Papír v Plzni

Doc MUDr Přemysl Paichl

Si tibi charta deest, digiti absterge foramen

Jestliže ti chybí papír, utři si řiť prstem

Tak  jsme se učili v Plzni na klasickém gymnasiu v Husově třídě. Staří Římané pro nás dochovali i jiná úsloví, např.  Charta  non erubescit = Papír se nečervená. Tím mysleli, že na papír lze napsat vše, aniž by se papír začervenal studem. To ovšem nevěděli, že za totality rudnul papír u nás velmi často, alespoň symbolicky na rudých papírových praporcích.

Když myslíme na papír jen jako na medium pro psaní, tak historie nás poučí, že dávno před vynálezem papíru si přemýšliví lidé vytvářeli  jiné prostředku, na něž by mohli psát. Když jsem psal svou knihu  o historii zubní medicíny, tak jsem v ní vzpomínal a obrázky dokumentoval nápisy na všech možných  materiích, na kamenech , dřevech, kostech a před mnoha tisíci léty na hliněných destičkách v Mezopotámii. Dokonce tak psali i na hliněných a pak vypalovaných destičkách své moudrosti o životě a zdraví v eposu o  Gilgamešovi  v  7.století př.Kristem.
Fragment tabulky s klínovým písmem (Epos o Gilgamešovi) z poloviny 7. stol. př. n. l.

Jinak na to šli v Egyptě, kde si pro psaní  vytvářeli papyrus ze šáchoru  Z jeho stonků si yvtvářeli tenké proužky, ty pak křížově slepovali, slepovali a uhlazovali do dlouhých svitků. Na nich pak psali takové perly literatury, jako je např. i Homérova Illiada.

Papyrový svitek s Homérovou Iliadou
(převzato z http://www.greece.org/alexandria/library/library7.htm)

Až pojedete jako já do Turecka, vzpomeňte si, že v městě Pergamonu začali  vydělávat kůži různých zvířecích mláďat, tu pak konzervovali , barvili bělobou , hladili a  leštili,  až z nich vznikly listy , kterým dali jména pergamenu, inu podle svého města. Tím se už dostáváme k k vynálezu papíru.

Někteří tvrdí, že papír byl vynalezen někdy  ve 3.století před naším letopočte. Jiní to přisuzují  až čínskému ministrovi zemědělství Ts‘ai Lunovi, který to hlásil v r. 105 svému císaři. Ten materiál  z konopí teprve pak dostal jméno papír.

Výroba papíru v Číně
(převzato z http://www.ipst.edu/amp/museum_invention_paper.htm)

Konopí se máčelo,drtilo v kaši rostlinných vláken, ta se proplachovala, cedila, ukládala na sítech  a nakonec sušila až z toho byl papír . Tato výroba se ujala později i v Koreji  jen s tím rozdílem, že rostlinná vlákna papírníci používali z bambusů, moruší, rýže, vodních chaluh . Odtud  prý v r. 610  přenesl korejský mnich Don-cho  výroba do Japonska. Výroba papíru z palmových listů  se pak šířila všemi směry na západ  a zdrojem vláken  se staly nejrůznější místní rostliny , třeba len. V 8. století se papír dostal do Bagdadu, v 10. století pak do Damašku, Egypta a Maroka. Původní konopí nahradil i len a pochopitelně i dřevo..

V Evropě cesta prý šla přes  Španělsko a  Itálii až ve 12. století. Nebyla to cesta  bezproblémová. Křesťanská církev  papír odmítala  a Fridrich  II všechny úřední dokumenty psané na papíru vyhlásil za neplatné! Vynález knihtisku pak v 15. století poškodil obchodníky dovážející papyrus, zachránil kozy, telata a jiná mláďata jako zdroj pergamenů,  zachránil však papír ze dřeva nebo ze starých hadrů .

I když výroba papíru se pak technickými vynálezy modernizovala zaváděním lisů,  mlecích zařízení  typu  holandru (odtud pochází “pije jak holandr”, neboť na 1 kg papíru se spotřebuje 30 – 700 l vody). Holanďané tento svůj vynález dlouhou řadu let utajovali (na naše území se dostal až r. 1710). Významným pokrokem  byly od XVIII.století stroje na výrobu papíru.  V jejich historii se vyzdvihují autoři strojů na kontinuální výrobu papíru , např.  roku 1804  Francouz Nicholas-Louis Robert. Robert  v r. 1807 Henry a Sealy Fourdrinierové..

Legendární stroj na kontinuální výrobu papíru - “fourdrinier”
(převzato z http://www.inveresk.co.uk/fourdrin.htm)

Nešlo jen o zlepšování výroby papíru , ale i do zavádění  jiných aspektů do obchodu s ním, např. zavádění vodoznaků  a možnosti jeho využití a  kontroly vhodnosti  pro jednotlivé druhy papírů, kterých bylo stále více.

První papírna u nás vznikla v Chebu v roce 1310. Přejděme však už k výrobě papíru v Plzni . Ta začala nejspíše koncem XVI.století. Přesný rok uvedení plzeňské papírny do provozu  asi nikdo už nezjistí. Pravděpodobně  do Plzně přešlo papírenství z Chebu, jak to naznačuje V. Mentberger ve své knize „ První plzeňská papírna“, vydané Společností pro národopis a ochranu památek v Plzni v r. 1949. Existenci  papírny v Plzni na pražském předměstí  dokládá na své kresbě i Willenberg v letech kolem  r. 1605. Tu by potvrzovala i citace  autora Teplýho v Dějinách Jindřichova Hradce, II.. Ten píše, že v r. 1594 a 1598 přivážel z Plzně jakýsi Keczl Klimeček  papír  a inkoust.

Ještě větší význam pro potvrzení plzeňské papírny  má plzeňský kronikář ˇSimon Plachý z Třebnice , který cituje v konšelských zápisech rozhodnutí papírníka, že bude spravovat papírnu a že mu v tom pomůže dřevem obec. Dá se předpokládat, že tehdejší plzeňský papírník se jmenoval  Michal Kholbfell, který prý obecní papírnu v Plzni  v r. 1611 koupil a po jeho smrti ji prodala jeho vdova Voršila  Ondřeji Seherovi a jeho manželce.  Tato papírna s největší pravděpodobností stála  na pod městskými hradbami na soutoku mlýnské strouhy a soukenické  valchy, tedy v místech plzeňských Benátek.. To odpovídá i místu namalovanému Willenbergem.Dalo jistě V. Mentbergerovi hodně námahy, než sepsal  s pomocí pracovníků plzeňských muzeí  detailní chronologii  plzeňských papírníků, kterými byli:  Od 1613 to byli Václav Červenka a Kašpar Andres , od 1625 Kašpar Tonfelder, , od 1649  se v majetnictví papírny v Plzni podílejí pozůstalí po Tonfelderovi resp. jejich  rodinní příslušníci. V druhé polovině 17. století  mezi nimi figurují jména  rodiny Veselých, ale i zajímavá jména sběraček  hadrů čili hadrlumpek.

Po třicetileté válce  (1618-1648) se papírna plzeňská papírna přestěhovala z důvodu opevňování Plzně  na řeku Uslavu, přibližně do míst pozdějšího jezu před železničním  mostem na Prahu. Tam se ještě v době mého mládí říkalo „u papírny“, což jsem dobře znal, protože jsem se tam topil. Tam papírna pravděpodobně byla menší .Kdy byla  přesně zřízena se už neví. Víme však, že zde  pracovali  papírníci  Jan Schmied, Jan Nützel, Tomáš Nützel, Christian Michl. Tato papírna nejspíše byla opět  obecní , což výslovně se uvádí u některých plzeňských papírníků, jako např. Jana Ondřeje Schmelzera, Jana Františka Neumanna, Jiřího  Michla, a jeho ženy Anny, Jana Schmelzera. Dobu konce této plzeňské papírny přesně neznáme. Nejspíše to bylo  v r. 1742  K jejímu konci asi přispěly válečné poměry za francouzského a pruského vpádu 1741/43 Možná že na jejím osudu se podílel i nedostatek suroviny- starých hadrů.

. Velké otazníky provázely i založení další plzeňské papírny v r. 1871. Ta vznikla jako podnik akciové společnosti pražských podnikatelů  na řece Radbuze pod Petrohradem v Papírenské ulici nedaleko Mikulášského hřbitova. Už o dva roky později začala zde výroba psacího, tiskového a obálkového papíru na jednom  papírenském V této papírně už byly instalovány Křižíkovy obloukové lampy v celém areálu podniku.  V roce 1890 je instalován druhý papírenský stroj, o pět let později třetí a špičkové papíry z Plzeňské papírny se zdárně exportují i do vzdálených zemí, jakými bylo třeba Japonsko nebo Jižní Amerika

V roce 1878 koupila obchodní společnost P. Piette papírnu od Spolku Praha. A byl to šťastný krok, protože majitelé - bratři Piettové - pocházeli z rodiny se starou papírenskou tradicí a svých zkušeností využili k výrobě hedvábného papíru..

V r.  1912 byla papírna včleněna do  Pražské Neusiedelské a.s. pro výrobu papírů, celulózu  a dřevovinu. . V roce 1923 se stává součástí kartelu s majoritním postavením rodiny Petschků  která v roce 1936 zde  zahájila výrobu papíru na čtvrtém papírenském stroji. Po skončení 2. světové války vzniká národní podnik Západočeské papírny se sídlem v Plzni. V roce 1975 dochází k zastavení výroby sulfitové celulózy a papírna se orientuj na výrobu papírů pro polygrafický průmysl.

Nejnovější  produkce podniku po privatizaci po roce 1989 už tak úspěšná nebyla.  Ještě nedávno patřila ruskému majiteli. Na majetek Plzeňské papírny a.s. byl 17. září 200 prohlášen Krajským soudem v Plzni konkurs. Správcem konkursní podstaty byl jmenován ing. Milan Bufka. Dnes podnik na adrese  Zahradní 173/2, Plzeň- Slovany,Východní předměstí , PSČ 304 90 Plzeň 26., získaly Krkonošské papírny s významnějšími změnami její produkce. Ty ve druhém kole výběrového řízení nabídly nejvyšší kupní cenu 71.201.000 Kč.

.