sabadila lékařská (Sabadilla officinalis)

rostlina z čeledi liliovité, domovem ve Stř. Americe, v jedovatých semenech mnoho alkaloidů, k hubení vší.

mydlice (Saponaria)

rod z čeledi hvozdíkovitých. U nás v pobřežních křovinách, lužních lesích, ale i na rumištích, m. lékařská (Saponaria officinalis), 30 až 70 cm vys. vytrvalá bylina, s listy vejčitě kopinatými, trojžilnými, květy velké, v hustých květenstvích, koruna bílá nebo narůžovělá. Kořen používán v lékařství, obsahuje saponiny (saporubin).

medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi)

arkticko-alpinská rostl. z čeledi vřesovcovité, plazivý stálezelený zakrslý keřík rostoucí v tundrách (tundra), na horských lukách a sutích; listy má lesklé, tmavě zelené, bílé nebo růžové květy v převislých hroznech, plody jsou svítivě červené bobule. Chráněná, dříve užívaná při nemocech ledvin a močového měchýře; v Č. ojediněle, častěji v Alpách a Karpatech. potočnice lékařská (Nasturtium officinale) u nás vzácně na břehu potoků rostoucí druh z čeledi brukvovité; její listy mají vysoký obsah vitaminu C a mají močopudné a bakteriostatické účinky.

andělika [lat.] (angelika)

Archangelica, rod dvouděložných rostlin z čeledi miříkovitých. Známo je 10 druhů. Na našem území se vyskytuje jediný druh, a. lékařská (Archangelica officinalis); roste na horských nivách a podél lesních potoků v podhorském a horském stupni. Jde o léčivou rostlinu (kořen) používanou rovněž v potravinářství (anděliková silice). Užívá se např. při nechutenství a k přípravě kloktadla.

komonice (Melilotus)

euroasijský rod z čeledi bobovité, asi 20 druhů, jedno- až dvouleté byliny, listy trojčetné s prostředním lístkem řapíčkatým, květy v úžlabních hroznech, lusky drobné, zpravidla 1–2semenné. Dosti hojně u nás roste k. bílá (Melilotus alba) s květy bílými, dále se žlutými k. lékařská (Melilotus officinalis), na vlhčích místech k. nejvyšší (Melilotus altissima), až 150 cm vysoká bylina. K. obsahují kumarin, využívány jako ochranný prostředek proti trombóze; na polích řidčeji vysévány jako pícnina, někdy na zelené hnojení, též medonosné.

pampeliška (Taraxacum, smetánka) rod z čeledi hvězdnicovité, s úbory složenými pouze ze žlutých jazykovitých květů, plody nažky s chmýrem, listy v přízemní růžici a v zemi kůlový kořen, ve všech částech mléčnice, pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) s bezlistou lodyhou a plody dlouze zobanitými, na hnojených loukách hojně rozšířená, mladé listy užívány jako salát, rostl. sbírané na jaře jako léčivky, pampeliška kok sagis (Taraxacum kok-saghis), horská rostl. stř. As., kaučukodárná.

šalvěj (Salvia)

rod z čeledi hluchavkovité, asi 900 druhů, byliny až keře teplého a mírného klimatu. Na suchých loukách a na okrajích polí roste š. luční (Salvia pratensis) s květy tmavě modrými, řidčeji bílými nebo růžovými. Dále u nás š. hajní (Salvia nemorosa), květy modrofialové, š. lepkavá (Salvia glutinosa), žláznatě lepkavá, květy žluté, ve vlhčích lesích a křovinách; na Pavlovských kopcích roste vzácná š. vlnatá (Salvia aethiopis), statná bylina, celá běloplstnatá. V zahradách se pěstuje jako léčivá š. lékařská (Salvia officinalis), aromatický polokeř, s listy podlouhlými, šedoplstnatými, po rozemnutí nápadně vonnými, obsahují éterické oleje, třísloviny, silice, užívají se jako koření nebo v lékařství (šalvějové čaje, bonbony), při hrtanových obtížích, kašli, při chorobách jater a žlučníku, má protizánětlivé a baktericidní účinky. Hojně se u nás jako letnička pěstuje na záhonech jihoamer. š. zářivá (Salvia splendens), s červenými kalichy i korunami, v původní vlasti opylování kolibříky.