Byron George Gordon Noel, lord, * 22. 1. 1788, † 19. 4. 1824,

anglický romantický básník; výrazně ovlivnil evropský i český romantismus. Psát začal pod vlivem antické literatury (Horatius), anglického klasicismu (A. Pope) a Macphersonových Ossianových básní na střední škole v Harrow (sbírka Hours of Idleness – Hodiny zahálky). Prosadil se satirou English Bards and Scotch Reviewers (Angličtí bardi a skotští recenzenti), kterou vydal po ukončení studia v Cambridgi a před první cestou do Středomoří. Během pobytu v Athénách (1810 – 11) začal psát moderní epos Childe Haroldova pouť; první dva zpěvy, vydané po návratu domů (1812), mu získaly neobyčejný věhlas, stejně jako exotické básnické povídky (Džaur, Nevěsta z Abydu, Korzár, Lara, Parisina, Obléhání Korintu) s temnými, odbojnými hrdiny a lyrická sbírka Hebrejské melodie. Zážitky z cesty do Švýcarska, z pobytů v Alpách a v Itálii inspirovaly Byrona k napsání 3. a 4. zpěvu Childe Haroldovy pouti; původně satira na rytířské romány se změnila v básnický deník, řetěz meditací o vztahu romantického tvůrce k přírodě a dějinám. Krize osobnosti i společenského řádu je námětem filozofických dramatických básní (Manfréd, Kain) a historických her z Benátek (Marino Faliero, Dva Foscariové), ze starověku (Sardanapal) a z třicetileté války (Werner). Během pobytu v Benátkách napsal novou satirickou epiku s karnevalovými prvky (básnická povídka Beppo) a moderní epos Don Juan, který zůstal nedokončen (Byron zemřel, když v Řecku pomáhal při protitureckém povstání).