Avatar, avatár (původně avatára) pochází z hinduismu - v sanskrtu toto slovo znamená sestup a přeneseně vtělení (inkarnace) - obvykle božské bytosti do fyzického těla za zvláštním účelem.
Nejčastěji je používán pro Višnua. Devátým avatárem Višnuovým byl Buddha.
Ke vtělení, zvanému avatár, nemusí dojít jen při narození, nýbrž i v průběhu života, když je někdo určitým nehmotným způsobem zmocněn, tj. obdařen komplexem vlastností, připisovaných dané božské inteligenci.
Taková osoba se nazývá šakti-ávéša avatár (též šaktjávéša avatár).
Budha, Ráma, Kršna byli Avatárové, vtělení nejvyšší osobnosti božství.
Nebyli jedinými, kdo byl na zemi vyslán učit.
Jeho schopnosti a kvality měl prý i Ježíš Kristus.