ÚVOD

Toto není návod na dovolenou. Napsal jsem to, abych všem, kteří mě znají, sdělil, že můj pohled na stát Izrael nemá nic společného s mým pohledem na Židy jako obyvatele. Moje názory se nezměnily, jen jsem je doplnil.

IZRAEL 12. až 19.2.2013

Příležitost

Jak se říká "zkus to nekoupit, za tu cenu". A tak jsem koupil zpáteční letenky do Tel Avivu za 3850 Kč zpáteční se všema poplatkama. Zabukoval jsem ubytování a auto na 5 dnů. Těžký bylo udělat plán. Nejvíc se jezdí na sever do Galileje, my jsme jeli na jih do Judei.

Něco z historie

Ono je to s tou historií těžké. Začíná někdy 5000 let před letopočtem (pro data před letopočtem používám před číslem -), ale Židi začínají tak někdy okolo -1000 u krále Davida. Kolem -960 postavil Šalamoun první chrám na Chrámové hoře, zničený byl cca -580. Druhý chrám postavili asi -516 (PERSKÉ OBDOBÍ). Asi -165 boje proti Řekům (HELENISTICKÉ OBDOBÍ). V -63 přišel Pompejus (ŘÍMSKÉ OBDOBÍ) a vláda krále Heroda. Ten dostavěl druhý chrám na Chrámové hoře.V +66 začalo povstání proti Římanům a v té době se stala ta hromadná sebevražda na Masadě. Pak následovalo (BYZANTSKÉ OBDOBÍ) +335 až +640. Pak přišli Muslimové (691) a postavili Skalní chrám a mešitu Al Aksá na Chrámové hoře. Okolo +1100 se tu objevili Křižáci, pak Mameluci, pak to všechno patřilo do Otomanské říše až do Britského mandátu 1917 až 1948. Mám z toho takový pocit, že Židi byli ochotní se domluvit s každým. A můj kamarád, který se v tom trochu vyzná mi nedokázal vysvětlit od kdy tu žili Židi s židovskou vírou v dnešní podobě a kde teda byli všichni ti Palestinci.

Na cestě

V Ruzyni na letišti si nás vychutnali. My s vakama jsme museli jít bokem a tam nám prošátrali baťohy kartáčkem a dali ho do analyzátoru, aby zjistili, jestli jsme v minulosti neměli styk s nějakejma výbušninama. Asi se jim nezdály některý razítka v pasu. Letadlo bylo plné, jídlo nic moc a s pitím nás přeskočili. Zato v Izraeli jsme již žádnou kontrolou neprocházeli. Autobusem č. 5 a 947 jsme dojeli za 24 IS na centrální autobusák. Na silnicích, stanicích busu a uvnitř bylo spoustu mladých hochů a dívek s obrovskejma samopalama a nabitejma zásobníkama. Všem okolo to připadalo normální, alespoň se tak tvářili. Nám teda ne. Odtud tramvají za 6, 30 IS pět stanic ke hradbám, kousek od Jaffa brány. Kousek po schodech dolů, pak doprava nahoru a byli jsme doma v hostelu Citadela v Jeruzalémě.

Co dělat

Příjemný pán v recepci, jednoduchý pokoj s umyvadelm. Hned v poledne nám pustili koncert muezíni a zvony. Odpoledne jsme chodili Arménskou a Židovskou čtvrtí hezkými starými uličkami s průchody, klenbami a schody. Na ulicích bylo hodně málo lidí. Hodně bylo zase vojáků a školáků. U Zdi nářků bylo zase hodně vojáků a vojaček v plné zbroji. Nepodařilo se nám proniknout nějakou bránou na Chrámovou horu, všude byla v bráně ostraha a ta nás odkazovala na jediný vchod u Zdi nářků zítra od 7,30 do 9,00 a 11,30 do 12,00. Prošli jsme Via Dolorosa do Chrámu Božího hrobu a pak jsme šli domů na střechu na kafíčko. Byl odtud skvělý rozhled na celé staré město. Věčer byl zase koncert.

Ráno pustili sirény jako při leteckém náletu. Nikdo na nás nebouchal, tak jsme to ignorovali. Prohlédli jsme Citadelu (36 IS) a zamířili do fronty na Chrámovou horu. Po prohlídce zavazadel jsme prošli na nádvoří. Nepustili nás ani do mešity ani do chrámu.A před jednou nás už začali vyhazovat ven z areálu. Zvoli jsme východ Lví bránou a šli do Getsemanské zahrady na Olivetské hoře, Basiliky národů a kostela hrobu sv. Marie a Josefa. Ten byl úplně jiný a taky tu byli jiní věřící. Jel okolo Netanjahu, tak všechno na chvíli zavřeli. Obešli jsme hradby k Zionské bráně, zakoupili Colu a šli domů na střechu na kafíčko. Jako již včera i dnes byla večer dost zima. Na koncertě hráli to, co včera.

Ráno jsme vyzvedli auto. Vše šlo hladce, jen mi ten hoch vůbec nechtěl rozumět, když jsem se ptal co je vlastně pojištěný v základním pojištění. Pořád mi odpovídal co není pojištěný. Auto mělo automatickou převodovku, moje první v životě. Vymotali jsme se z Jeruzaléma docela v pohodě a zamířili na jih. Krajina byla zelená ale na pohled nic moc. První zastávka byla v NP Bet Guvrin - Maresha (26 IS). Na nynějších travnatých planinách bylo město už v -9. století. Nezbylo z něj nic, co by bylo vidět. Zato v podzemí toho zbylo až až. Pod každým domem bylo několik pater vylámaných jeskyní na sklady, na mletí, na zpracování oliv, na koupele a hlavně na jímání vody. Byli jsme tu několik hodin a pořád nás to neomrzelo. Taky tady byla hrobka šéfa Sidonské komunity z -300 s pěknými kresbami. Objevená byla až v +1902. Součástí NP byly i Zvonové jeskyně s krásnou akustikou. Jedna rodina nám tu zazpívala. Kousek odtud byly pozůstatky římského amfiteátru a zbytky po Mamelucích a po Otomanské říši. Prostě historie na každém kroku. Velmi často jsme nahlas mluvili otom, co v té které době bylo u nás. Později odpoledne jsme dojeli do staré Berševy. Bylo už zavřeno.Dojeli jsme do kempu na okraji Negevské pouště. Místo se jmenovalo Camp camp a bylo opravdu plné velbloudů. Vedli to tu Nomádi a na uvítanou jsme dostali bylinkový sladký čaj. Čaj jsme si mohli dát kdykoliv po dobu našeho pobytu zde. Ubytování bylo v jednoduchých domcích z dřevotřisky. Uvnitř jen postele a na zemi rohože rovnou na písku. Sociální zařízeni bylo čisté a teplá voda celý den. V noci byla zima.

Trochu jsme si přispali a ráno bylo sluníčko. Vypili jsme sladký čaj a jeli na výlet do pouště. Navštívili jsme významnou památku Nabatejců. Město bylo na dost vysokém kopci a jmenovalo se Avdat. Hezký a dost velký. Asi do toho Izrael dává dost peněz. Nikdo to nehlídá, přesto žádné papírky, vajgly, láhve nebo něco podobnýho. Naopak sem tam nějaká kovová plastika. U nás by to okamžitě někdo dal do sběru. Sluníčko, teplo a vítr. Pak jsme popojeli do En Avdat. Místo památné rodištěm izraelského prvního ministerského předsedy Ben Guriona. Vstup do místního kaňonu stojí 27 IS a je od kasy dost daleko. Dá se tam ale dojet autem. Krátká procházka kaňonem k vodopádu. Cesta dál je teď už uzavřená kvůli ochraně zvěře. Po cestě domů jsme projeli Velkým kráterem. To je taková geologická propadlina a dole jsou hezké barevné písky. Bylo tu na parkovišti hodně aut a samý Arab s dětmi. Domů k velbloudům to byl kousek. Teplý čaj, teplá sprcha, ležící půlměsíc a zima jako křen.

Dnes je neděle. Zaplatili jsme a zajeli do dalšího nabatejského města Mamshid (27 IS). Bylo hned vedle. Menší, ale taky hezky s mozajkama a přehradou v údolí. A teď konečně k moři, sice Mrtvýmu moři, ale ať. Nemohli jsme vynechat po cestě Masadu. To je pro Židy posvátný místo, kdy jich několik set udělalo hromadnou sebevraždu, než aby se nechali zajmout Římany. Římani je na tom kopci obléhali několik měsíců a měli na to 8000 vojáků. Vyjeli jsme lanovkou (74 IS) a chodili několik hodin po vrcholu toho kopce až jsme ho celý obešli. Byly odtud hezký výhledy kolem dokola. A zase množství školáků. Oni do nich tu historii prostě dostanou na vlastní oči. Lanovka jezdila do 16.00. Odtud to bylo už jen kousek do En Gedi. Tam už nás čekali a dali nám nóbl ubytování s koupelnou s výhledem na moře a se snídaní. Večer nám za oknem lítali nejnovější typy nadzvukových stíhaček. Vše pro naši bezpečnost. Měli jsme svoji verandu a za mořem rudé kopce Jordánska.

Snídaně byla hodnotná. Večer přijeli tři autobusy školáků a to byl u snídaně bordel, přesto zbylo dost a dost. Zase s nimi byl vždycky ozbrojený doprovod. Vyrazili jsme na výlet do kaňonu Wádí David. Hodně lidí, dětí a my. I na výletě k vodopádu školáky doprovázel ozbrojený doprovod. Zatímco oni se vraceli k autobusu, my se vydali na trail okolo Chalcholit chrámu a pramene do Wadi Arugot. Celé dokola 3,5 hodiny. Sluníčko, teplo a daleké výhledy. Po celé cestě nás doprovázelo mnoho damanů. Mají tu vodu a křoví a tak tu jsou. Na veřejné pláži jsme doplnili benzín a šli se vykoupat. Voda byla teplá a taková jakoby mastná. Vzduch měl 27 stupňů. Slovo pláž bylo pro pobřeží příliš troufalé. Doma jsme se odsolili a poseděli na verandě a čekali na stíhačky. Nezklamaly a přiletěly.

Poslední den nás čekal už jen přejezd palestinským územím zpět do Jeruzaléma. Proběhlo to bez problémů. Vrátili jsme auto a stejnou cestou jsme odjeli na letiště. Tam si nás zase podali.

P3k

Další cesty autorovy.