V roce 1865 končí Zlatý věk horolezectví. Většina důležitých alpských vrcholů je dobyta a právě padl i velikán Matterhorn (4478) nad švýcarským Zermattem. Hörnliho hřebenem se na něj dostal po létech marných pokusů Edward Whymper se šesti druhy. Vrátil se jen se dvěma, protože během sestupu se přetrhlo lano a čtyři horolezci se zřítili.

Orientace
Severovýchodní hřeben je dobře viditelný z Zermattu. Klasická cesta prvovýstupců vede těsně vlevo od hrany hřebene, dnes chozená trasa jde pohodlněji více vlevo ve východním úbočí hory.

Obtížnost
AD, místy mixové lezení, skalní pasáže až III

Délka túry
Od chaty Hörnli na vrchol 5-6 hodin, zpět 4 hodiny. Pro družstva bez vůdce je to celodenní tvrdá práce. Zahájení výstupu lze doporučit nejpozději do 5:00 h.

Přístup
Z Zermattu lanovkou nebo pěšky k Černému jezeru a okolo kapličky po hřebeni značenou turistickou cestou k chatě Hörnli (též zvané Belveder).

Výstup
Z Hörnliho chaty jde stezka po hřbetě suťoviska k úpatí skal. První výšvih (asi 15 m) přelézáme šikmo zprava do leva (severojižně). Dále rovně 10 m, potom napříč vpravo až k prvnímu suťovému žlabu sbíhajícímu z hřebenu.
Traverz přes žlab do druhého žlabu (pozor padají kameny). Vzhůru druhým žlabem 20-25 m. Potom ze žlabu ven doleva šikmým komínožlabem tak daleko, dokud neuvidíme ještě víc vlevo třetí žlab zakončený převisem. Potom přejdeme znovu vpravo a stoupáme víceméně rovně/rovnoběžně s druhým žlabem až na hřeben.
Po hřebeni 15-20 minut. Potom vodorovný traverz asi 50 m do východního svahu štítu až na místo, kde se spojíme se Starou cestou, na začátku úzké terasy, která stoupá šikmo východním svahem a nazývá se Elwe Fatt kvůli žlutohnědé barvě skal, kterými tato charakteristická terasa běží. Po terase až na její konec, dále rovně vzhůru do vzdálenosti 20-30 m metrů od hřebenu. Potom se dáme doleva a dojdeme k úpatí tmavé věže, kde se nacházejí trosky staré chaty (od chaty Hörnli 1 hod).
Obejdeme věž zleva a 5 minut stoupáme k hřebenu a potom znovu šikmo vlevo ke skalnímu žebru, odkud je vidět chatku Solvay. Potom se dostaneme do jakéhosi skalního úvalu, na místo, které se nazývá Im Gebiss (střetneme se s obtížemi, jestliže je toto místo pokryté ledem).
Podél úvalu asi 5 minut, dokud se nedostaneme k svislici, vedoucí k chatě Solvay (padající kameny!!).
Cestou k chatě dolezeme k Moseleyplatte. Plotnu přelezeme po pravé straně koutem a dostaneme se do chaty Solvay (4003) přes severní hranu její terasy (3/4 hod).
Z chaty traverzujeme po betonové terase několik kroků vlevo, přelezeme horní plotnu Obere Moseleyplatte a potom téměř rovně na hřeben. Po něm až pod červenou věž Roter Turm (výška asi 10 m), kterou obejdeme zleva, a těsně nad ní pokračujeme po hřebeni. Po něm až na Rameno Schulter Axle, tedy až pod úpatí sněhem, nebo ledem pokrytého svahu (3/4hod).
Vystoupíme vzhůru svahem držíce se trochu vlevo od hřebenu až k sněhovému hřebenu, odkud je vidět do hrozivě strmé Severní stěny. Pokračujeme dále po hřebeni ramena až na místo, kde se dostaneme k hlavě Matterhornu. Tam narazíme nejprve na 6-7 m vysokou, dosti těžkou svislou stěnku. Přelezeme ji po levé straně. Potom na výšvih vysoký asi 30 m. Na jeho severní straně najdeme na plotně řetěz a lano, pomocí kterých ho přelezeme (1/2 hod).
Těsně nad plotnou jsou další fixní lana, která ulehčují průstup nejstrmějších skal Rote Felsen.
Tudy se dostaneme na méně strmý svah Unter Dach. Z tohoto místa lezeme rovně na horní střechu Ober Dach. V suťovisku najdeme zřetelný chodník, který vede na švýcarský vrchol, tedy na nejvyšší bod. Dolní i Horní střecha bývají zasněžené nebo zaledněné a je potřeba po nich stoupat v mačkách a s cepínem v ruce.

Sestup
Klasický traverz Matterhornu vede nahoru mixovým Hörnliho hřebenem a dolů skalním Lvím hřebenem. Tuto túru lze doporučit jen za ideálního počasí.
Většina družstev sestupuje nazpátek výstupovou trasou. Pozor na ztrátu koncentrace a správného směru, protože cesta svádí horolezce do východní stěny.
Slaňování se obvykle dělá na následujících místech: horní sněhová kopule (vlastní smyčky), kolmý výšvih pod hlavou (podél fixních lan), Horní Moseleyho plotna (ze skob na terasu chaty Solvay), Dolní Moseleyho plotna (slaňovací kruh je zabetonovaný do terasy pod Solvay).

Bivakovací chatka Solvay
Chata slouží jen k nouzovému přenocování a i za to se platí dole v Hörnliho chatě. Je tedy zakázáno v ní plánovaně přespávat během výstupu. Chata je vybavena solární vysílačkou napojenou na horskou službu v Zermattu, šesti palandami s dekami a obvykle i něčím k jídlu

Doporučené vybavení pro družstvo

dvojité lano 50 m *)
přilba
mačky
kladivocepín
10 karabin
5 smyček
základní sada vklíněnců
3 skoby
zimní oblečení
pevné pohorky
tištěný průvodce
výškoměr
bivakovací pytel
ledovcové brýle
opalovací krém faktor 25 a více
jídlo na dva dni
2 l pití
Pozor! Kvůli značné nadmořské výšce je potřeba dobrá aklimatizace na okolních kopcích.



*) Použití dvojitého lana vede k velkému zdržování a uškrcení aspoň třiceti okolosedrápajících japonců. zvykem je na tomto výstupu jednoduché lano 40 metrů, eventuelně pak nějaká repka v batohu pro snadnější slaňování.
Jedno poloviční lano nechat v batohu a druhé použít na dvojito a lézt tedy jen na pětadvaceti metrech. Pro slaňování potom použít obě lana na plnou délku. Vůdci, kteří jistí pouze svého klienta a sami všechno vylezou i slezou bez jištění, berou jen jedno kratší jednoduché lano cca 30 m. (Pověsti o zaplétání dvojitých lan různých družstev a shazování skal těmto lany jsou podle mých zkušeností trochu přehnané. Ne že by nebyl Matterhorn hromadou kamení, ale to padá úplně stejně i od jednoduchých lan.