Brdy

Časy se stále mění a my se měníme s nimi (Tempora mutantur nos et mutamur in illis). Tak to pravděpodobně formuloval v 16. století francký král Lothar I. Připomínám si to často, když jedu vlakem do Prahy a dívám se do dáli od Rokycan na zdánlivě neměnící se oblé vrcholky brdské v kontrastu se stále bolavějšíma nohama , které v mnoha obdobích mého života je procházely.

Brdy obecně

Brdy se v čase také měnily, dokonce prý tady asi na začátku nebyly. Opovážliví vědečtí jazykové tvrdí, že napřed tady bylo moře, nebo přesněji pevninské jezero, které se spojilo vlivem pevninských změn s mořem, a to později ustoupilo. Z této doby lze v Brdech nalézt množství zkamenělin. Tyto zkameněliny jsou zajímavé především tím, že většina z nich není mořského původu. Z pohledu geologického patří Brdy k souboru starohorních a prvohorních hornin. Jsou složeny hlavně z břidlic, kambrických slepenců a k severovýchodu přechází v pásmo křemence.

V Brdské vrchovině nepramení žádný velký vodní tok, pouze drobnější říčky a potoky. Vyskytují se zde také četné rybníky.

Brdská vrchovina patří mezi oblasti s mírně teplým podnebím. Teploty v zimních měsících dosahují -3 - -5oC, v letním období 16 - 17oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 60 - 100, počet letních dnů se pohybuje okolo 20 - 40.

Místo dnešních Brd, když už nebylo mořem, se za těch zhruba 500 až 550 milionů let asi ani moc nezvýšilo ani nesnížilo, od těch prvohor moc se ani rychle neměnilo geologicky ve svých slepencích, pískovcích a břidlicích, železné rudě, vzácných kovech, keramických jílech a jiných složkách . Není to pochopitelně jisté, protože skoro už 80 let se v Brdech nic nevrtá , nepátrá se po průmyslově využitelných nerostech, neotvírají se doly , prostě nic se nedělá, co by ohrozilo vojenské využití.

Za těch mých 83 let jsou skoro stejně zalesněné, dovolují jako jen málokde růst tolika houbám i kvetoucím rostlinám, produkují skoro stejně kyslíku , čistí náš vzduch od prachu i jinak pomáhají chránit ekologii Čech od Prahy až k Plzni, skoro stejně jsou neobydlené, snad se významněji změnily jen v tom, že na svých hřbetech už nenosí tolik vojáků a tolik zákazů vstupu jako v posledním století a zrušily ve svých površích zbytečné železárny a ve svých útrobách zbytečné doly.. Zaplať tedy Bůh, že se nezměnily k horšímu, jako mnohé v tomto světě. Kdepak se tak velký souvislý kus lesa už jinde v Čechách najde. O kvalitě zalesnění se tvrdí, že je klíčovým indikátorem zdraví planety. Mnohé z takových moudrostí čerpám z knihy "Trees as Providers", z anglického originálu knihy Posvátné stromy, kterou napsal Nathaniel Altman, , viz www.ekozahrady.com/hodnota_stromu.htm , který je zčásti dostupný na internetu
„Stromy začaly růst na naší planetě před zhruba 370 miliony lety, a umožnily tak evoluci větších a rozmanitějších pozemních zvířat, včetně savců. Dnes máme na planetě kolem 100. 000 druhů stromů, z toho 8.000 druhů je ohroženo vyhynutím a 976 z těchto druhů je ve velmi kritickém stavu. Hodnota stromů je nevyčíslitelná, neboť plní funkce, které považujeme za samozřejmé a potřebujeme je ke svému přežití. Regulují klima, produkují kyslík, absorbují CO2, čistí vzduch, zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu, zabraňují erozi, poskytují útočiště a potravu pro zvěř, produkují materiál, a člověk by bez nich nikdy nemohl přežít. Lesy kdysi kompletně pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %“.

Zkusme se však zamyslet i nad jinými stránkami Brd. Víte vůbec kde název Brd v češtině vznikl? Toto nejvyšší vnitrozemské české pohoří má prý prastarý slovanský původ. Původně to slovo „brdo“ mívalo obecný význam hřebenu nebo mečíku tkalcovského stavu. A asi brzo to značilo něco i jinde vyčnívajícího , i kopec, hřbet protáhlého a hlavně zalesněného vrchu - hřbetu.. Celá soustava takových kopců se pak nazývala Brda, v novějším tvaru Brdy. Nejstarší písemný doklad odvozený od místního jména Brdy je prý z roku 1275. jiní se dušují že to bylo doloženo jako silva Birdo až r. z 1337. Zřejmě se to ale rozšířilo na všechno vykukující a převyšující v krajině Dokonce i na ves na příkrém kopci. Jinak bychom v Topografickém slovníku Čech z r. 1863 nenašli tolik vsí s názvem Brdo v nejrůznějších okresech Skutče, Nové Paky, v dominiu Manětínska, pod jménem Brdo Záhořské na Vimpersku , nebo pod názvy Brdče, Brdečná, Brdce, Brdov, Brdečný, Brzánky, Podbrdí, Zábrdy, Zábrdovice aj.

Ona ta etymologie však má svoje záludnosti. Někteří spojují ty Brdy spíše ne výlučně s kopcem, ale až s lesnatostí kopců a proto jméno Brdy nerezervují jen pro tento středočeský nejrozsáhlejší lesní celek Bude to však spíše z recese. Podle otevřené encyklopedie Wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Panbrdsk%C3%A1_teorie prý mezi brdskými trampy vznikla dokonce jakási Panbrdská teorie tohoto zdůvodnění : „ Jelikož Brdo znamená zalesněný kopec, vyplývá z toho, že Brdy jsou všude ve světě jako místní pohoří a lze je považovat za předhůří našich středočeských Brd. Proto se prý v současné době se uvažuje o znovuzařazení i Krušných Hor do Brd, že brdským veletokem je Litavka, do které se postupně vlévá Berounka, Vltava, Labe a ta nakonec ústí do Litavského oceánu“ .Je vidět, že Brdy mají potíže se svým pojmenováním, protože tato vrchovina měla s tím s tou definicí podle zalesnění za poslední desítky let namále, když se zde střílelo o stošest do lesů a když zde od toho vznikaly i požáry a lesy brdské se odlesňovaly.

I na jiné chci zde vzpomínat já, který jsem procházel přes ty kopce v průběhu svých mnoha let, sbíral v nich houby, měsíce jsem zde vojákoval, prošlapával několikeré boty jako turista a dnes jsem je projížděl všelikými závorami se svými syny a vnuky.

Pro neznalé se sluší napřed říci i např. i to , co vlastně kopcovina nebo pahorkatina je, protože ji jeden z našich nových slovníků ji definuje, že jsou to kopce od sebe oddělené plošinným povrchem. Jiný slovník Brdy uvažuje jako středočeské pohoří tvořící souvisle zalesněný pás. Brdy lze prý podle toho názoru rozdělit do několika částí. Názorů na členění brdského pohoří je však celá řada. Jinak to vidí geologové, jinak etnografové. A jinak přírodovědci. Čím více toho o Brdech přečtete , tím méně jistá je jejich poloha.a rozměr Pro mou turistickou potřebu jsem si Brdy rozdělil na tři části – Hřebeny, střední Brdy a jižní Brdy. Některé prameny uvádějí mapky, které je rozdělují víceméně uměle na:Hřebeny (mezi Prahou a Jincemi ) , Střední Brdy (Velká část území Brd , někdy též zvané Centrální Brdy nebo jako Vojenský výcvikový prostor Brdy, který je součástí vojenského újezdu) Jižní Brdy (Třemšínsko) a Radeč (Oblast mezi Rokycany a Zbirohem). info/

Tu oblast Radeč ( mezi Rokycany a Zbirohem) a ten Kras u Berouna bych jako turista ani k Brdům nepočítal.

Někteří zahrnují do Brd kdejaký kopeček od Prahy po Plzeň, jiní zase píší o Brdech od obce Hvožďany až k jihozápadu Prahy, do Brd se velmi často zahrnuje i kras dost daleko od Berouna i s trilobity, inu je to zmatek nad zmatek Podívejme se na jednu mapku http://www.travelatlas.cz/forza/brdy/brdynavig.html označenou ne jako Brdy, ale region Brdy.

Podle jiných map se do Brd zahrnuje různě daleko i jejich okolí s Příbramí, Dobříší, Mníškem pod Brdy a nejsme si jisti ani tím, že do Brd máme zařadit i Horymíra se Šemíkem a že Brdy navštěvovali z Prahy K.H.Mácha, K.J.Erben a B. Němcová.

Na Brdech se vyskytuje 10 kopců vyšších, než 800 m n. m. Z nich je prý nejvyšší Tok (865 m) a jiní považují za nejvyšší svou krásou Třemšín.

V kopcích nenajdete žádná turistická centra, hotely, chatkové kolonie (vyjma malé části na jejich severovýchodním výběžku), ba ani obydlené vesnice a o průmyslu nelze zde mluvit vůbec. Brdy jsou místy až neuvěřitelně liduprázdnou krajinou., takže se nemáte ani na podrobnosti někoho zeptat.Teprve dnes, když jsem začal psát tento dodatečný cestopis , jsem si uvědomil, že si mnohé nejasnosti musela poslední generace Paichlů v Brdech sama objevovat. .Většinou to byly podvědomé vztahy mezi naším rodem a těmito zalesněními kopci. Začalo to medicínou a branou byly jižní Brdy.

Už v úvodu jsem citoval vymezení Brd jako vrchovinu zalesněnou. Každého z nás snad hned napadne napadnou vztahy lesa ke kyslíku a k plicním nemocem. Já jsem byl poprvé v Brdech ve svých 3 letech, kdy byl můj tatínek léčen jako tiskárenský sazeč ohrožený plicní tuberkulózou ( ne tedy nemocný ) v Janově u Mirošova . Bylo to na doporučení Dr. Aloise Průši z Masarykovy ligy proti tuberkulóze v Zotavovně podpůrného haléřového spolku dělníků Škodových závodů . Vzpomínám na to hlavně proto, že se z té doby v našem rodinném archivu o tom dochovala fotografie. Na Plzeňsku se také v r. 1920 na pokraji Brd už se považovala klimatoterapie za základní složku léčení nemocí dýchacího ústrojí, tím spíše, že nic jiného v tomto léčebném oboru prakticky neexistovalo. Už v úvodu jsem citoval tu pomoc stromů pro prevenci a léčbu dýchacích onemocnění., že regulují klima, produkují kyslík, absorbují CO2, čistí vzduch, zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu.

Holubí Kout byl první můj třínedělní domov ve stanech v mých 7 letech v jižních Brdech 8,5 km od Mirošova. Tam jsem v letním dětském táboře pořádaném DTJ poznal Brdy houbové. Pravé hříbky jsi tam mohl hrabat hráběmi. Když za mnou přijela maminka se strýcem až z Plzně s bryčkou, odvezli si ji domů plnou praváků. Maminka mi záviděla i ty moje znalosti botanické, které nám vštípil za 14 dní náš vedoucí. Proto jsem si všímal chladomilných rostlinných společenstev i brdské květeny i já v pozdějších dobách mé turistiky v Tělovýchovné jednotě Fakultní nemocnice i na fotografiích internetu , např.http://www.brdy.info/kvetena/ nebo http://www.brdy.info/kvetena/kras/

Dobřív na okraji Brd jsem znal jako své boty za druhé světové války, protože jsem přes něj chodil z Rokycan každých 14 dní , abych pro plzeňskou Škodovku opisoval výsledky zkoušek produkované oceli v železárnách v Hrádku u Rokycan Samozřejmě jsem si tam hned poprvé prohlédl starý vodní hamr, který zde vznikl kolem r. 1378, když byly postaveny vznikly v blízkých Strašicích první železné hutě. Chodil jsem do Staré hospody i z obdivu k místním památkám na herce-humoristu Jindřicha Mošnu,který se zde oženil s dcerou hostinského ze Staré hoispody. Protože bylo z války bylo povinností ulejvat se z práce pro Němce, tak jsem odtud místo úřadování v železárnách podnikal mnohé cesty do nitra Brd až kam to šlo. Poznal jsem tak cesty i památky, po kterých jsem později vodil turisty .

Jižní Brdy

Jižní Brdy zůstávaly trochu v ústraní. Jsou špatně dostupné, odevšad je sem poměrně daleko (vlakem nejsou dostupné vůbec), a tak zůstávají oblastí opomíjenou. Je to však nádherný kraj a řada míst rozhodně patří k těm nejkrásnějším v celých Brdech.

Odkazy na ně http://www.brdy.info/brdy/jizni.php zahrnují popis a foto lokalit Třemšín, Třemšínské boudy, Třemšínské rezervace ( Fajmanovy skály, Getsemanka, Hřebenec), Výhledy na Třemšínsko Ganglofův Kříž, Hengst, Nad Maráskem, Křemen, Zahrnuje i Třemšínsko, Březinu, Rožmitál pod Třemšínem, Blatná, Kasejovice, NovéMitrovice, Poděčevily, Hvožďany.

Nejvýraznějším útvarem Jižních Brd je jejich středový hřeben. Zde se také nachází nejvyšší hora jižních Brd – Třemšín (826 m), která bývá velmi často uváděna jako dominanta celé Brdské vrchoviny. K nejvyšším vrcholům nemá moc daleko a navíc její okolí je výrazně nižší, což umocňuje dojem její velikosti. Z mnoha míst se zde odkrývají náhledné výhledy na okolní krajinu. Poctíte-li tuto oblast svou návštěvou, budete jistě odměněni nezapomenutelnými zážitky.

K Jižním Brdům nutno přiřazovat http://www.brdy.info/brdy/padrt.php i Mikoregion Padrť , který zahrnuje bývalé obce Padrťských rybníků, Teslíny a Dobřív . To „bývalé“ ilustruje, jak se za totality likvidovaly i historické obce

Střední Brdy

http://www.brdy.info/brdy/stredni.php

Zahrnuje popis historie vojenského prostoru, ale lokality

Střední Brdy se rozkládají jihozápadně od Hřebenů, od kterých je odděluje údolí říčky Litavky. http://www.brdy.info/brdy/stredni.php . Tento odkaz zahrnuje popis a foto lokality Jedlina, Tok, Baština, Třemešná, Klobouček, Klouček, Beran, Koruna, , včetně Valdek, Svatá Dobrotivá, Příbram a Svatá Hora a Hořovice.

Střední Brdy dosahují z brdských celků nejvyšších výšek – až 900 m. Střední Brdy představují území civilizací dnes téměř úplně zapomenuté. Celá tato oblast byla zabrána pro vojenské účely, a tak se stala pro veřejnost nepřístupnou. http://opevneni.xf.cz/brdy/brdy.htm

Díky této skutečnosti zde neexistují žádné vesnice, chatové oblasti ani hájovny. Při budování vojenského výcvikového prostoru to vše bylo srovnáno se zemí. Nežijí zde tedy ani žádní lidé. Lesy jsou tu velmi hluboké, ale nedotčené pralesní hvozdy to zdaleka nejsou. Jsou protkány poměrně hustou sítí úzkých malých vojenských asfaltek nebo zpevněných cest. V tomto prostoru samozřejmě neexistuje ani žádná síť turistických cest.

Strašice byly v mém životě hlavním centrem objevování Brd v r. 1951 ( 28.3. - 4.10.). Přišel jsem do tohoto městečka jako hlavní lékař místních kanonýrů a vydržel jsem tam půl roku, ne kvůli lásce k těm nejstarším kanonům, ale kvůli tomu, že jsem se svou sanitkou projezdil a prochodil tu střední a nejzakázanější část Brd. Do té doby jsem ani pořádně nevěděl, kde Strašice jsou.Neměl jsem ani moc informací o historii Strašic od 8.-9. století , nic už mne zde nezaujalo z vývoje strašického železářství od r 1379, nic zde už nezbylo z první vysoké pece v Čechách, kterou tu postavil na sklonku 16. věku Jindřich Kašpar de Sarta, nijak vojáka základní služby nemohla zaujmout slévárna, opuštěné trosky fary na místě někdejší tvrze, Jen snad místní gotický kostel sv. Vavřince ze 14. století.je zde pozoruhodný.. Stojí na návrší nad částí vsi zv. Strašičky. Na stěnách kněžiště se zachovaly fresky z doby kolem r. 1400 s náměty z Kristova života. Kostel byl stavebně upraven ve druhé polovině 16. století a později barokně ve druhé polovině 18. století. Ve Strašicích se můžete pokochat pohledem na několik roubených chalup v dolní části vsi (čp. 14, 15, 31, 130, 140, 149, 154, 159, 160) a na Farskou lípu u čp. 1 Samozřejmě jsem se , jako každý v takové malé vesnici šel s úctou poklonit památníkům zabitých občanů nacisty.

Detailní historii celé obce si můžete přečíst a prohlédnout na

http://www.strasice.rokycansko.cz/index.php?page=historie

nebo třeba na pohlednicích http://www.brdy.info/pohlednice/

Abyste se mohli orientovat podle mapy, pak klikněte na http://www.strasice.rokycansko.cz/index.php?page=historie

http://www.travelatlas.cz/forza/brdy/brdylh.html nebo na

http://www.google.com/search?hl=cs&q=Brdy+Stra%C5%A1ice&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=

Dnes jsou však strašická kasárna před ekonomickým zánikem a nebude mít zde snad nikdo ze Strašic podobné možnosti přírodě, památkám a historii tohoto vojenského prostoru., jako jsem měl já.

Tento prostor se začal plánovat v Brdech už od dvacátých let XX. století hlavně pro dělostřeleckou střelnici a důvodem k tomu bylo zvětšování donosnosti nových kanonů. Střelnic malých měla republika dost, ale na tuto velkou byla zapotřebí neuvěřitelně velká plocha takřka výhradně lesní půdy . Celková výměra vykoupených pozemků činila 20387,36 ha, patřící do té doby k majetku velkostatků hořovického (majitel Jindřich Schaumburg), zbirožsko- dobříšského (Colloredo-Mansfeld), hlubošského (Karel Wallerstein-

Jako první byla vykácena cílová plocha Jordán na které první střelby za přítomnosti prezidenta republiky proběhly již 19. května 1930. Jordán byl zkušební srub těžkého opevnění, který byl postaven v roce 1936 pro testování a zkoušky pevnostního materiálu pro naše pohraniční opevnění. Protože vykácení tak velké výměry lesa vyžadovalo množství pracovních sil byli najímáni dřevorubci až ze Zakarpatské Ukrajiny. Ještě během roku 1929 byla vymýcena i plocha na Toku. Během svého vojenského pobytu ve Strašicích jsem moc informací o historii tohoto vojenského prostoru nezískal- Zato jsem měl možnosti ho projezdit a prochodit i na místa, kam se dodnes normální turista nedostane.

Kdo by se chtěl ponořit do detailní historie budování této vojenské enklávy, nechť si klikne na tyto webové adresy

http://www.brdy.net/clanek.php?id=1108545232 Od založení do r. 1938

http://www.brdy.net/index.php Období 1939-45

http://www.brdy.net/clanek.php?id=1108545147 Období 1945-89

http://www.brdy.net/clanek.php?id=1108545108 Střední Brdy na sklonku dvacátého století

Prozatím zde do popisu této střední části Brd nebudu toho doplňovati více, než napsali jiní . Protože jsem nemohl zde ve středních Brdech ani fotografovat, tak upozorňuji alespoň na ty mnou prolézané vrcholy Brd . http://www.municipal.cz/turistika/brdy.htm. Ke kopcům brdským si můžete přimyslet i dobrého ducha těchto hor – Fabiána . Bajky o důlních skřítcích asi už dávno ještě před mým pobytem kolem Strašic nebyly zaznamenávány.

Střední Brdy na sklonku dvacátého století se i přes negativní vlivy mnohaletého působení armády (zejména a znečištění území ropnými látkami, poškození porostů a podobně), se staly unikátními přírodními celky, což se stalo i jedním z hlavních argumentů pro jejich zachování . Po vstupu do NATO se však ukázalo výhodné stávající prostory ponechat a za finančně výhodných podmínek je pronajímat k výcviku zahraničních armád..

Dle oficiálních údajů je dnešní rozsah VVP Jince 26 033,94 ha a má sloužit především k polnímu výcviku české armády k čemuž slouží dělostřelecká střelnice (devatenáct palebných postavení, sedm pozorovatelen a tři cílové plochy – Brda, Jordán a Tok), protitankové střelnice (Padrť, Kolvín sever, Kolvín jih), letecká střelnice (k bombardování cvičnými a ostrými pumami do 100 kg, k pozemním střelbám palubními zbraněmi, ke střelbě řízenými a naváděnými raketami vzduch-země - cílová plocha Jordán), tanková střelnice (Bahna), pěchotní střelnice (Bahna, Kolvín, Velcí) a házeliště ručních granátů (Brda). K přesunu pásových vozidel na střelnici Bahna byla v sedmdesátých letech vybudována speciální přístupová betonová cesta - takzvaná "tankovka", vedoucí z železničního nádraží v Holoubkově do Strašic a na známá Bahna. Zbývající plocha hor je zalesněna a slouží jako ochranné pásmo pro dopad střel při nepřesné střelbě.Na základě zákona 222/1999 Sb. ze dne 14. září 1999 o zajišťování obrany České republiky je ke vstupu a pobytu na území vojenského újezdu dodnes potřeba povolení újezdního úřadu se sídlem v Jincích. O vydání povolení ke vstupu rozhoduje velitel újezdního úřadu a na tuto proceduru se nevztahuje správní řád (zákon 71/1967 Sb.), což znamená že neexistuje jakýkoliv právní nárok toto povolení získat. Naštěstí příslušné úřady a instituce (zejména Vojenské lesy a statky) jsou velice benevolentní. O víkendech - když neprobíhají střelby, je vstup do prostoru vojenského újezdu víceméně tolerován a pokutuje se pouze porušení zákazu vjezdu motorových vozidel, což je dobře. Na konci léta je navíc pravidelně vyhlašován na základě lesního zákona (286/1995 Sb.) tříměsíční zákaz vstupu do porostů od večerních do ranních hodin, neboť zde probíhá intenzivní odstřel zvěře.Zcela volný pohyb osob je umožněn v okrajových oblastech - například u Skořice a Trokavce a zříceniny hradu Valdeka

Hřebeny

Hřebeny se nachází v severní část tohoto pohoří. Jsou nejznámější, nejdosažitelnější a také nejvíce navštěvované. Začínají na jižním okraji Prahy vrchem Cukrák (400 m) a pokračují směrem na jihozápad téměř až k Příbrami. Čím jsme dál od Prahy, tím mají větší výšku. V této jihozápadní části Hřebenů je krajina členitější, často stoupáte nahoru, abyste posléze sestupovali zase dolů. Milovníci ostrých hřbetů jistě ocení oblast zvanou Kuchyňka. Jedná se o chráněnou přírodní rezervaci a navíc je odtud nádherný výhled do kraje.

http://www.brdy.info/brdy/hrebeny.php

Zahrnují popisy a foto lokalit Hvíždinec, Stožec, Studený vrch, Babka a blízký Pišták, Strážný, Hradec, Kuchyňka, Výhledy, Plešivec,
Mníšek pod Brdy, Skalka, (Kostel Sv. Máří Magdaleny na Skalce), Dobříš, Obořiště

Asi je to pro Pražáky nejznámější část Brd, zjednodušeně lze říci že osa Hřebenů běží od Zbraslavi k Jincům, přičemž vrch Plešivec "vybočuje".... Někteří opomíjejí Cukrák a Všenorský vrch Kámen a mluví o Hřebenech až od údolí Všenorského potoka. Na obrázku je Berounka a úbočí Kazína, v pozadí vysílač Cukrák. Na dalších snímcích jsou Černolické skály.

Brdy epilog

My turisté z TJ Fakultní nemocnice v Plzni jsme se věnovali Brdům hlavně až v období 1980-1990. Pokud si chcete s námi si obnovit vzpomínky na tyto zájezdy, doporučuji vám si prohlédnout následující webové stránky, zejména na

Březnice http://www.hrady.cz/index.php?OID=818

-pohlednice http://www.brdy.info/pohlednice/

Dobřív- most http://www.brdy.info/pohlednice/

-Stará hospoda http://www.brdy.info/pohlednice/

-Florián http://www.brdy.info/pohlednice/

Drahtín http://www.hrady.cz/index.php?OID=758

Drštka http://www.hrady.cz/index.php?OID=819

Hengst- Kobylí hlava http://www.hrady.cz/index.php?OID=3302

Hluboš http://www.hrady.cz/index.php?OID=1758

Hostomice pod Brdy http://mesta.obce.cz/hostomice-pod-brdy/index.htm

Hrochův Hrádek http://www.hrady.cz/index.php?OID=718

Hvoďany mapa http://www.travelatlas.cz/forza/brdy/brdyld.html