SSSR Sovětský svaz

Přemysl 2007



1968 Vladimir Poukaz, ÚRO, Praha Přemysl, Naďa
Itinerář není, Viz RSFR 1968
Ubytováni jsme byli v lese , kde byl zajímavý hřbitov s hroby lemovanými kovovými mřížemi. Tam nás nutili všudypřítomní tajní abychm jim líčili poměry u nás v době invaze socialistických vojsk do Česka
Z památek uveďmě Státní vladimirsko-suzdalské uměeckohistorické muzeum Citadela. Zlatá brána - unikátní památka vojenského stavitelství staré Rusi, ukázky starých zbraní, galerie hrdinů SSSR, zbytky hliněného pevnostního valu,
Na strmém břehu řeky Kljazmy se vypínají Chrám Zesnutí Panny Marei, (Uspenský sobor), dříve hlavní svatyně staré Rusi architektonická památka z 12.století s Rlubjovovou freskou z 15.století
Chrám sv. Dimitrie , původně palácová kaple z 12. století, nádherné řezby na kameni. Pro nás mimořádný zážitek byl obchod zlatnicví v obchodě Výstavy křišťálu, lakovaných miniatur a výšivek.

Je jedním z nejstarších ruských měst, založeno v r. 1108 na místě slovanského sídliště kyjevským knížetem Vladimírem Monomachem, po něm také pojmenováno. Pak se stal Vladimir pevností vladimirsko-suzdalského knížectví. Za Monomachova vnuka Andreje Bogoljubského se stalo město metropolí. K jeho rozkvětu došlo ve 12.-13.století. Ve 14.století se jeho knížecí rezidence přestěhovala do Moskvy. Od 18.století se zde zřídily kamenné stavby. Město obklopeují sady z jejichž zeleně vyčnívají zlaté kopule chrámů.. Hlavním náměstím je dodnes Náměstí svobody

1976 červenec. 2.-16..SSSR, Dálný východ , ÚRO Praha Přemysl, Naďa
Okružní dálněvýchodný tématický letecky zájezd č.244, cena 3.450 Kčs, učitelky, Odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví ,
Itinerářř Moskva, Bratsk, Irkutsk,Bajkal,Alma Ata, Taškent, Buchara, Samarkand, Dušanbe,Moskva

Moskva červenec 2. - 3. . Let 2,5 hodiny, časový rozdíl + 2 hodiny, letiště Ostankino, .
Viz vše 1980. září SSSR Moskva, Petrohrad
15. - 16.7. Volno
Bratsk červenec 4. -5, 7 Irkutská oblast RSFSR , První osídlení 1631,pevnost, jméno podle udržování bratrských vztahů s Burjaty, pak i vězení. Poduň Křížovatka mezi Moskvou a Východem, původní město Bratsk zaniklo na dně přehrady. Nové město je panelákové, celé v přírodě má 7 městských oblastí umístěných přímo v tajze, vzdálenosti mezi nimi až 60 km, střední školy, jesle učiliště pedagogickí, polytechnické, hliníkárny, průmyslový komplex, sanatoria, Bydlíme v hotelu Tajga. Komfortním s televizí i ledničkou, Bratsk (Doroga vgorod, Vid na Angaru, Centr goroda, Pamjatnik, Akademgorodok, Magazin, Žilie doma, Gostinica Turistm, Sportivnyj kompleks,Na bajkalskom trakte, Elektrárna Velké výkyvy tepoty od minus 44 stupňů do plus 36 stupňů Profylaktorium léčby nemocí dýchacích,kožních a pohlavních chorob, chodí do práce a pak se léčí, léčebná kůra 24 dnů, tu si musí platit, správa rekreačních chat. Kolem je nepěstěná tajga Elektrárna s 18 agregáty a 2 záložní, , se l25 m vysokou hrází, 942 m dlouhé Bratsgestroj, Stavěn 1956 - 1967 za tím 500 k Bratské moře. Ročně se přijede 13.000 turistů. Básník o elektrárně napsal poemu Bratska GES, silnice přímé ale nahoru a dolů,Psi, komáři, ohromné kolonie dřevěných domů.

Irkutsk 5. - 7.7. Irkutská oblast RSFSR. Město založeno 1651 jako kozácké zimní středisko. Leželo na významné cestě z Mongolska a Číny , dnes asi 484,000 obyvatel. Hotel Angara, Kirovovo náměstí, kolem tajga, vlastivědné a mineralogické muzeum, Oblastnoj muzei,Gostinica Angara, Starynnyj dom, Plščaď,, Dvorec pioněrov,Ulica Marxa,Akademgiorodok, Teatr,Přístav, Bylvar, Biblioteka, Inmstitut Hočimina,centr goroda, Memorial. 11 biografů, 3 divadla, muzeum přírody, Muzeum děkabristů zprvu jen ruská usedlost, staré město jen 3 století, pak vojenský opěrný bod, pak vojensko-administrativní středisko východní Sibiře, 1698 město:, Kresrovský kostel, Spasskij kostel, Zbytky krásných dřevěných domů z hrubě tesaných kmenů, vyřezávané okenice, celé čtvrtě se však dnes bourají 1898, univerzita , vyřezávané domy, , , tiskárna na pohlednice, hydroelektrárna na Angaře)
Irkutská elektrárna 1950-6 jako součást Sibiřské kaskády hydroelektráren, tato na Amuru byla největší, dnes je asi největší je Krasnojarská. Kaskáda sibiřských elektráren se ale staví ohromným tempem.- Irkutská, , Bratská, Ust-Ilimská, Krasnojarská, Bogučanská, SlanskSušenskajam Sredně Jenisejskaja, Osinovskaja, Nižně Tunguzskaj, Subinskaja, Kansk -Ačinskaja, Berezovskaja…

Výlet z Irkutsku 65 km k jižnímu Bajkalu na Irkutská oblast RSFSR a Burjatská ASSR, plocha 61,5 km2, délka 650 m, průměrná šíře 79,4 k, leží ve výši 456 m, hloubka 730 m, maz hloubka 1620 m. Ústí do jezera 336 řek, z nich nejvýznamnější Angara. Otec Bajkal má 336 synů, kteří přinášeli své poklady domů. Jen dcera Angar vše utrácela a a chtěla utéi s černým Jenisejem. Šaman jí však v tom zabránil hozeným kamenem. Ona se však přesto přes něj prodrala a spojuila se s JenisejemDo jezera ústí kriomě jiných i Selenga, Bargyzi, Verchňaja Angara. Vytéká z něj Angara. Obklopuje ho řetěz horských hřbetů nad 2000 m.n.m. Je na něm 27 ostrovů, z nichž největší je Dlchon 730 km2 Leží v oblasti drsného kontinentálních podněbí, zamrzá v lednu, rozmrzá v květnu. Voda je průzračná, je vidět až do 40 m, , voda málo mineralizovaná, je zde 600 druhů rostlin, 1200 živočichů, 50 druhů ryb, největší je jeseter. Ten bývá i 150 kilový a mívá až 9k jiker Dnes už průmyslové líhně. Z ryb je pozoruhodná Kolomjanka, skoro průhledná. Žije zde i na 70.000 tuleňů, Jelen, kachny,, medvěd, rosomák. Je zde mnoho ráčků, kteří sežerou ryby až na kosti, člověka sežerou za 3 dny. Představuje 1/3 pitné vody světa. P Jezero je srovnatelné s jezerem v Tanganjice, tam je ale voda teplejší. Vodu Bajkalu lze pít bez chlorování. Důležité přístavy Bydrino, Usť Barguzin, Nižně Angarsk, Chužir. Na jižním pobřežíé je přírodní rezervace na svazích hřbetu Chamar-Damaru. My jsme navštívili vesnici Listvjanku s univermagem, přístaem pro rakety pro trajlery, kostel, patriarcha. Jinak Limnologickíé muzeum, stánek s prospekty nepremával
Bajkalsko-Amurská dráha položeno asi půldruhého tisíce kolejí, na 4000 mostů, tunelů, stanic, horké
pozemní prameny, přes 3000km silnic, BAM začíná u Ust Ku, pak vede na severní břeh Bajkalu až k hranici s Čínou, Zer středu vede spojka k Čitě

Kazachstan (dříve Kazašské SSSR)
Alma Ata 7. - 8. 7. Almaty (rus. Alma-Ata; Naše ubytování 25podlažní hotel Kazachstán1,
Město založeno 1854, 1884-85 Zailijskoe ukreplenie, do 1921 hraniční pevnost Vernyj, 1921-92 Alma-Ata) . obl. město v Kazachstánu, na sev. úpatí Zailijského Alatau, v pásmu nebezpečných zemětřesení a mur (suťových proudů, kamenných lavin), .). (Akademie věd, , opakované zemětřesení při turkestánsko-sibiřské žel., proto dnes budovy stavěny jako antisejzmické, ;
Letecké spojení s kazašskými městy Celinogradem, Džambulem, Čimkentem, Karagandou
2 mil. obyv. (1989: Rusové 60 %); kult. a hosp. středisko; univ. a další VŠ; prům. stroj., bavlnářský, kožedělný, potr., tabákový. 1929-98 hl. m. Kazachstánu. (fontány, Kolo obozrenia v parke, Aeroport, Dom pravitelstva, Palác kultury V.I.enina, Ústřední muzeum Kazašské SSR, Archeologické muzeum Akademie věd, Literární muzeum Muchtara Auezova, Státní umělecké muzeum, Divadla, Filharmonie
Vyhlídková plošina na vrchu Kokťube s lanovou dráhou , Tri bogatyrja, tři stylizované jurty, exotická restaurace Aul, čajovna, šašliková hospůdka, Sportovní palác ze skla a betonu, Svatební palác symbolizující snubní prsten-, Cirkus jako orientální šálek bez ouška
V okolí asi 20 km od Alma Aty v Malé almaatské soutězce je vysokohorský sportovní areál Medeo (1 680 m n. m, ( rychlokluziště, plavecký bazén, komfortní hotel, velká ochranná hráz proti murám- viz suťové proudy a kamenné laviny) Viz letecké spojení Jiřího


Uzbekistan
Taškent 8.- 10.7. Hlavní město Uzbekistanu Taškent (Toškent),Vzniklo jako obchodní a řemeslnické středisko na křižovatce karavanních cest z Evropy do Indie, z Číny na blízký východ, ze Sibiře na Blízský východ, jeho dějiny se považují na 20 století, mnoghokát propdělával nájezdy dobyvatelů 2,1 mil. obyv.Toškent (rusky Taškent) . Čína-Byzanc), 2,1 mil. obyvatel; průmysl strojírenský (letadla, zařízení pro pěst. a zprac. bavlny, exkavátory, elektrotech.), spotřební (text., obuvnický aj.), potr.; metro (1977); univerzita (1920). Znám od 4.-5. st.; 1918-24 hlavní město Uzbekistánu; zmodernizován po ničivém zemětřesení 1966
Památky: Výstava úpěchů národního hospodářství, Pobočka Ústředního muzea V.I.Lenina, Umělecké muzeum uzbecké , Republikové přírodovědecké museum, Muzeum uzbeckého dekorativního a užitého umění, , Památník Odvaha, Medresa Kukeldaš, Medresa Barak-chána, Divadla, koncertní síně, Cirkus,

Buchara 10. -11.7. Buchara (Bochara) obl. m. v již. Uzbekistánu, v údolí Zeravšanu, odbočkou napojené na Zakaspickou žel., 238 000 obyv.; zprac. perziánu, vyzrňování bavlny; prům. text., potr.; um. řemesla. Vznikla nejpozději v 1. st.; v 9.-10. st. hl. m. říše Samánovců, v 16.-20. st. hl. m. emirátu; středoasijské centrum islámu. Přes obrovskou devastaci za sov. éry se zachovalo na 140 islámských arch. památek (v r. 1910 zde však bylo 364 mešit a 109 medres). Buchara, mešity, minarety, koberce. Oblastní město v Uzbekistánu, v údolí Zeravšanu, středisko oázy, 362 000 obyv.; vyzrňování bavlny; prům. stroj. (film. přístroje, výtahy), chem. (hnojiva), spotřební, potr.; univ. (1927); arch. památky. - Znám od 329 př. n. l. (Marakanda, hl. m. Sogdiany); 1370-1405 hl. m. Tímúrovy říše, v 16. st. hl. m. bucharského chanátu, 1924-30 hl. m. Uzbekistánu.
Citadla Ark původně pevnost 2000 let stará, dnes s palácem vládců, , komnat vezírů, haremů, zbrojnicí, mincovnou, věznicí, historické vlastivědné muzeum, , dvw sloupovité věže, průchozí galerie, výtrobky bucharských mistrů,
Městská zeď na území Kirovova parku , brána Tol-pač, Z původních 12 km dnes se dochovalo jen 2 km zdi. U ní Mauzoleum Ismaila Sasánovce njvzácnější stavební památka architektury
Mazara Čašma-Ajjúb studna s pramenem léčivé vody - Istočnik Jova
Atrchitektonický komplex Pol-Kaljan s minaretem Kaljan -47 m vysoký sloup zakončený šestnáctiobloukovou lucernou,
Mešita Kaljan,
Medresa Mirl -Ařab -duchovní škola se čtvercovým nádvořím a čtyřmi ajvany, lemovanými kobkami, se sálem s kupolí, dnes škola muslimské duchovní správy Střední Asie a Kazachstánu
Hlavní tržiště Taki-Zargaran ,
Labi -chauz-vodní nádrže
Bala-chauz hlavní náměstí středověké Buchary
Madrasa Ulug Bega portálový oblouk pokrytý malovanou majolikou
Madrasa Abdula Azíze chána spolu s předchozí jako dcojitá párová madrasa Kočmedresa
Slavní rodáci
Ibn Síná (Abú Alí al-Husain Ibn’ Abdalláh, lat. Avicenna) arab. lékař a filosof, * 980 Afšana (u Bucháry), † 1037 Hamadán (Írán); spojoval Aristotelovu filosofii s novoplatonským myšlením (emanace), silně působil na scholastiku; jeho Kánon lékařství byl po staletí směrodatným dílem pro medicínu také v českých zemích.

Samarkand 11. - 13. 7. ( Druhé město Uzbecké SSR), 93 % hory,, krajské město Samarkandské oblasti , 100.000 obyvatel,
Jako město zniklo asi před 2500 lety jako město usedlých i kočovných národů. Jedna z prvních písemných zmínek je ze 4.století př.n.l. při válečném tažení Alexandra Makedonského. Tehdy bylo známé jako Marakand .Ruiny Samarkandu, město stavěno po destrukci hordami Džingischána, Nejvýznamnějším obdobím je druhá polovina 14.století za období vlády Timura Lenka- Tamerlána., což dokumentují i královské hrobky Sach-i-Zinda Timura a jeho rodu.Tamerlán je vzpomínán jako íránský vládce a válečník, * 8. 4. 1336 Hodža Ilgar, † 18. 2. 1405 v Otraru. Jako syn emíra Turgháího potomkem Čingischánova syna Čagataye. Zpočátku ve službách místních emírů, bojoval proti vpádu chána Tuglaka, později rádcem jeho syna Ilyáse jako místodržitele Samarkandu. Spojil se proti oběma s emírem Husajnem, kt. po vítězné válce nechal zavraždit, a stal se pánem Balchu. Tažení proti Chvárézmu (70. léta), boje s býv. spojencem, krymským chánem Tochtamišem (80. a 90. léta), dobyl Chorásán (1380), Gurgán, Manzandarán, Sístán (1383) a v l. 1386-87 zbytek Íránu (Fárs, Lúristán), Ázerbájdžán a Irák, v roce 1388 přijal titul sultána. V 90. letech pokračoval v taženích do obl. na J od Kaspického moře, Fársu a Mezopotámie, vpadl do Malé Asie, 1395 nové tažení proti Tatarům, na rok obsadil Moskvu, 1398 obsadil Dillí, kt. dokonale vyplenil. Hned se obrátil znovu na Blízký východ, vpadl do Sýrie, za dalších masakrů dobyl Aleppo (1400), Bagdád (1401) a pokračoval do Malé Asie, kde se střetl s osmanským sultánem Bayezidem I., kt. porazil v bitvě u Ankary (1402), a získal tak celou Anatolii. Osmanskou říši rozdělil na několik údělů mezi Bayezidovy syny. Zemřel během příprav na tažení do Číny. Proslul krutostí, zejm. v dobytých m., a náb. fanatismem. Zakladatel dyn. Timúrovců v Íránu a ve stř. Asii.
Za vlády Timuova vnuka Ulug Bega, učence a státníka dosáhla věda a kultura vysoké úrovně. Po jeho smrti r.1449 ztratil Samarkand svůj význam a od 16. století v něm docházelo k časté změně feudálních panovníků. Samarkandem procházela hedvábná cesta, z Číny do Evropy- Marco Polo,
1868 připojení k Rusku a pak se stará část z úzkými uličkami, trhy a karavaserráji se mění město na novou evropskou část. a stává se od 1905 i památníkem revoluční slávy
Viz hlavní památky
Komplex kultovních staveb ze 14. -15. století Šáh-i-Zinda, památky středověké architektury, hrobky, schodiště, mauzolea, mešityb s modrými kupolemi, vysokými portály, kamenné klenuté střechy zdobené glazurovanou a rytou terakotou.
Muzeum při observatoři Ulug Bega v severovýchodní části města na vrchu Kuchak. Zde Ulugbegova observatoř z r, 1424, zde i zbytky sextrantu vysokého 30 m. nalezený v r. 1908, Ulug Begův pomník
Muzeum dějin kultury a umění národů Uzbecké SSR
Muzeum dějin Samarkandu
Vlastivědné muzeum Rudakiho, Rudaki básník před 1.100 léty, zakladatekl tadžické perské poezie, básnil už v 8 letech.
Mešita Bibi-chanum ze 14.-15. století na počest Timurovy oblíbené ženy
Registan cenmtrální tržní náměstí a s památkami
Madrasa Ulug Bega s muzeem vzácných rukopisů a knižních miniatur
Madrasa Šer - Dor s vyobrazením lvů a laní, dnes koncertní síň
Madrasa Tilló-kóri, funkce mešity se jménem „ pokryté zlatem“
Místo představení Srdce Samarkandu s místem světelných a zvykových efektů
Mauzoleum Gúr Emir z doby 1404 s hrobkou Timura a emirů i Ulug Bega
Výlety do Pandžikentu - 5 vesnic, zlatonosná řeka Zaraušan, pramen ve výši 5000 m, komplex islámské architektury) Několikavrstevné překrýváná náhrobků aby kněží vydělali.
Tři divadla, obchodní domy, koncertní síně
Návštěva továrny Chadžum, v městě Šahrisabz, rodiště Timúra, 80 km od Samarkandu, kde jsem dostal vyšitou ťubetějku, jinak místo výšivek, a koberců

Tadžkistán
Dušanbe 13. - 15.7. hl. m. Tádžikistánu, v Hissarském údolí, 750-930 m n. m., Dušanbe (do 1929 Djušambe, do 1961 Stalinabad) (dříve Stalinabad, Od 1992 těžká střetnutí mezi protivládními silami a armádou.
Dom pravitělstva, Dušambe Muzej,Pamatnik Rudani, Ploščad Pobědy,Institut medicinskij, Fontany, Pamatnik, Univerzita, Akademie věd,,
Výlet do školy) 524 000 obyv. (Tádžikové 38 %, Rusové 33 %); prům. stroj. a kovoobráběcí (kabely, chladničky, obch. zařízení), staveb. hmot, spotřební, potr.; univ. (1948).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1980. září SSSR Moskva, Petrohrad =Leningrad = Sankt Petěrburg Zájezd ROH Přemysl, Nada , Letadlo Moskva, přestup letadlo Petrohrad
Moskva

Historie Zal. v 11. st. (1. zmínka v Ipaťjevském letopisu 1147); od 2. pol. 13. st. centrum knížectví, od 1326 sídlo pravoslavných metropolitů, od konce 15. st. do 1712 hl. m. rus. státu; od 1589 sídlo patriarchy (církevní hl. m. Ruska); od 17. st. středisko celorus. trhu; 2. 9.-10. 10. 1812 obsazena Napoleonovými vojsky; 30. 9. 1941 až 20. 4. 1942 moskevská bitva (Němci 23 km od centra M.); 1918-22 hl. m. RSFSR; 1922-91 hl. m. SSSR a RSFSR; od 1991 hl. m. Ruské federace
Rudé náměstí (Krasnaja ploščaď)První zmínky o něm koncem 15. století, kdy zde velké tržištěm 700 m dlouhé 130 m široké, s mauzoleem, chrámem Vasilije Blaženého (16. st.), obch. domem GUM; dále tzv. Bílé m. - po Bulvárovou okružní třídu - a Černé (Hliněné) m. - po Sadovou okružní třídu. 1917 odtud revoluční vojska zaútočila na Kreml
Chrám Vasila Blaženého - Pokrokovský soubor, kostel P.Marie Pomocné , 1555-1560 Dal ho postavit car Ivan Hrozný na počest dobytí kazaňského chanátu ruskými vojsky 1552. Na přelomu 16. a 17 století k němu přistavěny další kostelíky. Jeden z nich postaven nad hrobkou posedlého Vasila
„ božího člověka“ -podle něj pak pojmenován. Dnes v něm pobočka historického muzea
Státní obchodní dům GUM
Státní historické muzeum. 1755 zde otevřena ruská universita
Kreml hist. centrum Moskvy, na levém břehu ř. Moskvy na Borovickém návrší (nepravidelný trojúhelník o rozloze 27,5 ha, obvod hradeb 2235 m, tloušťka 3,5-6,5 m, výška 5-19 m; 18 věží, Tři hl.avní : Spasitelova (Spasskaja bašňa), s orlojem,název jméno podle ikony Obrazu hlavy Spasitele, s hodinami, vysoká 67 m); Senátní, a Mikulášská ( Nikolskaja). P
Historie 1147 zde dřevěná pevnost od 2. pol. 13. st. sídlo moskevských knížat, 1547-1712 rus. carů; 1918-91 centrum sov. moci..
Věže přestavovány, od 1937 na 5 z nich rubínové hvězdy,
Chrámové náměstí, Chrám Zesnutí P.Marie (Upensdkij sobor) Uspenský chrám (1475-79). V 15. st. vznikají cibulové kopule; hledá se intenzivně způsob, jak zvýšit exteriér kostela; budují se chrámy se stanovými střechami, věžovitě se nahoru zužujícími (kostel Nanebevzetí v Kolomenském, 1532), kt. zpracovávají též got. podněty (křížová klenba). Chór pro kněze oddělen od hl. chrámového prostoru (ikonostas
Chrám zvěstování Panny Marie ( Vlagověščenskij soubor) Archandělský chrám, Kostel roucha páně,
Ivanovské náměstí s dělem cara=Car puška
Budova bývalého senátu, Budova Velkého kremelského palác, Státní zbrojní síň, Sjezdový palác,Paláce, , Muzea; Ústřední muzeum V.I.Lenina
Mausoleum V.I.Lenina.
Nekropole Za ním u kremelské zdi nekropole rudoarmějců, státních činitelů, hrdinů občanské a velké vlastenecké války
Alexandrovský park, podél kremelské zdi, náměstí revoluce, Hrob neznámého vojína
120 muzeí, a galerií
Státní akademické velké dovadlo
MCHAT Moskevské umělecké divadlo, 35 divadel a koncertních síní, Lomonosova univerzita, vysoké škol, 3 univerzity (1755, 1960, 1992); asi 80 vys. škol;
Olympijská vesnička v Lužnikách 1980,
Metro (1935)
5 letišť (Šeremeťjevo I, II, Vnukovo, Domodědovo, Bykovo),
9 hl. nádraží,
3 říční přístavy; metro (1935); Rus. AV. Státní muzeum revoluce SSSR
Památková rezervace a Museum Starého umění Andreje Rybljova
Ruské umění u rus. kmenů a s nimi úzce příbuzných kmenů slovanských. Z předkř. slovanského um. známo jen málo, dřevěné stavby většinou zanikly. Až s christianizací (988) se rozvinulo staroruské um., v němž - zvl. u nejst. staveb. památek (1. pol. 11. st.) - převládal byz. vliv. Katedrály sv. Sofie v Kyjevě (1017-37) a v Novgorodě (1045-52) stavěny byz. staviteli jako kupolové chrámy na křížovém půdorysu. Pozvolna dochází ke zjednodušení staveb. slohu, kt. převzal též rom. a arménské prvky: katedrála Smrti P. Marie (1158) a kostel sv. Dimitrije (1193) ve Vladimiru. Na konci 15. st. působili v Moskvě na opevnění Kremlu it. stavitelé; A. Fioravante postavil
Pro nové ruské umění, jehož počátek se datuje založením Petrohradu (1703), byly rozhodující západoevr., zejm. hol. vlivy. V další generaci nastupuje rus. baroko, podněcované stále ještě cizími architekty, s hl. představitelem B. F. Rastrellim (zámek Petěrgof, kol. 1750); naproti tomu klasicismus, kt. získal zásluhou rus. architektů nár. charakter, ovlivňuje rus. arch. dodnes (A. Kazakov, budova moskevského senátu, 1776-89; V. Stasov, Tauridský palác v Petrohradě, 1783-88; A. Sacharov, Admiralita v Petrohradě, 1806-20). Od 2. třetiny 19. st. rus. arch. silně ovlivněna změnami v záp. Evr. Po počátečním příklonu k moderní arch. ve 20. letech 20. st. se však býv. Sov. svaz vrátil k reprezentativní staveb. minulosti (k tzv. cukrářskému stylu).
Sochařství střv. Rusi se omezuje na byz. reliéf (arch. plastika Vladimir-Suzdalská, 12.-13. st., sarkofág Jaroslava Moudrého, 10. st., Kyjev). V obl. Novgorodu je prokazatelný záp. vliv v dřevěné plastice. Také malířství má výrazně byz. charakter v oboru mozaik (1017-37) a fresek (1073-78, sv. Sofia v Kyjevě), zatímco do Novgorodu jako centra obch. pronikal západoevr. rom. sloh. Koncem 14. st. je pro rozvoj moskevského mal. nejvýzn. A. Rubljov. Jinak v tradičních formách ustrnulé starorus. mal. začíná v 17. st. upadat.
Novoruské umění - sochařství určoval zprvu po reformách Petra Vel. podíl cizozemců (E. M. Falconet, jezdecký pomník Petra Vel. v Petrohradě). Domácí umělci se přihlašují až v 2. pol. 18. st. (Koslowski). Od doby Petra Vel. stojí v popředí mal. portrét (D. Levicki). V 19. st. se ruští realisté soustředili na mravoličný žánr a zachycení života lidu. Zprvu naivně v duchu biedermeieru, později kriticky (peredvižnici). I. Repin je představitelem naturalistické hist. malby, věnoval se též kresbě.
Ve 20. st. měli ruští umělci jako A. Archipenko, N. Gabo, A. Pevsner podstatný podíl na vzniku moderního um.; po revoluci 1917 nalezly v Rus. živnou půdu i směry jako expresionismus a konstruktivismus, byly však brzy rozvráceny socialistickým realismem, kt. kom. strana SSSR nadiktovala v. u., takže hl. představitelé rus. mal., mj. K. Malevič, W. Kandinsky a M. Chagall došli uznání v cizině, zejm. v záp. Evr. a v USA. Uvolňování oficiální doktríny, kt. započalo od konce 50. let, umožnilo umělcům poněkud rozšířit škálu vyjadřovacích prostředků. Známými se stali zejm. sochaři E. Neizvestnyj a V. Sidur (1924-86). Po polit. otevření země je vliv záp. um. na ruské um. patrnější.
Treťjakovská galerie galerie v Moskvě, shromažďuje, zpřístupňuje a zpracovává největší soubor rus. a sov. um. 11.-20. st. a um. záp. Evropy. Vznikla ze sbírky nár. um. (zvl. peredvižniků), předané 1892 Moskvě P. M. Treťjakovem (1832 až 98). 1918 znárodněna, postupně rozmnožena o kolekce kreseb, ikon, malířského, soch. i um. řemesla.


Petrohrad , od 1914 Petrograd , Leningad 1924-91 , Sankt Petěrbur) Gorod geroj, Benátky severu
Oblastní město v Rusku (Severozápad), přístav v deltě Něvy (42 ostrovů) do Kronštadtské zátoky Finského zálivu na Baltu; centrum 1,2-3 m n. m. (nebezpečí povodní); Severní Benátky s 65 řekami a kanály 606 km2 (včetně adm. podřízených území 1400 km2), 4,7 mil. obyv. (v aglomeraci 6 mil., Rusové 89 %); Obl. m. v Rusku (Severozápad), přístav v deltě Něvy (42 ostrovů) do Kronštadtské zátoky Finského zálivu na Baltu; centrum 1,2-3 m n. m. (nebezpečí povodní); 606 km2 (včetně adm. podřízených území 1400 km2), 4,7 mil. obyv. (v aglomeraci 6 mil., Rusové 89 %); druhé nejvýzn. středisko Ruska; prům. stroj. (energetická a jiná prům. zařízení, letecké motory, lodě, obráběcí stroje, kosmické přístroje), spotřební, chem. (plasty, vlákna, léčiva, pneumatiky), potr., polygrafický; dopr. křižovatka; mez. letiště (Pulkovo); metro (1955); kult. a věd. centrum; univerzita (1819), přes 40 VŠ;
Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí, car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více jak 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy.Dnes vyzařuje toto město se svými širokými bulváry, parky, pobřežními promenádami do světa stále ještě své otevřené, seversky zdrženlivé fluidum.Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu - Petropavlovská pevnost s Katedrálou Petra a Pavla, palác Admirality, který svou věží dominuje městu, Triumfální oblouk jako památka na vítězství nad Napoleonem, žulový monolit - Alexandrův sloup, Kazaňský chrám, Křižník Aurora, Vasilevský ostrov, Smolenská katedrála a další. Tepnou města je 4km dlouhý Něvský prospekt.
Druhé nejvýznamnější . středisko Ruska; prům. stroj. (energetická a jiná prům. zařízení, letecké motory, lodě, obráběcí stroje, kosmické přístroje), spotřební, chem. (plasty, vlákna, léčiva, pneumatiky), potr., polygrafický; dopr. křižovatka; mez. letiště (Pulkovo); metro (1955); kult. a věd. centrum; univerzita (1819), přes 40 VŠ;
Historie Město založeno . 27. 5. 1703 Petrem I. („okno do Evropy“); 1712 až 28, , Leningrad) 1732-1918 Petropavlovská pevnost (Petrohrad (Sankt Petěrburg, od 1914 Petrograd, ; středisko revolucí 1905-07, . (podle jiných pramenů více než 800000; v lednu 1944 žilo v S. P. 576000 lidí)., 1732-1918 hl. město Ruska; středisko revolucí 1905-07, 1917; za něm. voj. blokády (8. 9. 1941-18. 1. 1944) zahynulo 641000 civilních osob (podle jiných pramenů,, více než 800.000; v lednu 1944 žilo v S. P. 576000 lidí)

Mnoho arch. památek:
---Zimní palác (B. F. Rastrelli, 1754-62). Palácové náměstí, z něhož stekly revoluční oddíly zimní palác v 25.- 26.října (podle tarého ruského kalendáře) v němý se tehdy nalézala provizorní vláda Nejskvostnější stavbu Petrohradu nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Je jí Zimní palác. Z této italské barokní kompozice architekta Bartolomea Rastelliho provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později klasicistní přistavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii Ermitráž (Ermitáž). V celé Evropě pro ni nakupovala umělecké skvosty. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě
---Finské nádraží s historickou lokomotivou.s kterou přijel Lenin z emigrace ve Finsku, kde psal v úkrytu ze sena své nejslavnější dílo Stát a revoluce v červenci a srpnu 1917, aby připravil revoluci
---Něvský prospekt , začíná u budovy Admirality 1704-1823, který v délce 4,5 km byl založen již Petrem Velikým a v průběhu 2 století na ní vyrostly architektonické perly jako Kazanská katedrála ( dnes museum náboženství a ateismu Akademie věd SSSR), Spasský chrám, Klášter Alexandra Něvského ( Alexandro Něvskaja lavra)
Petropavlovská pevnost (Petropalovskaja kreposť) vznikla na Zaječím ostrově u pravého břehu Něvy
po severní válce se Śvédy (1700 - 1721), kdy Rusko dobylo zpět oblast kolem Něvy a tedy i přístup k moři.
Zde je Naryškinova bašta, na níž byla na stožár 25. října vytažena červeným šátkem obalená lucerna, ;která znamenala připravenost pevnosti k revolučnímu boji a pro Aurory povel k výstřely- Zde jsou zde k vidění hradby, brány, arsenál,
Katedrála Petra a Pavla, (1712 -1733)postavená v barokním slohu, její zvonice je vysoká 122,5 m. Na vrcholu její zlaté špice je korouhvička v podobě letícího anděla. U s věží 122,5 m vysokou , vězení, kde byli věznění narodnici, např bratr Lenina a z významných osobností i Maxim Gorkij.
Strážnice a bývalé velitelstyví posádky
Domek pro člun Petra I z r. 1762
Petrská brána v r. 1718 v podobě vítězného oblouku
Mincovnam znaky a vlajky dopravené na Měsíc, Venuši a Mars kosmickými raketami
Státní muzeum Velké říjnové revoluce ve vile z r. 1906. místo ÚV a MěV 1917

Křižník Aurora --- který svým výstřelem v r. 1917 dal signál k vítězné revoluci. Křižník je od 1948
věčně zakotven u Petrohradského nábřeží velké Něvky minut. Mezi exponáty této pobočky vojenského námořního muzea je dodnes ono dělo na paměť jeho výstřelu dne 25.října ( 7.listopadu) 1917 v 21hodin 45 minut.. Křižník sdlouží jako museum italských opartyzánů z druhé světové války, model kubánského škuneru Granma, mladší sestry Aurory

Něvský prospekt -hlavní leningradská třída, zčíná u budovy Admirality a končí na náměstí
Alexandra něvského, je dlouhý 4,5 km, široký 25 až 60 m.stavělo se přes 200 let, na mnohých budovách pamětní desky. Z nejvýznačnějších budov zde je Chrám Panny Kazaňské (Kazaňskij sobor) (1801 - 1811) s obrovskou kupolí s bohatou půlkruhovou kolonádou s 96 třináctimetrovými sloupy. Zde pohřben 1813 ruský vojevůdce M.I.Kutuzov. Dns je zde Kazaňská expozice Muzea náboženství a atheismu.

Palácové náměstí (Dvorcovaja ploščaď) k níž patří
Zimní palác (Zimnij dvorec), 1754 - 1762, vybudovaný v l. 1754-63 B. F. Rastrellim, v němž jsou uloženy umělecké a archeol. sbírky; pův. soukr. sbírka zal. 1764 Kateřinou II., 1917 zestátněna , kde je dnes státní Ermitáž

Státní Ermitáž, jako muzeum od 1852, kde je 400 sálů. , oddělení dšjin ruské kultury ruské i dějin národů Kavkazu, Střední Asie, Orientu, antického umění římského a západoevropského malířství. Zde v 125 sálech díla Leonarda da Vinci, Raffaela, Tizianan, Rembranta, Rubense Goyi, franouzských impresionistlů, galerie vlastenecké války 1812, klenotnice ruských barevných drahokamů a polodrahokamů, , 400 váz, svícnů, celé síně obložené z barevného i bílého kamene, galerie lemujícín sály sloupy, obrovská mozaiková mapa SSSR. Skviostrnou oamátků ročně navštící několik milionů lidí.

;Tam nebo spíše v Rjepino u St.Petersburku uvidíme mimo jiné i obraz Burlaků na Volze a jiné Rjepinovy obrazy
Naproti zimnímu náměstí se táhne 580 m dlouhé průčelí budovy bývalého generálního štábu, k teré má dvě křídla spojená 17 m vítězným obloukem, jež symbolizuje vojenskou slávu Ruska
Uprostřed máměstí palácového stojí Alexandrův sloup (1829 - 1834), s alegorickou postavou anděla zašlapávajícího hada na vrcholu. Je to žulový monolit na počest vítzství ruského lidu ve velké vlastenecké válce v r. 1812. Sloup je vytesaný z jednoho kusu červené žuly 47,5 m vysoků a není ničím upevněn.
Budova Admirality (1732 -1738) s pozlacenou špicí završenou plachetnicí. K admiralitě přiléhají 2 náměstí - Palácové náměstí a Náměstí děškabristů
Náměstí děkabristů nazvané na opaměť ruských revolucionářů z řad šlechty, kteří v prosinci 1825
povstali proti carismu.
Uprostřed náměstí stojí jezdecká socha Petra I, známý M;ěděný jezdec, opěvovaný Alex.Puškinem. Podstavec pomníku tvoří žulová skála o váce asi 1600 tun
inak na tomto náměstí je budova bývalého senátu a synodu

Katedrála sv. Izáka---Isakjevičské náměstí (Isaakijevskaja ploščaď, s Katedrálou Petra a
Pavla, s věží 122,5 m vysokou třetí největší na světě (Isakijevičův sobor) který má kopuli 102 m. vysokou, o rozměrech 111, 2 x 97 ,6 m, která pojme 10.000 lidí a je vyzdobena 382 sochami, velkým počtem mozajek, a obrazů slavných malířů 19.století Katedrála sv. Izáka (Isakijevský chrám), kterou stavělo 440 tisíc dělníků po 40let podle projektu a pod vedení, architekta A.Montferrranda, se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě. Vypíná se do výšky 101,5 m . Nabízí 14 000 míst pro návštěvníky a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. Zlatá kupole je obložena 100 kg čistého zlata. Odsud se nabízí výhled na nejkrásnější místa historického jádra města, které bylo zcela oprávněně v roce 1990 prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO. V chrámovém interiéru je 600 sochařských děl, obrazů a mozajek. Na štít je v lecém rohu zobrazen sám Montferrand s modelem katedrály v ruce. . V chrámu se propvádí pokus s Foucaltovým kyvadlem, názorně dokazující otíčení zem kolem své osy. Vyhlídková plošina s pohledem na m+sto
Smolný Architektonický celek vznikající v 18. a 19.století, který zahrnuje
Smolný klášter (1764) pa,átka ruského baroka, zahrnující chrám vypínající se nad všechny ostatní stavby, měří 65 m, dnes v něm městské organizace a pobočka Státního muzea dějin Leningradu
Původně v 1809 Smolný ústav pro dívky ze šlechtických rodin, 1917 štáb revoluce, přd vchodem od 1927 Leninův pomník, který 124 dní zde řídil ozbrojené povstání, zde aula, pracovna a pokoje Lenin. Dnes zde sídlí oblastní a městský výbor KSSS
Letní sad založený r.1704 na lloše 11,7 ha, obtékaný řekou Mojkou , ze severu Něvou, ze západu Labut
stružkou a a z východu Fontankou, na projektu spolupracoval sám Petr I. a z Evropy evropští mistři zahradní architektury. Zde četná sochařaká díla, sousočí, socvhy, bysty, pavilo Kávový, čajový, knihovna s čítárnou. Od Něvy je sad oddšlen vysokým mřížovím.. V evýchodní části je Lerohrádek
Vasilevský ostrov se Strelkou a špičatými sloup
Martovo pole s rozlehlým parkem z jihu a východyu Michilovským a Letním sadem, ze severní a
západní stranyu se zajímavými budovami a stavitelskými památkami, s Památníkem bojovníků revoluce se společnými hroby padlých revolucionářů z r. 1917, s mramorovým palácem postaveným pro hraběte G.Orlova, dnes obložený mramorem 32odstínů, pro Leningradskou pobočku muzea V.I.Lenina se 600 exponáty s fotokopiemi rukopisů, knih a děšl zasvěcených Leninovi. Hodiny ukazují čas 21.ledna 1924, 6 hodin 50 minut večel, kdy zemřel Lenin
Náměstí umění (Ploščaˇd iskusstva) s množstvím divael, muzeí, architektonických památek,
s Michajlovským palácem, kde dnes sídlí Státrní ruské muzeum, Státní etnogrfaické muzeum národů SSSR, Architektonický celek kosy Vasiljevského ostrova, Burza, dva majáky, Ústřední vojenské námořní muzeum , Ústřední muzeum , půdoznalectví V. Dokučajeva, Zoologické muzeum AV SSSR, Literární muzeum.
Univerzitní nábřeží (Universitětskaja naberežnaja) Původně s světle zelná budova s věží jako první
veřejně dostupné muzeum založené Petrem I., zvané Kunstkamera, dnes zde má sídlo Muzeum anropologie a etnografi, Muzeum Lomonosova, budova 1979 Ajkadmiev+ěd, dvanáct propíjený domů jako budova dvanácti koleégií jako symbol státní správy, dnes je zde Leningradská univerzita s 15 fakultami, kde studuje přes 20.00 studentů a aspirantů-
Dnes bývalýpalác knížete Menšikova, oddělení Ermitážwe, žulový obelisk, Akadmie uměšní se sloupy, vysoká škola umělecká, Leningradský institut malířství, sochařství a archiektury I. Repina. Před hlavním průčelí Akadmei umění je přístaviště se žulovými schody, s bájnými sfingami z Théb, vysoké bronzové svítilny.
Piskarevský hřbitov a památníkem 900 dní trvajícího obléhání z druh= světové války na ploše 26 ha,
pochováno zde 470.000 Leningraďanů, hlavní hřbitovní alej 300 m dlouhá, Bronzová socha matky Vlasti, v rukách držící girlandu z dubového listí jako symbol zármutku a věčné památky
Dva hřbitovy Lazarevský jako nekropole významných osobností a Tichvinský jako nekropole mistrů
umění? Kromě toho i chrám zvěstování P.Marie, mnohé pomníky a náhrobky, které mají velkou uměleckou cenu
Razliv u finských hranic,
Museum VŘSR
Kirovův stadion

Petrodvorec (Petěrgof)
Z Petrohradu je díky dopravě lodí Raketa velice snadno dostupný 30 km na pobřeží Finského zálivu.
V tomhle pozoruhodném palácovém a parkovém celku rozkládá se na třech přírodních terasách svažujících se k zálivu, zaujímá plochu asi 1000 ha. Mont Plesir z 18. a 19. století, který se rozkládá na ploše přes 800 ha, je umístěno přes 170 fontán různých velikostí. Nejznámější fontány jsou např. socha Samsona bojujícího se lvem, kaskády Zlatá hora, Šachová hora, Velká kaskáda, Římské fontány a fontána Slunce., Fontána Diana, Fontána Evy, fontána Oranžerie, alej s vodotrysky, Římská fontána
Velký palác (Bolšoj dvorec, 1714 - 1725, přestavba 1747 -1754( je dominanto, která rozděluje areál na Horní a Dolní park.. Před palácem je Velká kaskáda s bronzovými sousošími a basreliéfy, s největší fontánou na světě, kde voda tryská se 64 vodotrysky, obklopují ho sochy antických hrdinů a bohů a mytologických bytostí. V parcích je několik dalších fontán, palázů a pavilonů. Dále je k vidění palác Petra I., paláce Marli a Montplaisir jsou v nejstarší části dolního parkutaké
Petrodvorec byl výrazně poničen a rozkraden německými nacisty za druhé světové války. Obnova trvala celou druhou polovinu 20. století a v dnešní době se Petrodvorec opět podobá původnímu a je jednou z nejvýznamnějších turistických atrakcí Ruska
Seník 30 km od Leningradu ve městě Sestrorecku se skrýval Lenin před kontrarevoluční vládou v r.
1917, pak si najal na břehu jezera Sestrojeckyj razliv Salaš. Kde žl do 8.srpna 1917. Zde zřízeno 1925 pamětní muzeum a 1927 žulový památník Salaš.
Puškin (Carskoje selo) asi 25 km od Leningradu, Jeho dominantou je Kateřinský u z poloviny 18.stol postavený v baroknim stylu, má průčelí 300 m dlouhé se sloupovím, postavami atlantů a balkonovým zábradlím. Uvnitř je Velký sál, , Obrazárna, Zelená jídelna. Na Puškin bylo přejmenováno v r. 1937. V zahradě je puškinův pomník a všesvazové muzeum A.S.Puškina s 27 muzejnémi sály
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kavkaz

 1982 a 1986
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Hranice mezi státy většinou určují lidé, hranice mezi kontinenty rýsují spíše hory. Hranici mezi Evropou a Asií prý vytvořil hlavně Ural, na místech velkých sporů lidí musel mezi Černým mořem a Kaspickým mořem určit.ještě jednu hranici- Kavkaz. Protože se zde mezi sebou hádaly národy, udělaly hory dokonce dvojí hranici nebo správněji dvě rovnoběžná pásma oddělená centrální depresí.
Protože jsem hranici mezi Evropou a Asií prospal při letu Iljušinem, tak jsem si řekl, že se pokusím tuto bližší hranici přelézt a přitom si ještě udělat osobní výškový rekord pro přelézání na Elbrus.
Když jsem u toho Kavkazu, tak se na něj obecně podívejme očima internetu
Protože se budeme pohybovat v oblasti Kabardsko - balkarské otevřete si jako hlavně odkaz nebo článek Až potud to skoro nic ten horský výlet neohrožovalo, naplánoval jsem ten Kavkaz s přípravou a jako obvyklý dřívější úkol. Přitom jsem pro nedostatek informací a map dost podcenil nečekané místní potíže charakteristické pro tehdejší SSSR. I když cestování po sajuzu bylo univerzálně složité, byly oba zájezdy na Kavkaz natolik odlišné, že je dnes dokumentuji odděleně.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------

1982 červen 9.-24. SSSR Moskva, Kavkaz, Dombaj, zájezd ?Sport Turist Premysl
Cena 5.980 Kč Průvodce Ing Jaromír Lisý
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Itinerař není., LeteckyPrvní letecký zájezd na Kavkaz mi umožnil poukaz ROH v r. 1982.
Severní Kavkazsko (rus. Severo-Kavkazskij ekonomičeskij rajon)
Ekon. region Ruské federace; zahrnuje rep. Adygejsko, Čečensko, Dagestán, Ingušsko, Kabardsko-Balkarsko, Karačaevsko-Čerkesko a Severní Oset(in)sko, Krasnodarský a Stavropol’ský kraj, Rostovskou obl.; 374400 km2 (2,2 % území Ruska), 17,7 mil. obyv. (12 % obyv. Ruska); 47,4 obyv./km2; 55,3 % m. obyv.; velká m.: Rostov-na-Donu, Krasnodar, Groznyj, Machačkala, Soči, Vladikavkaz, Taganrog, Nal’čik, Novorossijsk, Armavir, Majkop, Pjatigorsk, Nevinnomyssk; mnohooborové zeměděl. se specializuje na pěst. zrnin a olejnin a na živočišnou výr. (skot, prasata, ovce); chov plemenných koní; hl. prům. odvětví: potr. (maso, víno, mléčné výr., rostlinný olej, ovocné a zeleninové konzervy, mouka, tabák, čaj, ryby); hut. neželezných kovů; prům. chem., stroj. (zeměděl. stroje, kotle), staveb. hmot (cement); největší lázeňské zóny Ruska: černomořská (Soči, Anapa, Gelendžik aj.), Kavkazské Minerální Vody, obl. El’brusu, Nal’čiku, Vladikavkazu, při Kaspickém moři; přístav Novorossijsk.
Už začátek byl zasmolený, protože paní vedoucí zájezdu zesnula maminka a tak nakvalt sehnali jako vedoucího zájezdu jihočeského zdravotníka, který kromě trocha znalostí ruštiny neměl s tím žádné zkušenosti . Ten na setkání s námi dostal jen od pražského zástupce odborů jen radu, aby se se vším obrátil na místního ruského zástupce odborů v Elbruskogo sověta pro turizmu a ekskurziam. Nevěděl nikdo ani jeho jméno, kde ho najdeme a jediné konkrétní byla dvě místní číslo telefonu. Nikdo nic nevěděl a tak jsem nasedli do autobusu a jeli na letiště. V Leningradu se stal zázrak, že jsme po dlouhém bádání našli letadlo do Minerálnych vod, které po několika mezipřistáních nás vyklopilo někde, ani jsme nevěděli kde. a jak, protože jsem zapomněli na časová pásma, která nás dopravila z Leningradu2.7. Praha 9.30 Leningrad 13.50 neděle a z Leningradu 11.40 Min. do Vody 14.35 druhý den.
Odtud jsme měli podle natištěného programu zájezdu jet autobusem do Kabardsko- Balkarskoj ASSP. Možná, že mi to nebudete věřit, ale štastně jsme tam dojeli přes Pjatigorsk, Balčik (hlavní město Kabardsko -Balkardska) a Prielbrusi až do cílové adresy ubytování Meždunarodnyj moloděžnyj centr „ Gornyje veršiny“ na hranici s Gruzií.
Spojenými silami našeho českého vedoucího a mojí zapomenuté ruštiny jsme se stali najednou obyvateli supeluxusního hotelu s kluby, turskabinetem, bibliotekou, punktu prokata turistskogo a gornolyžarskogo snaženia, samozřejmě i uživateli jídelny a čtyřlůžkových pokojů . Jinak nás hned zařadili mezi odborové domorodce s trochu chudší stravou. I to jsme zvládli svým oháněním stížností na ona sdělená telefonní čísla.Ta čísla fungovala jako „šém“ pro golema. Od té doby nás si vážili stejně jako jediné z menší skupiny amerických turistů.. Samozřejmě nás perfektně hlídali, zejména na tanečních zábavách , kde jsme předváděli své pro místní hosty nezvyklé taneční kreace. Nechci těm sledovatelům sahat do svědomí, ale zřejmě za námi na rozkaz posílali své ženské tanečnice.
Na důkaz tohoto ráje uvádím naskenovanou fotku.
9.6. Praha-Moskva, hotel Ukrajina Moskva. Hotel Ostankino,, Gostinica Belgrad, výstava sputniků, Foto Moskva
10.6. Letecky z Moskvy do Mineralnyje vody.(Kavkazzskije Mineralnyje Vody). Je to společný název pro dopravní uzel pro několika balneologicých lázeňských středisek . V éto oblasti severního kavkazu je v několika centrech ( Pjatigorsk, Kisloodsk,, Železnovodsk, Jessentuki, podelbrusi= Prielbrusje) je přes 70 ozdraviven, penzionů a zotavoven. Kudy jsme už autobusem jeli, to už nerozšifrujeme. Možná, že jsme jeli i přes Balčik.kde jsem si koupil ponornou vofní pumpu.
Ubytování jsme měli v Dombaji, kde byl . Meždunarodnyj moloděžnyj centr „ Gornyje veršiny“ kouisek od hranice s Gruzií, pod hlavním severním kavkazkým hřbetem Dombaj,
Průvodce ministr turistiky, , Dombaj, lékař.prohlídka, Slunečná dolina.

Dombaj
To vše bylo osazeno jako perla pod hlavním severním kavkazkým hřbetem Dombaj, který nese v překladu jméno „zubr“ nebo jinak kozoroh.
Jeho krásy jsme mohli plně vychutnat , když druhý den přiletěl za námi nějaký vzdálený ministerský funkcionář, který se o nás po všech stránkách staral. Bylo velkým štěstím, že to byl sportovec , a to vysokohorský. Ten nás vodil a dokonce učil , jak se chovat a pohybovat v terénu, jak v národním parku chodit přes klády položené nad několikametrovým hlubinami a říčkami, jak sjíždět po ledovci po břiše, jak sledovat psy, kteří vycítili ledovcové praskliny, jak hledat jedlé plody, jak se oblékat a chránit před sluncem a jiné skoro život zachraňující obrany . Byly to výlety , které i zapomětlivý po letech nezapomene.Samozřejmě jsme si hned nezapamatovali originální místní názvy. Proto si je dnes oživuji na internetu , viz http://lemberk.vcm.cz/cestopisy/kavkaz1.htm
Snad prvn výlet z Donbaje byl aklimatizačn na horu Mussa-Ačitara (cca 3201 m). Jej jmno lze přeložit jako úkrytu lupiče Mussy Vedouam na hřeben dost vysoko dvě na sebe navazujc lanovky , pokud ovšem mte nějaký ten dolar nazbyt (cca 10 USD). Ty může s potem ušetřit tak, že vylezete nahoru pěšky a dolů už bez placen se svezete zadarmo. To oni nepředpokldaj, protože se lstky nevydvaj. Ať udělte cokoli, tolik květů a v?hledů hned tak někde neuvidte.Odtud jsme prvně viděli, že kousek od našeho hotelu je rajský kout s jakousi vesničkou „Slunečn dolina“ .
Dalším cílem výletu druhý den byl ledovec Alibek= Lednik alibeksk. Jak to celé probíhalo ukazují fotografie

Musím však předeslat, že k našemu hotelu nám náš „ministerský“ vůdce přivedl několik psů a v ruksaku nesl žrádlo pro ně. Moc jsme mu nevěřili, když jejich pomoc na výletě zdůvodňoval. Od našeho domova to k úpatí trvalo asi 3 hodiny cesty . Teprve na ledovci jsme tu psí pomoc pochopili. Psiska nám před námi na ledovci ukazovala bezpečnou cestu přes zasněžené skryté trhliny, někdy to dokonce dělala varovným štěkotem. Neměli jsme na botách železné mačky a tak nám to do kopce šlo jen pomalu. Vinou toho jsme samozřejmě nevylezli až na jeho vrchol. (3.168m ) http://dan.webpage.cz/pruvodce/kavkaz/pass/dombay/alibek/alib01.html Viz foto http://www.turistika-hory.cz/galery.php?&id=kavkaz_dombaj&foto=Dom_6
Špatně to šlo i cestou dolů. Proto nás náš vedoucí učil chodit a hlavně sjíždět dolů po ledovci do údolí..Princip byl jednoduchý- lehnout na břicho, sjíždět a brzdit nebo řídit svůj „držkopád“ rozpaženýma rukama i roztaženýma nohama. V závěru údolí nám pak ukazoval i jiné potřebné cviky ve výcvikovém táboře ruských horolezců.. Dosud jsme nikde zde neviděli tak krásné houštiny kvetoucích rododendronů. http://www.turistika-hory.cz/galery.php?&id=kavkaz_dombaj&foto=Dom_2
Dalším naším výletem byl výstup na Dombaj Ulgen, čili v překladu „ zabitý zubr“ nebo zabitý kozoroh. Bylo to naplánováno až do výše 4040 m, .ale už tradičně jsem ale vylezli nanejvýše do poloviny. Byli jsme totiž už dost vyčerpaní předchozím ledovcovým výletem. Na tu vrcholovou hřebenovku jsem se dívali, protože při truchou fantazie připomínala křivá záda zabitého zubra.

Dombajské Čučchurské vodopády pěší výlet 5-6 hodin, sedačkovou lanovkou do výše 2 km, lesem a vysokohoraskými loukami ažk vodopádu
Teberda Autobusem asi 25 km od Dombaje. Protože nám předchozí výlety daly dost zabrat, naplánoval nám náš vedoucí jakýsi oddychový výlet do jižnější lokality Teberdy s národním parkem (’Těberdská přírodní rezeervace) a zologickou zahradou (Muzeum pírody) ve výši 1260-1300m. Místo Teberda leží na řece Těberdě, přes níž jde dlouhý houpavý mostek, který přecházíte s dost velkým strachem. Na památku toho strachu jsem si z koryta řeky domů přinesl krásný oblázek.Tam jsme prošli jen několik km po vyznačených cestách Teberdinským zapovědnikem = parkem Když by turista vstoupil na území parku mimo hlavní bránu a toulal se mimo cesty, tak po něm ani pes neštěkne. Zabloudíte snadno i při obcházení vodopádů. Proto jsme si raději o něco déle prohlíželi onu zologickou zahradu , kde jsme poprvé viděli skutečného zubra - dombaje. Jinak Těberda sama už nebyla nijak přitažlivými lázněmi, jako dříve v době kolem r. 1990. Kdo by mermomocí chtěl vidět zubry v divočině, tak by musel zajet do blízkého Gosudarstvenyho zapovedniku o jedno údoli na západ kolem městečka Achiz , kde by mohl viděti kostel z 10. století.Stačí však si otevřít následující adresy, kde máte cizí fotku zubra v jeho velké kráse ( ten rohatec na fotce je až dole):
http://users.pandora.be/ppf2/Caucasus/Teberda_uk.htm

Kluchorském průsmyku Kluchorskyj pereval (2782 m), což abchazsky značí "úzký průchod".Velkým překvapením naše prvního kavkazského pobytu bylo shlédnutí místa, kam se vojska hitlerovců dostala za druhé světové válce na cestě získat už ne příliš vzdálená ropná pole.
Vrcholem našeho kavkazského dramatu byl přechod částí Kluchorského průsmyku, směrem přes hory k moři až do černomořského přístavu a lázeňského letoviska Soči.. Tento závěr dokonale zrežíroval onen náš místní vedoucí. Vzal si jako pomocníky další tři průvodce, abychom se neztratili na oné sněhem zaváté historické Suchumské vojenské cestě, která dosahuje nejvyšší nadmořské výšky v 2782 m.

Hedvábná stezka
Poněkolikátě jsem si tehdy uvědomil, že vlastně jdu po dalším kousku hedvábné cesty, kudy kdysi šly věky, jak víme podle trochu přejmenovaného spisu „Milion“ od Marca Pola . Ten se svým otcem a strýcem došel po hedvábné stezce jen kousek dál než já - až do do Číny ke dvoru Kublajchána Je to označení pro karavanní trasy napříč Střední Asií mezi čínskou. Provincií . Gansu a Sýrií; existovala nejpozději od 2. st. př. n. l. V západo-východním směru se na ní obchodovalo se sklem, ušlechtilými kovy, luxusním zbožím, ve směru od východu putovalo hlavně čín. hedvábí a koření. Cesta jedné karavany od Středozemního moře do Číny a zpět trvala asi 7 roků.
V tomto místě na rozhraní někdejší Abcházie a Čerkesské republiky probíhaly za 2. světové války urputné a vleklé boje. Na vrcholu této cesty sundali všichni čtyři průvodci své těžké ruksaky a vyňali z nich lahve se šampaňským. Jím jsme se rozloučili s Dombajem, došli až na druhé straně k připravenému autobusu a ten nás dovezl až k dlouhatánské nudli písku Soči, která splývá až s Adlerem.
Přechod po hedvábné stezce do Gorod Soči, (do 1874 Post Dachovskij, do 1896 Dachovskij Posad) Gorod Soči Lázeňské město . v Krasnodarském kr. Ruska (RSFSR) (Sev. Kavkazsko), přístav na Černém moři, nejvýznamnější. balneologické a klimatické lázně Ruska; 355 000 obyv. Založen zhuba v 1909 jakohotelový komplex s přímořskou a fyzioterapeutickou léčebnou zvaný Kavkazská Riviera, v letech Velké vlastenecké války se stalo obrovskou nemocniční základnou země po raněné Je zde mnoho minerálních pramenů
Velké Soči (3 506 km2) zahrnuje celou řadu lázeňských středisek při 146 km dlouhém pobř. mezi ř. Šepsi a Psou: Magri, Makopse, Aše, Lazarevskoje, Golovinka, Loo, Dagomys, Mamajka, vl. m. Soči, Macesta, Chosta, Kudepsta, Adler (s mezin árodním . letištěm), Krasnaja Poljana aj. -
Prům. potr.; pěstování čaje. V 80. letech kolem 4 mil. pacientů a rekreantů ročně. Poblíž Sočský přír. nár. park (1900 km2; zal. 1983). Magnolie ve znaku města
Dendropark (Dendrarium) Riviera s originálními vodními nádržemi a přes 2000 druhy rostlin, zejména stromů a keřů Zde Strom přátelství na němž zrají japonské mandarinky, italské citrony, americké grapefruity z narobovaných pupenů a jsou zde autogramy představitelů 140 zemí. Uložena prst z přátelských států, od nás z Lidic
Muzea: Vlastivědné muizeum, Muzeum Nikolaje Ostrovského (1904 - 1936)
Okolí Soči vždy několik desítyek km Tisový a zimostrázový háj, Park sovchozu južnyje kultury, Hora Bolšoj, Dagomyušský čajový sovchoz, , Krásná Poljana, Lázně Picunda, Jezero Rica
Odtud už jsme si naložili své vzpomínky do letadla na cestě do Prahy.Tam jsem si přivezl i jediné FOTO CD bez čísla / Přemysl Cesty/ omylem 1961 Page 01 Kavkaz
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1986 srpen-září 29.8.- 10,9 SSSR Kavkaz, Příelbrusí zájezd FN Plzeň pod mým velením
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druhý výlet na Kavkaz byl sice kratší , ale mnohem složitější a riskantnější. V programu zájezdu nebylo skoro nic o doporučené výbavě, takže jsme skoro nic z horolezecké výbavy, ani cepín, ani mačky ani lano ani horolezecké úvazky jako sedák a prsák s karabinami.Cesta proběhla z Prahy až do Minerálných Vod skoro stejně, tam se k našemu zájezdu už přidružil místní průvodce Roman a dále jsme jeli kus stejnou cestou jako při prvním zájezdu po trase Železnovodsk, Pjatigorsk, Nalčik, ale dále jsme zabočili jinou cestou 90 km dlouhým údolím řeky Baksan do středního Kavkazu pod Elbruz, jak oni to nazývají Příelbrusí. Tentokrát už vše vyjednával a dobře se o naše výlety staral onen mladý průvodce Roman.
Cesta z Mineralnyje vody, Pjatigorsk, Balčik, Prielbrusi, hotel, napřed hotel Itkol, pak Čeget, Vesnice Těrskol, Napřed jsme bydleli v menším hotelu- chatě Sokol u obce Elbrus v nadmořské výšce 1900 m. Kolem nás byly přes 5000 m vysoké štíty a na většině z ních byly ledovce. Na konci prakticky každého našeho výletu jsme na taký ledovec narazili.
Za dva dny nás bohužel přestěhovali do blízkého velkého hotelu v obci Itkol, zdánlivě nóbl. Stál ve výši 2100 m poblíž vesnice Terskol . Turistickaja basa Elbrus,však dlouhodobě prožívala epidemii salmonelózy, Chloramfenikol l. tbl,To neměli dělat, protože tam jsme mnozí z nás dostali průjem. Byla tam sice ošetřovna s s doktorkou, která bohužel byla doktorkou filozofie. Její erudice končila tím, že nám každému dala jen jednu tabletku chloramfenikolu .Kdo ví co to za endemickou příčinu bylo. Udělal jsem si výlet do skladu a do kuchyně a tam byly tak otřesné nehygienické poměry, že se nebylo co divit.. Nějak jsme to z vlastních zásob léků za dva dny zvládli, takže to nemohlo být nic zase tak vážného
.Aklimatizace: Přes tento hendykep jsme už začali chodit na výlety po okolí.Podle mých poznámek jsme tím už nejen plnili podmínku aklimatizace, ale měli jsme i šanci poznat na Kavkaze poznáme jedinečnou přírodu, v níž prý žijí medvědi, levharti, rysi, ale nejspíše že alespoň spatříme orly a možná kavkazské kamzíky a nádhernou květenu. Podnikli jsme tyto výlety:
Soutěska Irik-Čat byla pojmenována podle říčky Irik a onoho zde populárního kozoroha nebo skopce.Toho jsme neviděli, ale pozorovali jsme mnoho syslů, dost odvážných krav a ovcí pasoucí se na strmých místech, potkali jsme i pasáky a psy, nápadné závěsy lišejníků na borovicích. Výstup byl od 1900 do 2700 m. Nakonec jsme došli k ledovci a k vodopádu přes lavinové strže .
http://server.ipp.cas.cz/~lukes/texty/kavkaz02.html
Nemohli jsme se nabažit pokukování na okolní štíty , které většinou měly název Pik s nějakým jménem. Hlavně nás fascinoval výhled vytékající říčku ze dna ledovce a výhled na protilehlý Elbrus.Náš průvodce zazmatkoval, takže jsem museli přebrodit na boso s vyhrnutými kalhotami dvě dravé říčky., přičemž jsme se museli vzájemně držet , aby nás voda nestrhla. I tak jedna dívka z nás přišla o boty, které jí náš Roman chtěl přehodit na druhý břeh. Tak jí dal boty svoje a šel sám napřed bosky a pak si někde našel staré škrpály. K autobusu jsme došli dobrých 20 km.
Dalším aklimatizačním výletem byla pětihodinová tůra k ledovci Šelda (Schelda) soutěskou a řekou Adyl-Su (Krásná říčka), a Baksanskou dolinou podél říčky Šeldy. Zde jsme se zastavili u památníku sovětských horolezců , označeného na ohromném balvanu jako scheldinský alplager. Výtok z ledovce byl nápadný tím, že voda vytékající z ledovce stále hrnula oblázky, které pak ukládala pod patou ledovce jako morénu. Tento ledovec Šelda je v Centrálním Kavkazu snad nejdelší. Přes tento ledovec putovaly za války prý děti utíkající do Gruzie. Nám tu válku připomněl deštík , který byl velmi protivný. Na zpáteční cestě jsme narazili na kolibu, kde jsme si zakoupili sýr s velkými děrami po způsobu ementálu.
Následující den byl trochu oddychový, protože jsme po jízdě autobusem jsme si výstup do průsmyku Dongus-Urun ulehčili sedačkovou lanovkou až ke stanici AJ z 2100 m na 2500 m. Tam jsem šli pěšky k jezeru Dongus-Urun . Jinak až na vrchol hor jsme se neodvažovali, protože to bylo moc náročné - viz Dongus-Orun (4464 m) und Nakra-Tau (4277 m).. http://www.fotocommunity.de/pc/pc/display/2221249
Nazpět jsme už nejeli lanovkou a při pěším sestupu už nás bolela kolena, zřejmě se hlásila artróza.

Elbrus, Finis coronat opus (kabardsky Ošchomacho, balkarsky Mingi-tau) nejvyšší hora Kavkazu, v Rusku; vyhaslý andezitový dvojvulkán, 5642 a 5621 m; víc než 50 ledovců (134,5 km2); oblast turistiky, lyžování.
Vydali jsme se z našeho hotelu autobusem údolím řeky Baksan přes Verch Baksan a dále kousek po údolí řeky Čeget až na parkoviště Těrskol., kde je stanice lanovky AZAU. Nezdařený výstup, lanovka jen do 3900 m, dále pěšky přes ledovec s trhlinami do 4198 m, , Prijut odinacati. Na Elbrus 5621- 5642 m nás nepustili, nedostupný, výstup 10-16 hodin „řeka Baksan, přechod dětí do Gruzie přes Ledovec, Ztracené boty Splnili jsme teprve zde doporučovaný několikadenní í aklimatizační pobyt.na Kavkaze, než jsem se pokusili o výstup na Elbrus.
Podle našeho ukrajinského průvodce jsme volili výstup z Prijutu odinnadcati, který se obvykle odhaduje na 10 - 11 hodin výstupu. Samozřejmě jsme chtěli vystoupit na západní vrchol Elbrusu do výše 5.624 m, ne tedy na východní vrchol ve výši 5.621 m.. Byla to samozřejmě sázka do lutrie ovlivňovaná zejména počasím. Nepředpokládali jsme jiná rozhodující rizika.Riskli jsem do jisté míry to , že jsme neměli pro ledovec vlastní mačky.
První část kabinkové lanovky ( Stancija MGU). se zastavila ve stanici Mirk a končila ve stanici Staryj Krugozor. Druhá část lanovky končila v Karabaši ve výšce 3.500 m. Protože třetí část byla ještě ve výstavbě , tak jsme dále už šli po ledovci k chatě Prijut odinnadcati do výše 4.200 m. ( podle místní cedulky to bylo jen 4.198 m). Šetřili jsme tedy síly a nešli jsme tedy bez lanovky pěšky cestou z vesnice Těrskol kolem vodopádu a hvězdárnu a chatku na piketu 105 až do Prijutu odinadcati. Několik cizích fotek vám ten náš úsek cesty dobře přiblíží, viz http://sopky.applet.cz/kavkaz/kav_elbrus.html
Na Prijutu 11 jsme přenocovali a chtěli jsme po 2. hodině po půlnoci vyrazit bez bagáže na vrcholový výstup. Nevypadalo to nijak rizikové a teplota byl těsně pod bodem mrazu. , tedy mnohem méně než mají dívčí ňadra, jak místní lidé konfiguraci dvou vrcholů Elbrusu nazývají. Přenocování bylo spartánské, hygiena byla velmi nízká, jak dokládal místní záchod z pouhý, otvorem nad desítky metrů hlubokou propastí. Historii Prijutu 11 i plánek naší zamýšlené cesty vám ukáže
http://www.kilimanjaro.cc/Elbrus-Geschichte.htm
To nejhorší však nás čekalo. Hlídač nám večer zamknul vrata a tak jsem nemohli vyrazit. Nic nezměnilo ani nadávání ani vyhrožování. Teprve ráno se dveře otevřely, ale výstup už bychom nebyli stihli. Několik nás se sice vydalo na krátký, ale zbytečný výstup. Tu nezdařenou cestu vám přiblíží několik cizích fotek, takže můžeme být rádi, že nás s tím nedostatečným vybavením na ty vrcholy nepustili. Viz např. jak to probíhalo v jednom uskutečněném výstupu.
Zklamaní jsme sjeli opět lanovkou dolů a autobusem stejnou cestou do hotelu. Druhý den nás čekala stejná anabáze- cesta domů- přes Kyjev
Na zpáteční cestě jsme se stavěli na Ukrajině v Kyjevě .

Kyjev hlavní město Ukrajiny na obou březích Dněpru
se sochou Matka vlast, jako náboženské srdce Ukrajiny, Sofiiinu katedrála, Chrám sv. Vladimíra, Zlatá brána, bulvár Kreščatik. Tak si Kyjev připomeňme v krátkosti z internetu.
Klášterní komplex Kyjevsko - Pečorska lavra je nejposvátnějším místem celého Kyjeva , jejím centrem je katedrála Panny Marie před zesnutím, kde jsou pohřbeni mniši, jejichž mumifikované ostatky věřící dodnes uctívají. Na internetu se dočteme, , že potvrzením jejich svátosti a čistoty jejich života jsou jejich ostatky, které zůstaly nedotčené tisíc let. Tady se prý dodnes stávají zázraky uzdravení z tělesných neduhů i vymítání ďábla.