Doc MUDr Přemysl Paichl.
Snad nikdo z plzeňských lékařů neměl tolik pracovního elánu po roce 1848 ve skoro nepřehledné řadě českých kulturních, lékařských, sportovních a uměleckých spolků našeho města. Plzeň na Med.Dr Viléma Šela ( *1830 – + 21.12. 1912) často zapomíná, napravme to tedy v tomto medailonku.
Narodil se v r. 1830 v Plzn. Jeho děd , knížecí auersperský paumistr, i jeho otec se ještě psali jako Schellové. Sám Vilém ještě navštěvoval národní školu ve Vídni jako Schell, tak se psal i za studií na plzeňském gymnáziu, což víme z děkovného listu plzeňského magistrátu dne 12.června 1849, který mu jako studujícímu filozofie vyslovila za hrdinské chování při strážení Ochranitelny malých dítek v Plzni. Schellem byl pochopitelně i při studiu v Praze, kde promoval na Doktora medicíny 19.12.1855 a 4.11. 1857 jako Magistr porodnictví.
Když se v r. 1856 oženil se sestrou mecenáše Houšky, už se často píše jako Šel. Start do praxe měl ovšem dost krušný jako soukromý lékař. Nedostal ani místo ranhojiče v Rožmitále po zemřelém ranhojiči Šperlovi. To dali méně placenému ranhojiči. Tak se dost bídně živil jako prohlížitel zemřelých, jako soudní a jako vězeňský lékař krajského soudu. V letech 1851 – 1865 však už pracoval jako závodový lékař měšťanského pivovaru v Plzni. Byl členem studentské legie v Plzni.Pak velmi agilně pracoval ve výboru pro ošetřování raněných vojínů.
To však už žije jako uvědomělý Čech a jen s obtížemi byste ho nenašli někde v Plzni, kde se jednalo o národní otázky. Působí jako člen obecního zastupitelstva a městské rady, kde se zejména věnuje českému školství ve spolupráci s vlasteneckým knězem P. Janem Hugo Karlíkem a jeho přičiněním byla zřízena Městská dívčí škola v budově dnešní hudební školy v Kopeckého sadech. Stává se náměstkem purkmistra, je spoluzakladatelem a předsedou Jednoty Sokolské, za práci v Měšťanské besedě je jmenován jejím čestným členem. Pro něho to tedy nebyla jen doba pasivního čekání na den, kdy se na domě, kde bydlel, objevila podle usnesení obecního zastupitelstva z 27. 2. 1862 namísto jen německé tabulky ulice už nová cedule s dvoujazyčným nápisem Zeuggasse – Zbrojnická.
Jako lékař se stává prvním sekretářem Spolku českých lékařů v Plzni a vůkolí, jako lékař publikuje 5 knížek populárně lékařské literatury a jednu práci pro Spolek svobodných střelců. Za svou lékařskou činnost mu byla udělena čestných uznání a po padesátileté lékařské práci mu byl v r. 1905 vystaven „obnovený „ lékařský diplom pražské univerzity.
Pracuje iniciativně v Hlaholu, v Literárním spolku, ve Spolku přátel vědy a literatury v Plzni, v Cercle francais, organizuje sbírky na Národní divadlo, patří mezi zakladatele Matice české v Praze, je členem plzeňského muzejního výboru. Působil i jako inspektor plzeňského hasičského sboru Sám byl malířem a hudebníkem.
V r. 1863 se stal zakladatelem Jednoty sokolské , aktivně sportoval, byl šermířem , plavcem, jezdcem na koni a aktivním turistou Bylo to v době, kdy turistika byla ještě řídkým jevem. Většinou se tehdy organizovaly jako velké výlety na Jíkalku , na Lochotín nebo na Lopatárnu u Doubravky. Když se šlo až do Druztové, tak naši turisté se dopravovaly svými vlastními vozy. Možná, že i dík své sportovní činnosti se dožil 83 let. Zemřel v Plzni v r. 1912.