WM magazín

Voda jako palivo

.TOPlist

Hillary Eldridge obdržel 26. dubna roku 1898, takřka přesně na den před 105 lety, US patent na zařízení, které nazval "Elektrická retorta". Nešlo o nic menšího než o způsob, jak vyrábět přímo z vody hořlavý, svítiplynu podobný plyn.

Jak je patrné, jde o zařízení sestávající z vodní komory s uhlíkovým dnem, současně tvořícím elektrodu. Druhá elektroda je spouštěna pomocí jednoduchého zařízení shora. Pod proudem vzniká mezi oběma elektrodami elektrický oblouk, obdobně jako ve starých promítačkách nebo Křižíkově pouliční lampě. Voda je do komory přiváděna potrubím vpravo, potrubím vlevo vychází plyn. Rozdíl oproti Křižíkově lampě je v tom, že oblouk hoří pod vodou což má zajímavé důsledky.


Dochází k reakci, jejímž výsledným produktem je vodík a kysličník uhelnatý, při takřka zanedbatelné přítomnosti dalších plynů. 

Výsledný poměr je podle testů provedených NASA asi takový (údaje jsou v %): 

Vodík - 46,483; CO2 - 9,329; Etylén - 0,049; Etan - 0,005; Acetylén - 0,616; Kyslík - 1,164; Dusík - 3,818; Metan - 0,181; CO - 38,37.

Takto získaný plyn velmi dobře hoří se vzduchem, přičemž poměrně vysoký obsah CO (v klasickém svítiplynu ho bývá okolo 16%) má za následek minimální množství CO2 ve spalinách(asi 3%). Tento plyn je použitelný nejen k vytápění, ale lze ho využít i k pohonu spalovacích motorů…

Tento patent nedal spát známému francouzskému výzkumníkovi. J. L. Naudin se nezabývá "matematickým vylučováním nemožného" - zajímají ho jen výsledky praktických pokusů. Pomocí velmi jednoduché sestavy replikoval Eldridgeho myšlenku, což si ostatně mohou zopakovat i šikovní kutilové. Naudinovy obrázky ukazují vše, co je nutné. Stačí plastová láhev, dva dostatečně dlouhé uhlíky, vhodné trafo nebo malá trafosvářečka, něco lepení a zručnost...


Originál návodu a další obrázky najdete ZDE

V nedávné době byla patentována řada podstatě úplně stejných zařízení, patentové přihlášky obsahují spoustu mnohdy zcela zbytečné "omáčky", přičemž se ovšem nezměnilo vůbec nic na podstatě původní předlohy a na tom, že tato sestava produkuje hořlavý plyn. Zde je link na ORIGINÁL patentu na AquafuelTM US 603,058 - Electrical Retort, Hilliary Eldridge April 26. dubna 1898. Protože patentová ochrana PRINCIPU už dávno zanikla, lze patentovat už jen technické úpravy a způsoby zvláštního použití.

Jean Louis Naudin se ovšem jako obvykla nespokojil s pouhým plamínkem nad lahví. Další konstrukce už je vložena do praktické nádoby vodního filtru, kterou už jsme navrhli i pro pokusy se zařízením Aquasprint. Jak na to, Naudin velmi názorně ukazuje ZDE


Zobrazený reaktor za hodinu vyprodukuje 1080 litrů vysoce hořlavého plynu (údaj získaný výpočtem).

 

Takto vyrobeným plynem J. L. Naudin poháněl elektrický generátor s maximálním elektrickým výkonem 2,6 kW, roztáčený čtyřtaktním motorem Honda GC160. (Zde by možná bylo výhodnější využít dvoutakt s rotačním šoupátkem, který bezpečně podá vyšší výkon. -pozn. gewo)

 

Pokusná sestava


Výše popsaný reaktor dodávající palivo elektrogenerátoru je napájen malou trafosvářečkou na 220V. Jednotka má demontovanou benzínovou nádrž a plynová hadička je zavedena přímo do sání karburátoru, na němž nebyly provedeny žádné úpravy. 

 

Pokusná sestava, celkový pohled 


Kliknete-li ZDE uvidíte "Real One" video běžící sestavy (937kB) 

Detaily v angličtině a francouzštině a další obrázky najdete na adrese.

Viz také http://jlnlabs.online.fr/bingofuel/html/bfr10.htm


To nejlepší nakonec 


Snem každého badatele je uzavřít smyčku tak, aby běžící stroj dokázal produkovat dostatek energie k vlastnímu pohonu (angl. "closed loop"). Zde se samozřejmě ihned ozvou fyzikové, kteří se budou ohánět kalkulačkami a trapnou killerfrází o "perpetuum mobile". Měli by samozřejmě pravdu, pokud by šlo o uzavřený okruh. Zde tomu tak není: je spotřebovávána voda a uhlíkové elektrody a stroj spotřebovává kyslík obsažený v atmosféře.

Zohledníme-li, že jde o primitivní reaktor s pevnými elektrodami a nestabilním výkonem, napájený běžnou nepřízpůsobenou svářečkou, a že je využit původní karburátor stroje, je následující výkon skutečně obdivuhodný: po spuštění motoru a nastartování motoru je vidlice napájení trafosvářečky jednoduše odpojena od napájecího kabelu a zasunuta do zásuvky generátoru... a reaktor dále vyrábí palivo pohánějící generátor napájejicí svářečku, která dodává proud reaktoru... smyčka je uzavřená a stroj pracuje!


Generátor běžící v uzavřené smyčce. Kliknete-li ZDE (a to byste opravdu měli!) uvidíte "Real One" video sestavy běžící v uzavřené smyčce (936kB).


Ze záběrů je zřejmé, že po přepnutí okruhu pomocí relé by se oblouk na pevně nastavených uhlících nezmenšil (při spuštění musí mít minimální odstup, který se hořením stále zvětšuje).
Bezprostředně po odpojení síťové šňůry oblouk zahoří jasněji, což lze přičíst indukční špičce, která vznikla po odpojení primárního vinutí transformátoru. Vzhledem k poměrně dlouhé přepojovací pauze se oblouk na mezitím zkrácených uhlících neobnoví v původní síle, ale reaktor přesto dodává dostatek paliva motoru, který teď pracuje pod zátěží.

Originál zveřejnění na stránkách JN Labs´ 

Připravil gewo, 24.4.2003