Na dokreslení té doby před prvým odjezdem do Tibetu pár útržků z korespondence se Sťopíkem a jeho početnou famílií, právě zdrhnuvší do států.

Ahoj všichni Sťopíci, opomenul jsem Vám poreferovat o posledním slanění na Kozelce. Rodinný výlet stejně rodinným Pfiatem Pferdou řízeným Kytkou započal ztrátou levé zadní poloosy, naštěstí až na poslední odbočce polní cesty k sopce Kozelka. Tři přetržené šrouby, jeden vytočen. Mea culpa, při jarní výměně kyvného ramene jsem nasadil opačně jednu podložku. S touto skrytou závadou jsme v létě absolvovali tři a půl tisíce km po Adršpachu, vrchu Hejda a dalších českých vrcholech.
Noční oprava v Plzni, díky zapůjčené Mírově Škoďárně dopadla úspěšně, takže v neděli už mohl odfrčet po všech svých čtyřech vlastních kolech, navrch s fungl novým převodovým olejem Mogul, ale to dost předbíhám.
Počasí nádherné podzimní babské, sestava klasická. Pomalé počáteční tempo jsme hnedka okořenili odpoledním výstupem na Rakev až v nejzazších partiích stěn. Domorodec Tomáš Čachtický se vrátil z jedné třetiny sokolíkového převislého odštěpu, chtějíc tak zabodovat u ženské části výpravy. Pepa Holý rezignoval s trapnou výmluvou na pohmožděnou nohu, takže se musela zapotit moje maličkost, i když bylo sakra frišno. Prostě nemístné to vytahování si kšand. Míra vlastní skupinové foto všech účastníků na hrotu, bohužel z barevného Kodaku. Nemohu dost věrně zkopírovat.

Lady zpívá od své loňské Jugoslávie v nějakém Římském chorusu.

Unhošťská lyže se letos nekoná, nemusíte brečet.

Následuje dopis ze 16. prosince.

.

Po osmadvaceti lety !!!

Ahoj Jiříku, taky Jiřka zahrabala ve svych archivech a Tvuj dopis ze 16.12.1985 (ten byl nanecisto) nasla (nacisto ze 17.12. 1985). Jestli jste jich nasli vic, urcite je posli vsechny, je to mily navrat do nenavratne prehistoricke minulosti. Me zbyvaji do duchodu necele tri mesice - koncim na letosniho Silvestra, ale to jenom symbolicky, jinak jdu do prace napsledy 20. prosince. Planujeme prodlouzene pobyty v Cechach, tak se snad uvidime casteji. Moc pozdravuj Kvetu a deti, vsechny zname, Prahu, Nedvezi a okoli.

Stopa a Jirina