Stromy kaučukové.

Z čeho pochází kaučuk, ví za našich časů téměř každý školák vyšších tříd. Ale jindy pátrali chlapci po původu pružné čili elastické té hmotě marně. V obecné mluvě říkali jsme jí zkomoleně kolomastrika ač správné jméno znělo gummielasticum. Z tenkých a dlouhých proužků splétali hoši nejpružnější míče. Větší kousky užívané při kresbě k vymazování jsme žvýkali. Nabývali jsme tak hmoty velmi podajné a hnětelné jako těsto. Po třaskavé gumě toužil každý kamarád a byl šťasten, mohl-li chuchvalec nadmouti v kuličku a způsobiti vzdušným tlakem napiaté blány výbuch. O přírodninách dovídala se tehdy mládež ve školách ještě velmi málo, a nebylo tedy divu, když se hoši domýšleli, že pružná guma je původu zvířecího. Dětská obrazotvornost bájila o ní, že pochází ze hřebců.

Jméno kaučuk přišlo k nám z Nového světa. Ale sotva kdo si nyní při­pomíná, že výraz ten je indiánský. Jihoameričtí rudoši říkají až doposud kautekuk.

Teď je obecně známo, že kaučuk vytéká z některých rostlin. Výměšky na vzduchu vysychají a slovou klovatiny čili gumy, na př. guma arabská, švestková, třešňová. Zaschnutím pozbývají klovatiny kapalnosti a mění se ve hmotu pevnou a křehkou, kdežto kaučuk podržuje pružnost dlouho.

Je mnoho rostlin, v nichž koluje šťáva kaučuková. Takové byliny ne­scházejí ani v naší vlasti. Kdo by neznal rostliny, jež slově hadímléčí neboli pryšec  chvojkový? I tato bylina má ve svém pletivu prů­chody naplněné kaučukovým mléčím a škrobovitými zrnéčky. Stačí, aby­chom ji natrhli nebo jinak poranili, a šťáva bude se z ní hned řinouti. Hněteme-li šťávu mezi prsty, přesvědčíme se, že je elastická. Pryšec chvoj­kový je bylinka nepatrná, a kaučuku by se z ní dobylo velmi málo jako z naší lociky prutnaté. Tím bohatší kaučukem jsou některé stromy jihoamerické. Tamější tropické kraje byly první, odkud přišly o kaučuku zprávy podrobnější. Indiáni uměli zužitkovati jeho předností již dávno před příchodem Evropanů.

Spotřeba kaučuku nebyla s počátku veliká. Guma sloužila jen k vymazování a výrobě míčů. Cena stoupala, když se pružná vlákna vetkávala do látek, a když šly dobře na odbyt gumové šle, pásy, podvazky a vložky do pérových botek. Ještě větší byla po kaučuku poptávka, když jistý Ame­ričan vynašel způsob, jak mísiti gumu se sírou a učiniti výrobek pružným. Od té doby se dělají z vulkanisovaného kaučuku dětské hračky, zátky, trubky, razítka, galoše, pláště, hadice, pneumatiky, obvazy. Elektrické závody nemohly by se bez kaučuku ani obejíti, a ježto výroba elektřiny roste každým dnem, roste také spotřeba materiálu. Proto je kaučuk stále dražší. Ceny jeho se zvýšily, když se počal dělati kaučuk tvrzený spatřo­vaný v podobě hřebenů, knoflíků, rukojetí, isolátorů a nástrojů ranhojičských.

Příroda obšťastnila jihoamerické země velikým bohatstvím kaučuko­vých stromů. Škoda jen, že byly pralesy hrozně pustošeny bezohledným kořistěním.

Rostliny oplývající šťávami kaučukovými podobají se svým květem našemu pryšci a zovou se pryšcovité. Takovým stromem je  k a u č u kovník čili  h e v e a. Domovem jeho jsou krajiny brasilské, venezuelské a bolivijské. Kaučukové mléko vytéká z kmene mnohdy samovolně a tuhne ve tvarech krápníkových. Shromažďováním kaučuku živí se v tro­pické Americe mnoho lidí a všickni urychlují výtok šťávy umělými zá­řezy, a to pomocí sekery, jež vniká pouze do kůry a nepoškozuje kmene. Vyroněná šťáva vtéká do hliněných nebo plechových misek, které se pod zásek upevnily. Zářezů bývá mnoho, a proto se podobá kmen kolonii vla­štovčích hnízd. Čepuje-li se kaučuková šťáva opatrně, roste strom usta­vičně a představuje výnosný kapitál. Jediný kmen dává ročně asi 50 kg kaučuku.

Na světě spotřebuje se mnoho kaučuku, a z toho hradí asi děvet desetin jižní Amerika. Spekulanti poznali již před lety, že by se plantáže kauču­kových stromů znamenitě vyplácely, a proto dali podnět k založení čet­ných společností. Svým podnebím hodily se k tomu zvláště kraje polo­ostrova Malackého, Cejlon, Sumatra a Jáva. Samotná společnost kauču­kových sadů na Malace zaměstnávala před lety 15.000 dělníků.

Jiné druhy kaučukových stromů rostou v horké Asii a Africe, jako na př.  Smokvoň  pružnoklejná (Ficus elastica) pěstovaná ča­sto v našich domácnostech, potom maniokkaučukový.

Kaučuku se podobá  gutaperča. Pochází hlavně z perčovníku asijského. Lacinější zboží dává jihoamerická balata. Z obchodu toho těžil také cestovatel Vráz za svého pobytu ve Venezuele a získal prostředků k vykonání svých cest po jižní Americe. Vráz vypravuje, že jeho najatí Indiáni porazili balatových stromů asi 80.000, a že Venezuela nemá ani jediného většího stromu gutaperčového. Hrabivost obyvatelstva zporážela vše.