1993 18.-27.6. Francie Savojské Alpy Zájezd TJ FN + CK Inex Paichl Přemysl
Byl to zájezd do vysokých Alp, ale bylo nám líto těch přes 2000 km cestování autobusem přes Česko, Německo, Rakousko, Švýcarsko a Francii, aniž bychom si na cestě neprohlédli i jiná památeční místa. Byla to cestovní štrapác, protože jsme jednu noc na cestě tam a jednu na zpáteční cestě přespali v autobusu .
Ještě než začnu referovat o této cestě do Savojských Alp, bych se měl krátce o nich zmínit celkově. Když jsem cestu nazvali podle Savojských Alp, tak jsme udělali chybu , protože za Savojské Alpy se většinou považuje sevrení část Alp s masivem Montblanku. My jsme svou turistickou část prochodili v masivu Vanois , které mnozí nazývají jako vrcholy masivu Grande Casse tedy Grajskými Alpami . Kdybychom tam jeli ještě jednou, tak bychom spíše mluvili o Francouzských Alpách, které tvoří veklký oblouk horských masivů východně od údolí Rhony až k hranicím Itálie a severně od Horní Provence až k Ženevskému jezeru, nebo jak hoFrancouzi nazývají Lac Léman.
Na tomto zájezdu Tělovýchovné jednoty Fakultní nemocnce v Plzni , který jsme ve koncipovali ve spolupráci s Cestovní kanceláří Inex v Plzni jsme si prohlédli i tato místa ( uvádím je podle abecedního řazení
Annecy - nejkouzelné lázeňské středověké město pod hradem na břehu stejnojmenného jezera obklopeného alpskými velikány, nazývané savojskými Benátkam.
Chamonix-Mont Blanc (1035 - 3842 m.n.m). Je to snad jediné středisko ve Francii, které je zároveň i menším městečkem, kde se dá celoročně žít. I když z čistě "lyžařského" pohledu má Chamonix jakožto pořadatel zimní olympiády v roce 1964 období největší slávy již za sebou, návštěva stála za to.Už jen pohledem na nejvyšší vrcholy Le Nid d´Aigle, Aiguille du Middi (3.842 m) Aiguille Verte, Grandes Jorasses, Aiguille des Grands Montents ( 3.297 m), , na ledovce Mer de Glaces, Bossons a Glacier d´Argentierre.
Vrchol Mont Blanku byl sice slezen už v 8.8.1786 . J.Balmatrem a dr.Packardem, jak jsme se dozvěděli v Musée Alpin, ale o to jsme se nepokoušeli ani s pomocí několika lanovek. Já jsem se o to nepokoušel zejména proto, že jsem už předtím zde poprvé zažil potíže s vysokohorskou nemocí v r. 1983. Prohlédli jsme si zde alespoň vjezd do tunelu do Itálie.
Insbruk (Innsbruck) Jako vždy za tohoto zájezdu jsme měli čas jen na nejdůležitější památky tohoto hlavního města Tyrolska, jako byla Zlatá střížka ( Goldenes Dachl), Servítský kostel a klášter, Starou radnici, Zámek ( Hofburg), a Univerzitní jezuitský kostel, Maria Theresia Strasse,Triumfální bránu a některé barokní památky. Vraceli jsme se z hor, takže jsme už neměli chuť se znovu vracet do kopců, i když je Innsbruck největší lyžařskou alpskou metropolí a dějištěm dvou zimních olympijských her. Stačil nám už jen pohled na horu Patscherkofel (2247 m ).
Kostnice (Konstanz) Leží u rýnského břehu Bodamského jezera. Nejeli jsme tam za památkách 16. všeobecného církevního koncilu, který řešil v letech 1414-1418 papežské schizma a odsoudil představitele české reformace. Jana Husa , Zde si 37 účastníků zájezdu prohlédlo někdejší kupecké kotce , kde zasedalo tehdejší biskupské konklave, dům čp. 64 v Hussenstrasse
( dříve Ulice sv.Pavla) , kde Jan Hus před zatčením bydlel po 8 týdnů.. Tam je umístěna deska Husova památníku (Hussdengedächtnisstelle). Nakonec jsem se poklonili v malém parku poblíž rýnského břehu u Husova kamene (Hussenstein)- což je místo Husova upálení , které bylo vykonáno podle starého kalendáře 6.7.1414 = podle dnešního kalendáře 14.7.1914) . Procházku jsem ukončili u původní románské baziliky (Münster Unseren Lieben Frau) z 11. století, kde byl Jan Hus odsouzen.
Lausane Neměli jsme na prohlídku tohoto města na břehu Ženevského jezera mnoho času na všechny památky a tak jsme se omezili jen na náměstí sv. Františka s kostelem sv. Františka a s tříposchoďovým nádražím s hezkým pohledem na Alpy. a na okolí velkého viaduktu ho spojujícího s náměstím Bel Air, kde jsou např. palác Rumine, Univerzita , knihovny a muzea i galerie.. Nemohli jsme opomenout nejkrásnější kostel Švýcarska- katedrálu Panny Marie-Notre Dame z r. 1173.
Rýnské vodopády ((Rheinfall) Vodopády na Rýně jsou zážitkem hlavně na začátku léta, kdy začíná tát sníh. Řeka, která je v tomto místě široká přes 140 m, padá z výšky 24 m.
Je to největší podobný vodopád v Evropě. Krásný pohled na vodopád je z Laufenského hradu, který byl vystaven před 1000 lety na hraně zátočiny vytvořené na tomto místě řekou.
Na druhém břehu se rozkládá město Schaffhausen.
Vanois Národni park (Parc National de la Vanois) První národní park založený ve Francii v r. 1963 o rozloze 53.000 ha kolem masivu Vanoise, který leží mezi řekami lˇIsére a l´Arc, s vrcholy masivu Grande Casse ve výši od 1.200 -3.852 m , proto ho nazývejme spíše než Savojské Alpy Alpami Grajskými
Ženeva (Genéve Byl by dlouhý výčet toho, co jsme si v Ženevě na tomto zájezdu prohlédli, zmiňme se alespoň o Starém městě s katedrálou sv. Petra, o 200 m dlouhém mostu Pont du Mont Blank s vyhlídkou na masiv Mont Blanku., o náměstí Place de Bourgde Four s justičním palácem, o katedrále radnice Hotel de Ville, o Univerzitě, o Muzeu krásných umění, o paláci Petit Palais a Paláce národů …
Největší část našeho zájezdu jsme využili pro výlety v oblasti Val Cenis poblíž hranic s Itálií v údolí Maurienne z letoviska Lanslebourg.
V něm jsme byli ubytováni v perfektních nových bungalovech, tedy na jižní straně národního parku Vanois odkud jsme každé ráno vyráželi autobusem k horským cílům ve výšce mezi 1400- 2000 m. Bylo to v těchto dnech
20.VI.1993 Neděle Lac Du Mont Cenis. Z Lanslebourgu jsme napřed vyjeli autobusem na Col. Du Mont Cenis do výše 2.083 m a dále jsme sestupovali šli k zmíněnému jezeru do výše 1.974 m, které jsme obešli pak prakticky po rovině k parkovišti autobusu. Jen někteří z nás vystoupali cca 300 m na Ancient Fort de Ronce.
21.VI. Pondělí Refuge d´Áverole Z Lanslebourgu jsem vyjeli autobusem přes Lanslevilard Val Cenis a přes vrchol Col. De la Madelaine až na parkoviště údolí Vallée a z něho pěšky k chatě Refuge d´Averole ccz 2.100 m . Návrat byů stejnou cestou k parkovišti, odkud byl krásný výhled na čepice okolních ledovců.
22.VI. Úterý Col Du Mont Cenis- Odjezd byl jako v předešlých dnech autobusem z Lanslebourgu, tentokrát ale do Station de Val Cenis až k k la Ranisett (2000 m ), odkud jsme pěšky šli přes Ancient Fort de la Turra a odtud jsme pomalu klesali k autobusu, který mezitím dojel na parkoviště v Termignonu. Odtud nás pak autobus zavezl do do Sardieres. Odtusd jsme šli asi 3 km šli k skalním útvarům Monolithe de Sardiere, cca 83 m vysokým.
23.VI. Středa Bellecombe (2.370 m) Z Lanslebourgu jsme vyjeli utobusem až na parkoviště v Belecombe /2.370 m/. Odtud jsme šli pěšky ke kapli St.Barthelemy a k Refuge Plan du Lac a až k k Entre deux-Eaux. Odtud jsme m+ěli výhledy na ledovec Vanoiský, na La Grande Casse ( 3.855 m ). Na Dent Parachée (3.684 m ) a Grand Roc Noir ( 3.589 m )
24.VI. čtvrtek Belvedere Sur La Mauriene byl zlatým hřebem našeho turistického programu Z Lanslebourgu jsme vyjeli na Bonneval sur Arc, kde byl obchodní dům a výrobna sýrů, kde nám umožnili její prohlídku Dále jsme dojeli na vyhlídku Belveder de la Mauriene (2.503 m ) na celou vysočinu Maurienne. A ještě dále do průsmyku Col D´Iseran. Tady jsme byli na nejvyšším bodě našeho zájezdu. ( 2.770 m ).Nikdo z nás však už neměl chuť pokračovat 2,5 hodiny pěšky k Point des Lessier (3.041 m ). Spokojili jsme se jen krátkou chůzí k k Belvedere de la Tarentaise (2.528 m ), někteří šli jen po -Refuge Prarion
26.VI. pátek Col Du Petit Mont Cenis,j pod ním jsme mohli absolvovat nenáročnou tůru od místa kam nás tentokrát odvezl autobus.Nikdo z nás už nevystupoval výše k bodu 2.717 m a všichni volili raději cestu v místním traverzu zpět k autobusu, který se musel dříve vrátit našemu bydlišti, protože měl před odjezdem technickou prohlídku
27.VI.sobota Zpáteční cestou z Lanslebourgu jsme jen projeli střediskem nedávných zimních olympijských her Albertville do Chamonix.
Odtud jsem už jen projížděli Švýcarskem přes Gletsch – Furkapas s malou zastávkou v restauraci Belvedere (2.272 m ), dále Lichtensteinem přes Vaduz a zastavili jsme se na krátkou dobu v Rakousku v Insbrucku Poslední krátkou zastávka byla v Německu v- Garmisch-Parterkirchenu a odtud už bez zastavování jsme jeli přes Regensburg,, Furth im Wald a Folmavu do Plzně