Epos o Gilgamešovi

(Egypt, Sýrie, Boghazköy – Turecko)

Jméno Gilgameš

“praotec je hrdina”, “stařec je mladík” – dřívější výklad

“výhonek stromu mésu” (kosmický bájný strom) – nový výklad

- čteno Gilgameš

- srovnání s bájným kosmickým stromem mésu

- vyvážený, harmonický a dokonalý jako strom mésu

Starobabylónské texty eposu o Gilgamešovi

- z -21. století – nedochovaly se

- dochované opisy z -20. až -17. století

- 5 epických skladeb

- předloha akkadských textů

- z -17. století

-pravděpodobně z Uruku nebo Larsy

Středobabylónské texty eposu o Gilgamešovi

- školní opisy psané žákem

2, fragment z -12.století

Kanonizovaná (standardní) verze

- vzdělaný panovník

- nechal svézt a sepsat různé části eposu o Gilgamešovi

- konečnou verzi sepsal asi Sín-leke-unníní

- cca -12.století

Děj

Gilgameš, syn bohyně Ninsuny, je králem města Uruk. Terorizuje své vlastní obyvatelstvo. Nářek obyvatel dolehl až k bohům, bohyně Aruru stvořila divokého člověka Enkidua, aby porazil Gilgameše a osvobodil tak urucký lid. Enkidu je divoký, žije se zvěří. Po přechodovém rituálu (6 dní a 7 nocí v objetí nevěstky Šamkat) se z Enkidua stane civilizovaný člověk. Enkidu se utká s Gilgamešem, porazí ho, ale uzná jeho vládu. Gilgameš a Enkidu spolu uzavřou nerozlučné přátelství.

Enkidu se cítí osaměle (nemá žádné příbuzné, ani přátele) a Gilgameš ho chce rozptýlit výpravou proti Chumbabovi, strážci cedrového lesa. Enkidu odmítá, ale Gilgameš přesvědčí jeho i radu starších. Ninsuna oběma slíbí pomoc, přimluví se za ně u boha Šamaše a Enkidua přijme za svého2. syna. Gilgameš a Enkidu se vydají na výpravu proti Chumbabovi, strážci cedrového lesa. Gilgamešovi se zdá 5 snů, které mu Enkidu vyloží jako porážku Chumbaby. Gilgameš nakonec díky Enkiduovi a Šamašovi porazí Chumbabu. Z poraženého cedru zhotoví dveře pro boha Enlila a s nimi a Chumbabovou hlavou se vydají po Eufratu zpět do Uruku. Svým úspěchem oba neobyčejně zpychnou.

Bohyně Ištar nabídne Gilgamešovi sňatek, ten ji odmítne. Ištar ne něj ze vzteku sešle nebeského býka. Gilgameš společně s Enkiduem býka porazí, jeho srdce obětují Šamašovi. Pýcha obou přátel dostoupí vrcholu. Bohům se to nelíbí a nechají Enkidua zemřít. Gilgameš nad Enkiduovou smrtí truchlí 6 dní a 7 nocí (přechodový rituál) a stane se z něho divoký člověk.

Gilgameš si uvědomí, že i jeho jednou potká smrt a to ho vyděsí. Opustí Uruk, aby našel nesmrtelnost. Vydá se za Utnapištimem, který jako jediný získal od bohů nesmrtelnost. Utnapištim žije za vodami smrti, kam převáží jedině převozník Uršanabi. Gilgameš se k Uršanabimu zachová hrubě a pak musí vyrobit 300 cedrových bidel. Úkol splní a dostane se k Utnapištimovi. Utnapištim mu vypráví příběh o potopě světa.

Bůh Enlil se rozhodl seslat na lidstvo potopu. Bůh Ea to jako jedinému prozradil stěnou rákosové chýše Utnapištimovi. Ten postavil velkou loď, do které naložil svou rodinu, zvířata a řemeslníky a potopu přečkal. Po potopě obdařili bohové Utnapištima a jeho ženu nesmrtelností. Potopa se ale opakovat nebude a Gilgameš si tedy musí najít jiný způsob, jak se stát nesmrtelným.

Musí vydržet 6 dni a 7 nocí vzhůru. To se mu nepodaří, prospí 6 dní a 7 nocí (přechodový rituál) a stane se z něj opět civilizovaný člověk. Má ještě jednu šanci. Může se potopit na dno moře Apsú pro rostlinu podobnou ostružině, která mu přinese nesmrtelnost. Na zpáteční cestě mu ale onu rostlinu sní had. Ten je od té doby nesmrtelný. Svléká kůži a tím se omlazuje.

Gilgameš se vrací zpět, nesmrtelnost nezískal. Převozníku Uršanabimu ukazuje hradby města Uruk, které nechal vybudovat a které jsou jeho jedinou útěchou.

→ člověk se může stát nesmrtelným jedině svými činy

člověk by si měl užívat každodenních radostí