Počátkem března měl jsem 100 000 orchidejí zabedněných. Jen druhu Odontoglossum Cervantesi měl jsem 22 000 kusů, jichž poslední tisíc za dva zlaté jsem koupil. Na štěstí jsou cibule této orchideje velmi malé, tak, že na jeden krychlový metr 3000 se jich směstná." To napsal velký sběratel, cestovatel a obchodník Benedikt Roezl do svého časopisu Flora roku 1884. Orchideje byly jeho celoživotní vášní. Vnímavost a trpělivost při jejich pěstění v něm probudily i hluboký zájem o jejich původní domovinu, kam se v druhé polovině minulého století vypravil. Objevil desítky nových rostlin, a nejen to. Dokázal je pěstovat tak, aby našly svou novou domovinu v Evropě. Ty, které neuměl sám přesně popsat a určit, posílal předním evropským botanikům. Jeho firma se stala nejvýznamnějším dovozcem známých i neznámých tropických rostlin z Ameriky.

VELKÝ ZAHRADNÍK

Nejen že si splnil svůj mladistvý sen a navštívil původní domov své životní lásky - orchidejí, ale objevil i mnoho dalších exo- tických druhů této květiny.

Jen někomu se splní jeho sny, ale přání pěstitele tropických rostlin Benedikta Roezla podívat se do Ameriky, původní vlasti rostlin, které znal, se víc než splnilo.

Jeho otec pracoval jako zahradník na panství kláštera premonstrátů ve vesnici Horoměřice nedaleko od Prahy, kde se Bedenedikt Roezl 13. srpna 1824 narodil. Netrvalo ale dlouho, přesně pět let, a rodina se přestěhovala do Pátku nad Ohří na Lounsku.

Otec učil svého syna tradičnímu rodinnému řemeslu - zahradničení, a když Benedikt vychodil obecnou školu, vstoupil do učení v zahradách hraběte F. A. Thuna v Děčíně. Po tři roky zde pracoval a je pravděpodobné, že se tady poprvé setkal s orchidejemi, které se mu staly láskou na celý život.

Roku 1846 přijal místo v obchodním zahradnictví Louise van Houtteho v belgickém Gentu, kde se později stal vrchním zahradníkem tropických skleníků.

CESTA DO AMERIKY

Práce s dovezenými rostlinami však mladého Benedikta neuspokojovala. Prvního března 1854 vše opustil a odplul z holandského přístavu Vlissingen do New Orleansu a odtud do Mexika. Nejdříve se zastavil ve městě Córdoba, kde poprvé na americkém kontinentě sbíral rostliny a celou zásilku poslal do Gentu.

Benedikt Roezl ovšem do Ameriky nepřijel s prázdnou. Přivezl s sebou sazenice rostlin, jejichž pěstováním a prodejem chtěl financovat své výpravy. Dlouhou cestu ve špatném počasí však bohužel přežila jen jediná - ramie - která podivným způsobem ovlivnila celý další zahradníkův život. Podařilo se mu totiž ramii nejen pěstovat, ale zkonstruoval též stroj na její zpracování. To už bylo v době, kdy se stal majitelem plantáží v Sontekomapánu, celníkem a také velitelem místního přístavu. Když pak roku 1868 předváděl svůj stroj v Havaně, byl požádán o pokus zpracovat také list rostliny Agave americana. Bohužel, společně s listem byla do stroje vtažena i jeho levá ruka. Zranění bylo tak velké, že mu musela být celá paže amputována. Tato nešťastná událost jej vedla ke šťastnému rozhodnutí věnovat se nadále pouze sběru rostlin. Své hospodářství v Sontekomapánu přenechal příbuzným a vydal se na cesty.

SBĚRAČ DOBRODRUH

Od té doby až do roku 1875, kdy se natrvalo vrátil do Čech, procestoval značnou část Severní i Jižní Ameriky. Své expedice podnikal vždy na vlastní náklady a sebrané rostliny, semena a sazenice prodával různým firmám a zahradnictvím tak, jak uznal za vhodné. Na konci roku 1871 však přijal smlouvu od majitele zahradnictví v Gentu a Bruselu Jeana Lindena, která ho zavazovala sbírat půl roku v Kolumbii. Nashromáždil tehdy tak velké množství rostlin, orchidejí, kaktusů i jehličnanů, že je odvážel na osmdesáti mezcích.

Po vypršení smlouvy navštívil ještě Peru a pak odplul na tři měsíce do Evropy. Do Nového světa se vrátil doprovázen svým synovcem Františkem Klabochem.

Střídavě s oběma synovci Klabochovými, Františkem i Eduardem, který na ně čekal v Mexiku, sbírali rostliny v Denveru, v Kalifornii, Mexiku, Panamě, Venezuele, Kubě, Chile, Bolívii, Ekvádoru, v Peru... Nasbírali na 10 000 pahlíz orchidejí.

Domorodé obyvatelstvo středoamerických států nevzbuzovalo v Roezlovi ani mimořádnou náklonnost, ani nelásku. Byl zvyklý spoléhat sám na sebe a případné pomocníky si uvážlivě vybíral. Indiáni z hor ho považovali za kouzelníka, který sbírá rostliny k výrobě léků. Obyvatelé osad v nížinách a ve městech k němu přistupovali realisticky, jako ke kupci či obchodníkovi. Zvláštní vztah k němu měli tuláci a místní lapkové. Na svých cestách byl Roezl tolikrát okraden, že si v roce 1884 dovolil napsat: "S těmito Mexikány, kteří se zvláštní láskou tomuto šlechetnému řemeslu se oddávají, není co žertovati, dokud mají za to, že ještě nějaké peníze neb skvosty při sobě chováte. Něžně a laskavě při odírání si též nepočínají, na obranu nelze jednotlivci ani mysliti, proto je nejlépe bez zdráhání peníze jim vydati, neboť ku pověšení na strom nedělají velké okolky, an způsob tento u loupežníků Mexika je velmi oblíben."

Před dalšími výpravami si Benedikt Roezl odskočil opět odpočinout domů, kde mimo jiné navštívil zámek v Libochovicích a věnoval do jeho sbírek tropických rostlin několik svých orchidejí.

Naposledy se vrátil do Ameriky s dalším svým synovcem, Bohumilem Houdou.

BUDITEL

Když se roku 1875 rozhodl Benedikt Roezl natrvalo usídlit v Praze, neznamenalo to automaticky, že na svou lásku, orchideje, zapomněl. Jeho synovci pro něj v Americe dál sbírali rostliny a on je z Prahy distribuoval po celé Evropě.

Jméno Roezl je také spojeno se založením a financováním prvního českého odborného zahradnického spolku Flora. Ten vydával i odborný časopis stejného jména, v němž Roezl uveřejnil své jediné česky psané cestopisné črty.

Na sklonku života se mu také dostalo uznání za jeho celoživotní snažení v podobě Řádu svatého Stanislava, který mu udělil ruský car.

Zemřel v Praze 14. října 1885, pohřben byl do hrobu svého otce v Panenském Týnci.

PŘÍBĚH POMNÍKOVÝ

S vyprávěním o Benediktu Roezlovi, českém králi orchidejí, je spojen také příběh o postavení jeho pomníku v Praze. Na konci století se čeští přírodovědci usnesli, že postaví v Praze sochu přírodopisce a buditele Jana Svatopluka Presla. O pomoc na propagaci tohoto nápadu byl požádán jeden tehdejší pražský deník, v němž se čtenáři mohli dočíst dík tiskové chybě, že v Praze bude postaven pomník vynálezci lodního šroubu Josefu Resslovi. A to nebyl konec. Při hledání vhodného místa došlo k další nesrovnalosti, a úředníci městského magistrátu rozhodli umístit pomník tentokrát pro změnu Benediktu Roezlovi na Karlovo náměstí. Vytvořil jej mladý sochař Augustin Zoula s prostým nápisem: "Benediktu Roezlovi, slavnému botaniku a cestovateli, věnují jeho ctitelé." A dodnes Karlovo náměstí skutečně zdobí.

Za pokračovatele své práce si Roezl zvolil Eduarda a Františka Klabochovy, syny své sestry Anny. Oba bratři podnikli mnoho sběračských cest, avšak František poměrně záhy zemřel v Mexiku na žlutou zimnici. Eduard nasbíral mnoho orchidejí v Panamě, Peru a Kostarice. Domohl se obchodem s nimi určitého majetku, usadil se v Praze a svůj život dožil bez mimořádných událostí.

3. 8. 1872

Benedikt Roezl odcestoval se svým synovcem Františkem Klabochem, nadějným sběratelem, který později zemřel na žlutou zimnici, do New Yorku a odtud železnicí přes St. Louis do Denveru.

6. 9. 1872 Denver

Několik dní sbíral v okolí města. Nasbíral zde například šest beden juky Yucca angustifolia a tisíc cibulí pěknosemenců Calochortus. Byl zde také okraden o celou hotovost. Po krádeži odjel za sběrem do Nového Mexika, odkud se po čtrnácti dnech vrátil, aby se dozvěděl, že pachatel loupeže nebyl dopaden. Půjčil si tedy peníze a jeho další cesta vedla Pacifickou dráhou do Kalifornie. Na jednotlivých zastávkách podnikal výlety do okolí.

31. 10. 1872 San Francisco

Odplul společně s Františkem Klabochem parolodí do Acapulca. Odtud se vydal do hor za sběrem. V horách Sierra Madre, ve výšce okolo 2400 metrů nad mořem nasbíral přes 2000 kusů orchidejí. Za orchidejí Oncidium tigrinum se vyšplhal až do výše 3000 metrů nad mořem.

10. 2. 1873 Caracas

Z Mexika pak odcestovali do Venezuely. Zde, v okolí města Caracasu, hledali neznámou orchidej domorodci nazývanou flor de mayo. Podařilo se jim nasbírat osm beden. Z Venezuely se pak přes Havanu vrátil do Mexika.

březen 1873 Santecomapan

Zastavil se zde, aby si vyzvedl svého dalšího synovce Eduarda Klabocha.

srpen 1873 Peru

Z Mexika odplul nejprve do Havany a posléze do New Yorku. Odtud se vydal lodí do Peru. Železnicí z Limy vystoupal až do výše 5000 metrů nad mořem. Z této expedice přivezl zpět do Limy 10 000 pahlíz orchidejí. Další cesta vedla do jižního Peru. Navštívil jezero Titicaca, město La Paz a odtud přes horu Illimani prošel na území Yungas. I z této cesty přivezl mnoho rostlin a zvláště orchidejí. Povzbuzen předešlými sběry ještě jednou vystoupal do peruánských And. Pak následoval Ekvádor, kde vystoupil na horu Chimborazo a ve výšce 6000 metrů objevil novou orchidej Pescatorea roezlii.

duben 1874 Londýn

SEZNAM ROSTLIN OBJEVENÝCH BENEDIKTEM ROEZLEM

domů <<<<<<