... Zmrzlý losos se nechá roztát, kůže se stáhne a maso se rozřeže na řízky. Kosti se vyndají, maso se položí na pekáč a udržuje se malý ohýnek. Losos se pomalu škvaří, pouští tuk, a teď člověk už dávno nemyslí na to, kudy se za ním pachtil, kolik ledových koutů prosmýčil. Teď jenom vtahuje nosem tu báječnou vůni. Když je tuk asi ze tří čtvrtin vypuštěn, vezme se čtvrt kila másla, položí se na lososa, osolí se, a teď — Kriste Ježíši a všichni svatí na nebi, to je žrádýlko, to nedovedu popsat, na to jsem moc nevýřečný. Ó jéjéjé! Já sním tři lososy najednou, a docela bez chleba! Chleba bych si k tomu ovšem mohl udělat, ale kdo by si s tím hrál! Tak jsem žil jednou celou zimu o samých lososech, a dělalo mi to náramně dobře. Jednou jsem přijel z lovu, na kterém jsem se lopotil marně; vypřáhl jsem psy, a tu na mne přišla najednou taková slabota, že jsem se nemohl ani na nohou udržet. Dal jsem psy do chodby, aby si zatím odpočinuli, a teď jsem se vrhl k pekáči, kde jsem měl už několik lososů udělaných, ohřál jsem je jenom a cpal jsem do sebe jeden kus lososa za druhým, jenom jsem to hltal. K tomu jsem si uvařil kávu a zapíjel jsem ta báječná sousta, až jsem se nafoukl jako fukač. Teď jsem se díval, kolik mi zbylo. Dva, tři kousky z celého ohromného pekáče. Snědl jsem toho několik kilo. Ale ryba je to lehká, nebylo mi po ní nikdy špatně.
Tak hoduji po celou zimu, sbírám přitom v hlavě vzpomínky na všecko, co se stalo na poslední výpravě, a stalo-li se něco pozoruhodnějšího, zapisuji všecko do registru, abych mohl podat zprávu zástupcům těch států, které se o sever zajímají, objeví-li se u nás na svém dělovém člunu. A z dlouhé chvíle čtu své staré zápisy, jichž mám v jeskyni celé bedny, a tak vidím před sebou celý život na severu jako na dlani. A právě proto, že jsem své registry často pročítal v strašných zimních dnech, za řvaní vichřice, která otřásala mou skálou, mohu vypravovat o loveckých výpravách do Ledového moře tak, jako bych držel v ruce ty staré papíry, které mě tolikrát utěšovaly v smutných, dlouhých dnech. Kolik zkušeností, utrpení a kolik radosti je ukryto v tomto registru, v líčení velkých výprav za vedení slavných lovců, kteří jsou dnes již většinou mrtví!
Zde je křísím znovu k životu...

Eskymo Welzl