Počátky zakládání plzeňské lékařské fakulty upadly v mnohém už dávno v zapomnění,.Historici si obvykle spíše vzpomínají snahy o zřízení plzeňských vysokých škol za poslední 500 let zejména kolem roku 1561, 1582, 1848, 1914 a 1917. Skoro nikdo si dodnes neuvědomil , že symbolickým podnětem k založení vysokých škol v Plzni mohly být nejstarší relikty pražských vysokých škol, mezi jinými i nejstarší univerzitní žezlo pražské lékařské fakulty z let 1437-1448 . Ty totiž odvážel směrem do Bavorska z Prahy vlak nacistů, který byl dne 17.dubna 1945 rozbombardován a nenahraditelné předměty se ocitly ve zmatku úprav tratí navěky v děrách po bombách kolejiště plzeňského nákladního nádraží..

Málokdo si z historiků uvědomil rozpory v různých tvrzeních o přípravách na úpravy poválečného zdravotnictví z pera několika ilegálních skupin lékařů v Praze i v Plzni. Myslím tím dokumenty , které koncipoval MUDr Miloš Nedvěd a Dr Oskar Boleček, Dr Karel Makovička, Dr František Veselý, Dr Jaroslav Lhotka a Dr Zdeněk Štich. , které údajně dopracovávala skupina MUDr Bohumila Špačka, MUDr Jana Hrbka, Dr Čedíka –Antara a snad i dřívější skupina . MUDr Vladislava Vančury a Prof. Ing Viktora Felbera. Vesměs se převážně jednalo o koncepce reforem zdravotnictví po sovětském vzoru. Žádný z dostupných historických pramenů nedoložil prokazatelné snahy těchto skupin o vybudování lékařské fakulty v Plzni těsně po II. světové válce. Obvykle se za velký třesk ve vývoji takového snažení snah považuje až ustavení Komise pro vybudování lékařské v Plzni dne 18. července 1945

Je nutno připomenout, že vzniku této komise předcházely jakési akce skupiny 20 mladých lidí, kteří v Plzni vytvářeli Svaz české mládeže (dále jen SČM).s celostátního úkolem vedení KSČ získat i v Plzni rozhodující vliv na jednotné komunistické mládežnické hnutí. To obsadilo po někdejším Kuratoriu v Plzni 23.5.1945 místnosti v Říšské ulici č.2 mládeže..

Zde postupně začali někteří ze studentů zprvu pomáhat adeptům studia na znovu otevřených vysokých školách pražských i jiných a teprve ve dnech 26.5.1945 - 9.června 1945. Zde došlo postupně i k ustavení Akčního výboru vysokoškoláků. Jeho činnosti byla svízelná , protože se opírala převážně jen o zprostředkované informace získávané na dálku z Prahy nebo z úst mnohem zkušenějších studentů, kteří studovali před uzavřením vysokých škol nacisty. Přicházeli sem ze vzdálených míst. už i zájemci o studium medicíny v Praze, kterých podle tehdejších odhadů bylo přes 3000. Jedním z nich byl P.Paichl, který v této době práce na Akčním vysokoškolském výboru začal navazovat širší kontakty s redakcemi plzeňských časopisů, zejména s Novým dnem. Zde jsem také už mohl sledovat agenturní zprávy o přípravách budování lékařské fakulty v Hradci Králové.

V Plzni se však ještě nestalo budování lékařské fakulty jedním z hlavních bodů „Provolání“ o činnosti plzeňského SČM, formulovaného 30. května 1945. Nějaké konkrétnější plány na zřízení vysokých škol v Plzni se tehdy bohužel neobjevily ani v programovém prohlášení „ Budujeme půlmilionovou Plzeň“ ani ve futurologických projevech plzeňského primátora J.Ullricha .Proto vedoucí mediků in spe podnikl dne 19.června soukromý zájezd do Prahy autem tiskárny Grafika do Prahy, kde zjišťoval situaci po oficielním zahájení činnosti vysokých škol dnem 1.června 1945 a hlavně prověřoval zprávy o ustavení Svazu vysokoškolského studentstva (SVS) v Praze dne 11.června 45. V SVS se mu podařilo už uložit do paměti i plzeňský akční výbor vysokoškoláků jako člena SVS.

Druhá jeho pražská cesta do tisícového průvodu vysokoškoláků a do auly pražské právnické fakulty už ukázala, že se budoucí adepti studia medicíny v rámci SČM v Plzni hned tak nějakých změn stavu nedočkají. Bylo proto nutno v Plzni jednat rychle a na mnoha místech. Noviny mu proto umožnily uveřejněním výzev studentům připravovat od 25.června 1945 založení samostatné medické studentské organizace.

Po jednání 5.července 1945 s redakcí Nového dne inspiroval vytištění prvního článku o vysokých školách v Plzni pod titulkem „Pro zřízení lékařské fakulty v Plzni“. Úvodník sice zprvu zůstal bez velké odezvy, přilil však do ohně plzeňského dění onen argument ventilovaný v Praze , že v Hradci Králové bude zřízena lékařská fakulta.

To vedlo 10.července 1945 k dohodě mne s jednatelem Revolučního NV MUDr Jaromírem Hrbkem k zahájení veřejné studentské agitace pro založení lékařské fakulty v Plzni a k založení Akčního výboru mediků v Plzni. K tomu došlo už 15.července 1945 zatím v malé skupince ( Paichl, P., Kozák B., Krabovský, Vl., Šmrha, K.,Vilím Vl.., Vlachová, S., ). Po jednání s krajským výborem SČM v Plzni došlo k dohodě , že se skupina budoucích mediků oddělí od všeobecného plzeňského Akčního výboru vysokoškoláků, ale pomůže mu s uspořádáním akce na získání i jiných fakult vysokých škol v Plzni. Akční výboru mediků v Plzni začal organizovat všestranné výzvy k zřízení vysokých škol v Plzni i mezi studenty a národními výbory v západních Čechách.

Rozhodujícím aktem pro přípravy založení vysokých škol v Plzni se stala dne 18.července 1945 ustavená Komise ONV pro vybudování Lékařské fakulty v Plzni ( dále je Komise…). Tu předtím schválil i Zemský národní výbor . Zástupce mediků byl přijat i do přípravného výboru této Komise.., kde nejaktivnějšími členy byl MUDr Jaromír Hrbek a MUDr Antonín Čech.Zdálo se, že týž den založená i plzeňská Společnost pro vědu, umění a práci.pomůže těmto záměrům

Otázku zřízení vysokých škol v myslích Plzeňanů začali medici vehementně připomínat zejména svou pouliční agitací v pátek 20.července 1945 provolávání hesel z reproduktorů auta zapůjčeného plzeňskými hasiči a Červeným křížem, rozdáváním letáků s hesly „ My západočeští studenti…“ a „Voláme všechny studenty“, vylepováním plakátů o západočeské univerzitě na vlaky jedoucí z Plzně a zejména osobním zvaním na manifestaci v přednáškovém sále Domu kultury..

Zde 20.července už zazněly nejen požadavky mediků, ale už i projevy primátora a NV, SVS, a kulturních institucí a společností. Tu nešlo jen o postoj Plzně, ale celého českého západu. To dokazovala i další naše velká práce s hledáním a sepisováním adres, dopisů, rozesíláním malých tištěných memorand a dokonce až do 23.8.1945 osobním dojížděním za správními komisemi, kulturními a společenskými institucemi za místními Spolky české mládeže po západních Čechách.

Vše se muselo dít velmi rychle, protože už 23.července 1945 odeslala Komise prosbu Prof.Dr.Zdeňku Nejedlému , aby přijal delegaci, v níž byl i předseda Spolku mediků .

Medici nedostávali jenom úkoly odevšad, stanovovali si je i sami tam, kde byste to ani nečekali. Dne 23.července 1945 navštívili zástupci AV mediků Paichl a Krabovský velícího generála XXII.sboru americké armády Ernesta N. Harmona s poděkováním za jeho dar dne 13.7. 1945 tisíců nemocničních lůžek české správě. Při této příležitosti pan generál vyhověl několika žádostem spolku mediků o podporu příprav na LF . Zejména slíbil, že nechá v dohledné době uvolnit armádou USA ústav pro hluchoněmé na tehdejším Benešově náměstí (což se stalo zčásti už 25.července 1945) a někdejší Jubilejní dětský domov na Lochotíně. Dostali jsme i příslib uvolnění zdravotnického materiálu a zařízení dislokované německé berlínské nemocnice v Mar.Lázních, , urychlení odsunu ruských zajatců převážených z Říše přes vojenskou nemocnici v Plzni do Prahy, urychlené odsunutí německých zajatců z prostor vojenské nemocnice v Plzni na Borech, poskytnutí medicínské literatury z USA pro spolek mediků aj. Vyloudili jsme na generálu Harmonovi i slib poskytnutí penicilinu v krizových situacích pro plzeňskou nemocnici plukovníkem americké armády Pražákem a kapitánem Gillmannem.Údajně v tom pomohl plzeňský rodák, famakolog F.M.Berger, v té době na univerzitě v Rochesteru To se uskutečnilo hned dalším jednáním Prim Dr Čecha a Dr Mathesia záchranou jednoho dítěte z Přešticka

Splnit další úkol Komise pro vybudování LF bylo také těžké. Šlo o to zjistit, kolik se hlásí na pražskou LF studentů z přesně vymezených oblasti západních Čech . Za tím musel Paichl dojet opět s pomocí Nového dne do Prahy.

Medici organizačně pomáhali přijetí a provádění 25..7. 1945 čtrnáctičlenné pražské delegace rektorátu KU v Praze, děkanátu LF v Praze, ministerstva školství, ministerstva zdravotnictví. .

Aby se zrychlila spolupráce Komise .. s Akčním výborem mediků nastoupilo na dobu od 1.srpna. do 15.září 1945 12 mediků do městské v.v. nemocnice v Plzni, kde pracovali bezplatně jako pomocné síly. Někteří z nás z Plzně i ze vzdálenějších míst západních Čech pátrali v místních knihovnách po medicínské literatuře pro náš. AV.

V srpnu se náš akční výbor dočkal vyslyšení našich proseb přivezení slíbeného zdravotnického zařízení berlínské nemocnice z Mariánských Lázní. Za pomoci plzeňských hasičů jsme přivezli na 20 tun přístrojů i léků do suterénu pavilonu č. 7 v plzeňské nemocnici. Mnohé naše studentské akce se pochopitelně ještě nerealizovali, viz např. slib budoucího ubytování plzeňských vysokoškoláků v barákové kolonii Škodových závodů na Karlově

Důležité věci však za naší účasti a podpory uskutečnily , viz třeba 8.září 1945 v pátek audience zástupců plzeňské komise ( Dr Hrbek, Dr Čech a Paichl ) na ministerstvu školství, kde po pojednání investic a personálního zabezpečení ministr Dr Z,Nejedlý, že zřízení LF v Plzni je prakticky hotovou věcí a bude předložena vládě.

Pomáhali jsme organizačně i jiným, třeba 17.září 1945 jsme společně organizovali velký studentský projev SČM v Měšťanské besedě v Plzni o studentských samosprávách , o přípravách na zřízení ostatních vysokých škol v Plzni

V něčem jsme možnosti předbíhali, např. už 19.září 1945 jsme organizovali přihlášky ke studiu v Plzni.Mediky jste v této době našli prakticky každodenně na nejrůznějších akcích, viz např. 20.září 1945 byla velká účast mediků na slavnostním založení odbočky Spolku českých lékařů pro západní Čechy a odhalení pamětní desky popraveným internistům prof.Dr Šimerovi a as.J.Hlinkovi

21.září 1945 vítali zástupci Spolku mediků ( Paichl,Vlachová) na hranicích města ministra Dr. Nejedlého a jeho dceru Dr Zdenku Nejedlou-Nedvědovou s pracovníky sovětského velvyslanectví a zajistit večer ministrovu přednášku

Medici vybavovali a uklízeli i své sídlo, které měli zprvu ve studentském domě a později Studentském domě na nábřeží a pak v někdejší Školní ulici .

Bylo však nad sílu studentů urychlit rozhodující úpravy a adaptace budov pro plzeňskou fakultu a zejména její prosazování na centrálních úřadech v Praze, zejména prodlužující se ustanovování učitelského sboru rektorátem UK .Do potíží zasáhla i

měnová reforma 1.10.1945.

.. Protože už bylo zřejmé, že plzeňská LF nebude otevřena do zahájení zimního semestru, organizoval AV mediků pro naše studenty na pražské LF zápis, vyřizování stipendií a ubytováním, obstarávání učebnic .Většina našich se v Praze zapsala do 24.října 1945. Byly to tristní dny pro plzeňské mediky, kterým pro studium v Plzni svítala naděje až 13.10. 1945, kdy min.školství a osvěty schválilo zřízení LF v Plzni. Nebyl však ještě průtahům konec. Zřízení LF v Plzni musel ještě schválit i rektorát UK a min. zdravotnictví.

Skoro nikdo z nás už nechtěl tomu věřit tomu, že 26.10.1945 na dopolední schůzi schválil vláda návrh Ministra školství na zřízení LF v Plzni Prof Zd.Nejedlého Oficielní název tehdy zněl Pobočka Lékařské fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Všichni jsme si oddechli, když 27.října 1945 dekret o jejím založení podepsal prezident Dr.E.Beneš za přítomnosti předsedy vlády Fierlingera a hlavního strůjce plzeňské fakulty ministra Dr Nejedlého.

Zbytek práce s otevíráním naší fakulty nekalily medickému spolku už významnější potíže. Účastnili jsme se 28. října předání daru 2 milionů korun pro chudé studenty od odborného zubního lékaře Dr Alois Vaško , děkovali jsme týž den plzeňskému Červenému kříži za pomoc při zřizování akademické menzy , opakovaně jsme podporovali o výstavbě univerzitní čtvrti a nové plzeňské nemocnice na Borech , pro niž už byla Plzni předána 4.11. 1945 zastavovací studie , bojovali jsme s některými plzeňskými novinami, kterým utekla voda při přípravách naší lékařské fakulty a hlavně jsme po zkušenostech získaných v Praze už pomáhali s přípravami zápisu a zahájení přednášek .

Měli jsme i milou práci s přípravami oslav mezinárodního kongresu studentstva ať se zdravicemi v Plzni při příjezdu automobilové štafety, při výzdobě i vítání zahraničních delegátů na plzeňském nádraží, nakonec i při slavnosti u sochy prezidenta Masaryka na jeho náměstí.

Medici se účastnili dne 17.11.1945 na symbolickém předání pozemků pro výstavbu univerzitního města zmocněncem Ministerstva zemědělství V.Hanzlíka v bývalé hospodářské škole. Dne 20.11.45 jsme se loučili s americkou armádou - Good by to US army.

Satisfakcí za jejich půlroční práci medikům bylo v pondělí 6.12.1945 v 11 hodin v kině Univerzita symbolické zahájení přednášek pro první ročník LF , na němž jsme nejen všechny strany děkovali, ale vyhlásili i svoje rozhodnutí o 48 hodinách manuelní práce pro naší fakultu, zejména v úklidu naší akademické půdy , na níž pak se konalo slavnostní otevření naší školy na Lochotíně. Večer před touto slávou si mohl l náš spolek trochu oddechnout na seznamovacím setkání předvečer této slávy 15.12 slavil Spolek českých mediků se Spolkem českých lékařů v Plzni a se Spolkem plzeňské župy lékařské

O tom jak vypadalo dne 16.12.1945 v 11.hodin slavnostní otevření plzeňské LF jistě všichni víte z mnoha tehdejších novin. Účastnili se ho nejen zástupci rektorátu UK, LF UK, vysokoškolských pražských fakult, hradecké LF, ministerstva školství, ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství, národního pozemkového fondu . Nakonec i za 103 přítomných mediků poděkoval všem jejich předseda Paichl.Všichni se sice nedostali na slavnostní oběd , ale provázeli alespoň naše hosty po Plzni a jen hrstka jich se dostala na slavnostní představení do divadla.

Mnozí z nás si se zadostiučiněním mohli přečíst zvláštní „plzeňské“ číslo Časopisu českých lékařů s článkem pod názvem „ Almae matris carolinae alma filia pilsnensis“.

Co nakonec k tomu dodat. V pátek odpoledne 21.12.1945 jsme přestali být v posluchárně na náměstí Míru akčním výborem hrstky u nadšenců a první řádnou hromadou jsme si zvolili výboru Spolku českých mediků. Byly schváleny stanovy spolku Teprve tehdy se spolek stal samostatnou odbočkou Svazu vysokoškolského studentstva v Praze a stal se oficielně jedinou organizací péče o kulturní, hmotné a stavovské otázky mediků.. Tehdejší členové přijali se souhlasem slova svého předsedy o tom, že spolek nebude ani v budoucnu hájit politické zájmy. Zprvu apolitický spolek však brzo čekaly k změny v práci, kterých pochopitelně neubývalo. Postupně v se měnily výchovné priority spolku, do něhož přišli noví funkcionáři..

Dále už historie Spolku českých mediků i historie plzeňské lékařské fakulty odrážela osudy celé naší společnosti. Formálně spolek existoval až do 21.května 1950, kdy byl zařazen do ROH jako Svaz zaměstnanců a studentů vysokých škol.

Větší potíže na všech stranách měla plzeňská lékařská fakulta, jejíž oficiální název zněl Plzeňská pobočka lékařské fakulty univerzity Karlovy. Musela se vyrovnávat s potížemi svého „zastupujícího vedení“ až do r. 1949, s nedostatkem učitelů, s výstavbou nemocnice , klinik i ústavů, s jejich vybavením a jinými nedostatky, i s potížemi spojenými s únorem 1948.. Samostatnou fakultou v rámci Univerzity Karlovy i se založením stomatologického směru se LF stala od školního roku 1950/51