S.K.Neumann: Enciany z Pop Ivana
1933 Obecný krach veřejného hospodářství nedovolí jistě ještě dlouho, aby všecky
pozoruhodné přírodní krásy a zajímavosti Karpatského Rusínska byly přístupny
i netrénovaným turistům bez námah, které otupují, a bez nejistot,
které nepřipouštějí volného rozběhu. Neběží mi ovšem o pohodlí, které mají
nehorolezci na příklad v Tatrách. Až se Karpatské Rusínsko takhle zcivilisuje,
bude snad hospodářsky zvelebenější, ale ztratí podstatnou část svých
půvabů a bude snad přitažlivé už jen pro zazobanou menšinu.
Jsou tu ovšem už nyní tury po velmi krásných partiích, na něž stačí dobrá
chůze, malá zásoba v batohu a hůl, a na nichž má člověk jistotu, že se při
troše vytrvalosti dostane tam, kam chce, bez zbytečného týrání těla nebo nebezpečného
bloudění. Zažili jsme minule takovou turu z Jasini přes pietrošské
sedlo na Kvasovský Menčul, a nebyla to tura obyčejná. Nejsou to ovšem
cesty pro lakové střevíčky nebo výletníky z hospody do hospody, nejsou to
vůbec „nedělní vycházky“, všecko je tu ještě hodně přírodní, divoké a dravé,
ale jsi-li trochu informován, jdeš bezstarostně a můžeš se klidně věnovat užitečnému
zírání a rozkoši obdivu a jsi teprve na konec trochu unaven... (...)
Informace pro tyto tury o cestách a přístřeších jsou dosud velmi primitivní
a nedostatečné. Nedoptáš se tak snadno na to, čeho právě prakticky potřebuješ.
Zdá se také, že dnešní lidské soudy oplývají vůbec pěknou rozmanitostí
po každé stránce. Desetkrát se ptáš na jednu věc lidí, kteří ji znají, a neuděláš
si o ní podle jejich řeči jasné představy, i když počítáš s různou potencí
svých informátorů. Ostatně, tady v Karpatech se může nejedna horská cesta
státi přes noc neschůdnou, a chata, kdes dobře spal, nepoužitelnou.
(S.K.Neumann: Československá cesta, Deník cesty kolem republiky od
28. dubna do 28. října 1933, - Karpatské‚ léto.)