Obrazový doprovod českých cestopisů z přelomu 19. a 20. století

Jiřina Todorovová

Ve svém příspěvku budu věnovat pozornost specifickému literárnímu žánru - cestopisům. Zvolila jsem pochopitelně jen nepatrnou část z této široké oblasti, a to cestopisy českých cestovatelů z konce 19. a začátku 20.století. Volba nemohla padnout na nikoho jiného, než na dva naše nejslavnější cestovatele - Enrique Stanko Vráze a Josefa Kořenského.

Cestopisy byly už od antických dob velmi oblíbenou četbou. Seznamovaly čtenáře s krajinami, které sami nikdy navštívit nemohli, a národy, s nimiž se nikdy nemohli setkat. Od samého počátku vzniku existovalo několik typů cestopisů, od básnicky volného, fantazijního a dobrodružného až po věrohodné zprávy a líčení zemí či událostí. Později, s vývojem lidského poznání, začínal převažovat stále více realistický typ cestopisu. Měl spíše poučovat, rozšiřovat znalosti lidí o okolním světě. Na rozdíl od zeměpisných, přírodopisných a historických učebnic byly cestopisy psány zajímavěji a poutavěji. Kromě barvitého líčení vzdálených cizích zemí a národů byly doplňovány i vlastními zážitky autora a různými jinými historkami.

Z českých cestovatelů a cestopisců, představitelů tohoto realistického typu, jsem vybrala, jak jsem již zmínila, dva nejznámější, a zároveň naprosto rozdílné svým stylem cestování, a tedy i pojetím svých cestopisných prací.

Vráz byl prototypem výzkumného cestovatele - objevitele a dobrodruha, Kořenský podnikal cesty spíše turistického rázu a měl na zřeteli zejména jejich vzdělávací účel. Stručné životopisy obou osobností vám snad lépe objasní jejich životní postoje a přístup k cestovatelství.

Josef Kořenský, přírodovědec, pedagog, cestovatel, sběratel, se narodil 26.července 1847 v Sušně u Benátek n. Jiz., zemřel 8.října 1938v Praze.

Po absolvování reálky v Mladé Boleslavi byl přijat na pražský učitelský ústav Budeč, kde studoval dva roky. Po jeho dokončení v r.1867 vyučoval na různých školách přírodopis, fyziku, kreslení a měřičství, němčinu a zpěv. Učitelskou dráhu dovršil funkcí ředitele dívčí obecné a měšťanské školy na Smíchově, odkud v r.1908 odešel do výslužby. Jeho největším zájmem byly přírodní vědy, zejména geologie, mineralogie, paleontologie, botanika a entomologie. Za celoživotní práci v tomto oboru a za zásluhy o popularizaci přírodních věd byl Kořenskému v r.1927 udělen čestný doktorát na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity.

Cestování bylo celoživotní Kořenského zálibou. Po procestování českých zemí podnikal pravidelné cesty po Evropě od Skandinávie přes alpské země po Balkán a Itálii. Vydal se i do Turecka, za Ural, na Kavkaz i na Sibiř. V letech 1893-1894 podnikl s přítelem Karlem Řezníčkem cestu kolem světa. Po trase Severní Amerika, Havajské ostrovy, Japonsko, Čína, Malajsie, Jáva, Cejlon, Indie, Egypt sbíral přírodniny i předměty uměleckého a etnografického rázu.

Druhou rozsáhlou cestu podnikl v letech 1900-1901 (Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Tonga, Samoa, Fidži, Indonésie, Malajsie, Thajsko, Korea, Sibiř). Pak cestoval Kořenský zase jen po Evropě, ke konci jeho dlouhého života cesty za hranice ustaly vůbec.

Kořenský měl vždy na mysli osvětový a vzdělávací aspekt svého podnikání. Proto se vždy po návratu z cest snažil sdělit co nejširšímu okruhu posluchačů své poznatky a zážitky. Do svých spisů ovšem zahrnoval i znalosti získané z literatury a od jiných autorů. Pořádal mnoho přednášek (např. pro Americký klub dam), napsal několik set časopiseckých statí a kolem padesáti knih, vyznačujících se barvitým líčením a svěžím jazykem.

Enrique Stanko Vráz, cestovatel, spisovatel, fotograf, sběratel, se narodil 18. dubna 1860 v bulharském Trnovu, zemřel 20.února 1932 v Praze.

Enrique Stanko Vráz je přijaté jméno muže, o jehož pravém jménu ani původu se dodnes nic přesného neví. V r.1880 se vydal do Afriky, po třech letech strávených v Maroku se vydal do Gambie, kde začal se sbíráním přírodnin, jejichž prodejem se živil, a další období strávil na Zlatém pobřeží (území dnešní Ghany). Po ozdravném pobytu na Kanárských ostrovech se v roce 1889 vydal do Jižní Ameriky s úmyslem procestovat rovníkovou Ameriku napříč po vodních tocích. Nejprve si ale musel na tuto cestu vydělat peníze, proto se pustil do obchodu s gutaperčou a orchidejemi. Vlastní cestu uskutečnil v letech 1892-3. V následujícím roce navštívil Prahu, po Čechách i Moravě podnikl velmi úspěšné přednáškové turné. Koncem roku 1895 se již zase vydal na cestu po světě. Ze Severní Ameriky odjel do Japonska, odtud do Singapuru, na Borneo a na Novou Guineu. 1897 zamířil do Siamu (dnešní Thajsko) odkud se vrátil do Evropy.

V prosinci 1897 se v Chicagu oženil s Čechoameričankou Vlastou Geringerovou, podnikl s ní cestu po Mexiku, pak opět odjel do Evropy na přednáškové turné. V letech 1899-1900 cestoval po USA, v lednu 1901 se vydal do Číny, kde vrcholilo i-che-tchuanské (též tzv. boxerské) povstání. V r.1903 Vráz procestoval státy Jižní a Střední Ameriky. Mezitím se neustále vracel do Čech, s ním se stěhovala i jeho rodina. Trvale se usadili v Praze až v r.1921. Vrázovi nesloužilo zdraví, hlásily se následky prodělaných tropických chorob. Rivil se přednáškami, ale víceméně až do své smrti živořil.

Zážitky ze svých cest zachytil Vráz v mnoha úspěšných, čtivě psaných knihách. Psal nejen formou klasického cestopisu, ale svými cestami se nechal i inspirovat i k psaní povídek a příběhů, které nakonec v jeho tvorbě převažují.

Měl také v úmyslu sepsat velké encyklopedické dílo Orbis pictus, které by čtenářům podalo populární formou zeměpisný, přírodovědecký a národopisný obraz celého světa. Příliš se ale rozptyloval drobnějšími aktivitami, takže dílo nikdy nedokončil.

První Vrázovou knihou byl soubor cestopisných črt nazvaný Z cest E.St.Vráze. Vydalo ji v sešitovém vydání nakladatelství Bursík a Kohout v Praze v r. 1898 . Sešity vycházely v době, kdy Vráz sám pobýval v cizině, předmluva, datovaná 6.srpna 1897, byla napsána na Kubě, v Havaně. O přípravu k tisku se zasloužil Vrázův přítel Bohumil Bauše, který také napsal doslov a podle Vrázem dodaných podkladů vybavil knihu obrazovým doprovodem. Autorem fotografií v textu je Vráz, autor kreseb není uveden.

Negativy velké většiny publikovaných Vrázových fotografií jsou uloženy ve fotoarchívu etnografického oddělení Náprstkova muzea.

č. fot. 1, 2 str.169 - Major domus z Okvava + Af I 5370

č. 3, 4 str.189 - Hudební nástroje v Begoro + Af I 5365

popisky u obou fotografií v knize jsou chybné, podle Vrázových zápisků pocházejí z Kumasi (dnešní Ghana, za Vrázových dob Zlaté pobřeží)

č. 5, 6 str. 271 - Cesta k hrobům císařů Mingů + As I 7351

č. 7, 8 str. 378 - Nafurec v zálivu dorejském ve svátečním úboru (N.Guinea) + AO I 103

(i zde je chybně uveden název kmene, z něhož muž pochází - správně by to měl být Ňuforec)

Jak vznikaly první Vrázovy práce, líčí jeho dcera Vlasta v knize vzpomínek na otce Rivot a cesty E.St.Vráze (Praha 1937, str.215-217):

Vráz se již nikdy nevrátí k primitivnímu životu divochů... Jeho dny jsou vyplněny prací a studiem, jakoby si chtěl vynahradit vše, o co ho připravila odloučenost od světa umění a vědy. V noci doma píše o závod s časem.

O vánocích 1898 vyšla Vrázova první kniha Z cest E.St.Vráze, pozoruhodná tím, že je to nejpestřejší směs jeho dojmů, psaných bezprostředně na místě, na venezuelské pampě, v orinockém pralese, v líbezném Raponsku, u lovců lebek Dajáků, v staroslavné Číně, v zemi Bílého slona....

Po úspěchu této knihy chystá Vráz své nejvýznačnější, nejobsáhlejší dílo o rovníkové Americe. Zprvu velmi nerad chápe se pera. Vyžaduje to velké přemáhání, aby si poručil vězení u psacího stolu... Ani slzavé prosby manželky, neléhání nakladatele, aby zase nepřekročil lhůtu, nic ho neudrží v pracovně. Utíká ven, bouřlivě, rozezleně, a někde venku, za humny, zaboří se do trávy, kde hodiny leží nehybně s otevřenýma očima. Od světa odpoután oddá se nebesům...

S duší zladěnou kouzlem vzpomínek Vráz vrací se domů s touhou sdíleti s jinými odlesk nevídané krásy. Zavře se do své pracovny, obloží fotografiemi a zápisky, ale ani jich nepotřebuje. Mysl teď pracuje s podivuhodnou přesností ve všech podrobnostech, pamě> zjevuje mu nejjemnější odstíny. Zasedne k psacímu stolu, aby zvěčnil rychlým tahem své vidiny... Často píše překotně u lampy, když venku již svítá. Ráno posel z nakladatelství dostane mnoho stran rukopisu.

Do roka dokončí Vráz tisící stránku knihy Napříč rovníkovou Amerikou...

Dílo, psané bystrým postřehem vnímavého cestovatele, bylo vykoupeno vlastními zkušenostmi. V tom právě záleží vynikající přednost Vrázových spisů.

Druhá kniha, která u nás vyšla, byla tedy již zmiňovaná Napříč rovníkovou Amerikou , vydaná v r. 1900 opět nakladatelstvím Bursík a Kohout, jako první svazek edice Cesty světem. Je to skutečně hodnotné, odborně fundované dílo, nejen zajímavě psaný dobrodružný cestopis. V předmluvě jsou uvedeny veškeré použité prameny k obrazovému doprovodu, což bylo v té době neobvyklé a v žádné jiné Vrázově knize takové informace nejsou. Na str.VII je uvedeno:

Původní autorovy fotografie a náčrty, dle nich zhotovené, označeny jsou v tomto přehledu * nebo +. Původní kresby dle autorových fotografií a náčrtkův i dle cizích předloh jsou od illustrátorů pp. K.cimůnka, O.Fialy, E.Boháče, laskavostí prof. Bauše (ve vysvětlivkách), od Lolka a j. K illustracím a mapkám takovým posloužily prameny: Tour de Mond, Crevaux, Reclus, Cronau, Keller-Leuziger, Teréza princezna Bavorská a j.

Některé fotografie mi zapůjčili, opravnivše mne, abych použil jich pro svůj cestopis, pp. Hahn v Upata (Guayana Venezuelská), Schuller v Iquitosu, Kröhl v Limě a konsul Holler v Trinidadu.

Obrazy předmětů lidopisných, zde uveřejněné, vyjma na str. 167,194, 207, 295 a 320 jsou vesměs práce původní a jejich předlohy uloženy jsou ve sbírkách Náprstkova průmyslového musea v Praze, jemuž autor předměty ony na cestách svých sbíral.

Se jménem Karla Cimůnka se ještě setkáme u dalších Vrázových knih. Karel Cimůnek, narozen 31.8.1869 v Berouně, zemřel 19.7.1942 v Praze, byl malíř a ilustrátor, žák Brožíkův a Pirnerův, navrhoval kostýmy pro ND, kulisy a dekorace, maloval portréty herců, plakáty a exlibris, ilustroval zejména pohádky pro děti.

č. 9 obálka 1.vydání knihy Na příč rovníkovou Amerikou

č. 10, 11 Příl.14 - Má kanoe Tucuso + Am I 3078

č. 12, 13 Příl. 18 - Rio Negro u Cocuhy (proti toku fotogr.cestovat.) + Am I 3073

č. 14, 15 str.16 - Civilisovaná dívka kmene Caribů + Am I 3355

č. 16 str. 448 - Vrch Cocuhy. Dle fotografie cestovatelovy kreslil K.cimůnek

Tuto fotografii se jako jednu z mála ve fotoarchívu etnografického oddělení nepodařilo identifikovat.

č. 17, 18 str.475 - Indian kmene Ramaurodů. Ústí Rio Negra + Am I 3354

Třetí knihou, která vyšla jako druhý svazek edice Cesty světem v nakladatelství Bursík a Kohout v r. 1901, byla: V Siamu, zemi bílého slona. První vydání bylo doprovázeno pouze fotografiemi v textu a třemi celostránkovými přílohy, na rozdíl od pozdějšího vydání v nakladatelství Toužimský a Moravec v r.1941, kde kromě Vrázových fotografií byly použity i snímky z publikace Divy světa a pozornost poutaly také ilustrace Zdeňka Buriana.č. 19,20 Příl.1 (před str.1): Na řece Menamu poblíž Vat Čejnu + As I 7470 č. 21,22 Příl. 3 (před str.145): Spoutaní sloni vedeni do menší ohrady v Ajuthii + As I 7481 Vyobrazení v textu:

č. 23, 24 str.58 - Malby nástěnné ve Vat Po + As I 7508

č.,25, 26 str.88 - Vat Ci Ket nebo Vat Sa Ket, pohřebiště chudých + As I 7467

č. 27, 28 str.115 - Slavnostní drahými kameny pokrytý háv k obřadu postřižin + As I 7493

č. 29, 30 str. 148 - Mladistvé siamské tanečnice + As I 7506

Třetím svazkem edice Cesty světem v pražském nakladatelství Bursík a Kohout byla čtvrtá Vrázova kniha Čína. Cestopisné črty vydaná v r. 1904.

V doslovu Vráz píše:

... Připomínám jen, že nad očekávání značné obtíže při spisování a dopravě rukopisu (jehož jednu část zničil požár poštovní budovy pekingské, jiná pak lupem i se vzácnými snímky přišla mi na zmar), přičinily mnoho k nepravidelnosti u vydávání tohoto dílu cestopisu ...

Uznání mé náleží plnou měrou i spolupracovníkům na díle tomto... panu professoru Boh. Baušovi a pořadateli obrázkové části panu Jaroslavu Brázdovi...

Zmiňovaný Jaroslav Brázda (1861-1918) byl dlouholetým Vrázovým přítelem, seznámili se již v Maroku kolem r.1880 a byli společníky v obchodu s balatou a orchidejemi v Jižní Americe.

č. 31, 32 str. 25 - I šel> zemříti za plot na smetiště jako paria, pes hladovící a prašivý. + As II 1854

č. 33, 34 str. 111 - Hadač osudu v ulici Hata v Pekingu + As I 715

Z dalších Vrázových cestopisů a povídek zmíním již jen stručně Z dalekých světů a Exotické povídky , vydané v r. 1910 nakladatelstvím Františka Topiče .

Obě knihy jsou doprovázeny jak fotografiemi, tak kresbami. V první knize je jako autor kreseb označen K.cimůnek, v druhé knize, kde je kreseb většina, není jejich autor uveden.

Z dalekých světů:

č. 35, 36 str.50 - Můj praporečník + AO II 429

č. 37, 38 str.62 - Hatamec + AO I 104

č. 39, 40 str.105 - Nuforec střílející ryby + AO I 102

Exotické povídky:

č. 41, 42 str. 81 - kresba nosiče vody z Maturinu + Am I 3081

č. 43, 44 str.197 - záhlaví lebky + As II 2111

č. 45, 46 str.213 - Simatan a Singanding + As II 2116

Nejvýznamnějším spisem našeho druhého nejslavnějšího cestovatele, Josefa Kořenského , byl dvoudílný cestopis Cesta kolem světa 1893-94 , vydaný v letech 1896-97 nakladatelstvím Jan Otto.

Kořenský na rozdíl od Vráze sám nefotografoval, ale snímky na svých cestách kupoval. Navštěvoval hlavně známé turistické lokality, kde běžně fungoval prodej fotografií místních zajímavostí. Existovaly zde profesionální fotoateliéry, které se specializovaly na výrobu snímků pro turisty - z původních skleněných desek se fotografie produkovaly i mnoho let, takže se může stát, že datum uvedené na snímku nesouhlasí s datem pobytu cestovatele v této lokalitě. Toto je i případ fotografií z Kořenského pozůstalosti, které jsou uloženy v Náprstkově muzeu.

Kromě svých koupených fotografií opatřoval Kořenský pro své knihy obrazový doprovod z různých zdrojů, a to jak fotografie, tak kresby. Tento systém používal i ve všech svých ostatních knihách, více méně stejné ilustrace se objevují i v dalších a přepracovaných vydáních.

1.díl:

č. 47, 48 str. 47 - Raponka za zimní vycházky + od Vráze As I 7422

č. 49 str.55 - Bronzový Daibutsu v Kamakuře u Jokohamy (zmenšeno dle japonské rytiny)

č. 50, 51, 52 mezi str. 80 a 81 - Bronzová socha Buddhova v Kamakuře v Raponsku + od Vráze As I 7455 + Koř 01

č. 53 mezi str.172 a 173 - Harakiri. Ukázka z nádherného spisu: Scenes from the Chiushingura by K.Ogava, Tokio

č. 54 mezi str.430 a 431 - Chrámové tanečnice v Naře. Dle žaponského originálu maloval Viktor Oliva.

Malíř a ilustrátor Viktor Oliva byl Kořenského přítelem. Narodil se 24.4.1861 v Novém Strašecí, zemřel 5.4.1928 v Praze, byl žák Sequensův a mnichovské akademie, od r.1899 byl redaktorem obrazové části Zlaté Prahy, věnoval se výzdobě a úpravě knih, návrhům plakátů a knižních vazeb.

2.díl:

č. 55 mezi str.346 a 347 - Cestou ke zříceninám Anuradhapurským na Cejloně. Dle původních snímků fotografických kreslil Viktor Oliva.

č. 56 mezi str.360 a 361 - Hra singhalských žáků před školou v Matali na Cejloně. Dle náčrtku spisovatelova kreslil Viktor Oliva.

č. 57, 58 str. 609 - Parské dívky + od Vráze As I 7636

č. 59 obálka

Příloha - první vydání cestopisů Enrique Stanko Vráze

Příloha - první vydání vybraných cestopisů Josefa Kořenského

Obrazová příloha

E.St.Vráz

Josef Kořenský

Obrazová galerie

Z cest str.169	Af I 5370	Z cest str.189	Af I 5365	Z cest str.271
As I 7351	Z cest str.348	AO I 103	Napříč obálka	Napříč příl. 14
Am I 3078	Napříč příl. 18	Am I 3073	Napříč str. 16	Am I 3355
Napříč str.448	Napříč str.475	Am I 3354	Siam příl.1	As I 7470
Siam příl.3	As I 7481	Siam str.58	As I 7508	Siam str.88
As I 7467	Siam str.115	As I 7493	Siam str.148	As I 7506
Čína str.25	As II 1854	Čína str.111	As I 7151	Z dalekých str.50
AO II 492	Z dalekých str.62	AO I 104	Z dalekých str.105	AO I 102
Exot str.81	Am I 3081	Exot str.197	As II 2111	Exot str.213
As II 2116	Koř str.47	As I 7422	Koř str.55	Koř mezi str.80 a 81
As I 7455	Koř 01	Koř mezi str.172 a 173	Koř mezi str.430 a 431	Koř mezi str. 346 a 347
Koř mezi str. 360 a 361	Koř str.609	As I 7636	Koř Cesta obálka	Koř Afrika obálka
Koř Asie obálka	Koř Z dalekých II.vyd obálka	Koř Z dalekých obálka

VKOL © 2004. Prohlížet lze čímkoliv.
Webmaster se těší na Vaše náměty a připomínky.