Zbojanda, aneb jak nouze naučila Honzu mačky vázati.

Osoby a obsazení: Terka, Honza, Jirka.

Scénář

Opět to spunktoval náš rodinný stínový krizový manažer. Náklady hravě pokryty byly jedněmi čerstvě vyšůrovanými provazovými selkami.

Skočili jsme do toho rovnýma nohama.

28. října 2011 vznik Československého státu, svátek, který bratři Slováci nesvětí
8:36 Poprad – nebe vymetené od Gerlachu po Lomničák, všechno nám ujíždí, krotký lišák
14:01 Teryho chata
18:05 Zbojnická za hluboké tmy, mezi posledními
19:00 vyprážaný sýr

29. října 2011
7:30 raňajky
12:15 Svišťový štít
13:00 Slánky se topí v mléce
15:00 Sivé pleso bez ledu v nasluněné části, zato s webovou kamerou Velkého bratra
16:30 čekání na guláš

Té poslední noci se k nám ještě nastěhoval nocležník nemluva a proto neznámé a nezjištěné národnosti, po celou noc chrchlající a smrkající za tenkou překližkou velikosti prkénka na maso a ke všemu několikráte za temné noci bez čelovky klopýtající přes naše cepíny a nohy na útulnou toaletu na hraně útesu.

Den poslední, 8:08 do sedla Prielom opožděný start díky čerstvě zimnímu času a ke všemu „Alkohor“ nám funí na paty. Mačky dnes na první pokus. Sedlo za 15 minut. Tipec mi vzal ale dědulka předběhnuvší nás v mokasínech, když jsem přesně podle příručky horolezce, pozpátku jako krab sestupoval na druhé straně ve fungl nových nesmekách do Zamrznutého kotle Bielovodské doliny.

Finta pro následovníky. Vyberte poslední vlak odjíždějící těsně po půlnoci. S dostatečným předstihem zarezervujte všechna lehátka v kupé. S denním předstihem, tj. pět minut před půlnocí stornujte přebytečná lehátka a spíte sami tři v přeplněném kupé. Ale fofrem než na to ČD přijdou. Na zpáteční cestě aplikována starší krutá, ale osvědčená metoda. Zujte promočené pohorky po třídenním přechodu a vtěsnejte je pod sedačky a ušetříte na stornovacích poplatcích.

Rezervaze Zbojnoická