Rakytník řešetlákový

HIPPOPHAE RHAMNOIDES L. – rakytník řešetlákový, čeleď: Eleagnaceae Juss. – hlošinovité

 

Synonyma: Shaji (čínsky), Sea Buckthorn (anglicky), Duindoorn (holandsky), Sanddorn (německy), Olivello Spinoso (italsky), Oblepicha (rusky), Tyrni (finsky), Espino de Mat, Falso Espino, Espino Amarillo (španělsky), Havtorn (švédsky), Homoktövist (maďarsky), Argousier (francousky)

 

Trnitý, dvoudomý keř nebo strom 2 - 3 m vysoký, se zelenostříbrnými listy. Plody jsou nepravé peckovice elipsoidního tvaru dlouhé necelý centimetr a oranžové barvy, rozmístěné velmi hustě a těsně kolem větviček. Plodící forma je vyšší a vzpřímenější a opylovač nižší a rozložitější Rostlina snáší velmi nízké teploty, kořenová soustava vydrží až – 22 a nadzemní část až –50 °C. Jelikož jde o dvoudomou rostlinu je třeba vždy na 4 – 5 rostlin samičích 1 rostlina samčí. Je také možné naroubovat do koruny samičích rostlin rostliny samčí. Plody začínají zrát už v červenci. Při optimálních podmínkách můžeme ze vzrostlého keře sklidit 10 až 25 kg. Zmlazovací řez se provádí u rostlin starších deseti let, kdy jsou již přírůstky malé, seřezává se na tříleté dřevo.

 

V 60. a 70. letech 20. století se v rámci ruského vesmírného programu prováděl supertajný výzkum a šlechtění vysoce plodných odrůd rakytníku. Rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením. O rakytníku se zmiňuje už tibetské historické dílo „rGyud bzi“ (čtyři knihy lékopisů), od Yu Tuo Yuan Dan Kong Bu, psané mezi 773 – 783 našeho letopočtu. Název Hippophaë pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená „třpytící se kůň“. Zkrátka již tenkrát staří řekové zjistili, že zvířata pasoucí se na lokalitách, na kterých se nacházela tato dřevina tloustla a jejich strst dostávala lesklý nádech.

 

Přirozená oblast rozšíření rakytníku zahrnuje Čínu, Mongolsko, Indii, Nepál, Pákistán, Rusko, Velkou Británii, Francii, Dánsko, Nizozemí, Německo, Polsko, Finsko, Švédsko a Norsko.

Rostlina stále častěji vzbuzuje zájem nejen v potravinářství, ale hlavně ve farmacii jako vhodný doplněk stravy, v kosmetice jako součást různých mastí a v ekologii při rekultivačních činnostech. Je opravdu pozoruhodné jakou škálu využití tato rostlina má.

            U nás není použití a výzkum rakytníku sice rozšířen, ale v zemích jeho tradičního využití, jako je Čína, Indie, Rusko je poměrně rozšířen. Produkční plantáže této rostliny jsou založeny v Povolží, na Altaji a v severovýchodním Německu. Obrovský boom této rostliny je momentálně zaznamenávat v USA.

            Z jeho dietetických vlastností jsou nejvýznamnější obsah askorbátu, tokoferolu a karotenoidů. Nezanedbatelný je také obsah nenasycených mastných kyselin a esenciálních aminokyselin.

 

Složení:

Cukry 9,3 – 22,74 °Brixe

Bílkoviny – běžná výživná hodnota se určuje podle obsahu esenciálních aminokyselin, bílkovina rakytníku překonává bílkovinu luštěnin a blíží se hodnotě kaseinu mléka

Tuky – 2,8 – 7,8 %, zdroje karotenů, tokoferolů a sterolů. Bobulové ovoce jako angrešt, černý rybíz, hromadí tuky jen v semenech, kdežto rakytník syntetizuje a hromadí tuky ve všech morfologických částech plodu. Je proto unikátních zdrojem lipidů a to také díky vysokému obsahu C16 mastných kyselin a palmitoolejové kyseliny. Díky těmto bioaktivním složkám hojně využíván v kosmetických produktech jako jsou masti, krémy a oleje pro péči o pleť.

Vitamín C – 350 –2500 mg. 100 g-1, pro představu čerstvá pomerančová šťáva obsahuje cca 35 mg. 100 ml-1.

 

 

Použití:

FARMACIE:

Při plicních chorobách, reguluje krevní oběh, hojí sliznice, léčí trávící soustavu, má baktericidní účinky, výborně regeneruje epitelové tkáně při popáleninách a omrzlinách. Úspěšně se používá při léčení 20 druhů kožních onemocnění. Byly pozorovány trvalé pozitivní výsledky při léčení rakoviny děložního krčku. Rakytníkový olej byl použit také jako biogenní stimulátor schopný tlumit bolest. Nejvýraznějších účinků dosáhl na poli léčby žaludečních a dvanácterníkových vředů. Po aplikaci -  třikrát denně čajové lžičky po dobu 20 dnů se jizvy zahojily, bolest ustoupila a chuť znormalizovala.

 

KOSMETIKA: přípravky jsou obecně používány v Rumunsku, Rusku, Číně. Indulona, šampony, kondicionéry, noční krémy

 

POTRAVINARSTVI:

Kompoty, marmelády, ovocné protlaky, ovocné mošty, ovocné sirupy, proslazené ovoce, ovocné likéry, pálenky, olej

 

Sběr plodů:

Většinou na podzim, pokud ne zůstávají na větvičce až do jara. Plody jsou sklízeny převážně ručně, ačkoliv se objevili i mechanizační prostředky. klizeň se provádí na počátku botanické zralosti, kdy jsou plody ještě tvrdé. U starších rostlin se odřežou celé větvičky, ty se strčí do mrazících boxů a na druhý den se plody oklepou. Někde se plody nechávají na keři až do teplot mrazu (za použití fytohormonálních přípravků na snížení síly potřebné k oddělení plodů) a poté se sklepávají do plachet. Při teplotách pod bodem mrazu se ručním sběrem sklidí cca 3 kg za hodinu při normálních teplotách kolem 1 – 1,5 kg za hodinu.

 

Dřevo dobré na řezbu koulí pro ruské kuželky.