de Magalhaes [magaljáenś] (franc. a špan. Magellan) Fernao, slavný mořeplavec portugalský (*kol. 1480 v Sabrose v prov. Traz os Montes z rodičů vznešených). R. 1505 vydal se pod Almeidou do Vých. Indie, kde pak léta sloužil. Vyznamenav se při dobytí Malaky r. 1510 pod velením Albuquerqua povolán byl od něho do válečné rady. Zde postavil se ještě t. r. svému veliteli před dobytím Goy na odpor. Vrátiv se t. r. do Portugalska, bojoval potom v Africe proti Marokku. Zchromen byv na noze, opustil bojiště a dán do výslužby. Zabývaje se nějaký čas pilně studiemi nautickými a kosmografickými odešel s přáteli svými R. Faleirem a Christ. de Haro do Španělska, kde uzavřel již r. 1518 s král. dvorem smlouvu, dle níž hlavně jemu a jeho druhům bylo dovoleno plaviti se v španělské sféře. R. 1519 (19. dub.) vyplul M. s 5 loďmi a 234 lidmi z přístavu San Lucar de Barrameda nejdříve přes Teneriffu a Kapverdské ostrovy do brazilského přístavu Ria de Janeiro. Podél pevniny jihoamerické plavil se stále k jihu, až 10. ledna r. 1520 dosáhl mysu Santa Maria při ústí La Platy. Vyzkoumav, že širá tato plocha vodní jest ústím mohutného toku, dostal se 31. března do Puerta San Julianu, kde na 49° 15´ j. š. přezimoval necelých pět měsíců. Potlačiv krvavě spiknutí svých podvůdců, kteří proti němu jako proti Portugalci mužstvo neustále bouřili, a prozkoumav okolí svého zimního bydliště, vydal se 24. srpna na další cestu k jihu. Po neskonalých bouřích stanul konečně 21. říj. u mysu De las Virgines, u vchodu do průlivu, který podnes průlivem Magalhaesovým se nazývá. Po třínedělní cestě touto mořskou úžinou spatřil M. se svými průvodci moře, jež pro klidnou a tichou hladinu nazval Tichým okeánem. Se zbylými třemi loďmi (jedna utonula a druhá vrátila se do Španěl) objevil 4. února ostrůvky San Pablo a De los Tiburones nynějšího souostroví Ladronského a po cestě plné strádání za nedostatku potravy a nápoje přistal na archipelu Marianském 6. bř. 1521 a za devět dní na ostrovech Surigajských souostroví Filipinského. Obraceje obyvatele těchto ostrovů na křesťanství zahynul M. v boji proti ostrovanům mactanským 27. dubna 1521. Ostatní lodi, vracejíce se přes Molukky, objevily Borneo a jen jediná z nich, »Victoria, s 18 lidmi pod Sebastianem d'Alcana dostala se 6. bř. 1522 šťastně do přístavu San Lucarského. M. jest tedy prvním cestovatelem, který byl cestu kol světa vykonal. Zajímavé jest pro tehdejší dobu, že hrdinské cesty portugalského plavce ve španělských službách došly italského zpracování. Původní italský popis cesty od Ant. Pigafetty, historika této výpravy, uveřejnil Amoretti: Primo viaggio intorno al Globo (Milán, 1800). Francouzský překlad vyšel v Paříži r. 1801 s názvem Premier voyage autour du nonde par le chevalier Pigafetta. Jiný popis cesty podal jiný účastník výpravy Maximilien de Transylvanie, jenž vydal zprávu svou po návratě Elcanově v Římě r. 1523 pod titulem Maximilianus Transylvanus de Moluccis insulis. Výtah z denníku M-ova průvodce Mestre Bautisty vydal Nunez de Carvalho v Noticias para a historia e geographia das mącoes ultramarinas v Lisaboně r. 1831 v 6 sv. Německé vydání Bürckovo: M. oder die erste Reise um die Welt vyšlo v Lipsku r. 1844. Nejúplnější popis celé cesty podal lord Stanley: The first voyage round the world by Magellan (Londýn, 1875), kdež sestaveny jsou původní zprávy šesti současníků M-ových. Srv. Guillemard, The life of Ferdinand M. and the first circumnavigation of the globe, 1480 – 1521 (Londýn, 1890).

Ottův slovník naučný, vydaný v letech 1888 - 1909 ve 28 svazcích

domů <<<<<<