jídelníček
Gyantse 1987
tsampa
05_Chapati_a.JPG
Chapati
03_Corn_bread.JPG
Corn bread
04_Bucklewheat_bread.JPG
Bucklewheat bread
05_Chapati.JPG
Chapati
Snidane_Apple_pancake_Apple_porridge.JPG
Snídaně
05_Chapati_jam.JPG
Chapati jam
z pohankové mouk
Tibetský chléb
Nepál
Thukpa
vegi macarone
Vegi macarone
09_Dal_bhat.JPG
Dal bhat
10_Vitezny_dal_bhat.JPG
Vítězný dal bhat
Povětšinou z uhynulých kusů
Yak momo
12_Pizza.JPG
Nepálská Pizza
Vegi_burger
Vegi burger
14_Apple_pie.JPG
Apple_pie
15_Apple_pie_special.JPG
Apple_pie_special
17_Indicka_kuchyne.JPG
Indická kuchyně
s indickým sýrem paneer
Palak paneer
Indie
Matter paneer
16_Nepalsky_caj.JPG
Nepálský čaj
bw
Indie
bw
Indie
lassi
Indie
pícka na lassi
Indie

My dva s Terkou, jediní cizáci, obdrželi jsme nože a vidličky aby nebyl překročen rámec protokolu, kdežto domorodci velmi obratně si posloužili prsty a ubrousekem jim byla chlebová placka. I když k účelu tomuto nejpříhodnější prý je arménský „lavaš“. Podáván byl i Boží nektar z bodláčí co rostlo při cestě, zvaného rakytník.

Chlebové placky z hliněné pece „tandoor" připomínající velkou vázu, spadnou z rozžhavené vnitřní převislé stěny do azbestové ruky kuchařovy vsunuté v ten pravý okamžik, právě když odpadávají.


Byl jsem přese všecky námitky nucen usednouti s podloženýma nohama na vyvýšené místo, zatím co ostatní hodovníci posadili se kolem mne v půlkruh. Jídal jsem dle domácího jejich mravu prsty, kterouž zdvořilost zvláště vysoce cenili, a ač zprva zdál jsem se jim asi býti neohrabaným, nabyl jsem přece brzy dosti obratnosti, abych bráti mohl horké pokrmy do rukou. Umění to není ani tak obtížné, ale žádá cviku. Třeba vložiti vztažené a stisknuté prsty do misky, uchopiti sousto, obklíčiti je rychlým kruhovitým pohybem omáčkou, a pohybem ještě rychlejším spustiti je shora do úst, dříve ještě než i jen jediná kapka unikne prstům. Při těchto nenucených hodech, jež bývaly kořeněny pálenkou a vínem z pšenice vyráběným, sebral jsem mnoho lidopisně i národopisně vzácné látky o tomto pomezním obyvatelstvu tibetském.

Strádání z nejcitelnějších, kterým trpívají výpravy do vysokých poloh, jest naprostý nedostatek rostlinného paliva. Kolem ležení našeho nebylo daleko široko ani stromů, ani křovin. Tam příroda halila se ve svůj nejnuznější, nejpustší háv. Ježto tedy nebylo dříví, rozešli se lidé hledat suchého trusu i ovčího, koňského a yačího, dobrého topiva z nouze. Ale nebylo ho lze zažehnout. Dvě krabičky sirek byly vyškrtány, a plíce naše pracovaly spojenou silou, aby doutnání rozníceno bylo v plamen, byt i jen nějakou píď vysoký. Na plamínku tom pokoušeli jsme se ohřáti vodu do varu a upraviti večeři; byla to perná práce. Stůl toho dne nebyl tak výborný jako obyčejně a nezískal kuchaři valné chvály. Pojídali jsme, vše nedovařené, či lépe řečeno polosyrové.

Henry S. Landor: Na cestách zakázaných, London 1897

více u gurmánů

Ippolito Desideri, Roma 1728

Otec Gabet a Huc, Paris 1850

Enrique Stanko Vráz: Čína. Cestopisné črty, 1904

Franta Jeřábek: Dobrodružná cesta kolem světa, V. Kotrba Praha II. 1942

Vladimír Sís, Dana Kalvodová: Počítání nudliček v jarní polévce, MF 1976

Vladimír Sís, Jiří Žáček: Testament pana Tena, ČS 1987

Jaromír Štětina: Studna pro Mandon, 1984

Josef Vaniš & Vladimír Sís: Vzpomínky na Tibet 1954-1955, Velká synagoga v Plzni 2007

campa

o kopřivách

o hostincích

o hospodských

o kumysu

o samovaru

o stolování v Japónii

o GOJI - Kustovnici čínské

Obřad pečení chleba ve Starém Delhi.

Cejlonské curry.

tandoori a pakora

Yamashita

zelňačka babky Kateřiny

Pro úplnost nutno ještě zmínit jídelníček výpravy Fernanda Magallanese.