIII. století.První historická zmínka z. r. 1251.

Litice dokládají osídlení z doby bronzové.Původní jméno asi podle kmene Luticů. Ze XIV. století.  Historické prameny Litice dokládají už 1212. Hrad patřil k nejstarším hradům Plzeňska. Od 1304 držel polovinu Litic  král Václav II.

Lobzy              k Plzni připojeny v r. 1924 a v té době měly 5.500 obyvatel. 1895 nová budova obecné školy.  1919 přibyla zde chlapecká a dívčí měšťanka. 1906 Kostel sv. Martina a Prokopa podle návrhu Jiřího Jírovce v novogotickém stylu

Malice uvádí se jen jako osada na katastru založení města Plzně. Poprvé vzpomínány r.1266 na darovací listině Přemysla Otakara II.Byl zde farní kostel Všech svatých.Až do 1322 zde bydlel  plzeňský farář.r

Nová Hospoda  nálezy z doby bronzové napovídají osídlení  už v XV. stoletá př.Kr.Historii píší  pozdější osady Vejprnic,  Křimic, a Skvrňan.

Petrohrad a Slovany              Leží na místě bývalého Pražského či Východního předměstí.Na Petrohradě se od 70. let 19. století zabydlovaly především železničáři a dělníci z pivovaru. Na začátku století byla v sousedství zahájena stavba čtvrti rodinných domků nižších úředníků. Slovany se předtím nazývaly V Podhájí.. Farní kostel Panny Marie Růžencové 1913 postavený dominikány. Ptáčník , F.: Staré příběhy z plzeňského Petrohradu.. Nakl L. Falout- Perseus, 87 str, 2002.

Radčice stopy osídlení už v mladší době kamenné,  a z doby  bronzové. Hradiště z dob kolm 10.století. První historická zmínka  1319. a i 1414., 1454.

Radobyčice původní historie není známa, první zmínka o ní je  z r 1418, kdy patřila plzeňskému velkostatku. Odtud vedla cesta do Plzně.

Rychtářka      někdejší městská čtvrť dostala původně své jméno, protože ležela „ na rychtářově louce“. Její původní zástavba  pocházela převážně z 19. století.  Zde stávala původně i Levitova koželužna z r. 1837 Už v třetí čtvrtině 19. století se plánovala regulace této čtvrti, ale stála její část ještě  1970. Zbourán byl i bývalý hostinec U Kočů. . Zanikla zde i bývalá ulice Příkopní a Hrnčířská V souvislosti s výstavbou  Pattonova mostu byla čtvrť  hodně zbourána a zbývaly tam jen  objekty bývalého hostince U města Drážďan a ruiny bývalého Lautensakovského domu. Dnes tam vyrůstají jen menší objekty služeb a je zde menší parkoviště

Skvrňany  Původně asi jen jako osada. Prvně vzpomínány  v r. 1239 jako majetek kláštera kladrubského. Pak jako největší ves  plzeňského panství. V r. 1418 zde bylo  24 usedlostí.

Týnec Opevněná tvrz a dost velká ves.. Původně opatřil snad od zřízení klášteříku u sv. Jiří  břevnovskému klášteru. Dlouho patřil Týnec plzeňskému rychtáři. Prvně zmíněn r. 1377. Od 16. století v majetku zemanů Tryclarů. V r. 1565 ho koupilo město Plzeň. Pravděpodobně  zde leprosarium a nakonec i Lazaret.

Újezd  Nejstarší doby Újezda neznáme, osídlení zde od pravěku.. První historická zpráva v berním rejstříku v r.  1379. Jako osada patřila  od XXIV. století s třemi opevněnými tvrzemi různým majitelům.  

Valcha původně asi hornická osada, vznik na katastry Litic, název však asi spíše podle zpracovávání sukna.

 

MĚSTO

Číslování objektů bylo poměrně dost pozdní. Na začátku identifikace byla založena na jménech majetníků domů nebo majitelů sousedů. V Josefínské době  od 1770 zavedeno číslování Čp  podle popisných čísel. Až 1818 číslování změněno na Č. ulic, které trvá dodne.

Orientační číslování začíná na náměstí č. 1 radnicí a  končí Císařským = Exlovým domem č. 41. Mnoho domů dříve shořelo nebo bylo pobořeno ( jen v r. 1900 – 1910 zbořeno bylo 61 starých měšťanských domů, i když šlo o krásné objekty )

PLZEŇSKÉ DOMY

NÁMĚSTÍ     REPUBLIKY ( Rynek,  Ringplatz, Hlavní náměstí) největší gotické náměstí v Čechách – 139 x 193 m

Zde jako obvykle jsou uváděny domy dle světových  stran, počínaje radnicí a konče Císařským domem

Místopis. Rovná plošina asi srovnaná hned při založení města. Nadmořská výška 313 m, sklon k Radbuze  a bývalé městské strouze asi 5 m musel být vyrovnán návozem. Až do doby josefinské bylo náměstí o 1/3  menší, protože jeho částí proti radnici byla farní škola ((štift až do 1829), morový sloup , kašny,  proti jihu i lékárna a přechodně i hřbitov. Dále zde  byly  kotce= lavice chlebné i masné, , samostatná budova s obchodem vlnou = Wollmarktsbude, strážnice vojenská, městská váha. Kolem náměstí až do minulého stoletá pěkné stromoví. . Dnes rozměry 139 x 193 m = 26.627 m2.. Čtyři jarmarky  s trhovými boudami nepřehledně zvětšují plochu o místa i v postranních ulicích

Na jižní straně  náměstí dříve stála šíbenice, kde byl z nejznámějších odsouzenců popraven plzeňský žhář Bavůrek ze Švamberka.

Povrch. Ještě před 200 léty bylo náměstí travnaté.. Dláždění asi v druhé polovině XV. stol. , určitě však 1859. Tenkrát dláždění mělo tvar „kočičích hlav“.Přechodně  zrušeno na východní straně, aby nepřekáželo rytířským hrám  v r. 1634..( turnaj na poctu  panně  Filipiny, snoubenky arciknížete Ferdinanda Malé náměstí bylo rozděleno šachovnicově s lemováním většími kameny. Teprve 1929 bylo vyasfaltováno.

Nečistota,  hnojiště na náměstí jako na vsi s odpadky připomínal ještě kazatel Hilarius Litoměřický v r. 1467

Chodníky zde byly až na počátku XIX. století. Hojné byly před domy lavičky

Osvětlení si dlouho nosil každý vlastními pochodněmi nebo lampami. Chudé olejové osvětlení byly jen na několika místech až. 1804.  byly na nárožích kované olejové lampy. Až 1853 s svítilo petrolejem  Od 1860  se začalo svíti plynem , až 1864 zde bylo 33 lamp. . Ve středu velkého náměstí byl instalován  v letech 1860 čtyřramenný kandelábr.  1883.  1905 bylo elektrické osvětlení  velkými  obloukovkami. V letech třicátých elektrické žárovkové osvětlení

Na rozích byly kašny, kde přesně stály je nejisté, asi se místo měnilo, první u Pražské ul, kam šel vodovod. , Původně se na náměstí voda  přiváděla z pramenů na úpatí Stráže. Dříve však v každém domě na náměstí byly studně, protože město mělo bohatství spodních pramenů. Tam prý stála na kašně i socha Rolanda (Žumbery). Jinak bez soch se vzpomíná  severozáp kašna s Ledou snad přestavěna , Jihovýchodní , Jihozápadní,. Posledně  kašna  s Rolandem přestavěna 1834. Zrušení kašen  1890, protože po roce už nová vodárna na Homolce. 

Morový mariánský sloup         

                                              

barokní, zhotoven  1681 se sousošími  od Kristiána Wiedemanna. Objednali ho plzeňští měšťané na radu arciděkana  Alexia Čapka jako výraz díků, že se městem v r. 1680 vyhnula morová rána. Na sloupu s hlavicí je barokní replika slavné plzeňské Madony. Na podstavci a balustrádě jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Václava, sv. Františka Xaverského, sv. Růženy, sv. Petra z Alkantary, sv. Rocha, sv. Barbory a sv. Floriána., Sochy z r. 1714

Štift – O vzniku plzeňské latinské školy všechno nevíme.Nejspíše  stále od r. 1447 na plzeňském náměstí vedle chrámu sv. Bartoloměje., kde později stával městský dům zvaný ŠTIFT. Stará budova byla přibližně  kolem r. 1487 přestavěna, v r. 1591 zbourána a do 26.listopadu 1592 nově na tomto místě znovu postavena.. V r.1874 bnyl štift prodán v dražbě a nakonec byl zbořen  v r. 1828-9.

DOMY KOLEM NÁMĚSTÍ

Severní část náměstí od Dominikánské  až k radnicí

Dům č,¨.40/ čp 289     PECHLÁTOVSKÝ dům .Dvoupatrový rohový patricijský dům  původně renesanční s dvěma renesančními portály. Prvním známým majitelem byl 1412 Jakub Jesenický. Pak delší dobu zde je uváděna rodina Rajských z Dubnice . Od r. 1593 zde je zaznamenán Šebestián Pechovský z Turnšteinu a Palatinu, učitel pozdějšího císaře Rudolfa II. Jeden z Pechovských byl arcibiskupem a pak přesídlil do Plzně, kde se stal  2x koncem XVI. a začátkem XVII. stol primátorem.. Podle portálu lze  předpokládat že nynější dům vznikl někdy kol 1580. ,  V historii prý hostil i hlavy korunované, např. arciknížete Maxmiliána 1594, arciknížete Matyáše , a samotného císaře Rudolfa II.  1599 a 1600. K němu se váže historie stavby dlouhého pavlánu až k hradbám, po němž chodil Rudolf se při jeho propuknuvším duševním onemocnění se klidnit pohledem na Roudnou  a kostelík Všech svatých.  . „Po válce třicetileté se zde usadili felčarové, ranhojiči a též lazebníci. Vůbec asi zde vzniklo v lázních místo neplechy , viz Martin Leybringer , Hons Michl Payer. Zde bydlel i 1800 František Becher, plzeňský obchodník. Jeho jeden syn se odstěhoval do Karl. Varů a tam  založil závod na Karlovarskou žaludeční hořkou (Becher Bitter). Dnes jsou zde dvě galerie Trnky a  další Galerie .

Dům, č. 41 / čp.290    DÜM CÍSAŘSKÝ = EXLÜV Budova má kamennou sošku rytíře Rolanda, lidově nazvaného Žumbera, který dříve stál na barokní kašně na náměstí.. Je to dnes renezanční dvoupatrový dům s prejzovou střechou Původně to byly dva domy.Pravý koupil rozestavěný r. 1561 pro sebe Giovanni de Statia a dokončil ho podle letopočtu na portálu 1565 Levý byl značně zpustlý. .V levém původně zde bydlel od podzimu 1599 až červen 1600 císař Rudolf II. ..  Oba si  dal adaptovat  r. 1606-1607 Rudolf  pražským architektem  Juanem Maria Filippim.  Zde bydlel 22.11. 1618 do 1621  vůdce vojsk stavovských ,Arnošt Mansfeld, Po jeho odchodu značně zpustl a měnil několik majitelů.Přízvisko domu až kolem r. 1800 dal Julius Exl, obchodník  Dnes zde Městské informační středisko

Dům č1, čp. 1 RADNICE . Stavěl  ji 1554 – 1558 vlašský stavitel Giovanni (Jan) de,Statia a 1558 ještě v nedokončené budově se už konala první schůze městské rady. , který přišel do Plzně z Kaceřova v r. 1554 Tehdy byl primátorem Matouš Hauf. Zemřel 1595. a byl převezen po smrti do rodného Lombardska do Lugana. V době 1850 až do 1902 zde sídlil c.k. krajský soud (1902 se přestěhoval do nového justičního paláce). 

Dnešní sgrafita, rekonstrukci schodiště a třetího patra navrhl vypracoval a  vytvořil  1910 -1912 prof.Jan Koula.. Zasedací síň  s portréty bývalých  purkmistrů, freskovitá deska  s holdem císaři  Rudolfovi II. V nejvyšším poschodí  založena Galerie. Města Plzně     nám Republiky 13, III. poschodí. Seznam malířů v knize Rous, J. Kniha o Plzni, str. 26 . 1910 s obrazy M. Alše, H. Boetttingera, V. Brožíka, Chittusiho, Marolda, Mařáka, Němejce aj.  Galerie byla založena  Společností přátel výtvarného umění za pomocí finanční podpory města, okresu a sponzorů         Viz  Rous str 26. Schodiště s tepaným zábradlím.. Mříž vchodu tepaná

Dům č., 3/ čp.2, 3        s hostincem      „ U BÍLÉ RŮŽE“,vlevo od radnice,. Původně renezanční portál, dům po 1585 upraven pro jezuitskou kolej. Ze záměru sešlo a dům střídal majitele. V r.  1799 bydlel ruský generál Suvorov . V r. 1818 zde bylo sehráno první české představení, kde hrál J.K.Tyl. Zbořen v r, 1871.Dnešní vzhled domu je z r.1871, kdy splynul s domem č.3., kde dnes jsou obchody. Zde první várka Prazdroje,

Dům č. 3 / čp. 4   dříve „U ZLATÉHO BERÁNKA “. Zde byl nejstarším majitelem

Martin Bláha Nussl, syn Pertolda Nussla, zámožného měšťana, který se r. 1385

vypravil na dalekou pouť k Božímu hrobu do Svaté země, když předtím rozdělil své

jmění synům a pamatoval i na zřízení kaple v Křimicích.. Portálek zničen r. 1925

Dům č. 4 / čp. 5           Dnes Union banka. Přestaven 1907.

Dům č.5  / čp 6            Dům „U ZLATÉ KOULE“      Rohový dům ul. Pražské a náměstí.

Majitelem byl Norbert Lang, železář, majitel lopatárny. Přišel z Tyrol. Zkrachoval 1874. Dům .1866 vyhořel a pak sneseny předchozí dva renesanční štíty . Dům koupil 1800 Vincenc Feyerfal, pak byl v držení rodiny Juliua Exla, obchodníka, pak v r.  1793 ho koupila obec pro úřady

Východní část náměstí mezi ul. Pražskou a Dřevěnou (Mansfeldovou)

Dům č. 6 / čp. 94         Rohový dům , Zbořen 1908. Dnes obchod s bicykly.  Nádherné štuk. Stropy. Renesanční portál  sloupcový.Část mozaikové podlahy v Uměl. průmysl. muzeu

Dům č.7 / čp 95           Dům BEZDĚKOVSKÝ          Rožák Pražské ul a východní části

náměstí. Postaven někdy ? 1537 ?1592. Ten si jako poslední v Plzni zachoval gotické

štíty Později ho koupil a Šimon Plachý. Přestavěl  ho Merlian Do 1906 dům

s gotickými štíty .Toho roku byl zbourán renesanční portál

Dům č.7 /  čp ??          . Dnes Cafe Fellini. Zbořen 1866. 1929 barokní portál s nástavcem vybourán a pohozen na dvoře

Dům č. 8 /čp 96           Dům U BOŽÍHO OKA Ve vikýři Boží oko. 1929 barokní portál

vybourán  a pohozen na dvoře. Dnes Poštovní spořitelna.

Dům č. 9 / čp. 97         U ČERNÉHO ORLA ,  Lomený dům, dva portály.Přestavěn kol 1845.  Kolem r.  1890 zakryty l velký a 2 malé renesanční kvadrátové portály

Dům č. 10 /čp, 98        Přestavěn kolem r. 1845. R. 1892 zakryty 1 velký a 2 malé renesanční

portály. Jeden z nich  r. 1918 vybourán a přenesen do Domu sociální péče. Dnes optik

a obuv.dva portály

Východní  část  náměstí mezi ul. Dřevěnou a Zbrojnickou

Dům č. 11 / čp104       U ZLATÉHO RŮŽENCE. Rohový velký dům s ulicí Dřevěnou, v prostředku na rohu socha vojáka.  Renesanční portál kvadrát. Dnes obchod

Dům č. 12 / čp 105     SCRIBONIUSOVSKÝ   (Valdštejnský). Dvoupatrový dům  s horním polopatrem, renesančním portálem honosnými dvěma štíty..  Bylo to původně sídlo plzeňského rychtáře ( tedy plzeňská královská rychta), pak byl renesančně přestavěn  v 16. století  spojením dvou původních gotických domů Zde  r. 1633 - 1634 bydlel Albrecht z Waldštejna.O něm posílal do Vídně zprávy generál Piccolomini, který bydlel na druhé straně náměstí v čp 108.  18. února odjel z Plzně do Chebu, kde byl 25. února najatými vrahy zabit.Dům byl  1723 – 1743 barokně upravován Jakubem Augustonem.

Dnes EVROPSKÝ dům se Studijní vědeckou knihovnou Plzeňského kraje , kde oddělení zahraniční literatury anglické, německé a rakouské), Galerie  Evropského domu, Euro cafe.Na domě  deska Vojtěcha Hřímalého.

Dům  č. 13/ čp 106     Dům CHOTĚŠOVSKÝ. Původně byl od 1487 majetkem

Chotěšovského kláštera. Byl původně gotický. Přestavěn v poslední čtvrtině 16. století

pravděpodobně 1575 stavitelem Janem Merliánem. V prvním poschodí jsou

renesanční nástěnné malby apoštolů. . Zadní stavení má otevřenou smydlářský

Ignác Koutecký.. Rodina měla dům po 2 generace a  paní Johanna  určila dům jako

základ veřejně prospěšné nadace, kterou spravovala pak plzeňská obec. Tato nadace 

měla pak v r.1919 být věnována na zřízení první plzeňské porodnice. Bohužel se tak

nestalo a kapitál byl až v r. 1934 použit na vybavení ženského oddělení v novém

chirurgickém pavilonu v městské v.v. nemocnici v Kroftově ulici na Borech.

Dům vlastnili Tuschnerové , kteří byli Němci původem, obchod sukny vlastní

výroby a manufakturu. . Jejich syn Emanuel  byl prvním českým starostou od 1868 do

1873.Po finančním krachu  1874 byl v okovech odeslán do Vídně pro spekulace a

zaviněný úpadek

Dnes Západočeské muzeum v Plzni. Národopisné muzeum Plzeňska.Na domě

deska Ladislava Lábka ( 1882 – 1970)

Dům  č 14 /. čp.107, 108  Dům U ZLATÉHO KŘÍŽKU.  Byl zprvu už od konce XVI. století 

nejstarší radnicí. . Pak  na něm byla v r. 1800 a 1909 porušena fasáda. Zbořen 1802-4.

Obchody i ve dvoře

Dům č.15  / čp.109, 110         Živnostenská banka Rohový dům Františkánské ul. a náměstí .

Při prvé přestavbě  kol 1800 by vybourán barokní portál neznámého tvaru.

Dům čp 115-116 U KOLEČKA na rohu Zbrojnické a Františkánské patřil rodině obchodníka Klotze, kterýsi však koupil na náměstí  ještě domů několik

Jižní část náměstí

Dům č 16/čp 130        PRINCIPÁLOVSKÝ dům Staré hejtmanství. Jednopatrový rohový dům

náměstí a Františkánské ulice. ve zdivu renezanční, Zde 1600 bydlel spisovatel a

astronom Kašpar Ladislav Stehlík, vydavatel kalendářů. 1848 tu žil plukovník Lacron,

opevňovatel Plzně.

Barokně upraven na začátku 18. století , 1834 přestavěn empirově. Do r. 1833

zde byla celnice, pak  krajský úřad, později okresní hejtmanství.Pak obchody  přízemí.

Lékárna za protektorátu   Dnes zkrachovalá Plzeňská banka,.

Proti němu uprostřed  náměstí za války byla protipožární nádrž.

Dům č.17 / čp. 131      1891 zbořen štít i portál  neznámého tvaru. 1932 vykopán ve

sklepě gotický hrotitý portálek a rozbit

Dům č. 18 /čp 132       barokní, 17. století,  Portál ?. 3 poschoďový . Dnes Fénix bistro

Dům č. 19 / čp. 133     barokní, Portál ?, dnes bistro  Korunka a Fénix

Dům, č. 20 /čp 134      pozdně gotický kolem 1500, pak přestaven renesančně, pak barokně, naposled  1890.  1890 zbořen štít, Portál  vybourán.Uvnitř výjimečně gotický prostor, proto asi Kulturní památka. Dnes Tabák        

Dům č. 21 /čp 135       zdivem pozdně gotický kolem 1500.Přestavován  renezančně, pak

barokně, poslední úprava  v 19. stol.  1520 – 1544 zde Jan Fencl- Mantuán, plzeňský

knihtiskař, vydal Frantova Práva 1518. Dnes obchody.

Dům č. 22 /čp.136      Dům WEINERŮV. Nejcennější renesanční dům na náměstí. Renesanční kvádr. Portál s letopočtem 1595 osazen na novostavbě. Původně renesanční z r. 1595. 1960 - 1931 zbourán a přestavěn novostavbou. Do něj vsazen původní renesanční portál plzeňské  měštky Ludmily z Lovče s českým nápisem  „Sprav pane  cesty mé, ať je ve jménu tvém  kráčím a  anděl svatý ať mne provází….!

Dům č. 23 / čp. 137     Měšťanský dům původně gotický, přestavěn renesančně,.Koncem 16.

stol zde bydlel Matyáš Bakalář ze Sonnenburku + 1612, jeho epitaf je v kostel

sv.Bartoloměje. asi 1580 přestavěn renesančně . Upraven kol v 18 stol. barokně  a pak

znovu upraven v 19. století. 191 osekán klenák zakrytého renesančního portálu při

vytváření nového krámského výkladu.Mylně zaměněné tabulky č. a čp. Dnes  prázdný

obchod . Renesanční kvádrový portál  s letopočtem  1595 osazen na novostavbě

Dům č. 24 / 138 V opravě ( zalepený plakáty, 1862. 1882  zakryt a poškozen barokní portál

Dům  č.25 /čp 139      Dům GULDENEROVSKÝ, Rožák náměstí a vchod z ul. Bedřicha

Smetany č. 1 . Ve štítu sousoší sv. Trojice, malý portál, kovová vrata . Velký portál

přenesen na gymnázium u sv. Anny, Různé gotické fragmenty přeneseny do muzea.

V době husitské dům patřil Kateřině Pabiánkové u níž bydleel 1419 – 1420 Jan

Žižka. Postaven 1731 Jakubem Augustonem  z gotického na renezanční pro řezníka

Bartoloměje Guldenera z Lobez. Původně koupil Guldener dva domy. Do 1835 zde 

byl krajský úřad. Dům zbourán a přestavěn 1911

Dům rohový se vchodem v Ul. B. Smetany č, 1, Obchody Kenvelo a Kasino  Viz tam U ZLATÉHO SOUDKU

Dům rohový protější  rohový v ul. B. Smetany č. 2 /čp. 167 Viz tam Dnes obchody drogerie

Rossman

Západní část náměstí mezi  ul. Říšskou (Prešovskou) a  Riegrovou

Dům č.26, 27 / čp.  201 (337), 338, 3369        Dům ŘÍHOVSKÝ Rožák náměstí a Prešovské ul. stavěn jako gotický, Byl největší v městě,  měl velký gotický arkýř. asi v 15. století Byl to jeden z nejkrásnějších domů, měl gotický arkýř  a dva renezanční štíty. Zde 1634 podepsán známý dekret o věrnosti důstojníků Waldštejnovi.Zbořen 1859. Na jeho místě  byly postaveny dva domy.

Dům č. 26 / čp. 338 rohový Náměstí  a Prešovské ul., Obchod boty

Dům č.27 / čp. 201 druhý od rohu kde byla a je lékárna  U BÍLÉHO NOSOROŽCE majitele Kalsra. Dodnes je vyzdoben  sgrafity Mikuláše Alše na téma jak dívka a jinoch sbírají byliny. 

Dům č. 28 / čp202.      Dům U DVOU ZLATÝCH KLÍČŮ Původně nejstarší nájemný dům

v Plzni z r.1803. klasicistní, stavěný Š.M.Schellem. Poprvé přestavěn kol 1803,

podruhé přestavěn 1929 – 32 arch.  Fr. Holcbechrem  v moderní dům pojišťovny

Slavie s kinem  a bufetem a kavárnou. Dvě vázy, kartuš a domovní znamení i andílek

přeneseny do muzea

Dům č.29  /čp 203      Dům Adolfa Feyerfala , , vedle domu U zlaté lodě.  Feyerfal , původem

Tyrolák , ale velký vlastenec , přítel L. Riegla, Palackého aj. Palacký prý na útěku

z Prahy spal zde. Z piety prý v jeho bytě  osadil pamětní desku. Žena Feyerfala rodem

Kestřánková, prý se zastala siroty po Havlíčkovi, jako dcery po národním mučedníkovi. . Plzeňské ženy podepsaly toto prohlášení. Manželka  pak cestovala 

s kněžnou Thurn-Taxisovou do Kostnice k Husovým tryznám.Dům zbořen 1903

Dům č.30 / čp. 204      Skloupový portál  s letopočtem 1572. Přenesen do muzea.               

Dům č. 31/ čp. 205      Barokní portál. Honosný malovaný trámový strop. Zbořeno 1913, dnes potraviny Samoobsluha. Tabulka kulturní památka, ?? proč

Dům č. 32 / čp. 206    Dům U ZLATÉ LODĚ  Rohový dům Divadelní (Riegrovy) a náměstí.

Postaven ?? Již dříve  vybourán sloupový renezanční portál a rozbit.  Zbourán 1912.

Patřil purkmistrovi Kopeckému. V jeho nárožní místnosti byla kaple, ve které ruský

car Alexandr I. Konal při své návštěvě Plzně bohoslužby. Dům zdobila dřevěná socha

sv. Víta, která pak prý byla znovu osazena do nároží novostavby, Dnes je  umístěna

v průchodu Branky v ul. Bedřicha Smetany  Na nynějším domě je  na rohu socha  a

deska s lodí. Dnes HYPO Bank

Riegrova ul. 1 /čp 206    Obchody , Open university v České republice, regionální centrum

Plzeň

Západní  část  náměstí mezi  ul. Solní a  Riegrovou

Dům  č. 33/ čp 342 ? 232       Dříve U ZLATÉHO ORLA ,  dříve U bílého orla . Byl to vždy hostinský dům . 1634 zde bydlel generál Flavio Piccolomini, který špehoval Waldšteina. 1823 zde bydlel car Alexander. V 19. století zde byl V, Mirvald,  iniciátor založení měšťanského pivovaru. Definitivně zbořen 1968 a postaven zde dnešní hotel Byl společně se sousedními domy 1968 zbořen , aby uvolnil místo novostavbě hotelu Ural, dnes Central.

Dům č. 34 / 233          Zbořen 1870, pravděpodobně  přestavěn současně s Centralem

Dům č. 35 /čp 234      ARCIDĚKANSTVÍ í  = Curia episcopi pilsnensis, Fara, kterou získal řád 1344 německých rytířů = Křižovníky farář Reichlin. V r. 1710 ji postavil jako katolickou faru Jakub Auguston jako nejkrásnější barokní dům v Plzni. V patře cenné štukatury. Portál z r. 1710. Nad portálem je  znak pražského arcibiskupství . Budova přestavěna  1710.

Dům  č. 36 /čp. 235    U ČERVENÉHO SRDCE.     Přestavěn R. Štechem 1894 sgrafita Aleš.. Rytíř na koni.  Má připomínat  slavný rytířský turnaj, který se na plzeńském náměstí konal na počest Filipiny Welserové v r. 1554. Krásný portál přenesen do Krajského muzea. Veškeré skulptury ve štítu a  štukové „ Zavraždění sv. Václava“.Kované kytice ze štítu dány do různé novostavby a dvě na nový dům

Dům č.  37/ čp. 236    Původně  U radlice , Portál přenesen do muzea. dnes Apartmany City herny

Dům č. 38 / čp. 237     Dnes Kasino Happy Day, vchod ale ze Solní ul.  .

Dům č. 39 / čp 238      Zbořen 1907. Portál ?

 

Jiná náměstí

Českých bratří

Emila Škody              před hlavní branou Škodovky

generála Píky            dříve Jana Krautwurma

Habermannovo          dříve Čeňka Ulricha

Husovo                      u výzkum. Ústavu Škodovky, konečná trolejbusu 10

Chodské náměstí       Střední průmyslová škola stavební

Jiráskovo                   Na Petrohradě = Východní předměstí = Pražské předměstí, kde kostel

Panny Marie Růžencové,  Viz kostely

Karla Panušky

Koněvovo                   dnes Štefánikovo

Masarykovo             původně Radeckého, pak Dr. Václava Petáka , komplex budov

Obchodní akademie * 1913 Hanuš Zápal),

ČSOB Předtím filiálka  Národní banky československé*  1931 Fr, Šrámek

Gymnázium do 1934   * J. Čada, V.Weingärtner, pak Mandlova škola

Před budovou sousoší Osvobození se sochou TGM

Viz hospoda U Kučery

Dříve na jižní části byla C.k. vojenské zásobárny. Po ní zde byla vybudována Obchodní akademie

Mikulášské               dříve Odborářů

Milady Horákové      dříve Otty SynkaMíru                         předtím Královské náměstí     Budova č. 10   Český rozhlas Plzeň, 1944  poprvé vysílal, Vysílání pokrývá údajně polovinu ˇCech

Odborářů                    dnes Mikulášské

Otty Synka                  dnes Milady Horákové

Palackého

Živnostenský inspektorát, Revírní báňský úřad, Kasárna 35. pluku

Dům U Koníčka byl na něm zbourán  1938 při stavbě výstaviště..

Náměstí pokračovalo dnešní Přemyslovou ulicí,

Radeckého                  dnes T.G. Masaryka

Štefánikovo               dříve Koněvovo, viz kasárna  

Štěpánské                   přeměněno v sady Smetanovy a Kopeckého,

 

ULICE abecedně. Staré názvy ulic jsou zde vyznačeny malým písmem  kurzivou. Dnešní názvy jsou vyznačeny  tučně. Ulice původně své názvy  neměly, Pokud lze odhadnout, nejstarší názvy vyznačuji zkratkou NEJ. Velké přejmenovávání ulic v Plzni bylo provedeno od 1.5.1991

Adélova                      po MUDr Bedřichu Adélovi (1901-1943), který jako lékař židovského původu popraven v Osvětimi

Alej Svobody             dříve Sverdlovská, část od nádraží Tř. Františka

Americká                    Původně Říšská, dříve na počátku XX.století Jungmannova , Josefa I., v meziválečném období Wilsonova, Na začátku okupace  Karla IV..  1943  za Protektorátu Vítězná, od 1945 Stalinova, od 1962 Moskevská, 1968 celá překřtěna na generála Ludvíka Svobody, 1970 opět Moskevská, od 1991 Americká, dnes Prešovská. 

•          Dům kultury     postaven 1986 podle projektu M. Hrubce, P. Němečka, J.

 Hollera.

•          Obchodní dům č. 47, dříve Prior, dnes Tesco, Postaven 1965 – 1968 podle

projektu Z. Tichého, V.Zoubka, J.Pekla

Obchodní dům ASO    Rohový palác  kina Elektra v Americké třídě  postaven 1931 – 1932 podle návrhů arch. J.Krohy a R. Černého.  Biograf byl majetkem Národní jednoty pošumavské a Tělocvičné jednoty Sokol Plzeň 1.. Součástí budovy byl činžovní dům  a obchodní dům ASO . S objektem biografu sousedí budova Městských technických úřadů vybudovaná v r. 1920 – 1930 podle návrhů arch. H. Zápala a F. Beneše.

Dům č.   /čp     Dříve Hasičská vzájemná pojišťovna ,  dnes ZPČ univerzita ,  budova stavěna  1939 , asi současně s Lidovou univerzitou Husovou (později Komorní divadlo)

Domy směrem k nádraží          postaveny ve třicátých letech. Druhý dům zprava  1934 35 patřil firmě R. Štěpán, jako dům dobré kávy

alej Svobody              FN Lochotín

Americká   dnes Prešovská , byla přechodně také zvána ulice Říšská, ulice K říšské bráně

Andělská         dnes  celá Bezručova. , dříve k Františkánské se jmenovala  Andělská, nahoře   směrem k dnešnímu velkému divadlu byla Jeptišská

Levá strana

Dům  č.1 /čp     125  nárožní dům  s Františkánskou č.12

Dům  č5.   /čp 151       U ČERVENÉHO RAKA  Zbořeno 1858

Dům  č. 17  /čp 158 nárožní s ulicí Bedř. Smetany

Dům  č 19   /čp 179;   

Nárožní dům s Bedř. Smetany č. 11. a Andělské. Viz  Jeptišská –KOSTEL a KLÁŠTER  sv. ANNY

Dům  č.29  /čp 184      U kotvy  Zbořen 1830

Pravá strana

Dům  č.2  /čp 176        Nárožní dům s Františkánskou ulicí č. 10

Dům  č.16 /čp 143       Nárožní dům  s Bedřicha Smetany č. 2

Alešova

Antonína Uxy              A.Uxa organizátor horníků na Plzeňsku (1847-1894

Barákova       Barák Josef (1833-1883) , spisovatel, žurnalista, zástupce ředitele plzeň divadla, ulice od 1904 na více místech v Plzni od 1904

Bedřicha Smetany     Předtím. Fodermayerova, Školní, ulice K bráně litické

Pravá strana 

Dům č. 2  / čp 168, 167 Dům U ZLATÉHO SOUDKU  Rohový  ulice Prešovské a Bedř.

Smetany  .Před r. 1851 dům patřil zchudlé,u šlechtici Krušinovi ze Švamberka, po něm zde měl obchod Tyrolák Matyáš Masár a pak  ho držela rodina kupců Fodermayerů , z nich se stal pro Plzeň Augustin nejznámější nejen jako kupec, ale lidumil a sponzor plzeňského zdravotnictví.

Dům č. 4 / čp 166        BIRDOVNA , biřicovna , šatlava, mučírna Dům postaven 1897, Arch

Frant. Krásný. Později přenesena do radnice . Dcera biřice  Zuzana  se zamilovala do

vězněného chasníka a s ním uprchla. Byla polapena a potrestána tím, že stála na

potupě a na věčné časy z Plzně vypuzena.  Po několika letech však jí byl návrat povolen.

Levá strana

Dům č.1  / čp139         Dům GULDENEROVSKÝ  Rohový  dům č. 25 na náměstí jižním a Bedřicha Smetany. Byl v majetku řezníka Bartoloměje Guldenera z Lobez. Původně zde byly dva domy od 1731. Dům byl zbořen 1911.

Bendova         dříve U sv.trojice.       Jiří Benda (1721-1795) hudební skladatel

Benešova

Bezručova       dříve Andělská , ul P. Bezruče

Pravá strana

Dům č. 12 / čp 125   Památky zbořeny            1892

Dům č. 14 / čp 124      -„-                               1909

Dům č. 16 / čp 123      -„-                               1910

Dům č. 18  / čp 122     Bývalý dům učitelek,dnes Finanční úřad –Rohový dům  se Sady

Dům č  14  / čp 179     Kostel sv. Anny a sv. Růženy Limánské           viz kostely

Dům č. 14                   Viz KNIHOVNY        Vědecká a studijní knihovna Plzeňského kraje

Levá strana

Dům č.31 / čp. Dům s Alšovými sgrafity M. Alše (Sv. Václav, Sv. Jiří, drak  a panoš

Dům č.  /čp                  Rohák Bezručovy a Sedláčkovy ulice. Dnes  prázdná parcela. Kdysi

slavný hostinec  U Görgů, kam chodili plzeňští umělci. Zchátralá budova

 zdemolována 1985 před oslavami výročí „osvobození „ Československa Sovětskou

armádou

Bohuslava Martinů   dříve Josefská

Boettingerova            Hugo Boettinger (1880-1934) malíř,kreslíř,karikaturista, * rodák plzeňský

Bosácká                      dnes Dominikánská

Brigádnická,               dnes  Kreuzmannova

Brojova                      dříve Mládežníků

 Stanislav Broj (1801-1950, )zemědělec, poslanec lidové strany, popraven pro oddpor vůči KSČ

Břeňkova                   Břeněk Švihovský z Dolan, husitský hejtman, který přišel do Plzně se Žižkou, pak padl 1420 u Sudoměře

Čapajevova                dnes Štefánikova

Částkova                   František Částka (1833-1915),  ředitel plz. reálky

Dítětova                     Ulice od 1926, Antonín Dítě,  hostinský, zakladatel Letné

Divadelní                    dnes  Riegrova 

Dlouhá (Lange Gasse)dnes Veleslavínova

Domažlická                dříve Hornická, dříve Stodská

Dominikánská           dříve Bosácká

Levá strana

Dům  č. 1  /čp 279, 280 Dům U ZLATÉHO POHÁRU. Nárožní dům Solní č 1 .a

Dominikánské. Zbořeno r. 1850

Dům  č.3   /čp 281       Dům U ZLATÉHO ANDĚLA

Dům  č.5   /čp 282       Gotický portál,obr. sv. Trojice na fasádě I. P. Zbořen 1983

Dům  č.7   /čp  283   Jednoduchý barokní portál s kapličkou zdobený, s dřevořezbou sv. Jana Nepomuckého a kovaným raménkem na fasádě 1.posch.

Dům  č.9   /čp 284       Zbořen 1912

Dům  č.11   /čp 285     Zbořen 1912. Barokní portál

Dům  č13, 15  /čp 21, 22        Klášter s kostely dominikánů. Kostel sv Markéty zbořen  již 1802. Klášter s kostelem sv. Ducha zbořen 1902. Některé svorníky a zbytky náhrobních kamenů. Kamenů a část pozdně gotických fresek přeneseny do muzea.

Pravá strana

Dům  č. 14  /čp 25       Dům  PRIMÁTORA MESTLA           Stará Řemeslnická beseda. Původně pozdně gotický dům dal 1728 přestavět primátor Fr. Mestl asi Jakubem Augustonem. Dvoustranné barokní schodiště zbudováno až v polovině 19. století

Dům  č.16   /čp 24       Dům uzavírající Dominikánskou ulici, novostavba . Předchozí dům zbourán 1902

Dům.č  3.   /čp 281      U Dominika     patřil od 1500 plasskému klášteru, 1548 rytíři Floriánovi Gryspekovi z Gryspeku, který o něj přišel za pobělohorských konfiskací a vrácen klášteru. Klášter pak 1679 – 1681 postavil tento dnešní barokový dům

Dům č. 4  / čp. 288,     Dům renesanční a  s pozdně gotickými prvky, . gotický portál. Po 1960 adaptován pro památkový úřad

Dům  č. 7 /čp. 283       Cenná secesní fasáda r. 1907 podle projektu stavitele Karla Bubly

Doudlevecká             dříve Dukelská

Dřevěná                     dříve Mansfeldova,předtím Masokrámská

Dům č. 8 /čp.   nárožní dům relief  jezdecký od V. Šípa, připomínající, že 1618 pronikl Arnošt  Mansfeld se stavovskými vojsky a dobl dosud nepokořené město

Dům č. 4  /čp 344        Dům GERLACHOVSKÝ Dnes je dvoupatrový s vysokým štítem, dvěma portály, pozdně gotickým a renezančním. Původně to byly domy dva.  Nejstarší části snad pocházejí  z XV. století. Při několikanásobném obléhání Plzně bydlel v tomto domě Doktor Hanuš, osobní lékař císaře Zikmunda. Původní gotický dům  koupil Jan Merlian a r. 1575 ho renesančně  přestavěl.. 1618 při dobití města  Arnoštem z Mansfeldu vyhořel. Pak přešel do vlastnictví  italské stavitelské rodiny Augustonů. ho z tohoto renesančního domu  přestavěl 1694 -96 – 98  Jakub Auguston. 1913 byl dům renovován  pro národopisné muzeum. V 19. století zde bydlel hudební skladatel Jan Gerlach, proto po něm dostal jméno.Údajně byl  i cvičitelem tance. XVIII stol dům koupila plzeňská obec a  znovu ho zřídila (1912 – 1913) pro nové sbírky Národopisného muzea

        

Dukelská                    dnes Doudlevecká

Egerlandstrasse          po válce opět Husova

Farského                    ThDr Karel Farský (1880-19227) profesor náboženství  na reálce, zakladatel  čs církve husitské, jejím prvním patriarchou

Ferdinandova               viz Klatovská

Fodermayerova          Dnes ul.Bedřicha Smetany, dříve Školní, původně Ulice k bráně litické

Francouzská               dříve Budovatelů

Františkánská           neměnila své pojmenování

Levá strana

Dům č 1  / čp 116,117 Dům U ZLATÉHO KOLEČKA   RohFrantiškánské a  Zbrojnické.

Zbourán 1901

Dům č. 3 / čp 118        Zbourán 1883 

Dům č. 5 / čp 119        R. 1880 odstraněn štít a patrně i portál. Zbourán 1905

Dům č  7  / čp 120       1878 při provádění nové fasády odstraněny některé detaily

Dům č. 9 / čp               KLÁŠTER A KOSTEL FRANTIŠKÁNSKÝ-Františkánský klášter 14.

stol.. Viz Kostely

Dům č. 11 / čp             -„         -„-

Dům č. 13-15 / čp 356  MĚSTSKÁ SPOŘITELNA  postavena 1887-9, přestavěna arch. B. Bendelmayerem. Plastická výzdoba průčelí od J. Kalvody v r. 1915

Pravá strana

Dům č. 2 / čp 130        Viz STARÉ HEJTMANSTVÍ,  rohový s Náměstí č.16, Přestavěn 1834

Dům č. 4 / čp 129        Barokní portál měl být osazen na novostavbě, ale zmizel. Zbořen  ?

Dům č. 8  / čp 127       Dům zbořen  1911

Dům č. 10 / čp 126      Hostinec U MORÁVKŮ. Moravská vinárna jednopatrový rohový dům se štíte, ve zdivu renesanční, na konci 19.stol barokně upraven, k němu přistavěno křídlo do Bezručovy ulice

Frunzeho                                dnes Mozartova

Goethova                   dříve , přechodně  ulice Telegrafní , pak Gorkého

Gorkého                     dnes Goethova

Guldenerova              Bernard Guldener (1835-1877)  básníkm, dramatik, notář, pohřben na Mikulášském hřbitově * rodák

Habermannova          dříve Sibiřská

Havlíčkova

Heldova                                 MUDR Jan Theobald Held 1770-1851), pražský lékař, lidumil, 1837 čestný občan m.Plzně

Hlavanova                             Antonín Hlavan (1796-1868), ředitel škol a arciděkan, zasloužil se o povýšení české triviální školy na hlavní

Hornická                    dnes Domažlická

Houškova                  JUDr Karel Houška (1833-1889), plzeňský purkmistr  

Hrdličkova                 dnes Mandlova

Hrnčířská                   zaniklá ulice na Rychtářce. Viz Rychtářka

Hruškova       Martin Hruška ( 1815-1871), městský archivář, autor Kroniky m.P.

Hřímalého      Vojtěch Hřímalý ((1842-1908), hudební skladatel, * rodák

Husova           za války Egerlandstrasse, pak Leninova

Nejzajímavější  na této ulici snad je to, že zde kolem r. 1858  vznikla první plzeňská plynárna postavená Durynskou společností. Prvou smlouvu s ní uzavřela obec plzeňská na 20 let. Později však byla prodloužena do r. 1900.Plzeň dík této společnosti zahájila plynové osvětlení už v r. 1860.Prvním ředitelem plynárny byl František Josef Belani, který přišel do Plzně se Škodou.

Hybešova                    dnes Otakara Březiny

Jablonského               Bohuslav Jablonský , vlastním jménem Karel E.Tupý (1813-1881), český ;     básník

Jakuba Jana Ryby    dříve Štěpánky Kašparové

Janáčkova                 dříve Šmeralova

Jeptišská                     nyní  viz   Bezručova

Jeptišská brána            viz Litická

Josefská                      dnes Bohuslava Martinů

Julia Fučíka               dnes kardinála Berana

Jungmannova dříve Vankova

Kalikova                    název od 1878 podle Kalikovského mlýna patřícího rodině Kaliků

kardinála Berana      dříve Julia Fučíka

Klatovská                  dříve  Tř. českých legionářů, 1945 je horní část k Borům, dolní byla třída Ferdinandova , Českých . Legionářů,  Třída Českých  Legií, Třída Heydrichova, 1945 Benešova, Třída 1. máje,

Dům Adrie -    proti divadlu rožák, Dříve zde byl hostinec Zlatá hvězda. Majitelkou , dříve Zlatá hvězda, hostinská, mecenáška herců.Ulčová Od 1932 přestavba, majitelem byla pojišťovny Riunione Adriatica

Dům č.  /čp. č.185        Alšova sgrafita

Kolárova       

Kolářská                     Židovská, nyní Solní

Komenského               zaniklá, vedla z Palackého náměstí do Pobřežní ulic k Peklu

Kotkova                     Josef Kotek (1883-1914), plzeňský redaktor, popraven na začátku s  vět.války pro protirakouskou činnost

Krejčíkova                    dříve Stavbařů

Kreuzmannova   dříve Brigádnická

Lábkova                                   dříve Vyhlasova,

 Ladislav Lábek (1882-1970), zakladatel národopisného muzea v P.,

Litická dříve  ul. K bráně litické, pak Fodermayerova, Školní, dnes Bedřicha Smetany

Litická brána  pozdější Jeptišská brána  Jedna z věží pojata do stavby , viz Brány Luční        Na rohu Luční ul. a ul. Na Roudné byl bývalý hospodářský dvůr, jehož částečným majitelem byl uhelný magnát Pankraz. Patřil k nejstarší předměstská zástavba  v Plzni z období pozdní gotiky ( objeveno po průzkumu 1999).Dnes opravován po poškození zátopami.

Luční

Luďka Pika                               dříve Prokůpkova

Macháčkova                             dříve Volfova   

Majerova                   dříve Engelsova, PhDrAntonín Majer(1826-1880) ředitel průmyslové školy

Malá                                        dříve  asi neměla jméno

Levá strana

Dům č.1, 3 /čp  35 Dům U ČERNÉHO ORLA   Nárožní dům  s Saskou ul. č. 15.

Dnes v suterénu muzeum soukromé

Dům č 11 / čp. 26        Nárožní dům s Dominikánskou č. 12 Na konci ulice dům s velmi poškozenými Alšovými ? freskami. . Zachována nejlépe je ještě luneta krále Jiřího z Poděbrad

Pravá strana

Dům č. 4 /čp. 44          -k němu patří bývalá hradební bašta, která byla uzavřena Malickou branou. Zbořenou 1849.

Dům č.14/ čp 39          PRAVOVÁREČNÁ VRATA,  dříve k tomuto domu  patřil portál s pravovárečnými vraty, dnes zazděnými. Gotická vrata jsou umístěna dnes  v Pivovarském muzeu domu č. 6/ čp.58

Mandlova                              dříve Hrdličkova

Mansfeldova                           pak Masokrámská ,dnes Dřevěná

Levá strana

Dům č 1 / čp 98           Viz náměstí východní část  č. 10  Přestavěn kol 1845

Dům č3  / čp 99           Přestavěn 1913

Dům č.5 / čp 100         Přestavěn  kol 1845

Dům č. 7/ čp  101        Přestavěn  kol  1845

Dům č.  9 čp  102        Přestavěn kol. 1845

Pravá strana

Dům č. 2 –4 / čp 104   Dům U ZLATÉHO RŮŽENCE  Rohový  Náměstí č.11 a Mansfeldovy . Zbořen r. 1879

Dům č. 4, 6 / čp 344, dříve 103  Dům GERLACHOVSKÝ. Dva portály, gotický a renesanční

Dům č. 6 / čp                          Přináležel k domu Gerlachovu

Dům č. 8 / čp 345        Dům nově vzniklý r. 1913 Rohový Mansfeldovy a sadů

Marie Škardové           dnes Pražská

Martinská                             pojmenovaná  r. 1857 podle plzeňského stavitele Martina Stelzera,

Masarykova                          dříve Stalingradská

Masokrámská ,           pak Mansfeldova dnes viz Dřevěná

Mozartova                             dříve Frunzeho

Nádražní třída            dnes slepá ulice, kde dnes  na rohu Lékárna, pak bývalá továrna na uzeniny Rosenkranz, polozničená náletem , s komínem, dnes přestavován na hotel.

                        Viz ŠKOLY        Nad Hamburkem

Kdysi budova Ortos

Nárožní dům č. /čp      U MĚSTAS HAMBURKU, bývalý hostinec a hotel, později Rosia. Zde se dříve konaly v Plzni první odvody

Na předměstí v místech dřívější Nádražní třídy stál původně ŠPITAL SV MARTINA nebo jinak zvaný špitál poddanský, špitál lazarovský, špitál pro podruhy, špitál pro nádeníky aj.. Tento špitál vznikl pravděpodobně už v 15. století, ale byl jistě , jako jiné budovy na předměstí za pozdějších válek vícekrát  zničen.V 19. století v tomto místě stála budova se známými hostinci U křížku,U slona,  U města Lipska nebo hotel Macháček, jmenovaný podle hostinského Macháčka.

Na Rychtářce                         Skupina starých domků, dnes parkoviště

Nepomucká                dnes Slovanská Viz třídy, stavěna 1827

Nerudova                               viz sgrafita

Nohova           František Noha (1892-1918), popraven jako vedoucí vzpoury Rumburské

Osvobozených politických vězňů       dnes Politických vězňů

Otakara Březiny        dříve Hybešova

Palackého     

Dům čp. 39  Původně dům  hostince U města Karl.. Varů, později přejmenován  U korunního prince Rudolfa., nakonec ANGLICKÝ DVŮR. Viz Pošta .

Dům čp. 12. Sousedil s předchozím a byl v něm  hotel NA STARÉ POŠTĚ. Pravděpodobně v obou sídlela plzeňská pošta.

Pallova           Střelecká Vedlejší ulice podél zasypané mlýnské strouhy vedoucí ke Střelnici , dnešnímu domu dětí a mládeže. Pod novou komunikací mezi pivovarem a  výstavištěm je Pallova ul. přerušena podchodem, který 2003 má být zrekonstruován, aby při povodni nezatopil okolí bývalé strouhy.

Rohový dům s Poděbradovou ulicí  již neexistuje.Byla tam továrna na               keramiku Tomáše Khüryho, založená 1857

Pecháčkova    dříve Zmrhalova, František Pecháček(1813-1888), plzeňský purkmistr, majitel Kalikovského mlýna

Perlová                       asi neměla jiné jméno

Levá strana

Dům č.1  / čp 83;         Nárožní dům s Pražskou č. 13 renezanční z 16. století, postaven  r. 1580 dnes Plzeňská galerie–

Domy č.3,5  / čp 66, 67 spojeny , Barokní portály. Malý portálek zazděn v přízemní chodbě

Dům č. 5 /čp. 67          dnes policejní  objekt, dříve hotel Praha,pak Za protektorátu zde byl Wehrmachtkamaradschaftsheim = neběstinec, po válce studentská kolej

Dům č11.  / čp 70        Nárožní dům  s Veleslavínovou č. 5. Řeznický dům

Pravá strana    

Dům č. 2 / čp 84          U BÍLÉHO LVA  Nárožní viz s Pražskou ul č. 15

dům č.4 / čp 65  Jediný zachovaný domek s vysunutým poschodím na krakorcích, vystavěný 1575,  Dodatečně je podepřen sloupy z novější doby z 18. nebo 19. století. Nyní restaurován. 

Pittnerova           jméno podle Pittnerova statku na Roudné

Plachého               jméno podle Šimonu Plachém z Třebnice (?-+1609),  radní písař a pak primátor, autor první práce o historii města, vydané 1883 J.Strnadem

Pobřežní                     vedla od Pekla k Lochotínské lávce. Dnes přebudována v  sedmdesátých letech před stavbou silničního průtahu pod mostem Pattonovým. . Na ni ústila Dominikánská ulice.

Dům Pobřežní  č 8- spolkový dům  PEKLO. Původně snad hostinec kde bylo centrum členů sociální demokracie Dům s restaurací, biografem, knihovnou. V r. 1894 realitu koupil dům Spolek pro zbudování spolkového domu  pro české dělnické spolky  Plzni.Hostinec přestavěn a 1906 k němu připojena sálová budova  v neorenezančním slohu  se dvěma nástřešními věžovými pavilony.Pak byl 1894 přikoupen k objektu přiléhající dům a nakonec v r. 1905-7 přistaven i velký sál  Budova s restaurací byla postavena až 1938. K budovám v r. 1938 bylo připojeno výstaviště pro Jubilejní výstavu v r. 1945.Odborový dům se změnil  nakonec v  Posádkový dům.. Podrobný popis vývoje sepsal Pik,L: Dějiny dělnického spolkového domu „Peklo“ v Plzni. Plzeň, 1924

Poděbradova předtím Pražská, pak  Marie Škardové, dnes viz Pražská

Pod Všemi svatými    na Roudné

Podmostní ulice         Viz Rychtářka na druhé straně  mostu Saského, kde jsou dodnes školy

Politických vězňů       Dříve Osvobozených politických vězňů

Pražská          za stara ulice K Pražské bráně . Dolní část dříve jmenována Poděbradova, pak Marie Škardové,  dnes  celá Pražská. Její tvar je  zahnutý, což bylo běžné z bezpečnostních důvodů, , aby nešla rovnou na náměstí

Levá strana, První část

Dům č. 1  /čp 77  Dům U ZLATÉ KOULE     .Jeho majitelem byl plzeňský železník Norbert Lang, který měl i vlastní lopatárnu. Původem byl z Tyrol.O majetek přišel za krachu  1874. Dům měl renezanční portál kvádrový, měl latinský nápis, na portálu  socha sv. Jana Nepomuckého, Dům byl zbourán 1898 . Dřívější domovní znamení umístěno pak na novostavbě.,

Dům č. 3 / čp 78          Zbořen 1899, barokní portál

Dům č. 5 / čp 79          R. 1925 vybouraný levý, hlavní portál renesanční s letopočtem 1689 je  

rozbit. R. 1940 dům opatřen 2. patrem, vzorně opraven , na levém portálku objeven letopočet 1577 

Dům č. 7 / čp 80          Částečná přestavba  1830. Portál

Dům č.13  / čp 82        Jednopatrový rožák s cenným renesančním portálem. Dnes zde Západočeská galerie. Na fasádě byly sluneční hodiny.Viz galerie 13

Dům č.15  / čp 84  Dům U BÍLÉHO LVA                  Dvoupatrový rožák Perlová-Pražská, Renesanční dům z 1580 stavěl ho de Statia .  Mansardová střecha. Upraven  počátkem  19. století přestavěn  kol 1830. Byl to jeden z největších a nejdražších domů. Od 17. stol zde byl hotel. Nově upraven  ve 20. století. Mezi ním a Bývalou vodárenskou věží býval dům branného, který byl 1822 zbourán

Dům č. 17  / čp 386 Věž staré vodárny Viz Vodárenská věž. Gotický portál z ulice Říšské č. 16 osazen do věže

Pravá strana

Dům č.2  / čp 94 - 95 Dům BEZDĚKOVSKÝ  Viz náměstí východní část č. 6 rožák Pražské čp. 95. Někdy kolem 1592 dům přestavěl Merlián  pro Šimona Bezděka.

Dům č. 4 / čp 92          Zbourán 1913

Dům č. 6 / čp  91         Zbourán 1913

Dům č. 8 / čp   90        Dům U SALZMANNŮ.          Zprvu ho pro sebe postavil 1582 ?1584 vlašský stavitel Jan Merlián či Škarpalín. Zbourán  1907 - 1908, Zbořeny gotické klenby v přízemí. Renezanční portál z r. 1584 osazen na novostavbě. 1907 byl nově postaven a zůstal z něho jen krásný portál  s italským nápisem  Salzman odtud jako první dovezl 1842 plzeňský Prazdroj do Prahy

Dům č. 10 / čp 89        Barokní portál zakryt

Dům č.  12/ čp 88        Dům U TŘÍ ZVONŮ   Pozdně barokní s portálem z r. 1803. Tři zvony, protože od r. 1722 patřil zvonařům Pernerům. Zbourán 1803

Dům č.  14/ čp 87        Zbourán 1888, renesanční loggie, barokní  portál pohozen. Portál r. 1921 vykopán v zahradě a r. 1922 osazen na Domě sociální péče

Dům č.  16/ čp 86        Má snad všechny znaky gotické, renesanční, barokní i klasicistní. Vlastnily ho řeznické rodiny 1668 – 1750, proto jsou na portálu lvi v řeznickém znaku. V 60 letech 20. století upraven pro Západočeskou galerii.

Dům č.  18/ čp 353      MASNÉ KRÁMY   Uvádí se  místo Šafaříkovy sad. U městských hradeb stály od konce 14. století.  V 19. století byly novogoticky přestavěny. Dnešní podobu dostaly v letech 1967- 1971. Původní jen část dolní , zbytek 1856 upraven  novogoticky později. zdi a základy. Dříve i vchod z Dřevěné ulice, dnes jen z Pražské

Dům č. ?  / čp   Dříve  budova U ZVONU, Původně zde dílna Křižíkova. Dům poničen

povodní Pak zbourán 2002  Obr před zbouráním

 

Pražská brána            přestavěna 1832

Prešovská                  Zprvu Ulice k říšské bráně, pak Říšská,  viz 1945 Americká

Levá strana

Dům č.1  / čp 168  Dům U ZLATÉHO SOUDKU“.-Rožák Prešovské s ul. B. Smetany  Původně patřil zchudlému šlechtici  Krušinovi ze Švamberka (+ 1851). Po něm snad měl obchod Tyrolák  Matyáš Klasna. Pak dům přešel do majetku rodiny Fodermayerů, posledním držitelem Augustin. Jako dům u Tyroláka se zval podle toho, že  si ho najali plzeňští formané v Tyrolích k hlídání vozů. Fodermayer se v Plzni vyučil  v tomto domě kupcem a dům pak zakoupil . Dům zbořen 1897

Dům  č. 3,čp. 169        Dům úmrtí J.K.Tyla 11.7.1856 herce, spisovatele a autora naší hymny. Dům vyhořel  1895 postaven dnešní třípatrový. Nad vchodem deska  pamětní. Dům zbořen 1895

Dům č. 5 / čp 170  v dnešní Prešovské ulici  Dům U ZLATÉHO LVA  přestavěn dům 1799. Nad portálem j tepané domovní znamení zlatého lva. Původně dům vlastnil kladrubský klášter, od r. 1623 hostinský a špeditér národností Němec Hahnenkamm, jehož dostavníky jezdily až do K.Měl za manželku rodem Mirwaldová. Ve dvoře byly stáje  pro 36 koní. Dům zbořen 1803

Dům  č. 7 /čp171/  Dům U ZLATÉHO SLUNCE       Dvoupatrový rohový dům  s mansardovou střechou., barokní, 17- 1779, arch Ant.. Barth, Domovní znamení zlatého slunce. Rekonstrukce 2000. Ve sklepě přímo lze kopat  černé uhlí.

Prokopova      dříve Paromlýnská. Od Mrakodrapu až  železničního viaduktu, za nímž začíná už Prokopova třída..

Budova č./čp  Rohový dům  Americké a Prokopovy. Napřed zde dům  žida Levita, pak 3 velké obytné domy. MRAKODRAP postaven 1924, arch.H. Zápal.

Prokůpkova    dnes Luďka Pika

Příkopní                     zaniklá ulice na Rychtářce. Viz Rychtářka

Přemyslova ulice dříve Marien-Gasse  Říšské předměstí bez jména ulice .Později někdy plete s bližším Palackého náměstím. Teprve asi ve 20.století má jméno, protože se v něm dochovala zpráva o hostinci  U 14 pomocníků

Purkyňova

Puškinova

Radčická

Reinharda Heydricha  za Protektorátu, , předtím viz Třídy     1.máje

Rajská            viz čtvrtá část Sedláčkovy

Resslova           název od 1878 podle vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla (1793-1857), dříve ??

Riegrova           dříve Ulice U  Skvrňanské brány , ulice K bráně Skvrňanské či Slepé, dříve Stará poštovní ulice, pak Divadelní

Dům  č.  /čp. 204 prý zde místnosti pošty, viz pošta

Levá strana  .

Dům č.1 /čp 206          U ZLATÉ LODĚ  

Dům č.19  / čp 352      STARÉ DIVADLO Viz Divadla. Pak Obchodní a živnostenská  komora, dne VŠSE

Pravá strana

Dům č. 4,6 /čp. 338, 201,337 ŘÍHOVSKÝ, rohový viz  Náměstí západní část 

Dům č. 20  /čp 223      Dům původně renesanční, 1729 přestavěn  J. Augustonem, kolem 1700 ozdoben dvěma portály- Vchod z náměstí je pro  Náměstí č. 32, kde je rakouská banka

Dům č 7  / čp, 209   Po válce třicetileté v domě kde byla hospoda U ZLATÉHO ORLA

Rooseveltova   Dříve Ulice k Saské bráně,  pak Saská 

Levá strana

Dům  č.1   /čp 6  Dům KLOTZŮV dům. Nárožní dům Náměstí č. 5 a Saská . Dům původně patřil  Ferdinandu Samerovi (Summer ?) a byla v něm lékárna. Proto dodnes ho zdobí é skulptury s hadem.  Nahoře fresky. Později ho koupil obchodník Ignác Kloc, proto po něm dostal jméno. Dům byl přestavěn  na počátku 19. století.. Barokní stopy po něm jsou ještě vidět  ve dvoře

Dům č.15 / čp  35       Dům U ČERNÉHO  ORLA empirový nárožní dům s hostincem U HOFMANŮ 1540, Dům má zachovalý portál i původní členění domu. Sklepení dnes  jako muzeum, vstup dobrovolný

Pravá strana

Dům  č 2.   /čp 77        Dům U ZLATÉ KOULE        Rohový dům s Pražskou ul. č. 1

Ruská                        dříve Sovětská

Rychtaříkova               Jan Rychtařík(1819-1902), ředitel české hlavní(měšťanské) školy

Říšská brána                         Zbořena 1833 Viz brány

Říšská                        dnes Prešovská. Dříve viz Americká

Dům č. 8 / čp 200        Hostinec U KMÍNKŮ, později U Basařů

Saská            Dříve Ulice k Saské bráně,  dnes Rooseveltova , viz tam    

Slepá brána, dříve Skvrňanská nebo Norimberská

Dům č.2  / čp 232 dříve, pak 343        U ZLATÉHO ORLA, později Ural, dnes Central

Saská                          Viz Rooseveltova

Sedláčkova    dříve  různě pojmenovaná , viz  plán města z r. 1781

První část Koňská     (Rossmarkt)   mezi Říšskou a Andělskou

            Druhá část Železná   ((Eisengasse) mezi Říšskou a Starou poštovskou ulicí

            Třetí    část  Panenská (Jungfergasse)        mezi Starou poštovskou ulicí a Solní

            Čtvrtá část Rajská    (Paradaisgasse)         mezi Solní ulicí a  Dlouhou ulicí

                        Pátá část  pojmenovaná  jako Solnice

První část Koňská

Levá strana Dům č.1 / čp  187 Hostinec U GÖRGŮ, Rohový dům  s Andělskou č. 30

Druhá část Želená

Dům  č. 17  /čp 215 Dům U TŘÍ ZLATÝCH KORUN  ,  Zbořen 1803

Třetí část Panenská

Dům  č.  25 /čp 249     Dům Stehlíků z Čeňkova . Portál přenesen na levou věž gymnasia u sv. Anny. Nástropní malba ve skladišti muzea

Čtvrtá část Rajská

Dům  č.33  /čp 262      Dům U MODRĚ HVĚZDY  = hostinec U Knoblochů, Rožák se Solní č. 16 Zbourán  r. 1908. Za ním  dnes prázdná parcela po zbořených památkově cenných  budov.

Dům  č.37  /čp 263      SOLNICE       Prostřední dům v Sedláčkově ulici postavený 1710 Augustonem, památkově cenná budova, jejíž fasádu zdobila  od r. 1710 kamenná orlice, která byla zničena při převratu  1918. Budova byla zbourána aby uvolnila místo  pro dostavbu budovy spojů 1962-1963..     

Pátá část ?? nepojmenovaná

Dům č.42 a ? 45 /čp 342         ZBROJNICE  není přesně známo, kdy byla postavená  a ztěží lze rekonstruovat její lokalitu. Zasahovala snad do Obecního dvora, který byl zrušen 1863  Rok další zde byl postaven objekt první reálky v Plzni za starosty Tuschnera. Při jejím otevření mluvil J.E.Purkyně. Dnes Pedagogická fakulta.

Pravá strana
První část

Dům  č.  8 /čp  171 Dům U ZLATÉHO SLUNCE , Nárožní dům  s Říšskou č.7

Druhá část
Třetí část
Čtvrtá část

Pátá část

Dům  č.42, 44   /čp 21, 22      KLÁŠTER a KOSTELY DOMINIKÁNŮ,   viz Kostely, pak Justiční palác .

Sedláčkova  domy zbořené

Dům  č30.   /čp 187     Hostinec U Görgů,  

Dům  č 32.   /čp 186    Dům rodiny Tuschnerů, od r. 1863 pivovar Pytlíkův. Portál s postavami dvou mouřenínů ze staré stavby zmizel. Zbořen 1863

Dům č. 34, čp. 315 postaven v bývalých hradbách

Schwarzova    František Schwarz(1840-1908) zemský a říšský poslanec, v Plzni od 1864

Sibiřská           dnes Habermannova

Sirkova           dnes komunikační uzel, stanice tramvajové dopravy pro Hlavní nádraží. Dříve

                        Zanořena,  byla  proti reprezentační vile Měšťanského pivovaru

Solní               dříve Židovská , později se polovina této ulice směrem k náměstí jmenovala Kolářská

Levá strana k náměstí

Dům č. 13 / čp 252     Vystavěn R.Štechem r. 1894. Vyzdoben sgrafity M.Alše  na téma řemesel, která přesahují do ulice Sedláčkovy. Dnes NAVA knihkupectví

Dům č. 15 /čp..253     PORTŮV dům, z r. 1894, , stav, E.Kroha. Zde podobizny českých králů, se ,zemskými znaky a se sochami vynikajících mužů ( Daniel Adam z Veleslavína, J. A. Komenský, J.Žižka, J. Hus, K. Havlíček, F. Palacký, M. Tyrš a nad nimi socha Bruncvíkova. Podobizny byly za druhé světové války odstraněny

Dům č.17, 19, 21/ čp253, 254-255, 256 Vesměs zbořeny 1894

Dům č.není, čp 257      Dům V KLECI  . Dům napříč ulice  zbořen 1869

Pravá strana

Dům č. 2 / čp. 279  Dům U ZLATÉHO POHÁRU . Rohový dům  u náměstí, dnes  Schneider uzeniny

Dům č. 16   /čp  262   Restaurace u Knoblochů  = U MODRÉ HVĚZDY  Rožák Solní a Sedláčkovy ulice.Majitelem byl židovský měšťan Markuzi. Objekt byl zbořen 1940 kvůli přístavbě  hlavní pošty

Dům čp  18  čp 261     Barokní dům  v Solní ul.mezi poštou  a domem U Knoblochů.. Zbořen 1959.

Dům č. 20 /čp 260       Předtím tam byl dům s Městským úřadem k vážení a měření

Dnes HLAVNÍ POŠTA          Stavba zahájena  dle plánů vrchního stavebného rady Bedřicha Letze  z Vídně v r. 1893 a dokončena  pod vedením stavitele Rudolfa Štecha 1895.. V r. 1925 byla přestavěna do dnešní podoby.

Soukenická    Hospodářské družstvo západu Království Českého obilní skladiště, postaveno 1913

Sovětská         dnes Ruská

Stanko Vodičky         Lobezský rodák Stanko Vodička, jako vůdce rumburské vzpoury popraven

Stará poštovní ulice   dnes Riegrova

Stavbařů                     dnes Krejčíkova

Stehlíkova      Kašpar Ladislav Stehlík, spisovatel

Stodská                       dnes  Domažlická

Strnadova       Josef Strnad (1852-1930)ředitel reálky, historik,  správce městkého archivu

Sukova           dříve Víta Nejedlého

Sverdlovská    dnes alej Svobody

Šimerova        MUDr František Šimera (1899-1943) vědec, lékař, primář interního oddělení, popraven za odbojovou činnost

Škroupova      dříve Lucemburská

č. 5                  Magistrát města Plzně

č. ?                  budova Elektry , 1932, návrh arch.R. Černý

Šmeralova      dnes Janáčkova

Školní              viz  dnes ul. Bedřicha Smetany

Štefánikova    dříve Čapajevova

Štěpánky Kašparové  dnes Jakuba Jana Ryby

Šumavská ul     Od  dřívější Nádražní třídy kolem školy nad  Hamburkem, dnes Okres.soudu

Švandova                   dříve Švermova

Švermova                   dnes Švandova

Thámova        Václav Thám (1785-1816), spisovatel, herec, čes.buditel

Tomanova      Karel Toman (1877-1946),  vlast. Jmoénem Sntonín Barnášek,  redaktor , spisovatel, básník

Tylova           

Pokusný ústav , 1917

Závodní ředitelství,(staré  zničeno při náletech, Nové ředitelství naproti

Tyršoval.        Viz  Sokolovna

U Jána křižovatka     ve čtyřicátých letech komunikační uzel se stanovištěm autobusů a trolejbusů.

U sv. Rocha               Na Roudné  pod Saským mostem

V Bezovce

amburkem, dnes

 

 

 

 

Veleslavínova                        předtím Dlouhá

Levá strana

První část
Druhá část

Dům č.19  / čp 12        Věznice ,třípatrový dům, přestavěný 1820 v empirovém slohu, byla to stará městská městská věznice, kde vězněn např. i Jan Kozina. Dnes zde Archiv města Plzně

Čtvrtá část
Pátá část

Pravá strana

První část

Dům č. 2/ čp. 85          STARÁ NEMOCNICE   postavená na bývalých hradbách  r. 1833, zbořena 1906. Nyní škola a zbytky  zdí nemocnice  do Otakarových sadů, poslední zbytky barokního opevnění města. Viz HRADBY

Dům č.4  / čp 59          Zbytek budov pro hospodářské účely  bývalé nemocnice. Pravděpodobně později zde bývalá pivnice Na Parkánu                   

Dům č. 6 / čp. 58         Renezanční z 16. stol.  S klasicistní fasádou z počátku 19. století, vyčnívá do ulice . V zadním traktu je dobře zachovaná sladovna gotického původu. Její stavba sledovala průběh starých městských hradeb. Mezi sladovnou a hradbami probíhá stará gotická rynka , ulička. Na dvoře zasazena gotická pravovárečná vrat z Malé ulice .

    Objekt v r. 1804 klasicistně upraven, od 1958 zde umístěno PIVOVARSKÉ MUZEUM , zachycující výrobu piva od nejstarších dob po dnešek. Viz muzeum.

Dům č. 10 /čp 56         Rožák Veleslavínovy a Saské, empirový s arkýřem  z počátku 19. století proti Perlové ul,  Dům U MATKY BOŽÍ, z r. 1906, arch L. Skřivánek. S mariánskou sochou, v horní části freska z husitských bojů ) Zbourán 1906

Dům č.20  / čp 51        Dům U VINNÉHO HROZNU , Domovní znamení zazděno na dvoře

Druhá část
Třetí část

Dům č 40.  / čp 21       CHUDOBINEC  SVATOVÁCLAVSKÝ (dříve  sv. Máří Majdaleny s kaplí sv. Václava. Od r. 1902 JUSTIČNÍ PALÁC .-Přední část je soudní budova, zadní budova  byla věznicí, dnes je v ní státní archiv. Obě budovy postaveny v eklektickém slohu v letech 1899 -  1902. na místě  bývalého Dominikánského kláštera, zrušeného Josefem II.  r. 1783

Čtvrtá část Veleslavínové

Dům č. 42 /čp  342             ZBROJNICE - Obecní dvůr  Zbořen 1864

Veverkova     dnes neexistuje, strmá ulice od hlavní brány Prazdroje  nahoru k Šumavské ul.

Víta Nejedlého           dnes Sukova

Volfova                       dnes Macháčkova

Vondruškova pojmenována po boleveckém učiteli

Vyhlasova                   dnes Lábkova

Waltrova                    Jan Walter (1855-1895) truhlář, propagátor socialismu

Wenzigova                 Josef Wenzig (1807-1876),  libretista Smetanovy Libuše

Zbrojnická                  původně asi jen Zbrojnická, pak Stará zbrojnická

Levá strana

Dům č.3  / čp 111        Zbourán kol 1913

Dům č.5 / čp  112        Zbourán kol 1860

Dům č.7  / čp 113        Zbourán 1873,  Portál ?, Latinský nápis z bývalého portálu nad novým vchodem Podruhé zbourán jako kavárna Sportka

Dům č. 9 / čp 325        Dům nově vzniklý r. 1865. Obchod Svidenských.Rohový dům s Křižíkovými sady  Na jeho severní stěně byl v r. 2001 malířem Vladimírem Kotyzou  a Miloslavem Čechem vymalován  obraz Theatrum Mundi  u příležitosti oslav 700 let  trvání Plzně. Malba zachycuje slavné plzeňské obyvatele  jako Rudolfa II, Františka Křižíka, Bedřicha Smetanu, Jiřího Trnku, Josfa Skupu, J.K.Tyla, Václava II, zkladatele města.  Je zde i Ohnivý muž, rytíř Žumbera, symboly městského znaku s velbloudem

Pravá strana

Dům č. 2 / čp. 116, 117  Dům U ZLATÉHO KOLEČKA      Rožák s ul. Františkánskou““ čp. ??115-116. Byl dávno v majetnictví rodiny Klotzů. 1809 přebírá dům  a obchod Ignác Klotz, vystudovaný právník , který koupil i jiné domy na náměstí. Klotzovi zde měli železářství- viz inzerát Domovní znamení umístěno na novostavbě . Poprvé zbourán 1838, podruhé zbourán 1901.

Dům č. 6 / čp 114.       Dům KLÁŠTERA TEPELSKÉHO Prý první dům v Plzni z r. 1501. Jím snad začala výstavba města ( Nejasná formulace „ souvislosti s výstavbou františkánského kláštera“, pravděpodobně ale kamenná).Od té doby byl prý majetkem Tepelského kláštera. Je to dvoupatrový řadový gotický dům, který byl v 18. stol přistavěn a 1884 byla upravena fasáda. Dům má nějaké gotické fragmenty. 2003 dům město chce prodat soukromníkovi Grosmanovi.

Dům č. 8 / čp  312      Hotel Continental, dříve Plzeňský dvůr. Starý dům zbořen asi 1825, pak znovu vystavěn 1895

Zmrhalova                 dnes Pecháčkova

Železná           viz část Sedláčkovy

Železniční ulice          nad Mikulášskou třídou

Dům č.  /čp.                 Rohová budova Železničního konzumního družstva. Stavěna ??. Dnes nad Mostem millenia

 

TŘÍDY       nebyla a není jednota , co je ulice a co třída, v jednotlivých dobách se tatáž  ulice nazývala třídou a naopak

1.máje             dnes Klatovská , dříve 1879  Ferdinandova, od 1921 Československých legií, od 1940 Klatovská, od  30. května 1943 Reinharda Heydricha , od 1945 Benešova, od 1946  podruhé Klatovská, od 1951 1. máje,  od 1991 už potřetí Klatovská

Americká       dříve se jmenovala  na počátku XX.století Jungmannova, část od nádraží Tř.

Františka Josefa I., V meziválečném období Wilsonova, Na začátku okupace  Karla IV..  1943  za Protektorátu Vítězná, od 1945 Stalinova, od 1962 Moskevská, 1968 celá překřtěna na generála Ludvíka Svobody, 1970 opět Moskevská, od 1991

Americká.

Budovatelů     dnes Francouzská

Doudlevecká            

Plynárna městská 

Obecní domy č.  /čp. před Plynárnou, stavěny v první polovině dvacátých let

Železniční viadukt  na rozhraní Doudlevecké a Prokopovy třídy

Francouzská  dříve Budovatelů

Karlovarská   od mostu Pattonova, přes rondel , koleje tramvaje  až k Lochotínu od 1899

Klatovská tř.  Viz  Třídy         1.máje,  zde podchyceny jen některé dominantní domy

Dům č.  / čp.    -Rohový dům Klatovské s  Tylovou,  postaven od r. 1865  podle návrhu vídeňského arch. M. Hinträgera. Novogotický styl, k němu přiléhala zahrada, dnes tržnice Patřil zprvu bohaté pravovárečné rodině Hahnenkammů, která v Plzni úspěšně provozovala povoznictví. Dceru majitele Hermínu si vzal za ženu inženýr Emil Škoda. (přestavěn v r. 1873, Přestavěn  1900 a 1925 ) pak patřil rodině průmyslníka Škody, Dnes se mu říká U PRÁCE. Je zde ÚMO  Před ním  Americký pomník

Dům č. / čp. - Druhý dům od rohu Klatovské Bývalá továrna na stroje, armaturu a zboží kovové J.K. Rudolf, založená 1875. Dnes ÚMO

Dům č./čp - Rohový   na Klatovské a Husovy třídy Původně hostinec U ZLATÉ HVĚZDY oblíbený lokál plzeňských drožkářů a fiakristů, Na jeho místě byla ve třicátých letech postavena filiálka italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta

Dům  č. /čp-    -Rohový dům s věžičkou Klatovské a Plachého ul. Postavil dle vlastního projektu 1894 významný plzeňský stavitel František Kotek

TRESTNICE BORY  původní název byl Na Borách.Vystavěna  1874-1878 dle návrhu arch.Trojana. Stála  2 miliony 600 tisíc  říšských zlatých. Byla určena pro politické a těžké tresty vězňů z celého Rakouska. Dimenzována na 100 trestanců. Svého času nejmodernější v Evropě.Měla dokonce  50 lůžek pro nemocné.

Leninova tř.   

Nádražní třída

Nepomucká               Na Slovanech, pokračování Slovanské od náměstí M. Horákové

NÁBŘEŽÍ na Radbuze

Anglické    na levém břehu , původně  Královské,  za Protektorátu Valdštejnovo,  pak  Charkovské, dnes Anglické

 Českobratrský evangelický kostel- Korandův sbor  

Denisovo  na pravém břehu  původně  ???     během Protektorátu Německé, , dnes Denisovo

Masarykův studentský dům postaven 1927-9 dle  arch.B.Chvojky, sloužil jako internát a menza

NÁMĚSTÍ

Poznámky viz v následující m oddílu Sady na náměstí, zde jen je vyjmenujme podle současných jmen

            Čeňka Ulricha            Za Protektorátu  Reichlinovo, dnes Habermannovo

            Českých bratří

            generála Piky            dříve Jana Krautwurma

Husovo náměstí        

Habermannovo náměstí  

Chodské náměstí,     

Jana Krautwurma      dnes generála Piky

Jiráskovo náměstí

Karla Panušky

Koněvovo                   dnes Štefánikovo

Masarykovo.

Milady Horákové

Náměstí Míru  

Mikulášské nám  dříve Odborářů

Odboje

            Odborářů        dnes Mikulášské

Palackého  má své jméno dodnes. Dříve bylo citováno hlavně s údaji o plzeňské poště, která sídlela pravděpodobně hned ve dvou sousedních ve dvou objektech: Na staré poště a Anglický dvůr.

Štěpánské  . Toto náměstí vzniklo po zbourání městských hradeb v r. 1840 Dnes po jeho zrušení jsou to Sady Pětatřicátníků, zčásti i Kopeckého a Smetanovy, budovy viz u těchto sadů. U horní části náměstí, tam kde je dne Divadlo J.K. Tyla byl park a proti němu na přelomu 19 století stála Pivcova hospoda.tam

 

SADY   v Plzni sady a parky  veřejné na 185 ha

SADY OKRUŽNÍ

            Sadový okruh vznikl na přelomu 19. a 20.století podle vídeňského vzor

Sady Pětatřicátníků, dříve  Štěpánovy, Kramářovy, pak Nejedlého ,

zal. 1803 proti synagoze a před budovou Obchodní a živnostenské komory zal.  1905, pak i budovou techniky a parkovištěm

Smetanovy sady

od divadla J.K.Tyla k ulici Bedřicha Smetany

     Dominantou Smetanových sadů č.14 je bývalý filozofický ústav, dnešní Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Viz knihovny

     Smetanovy sady vznikly z dřívějšího Štěpánského náměstí , které vzniklo zbouráním hradeb  v r.1840 stávala

     Později Hanesova hospoda, který ji dal své dceři, která se stala manželkou špeditéra  Karla Waldeka. . Ten si pozval z Vídně architekty a ti mu postavili z hospody velký  nárožní objekt, který se nazýval Waldek, pak Grand hotel Smitka a stojí dodnes jako hotel Slovan. Hanes i Waldek si vydělali velké peníze dopravnictvím pro poštu i povoznictví.

Pod divadlem je pomník J.K.Tyla z 2.poloviny 20. století

V sadech  stojí socha Josefa Františka Smetany (1801-1861), který byl zde  profesorem premonstrátské  filozofické  školy. Dílo pražského sochaře Tomáše Seidana z r. 1874

Kopeckého sady 

od ulice B.Smetany k muzeu, sad založen . 1803.

Svou historii mají Kopeckého sady obdobnou jako Smetanovy sady, tedy historii zrušeného Štěpánského náměstí.. Po zasypání městských příkopů zde  byla arciděkanská zahrada. 1811 byla plocha zabrána  pro vojenské cvičiště pěšího pluku Argentau. Proti tomu se stavělo místní gymnázium a císař František I při své návštěvě  nařídil město zřídit zde ústavní botanickou zahradu.1846 se svolením arcivévody Štěpána  zde vzniklo Štěpánovo náměstí a zahrada gymnázia zde byla zrušena., vysadily se zde aleje , ale lidé sem sypali odpadky.  Až 1861 byly aleje zrušeny a založeny zde oplocen zahrádkové sady. Po zrušení vojenského vychovávacího ústavu  byl zde založen okrasný sad a v něm  27.května 1880 zde v horní části, kde je dnes divadlo,  byl poprvé spuštěn vodopád. Později zde vznikl i okrasný rybníček

Dnes je zde meteorologický kiosek,        

     Budova konzervatoře

Před ní  je socha  zasloužilého purkmistra Martina Kopeckého (1777-1854) který byl ve funkci 1828-1850. Socha je dílem A.Wildta z r. 1861.

Objekt Kopeckého sady č 2 má svou dominantu v budově MUZEA. Jeho popis viz v kapitole Muzea.

Dům Kopeckého sady 11 Původní empirový dům z r.1854, kde  byly umístěny kamerální úřady.

Dům Kopeckého sady  13-  dříve druhá polovin úřadu  zbořena a na jeho místě  postavena MĚŠŤANSKÁ BESEDA. 1901., podle plánů  arch. Prof.Dr.Ing A.Černého. Malířská výzdoba průčelí pochází  od L. Nováka, sochařská výzdob od J. Pekárka.Obrazy v

„ v akvariu“ jsou od V. Olivy

V sadech  stojí socha Bedřicha Smetany, vytvořená Aloisem Soprem r. 1975.Je to  památka  zdejší studia Smetany v letech 1840-1843

Šafaříkovy sady od muzea k Zbrojnické ul. , zal. 1803

Sady vznikly v místech bývalého mlýnského náhonu lemovaného stromořadím,. v souvislostí regulace řeky Radbuzy. Mlýnská strouha  odbočovala z Radbuzy před budovou dnešního muzea. Strouha bývala nazývána v své dolní části jako plzeňské Benátky. Byla zasypána v letech 1921-1922. O její zrušení byly velké spory zejména mezi památkáři, kteří likvidaci nechtěli ,  a řezníky, kteří vítali zasypání jako ochranu před krysami, které škodily Masným krámům. Úprava náhonu tehdy stála 324.000 Kč.

V sadech před muzeem je dnes krásná fontána a je zde uložen zkamenělý strom- araukarit z Červeného Újezda a Malesic.

Přes Mlýnskou strouhu vedly 3 mosty : Pražský , který pokračoval ulicí Pražskou, .Pirnerovský který vedl do ulice Zbrojnické a Královský, který stál u muzea.

Křižíkovy sady , mezi Zbrojnickou a Dřevěnou. Je zde  kopie barokního sousoší Pieta. A  ve 30.letech 20.století sem byla přenesena  před masné krámy socha sv. Jana Nepomuckého od  lokality U sv. Jana, , zal. 1922. V parku se nachází pomník  F Křižíka z r. 1947

Sady 5.května , dříve Otakarovy , založeny 1865 Zde ještě stojí zbytek barokního opevnění města se zbytkem schodiště od bývalé mlýnské strouhy k bývalé městské nemocnici

 

Štruncovy sady dříve  Pecháčkovy sady,  ještě dříve Obcizna.  Dnes  Štruncovy sady před fotbalovým hřištěm a Pecháčkovy sady  před Sokolovnou Město tento pozemek získalo 1501. Obcizna  byla využívána jako obecní pastviny a číst sloužila jako vojenské cvičiště. V 18. století zde byla vybudována barokní budova Střelnice. 

V 1896 byla při řece Radbuze v tehdejší Tyršově ulici byla postavena Sokolovna podle plánů  arch J. Podhajského. V r. 1921 byla stavba doplněna jako Sokolský pavilon pro sokolský dorost a žactvo dle návrhu arch J. Zápala.. .

V 50. letech zabral  zde místo sportovní areál TJ Škod a v 82. letech silniční komunikace.

SADY  NA  NÁMĚSTÍCH

            Čeňka Ulricha            dnes Habermannovo

            generála Piky            dříve Jana Krautwurma

Husovo náměstí         ve středověku zde byly lesíky s po místným názvem  Na rámech .       Dnešní náměstí parkově upraveno 1910

Habermannovo náměstí  v Doubravce vzniklo. 1928. V čele stojí budova základní školy, dnes Konzervatoře.Kompozice parku  centrálním oválem  24 hlohů.

Chodské náměstí,      zal. 1910-1920

Jana Krautwurma      dnes generála Piky

Jiráskovo náměstí vzniklo na počátku 20.století rozvojem čtvrti Petrhrad. V té době sloužilo cirkusům. 1913 zde postaven  Dominikánský klášter s kostelemPany Marie Růžencové. Parková úprava  1924

Koněvovo                   dnes Štefánikovo u zastávky  Plzeň-nemocnice

Kramářovy sady

Masarykovo náměstí parkově upraveno 1913-1914 Pomník  národního osvobození  se sousoším  TGM a alegorickými postavami postaven 1928. Odstraněn 1940 z nařízení Gestapa.. 1945 obnoven a později nahrazen bazénem.  Pomník TGM obnoven 1990 a ostatní postavy 1999. Pak zde postaveny dva bazény.

Náměstí Míru  park vytvořen v prostoru bývalé Vaňhovy cihelny  1889-1899. Parková úprava podle návrhu A, Vašíčk, parkové náměstí nazváno Královský sad. Formou botanické zahrady. Zde vysazeno 383 listnatých dřevin, 43 jehličnatých  a 246 trvalek V souvislosti stavby budovy Československého rozhlasu 1947-1953 zde vybudován  pomník protifašistického odboje. Po zrušením borského  letiště sem byl přenesen pomník letců z druhé světové války

Mikulášské nám  dříve Odborářů

Původně zde městská ohrada a hřiště a 1902 vznikla snad parková úprava. Podle jiné citace parková úprava  zal. kolem 1925.

V čele zde stojí škola  z devadesátých let 19. století, dnes Církevní gymnázium. Při straně náměstí postavena budova II. reálného gymnázia 1914. Na náměstí dříve socha J.Fučíka, která nahrazena  1990 pomníkem J.Trnky, který na gymnáziu studoval

            Odborářů        dnes Mikulášské

            Palackého nám.mělo sice v minulých stoletích různou parkovou úpravu, ale ta byla pak měněna v souvislosti  se Soukenickou ulicí a výstavbou Hospodářského družstva  od r. 1894, které bylo  jedním z nejstarších v Čechách.Dnes je náměstí i park  v rekonstrukci pro nové komunikace a přestavbu výstaviště..

ZAHRADY

Botanická zahrada na Lochotíně  v části bývalé Kodetovy zahrady, vyprojektované arch. J.Kumpánem.Po druhé svět válce značně zdevastováno.. Dnešní botanická zahrada začala vznikat od 1959. K zahradě  patřila také zásobní zahrada  při Karlovarské třídě.. Ta zanikla 1978 Od 1981 botanická zahrada  připojena k k ZOO. Japonská zahrada zde vznikla 2004 darem Japonska .

Meditační zahrada v Doudlevcích, Hruškova meditační zahrada Na Kramlíku, Plzeň- Doudlevce u Tyršova mostu- www.plze.cirkev.cz

Budoval ji bývalý politický vězeň L.Hruška od konce 60. do 90.let 20 století jako památník obětem zla. Zahrada doplněna  plastikami křížové cesty (R.-Podrázský) a kaplí Sv.Maxmiliána Kolbeho od Ing.arch J.Opla.

Arboretum Sofronka    založeno 1956 Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslav nad Vltavou a Státními lesy Plzeň.  Pokrývá plochu 23 ha a je cestou rozdělena na 2 části

SADY PERIFERNÍ

            Borský park viz Jižní sad

České údolí,                zal. 1934

Chvojkovy lomy          zal. V 80 letech XX. stol,  v místě pískových lomů firmy Josef a Vojtěch Chvojka byl budován  pod dojmem  sv+ětiové výstavy EXPO 1958 v Bruselu

Jižní sad (Borský park), Původně zde  poblíž zaniklé vsi Bor  na neobdělávaných pozemcích  bylo vojenského cvičiště.Park  vznikl ve snaze okrašlovacího spolku zlepšit okolí borské trestnice a trestaneckého hřbitova a začal zde vysazovat dřeviny. Jako park byl založen  1910-1914 podle projektu Leopolda Baťka.a s pomocí zahradníka  Sousedíka.. Na konci první světové války byl park pojmenovám jako Sad českých legií. 1962 zde vznikl na  okraji sportovní areál TJ Slavia VŠ, rozšířený 1971-1972

Lesopark Homolka je druhým největším lesoparkem v Plzni. Park vznikl  od konce 19. století pod názvem Čiperova sadu. Znovu upravován  1981- 1982 s budováním areálu  neorganizované tělovýchovy a se stezkou.

Lobezský park, založen . 1933-1934. na místě bývalých pískovcových lomů pod kostelem. Vybudoval  ho správce  městských sadů v období první republiky.Valentin Čeček na popud Luďka Johna. Park otevřen  6.listopadu 1935. Po válce dlouho neudržován.  V 70.letech  byly na jeho severním okraji postaveny bytové domy

Mikulášský hřbitov založen  u  kostela Sv.Mikuláše  z r. 1414. Po 1850 hřbitov značně rozšířen. Na počátku 20.století jako hřbitov uzavřen po zřízení ústředního hřbitova. Úprava hřbitova  od 1966

Park Košutecké jezírko vznikl 1934-1937

Park Potoční    na severním okraji Doubravky při Hrádeckém potoku při železniční trati ve 40. letech 20.století. Realizace získala čestné uznání v soutěži Grand Prix Obce architektů 1998

Sady Lochotínské, zal v 30.letech XIX. stol. podle jiných v r. 1915

Zde empirová Síň přátelství.

Zde Zoologická a botanická zahrada  od 1963

Střílna, stráně , Lobzy.